Co je Bitcoin maximalismus a proč do Satoshiho odkazu nepatří

O Bitcoinovém maximalismu
Lidé se nerodí jako Bitcoin maximalisté. Lidé přicházejí na svět zcela nezatíženi všemi radostmi a starostmi existujícího světa. Dětská mysl je otevřená. Názory jsou něco, co se rodí postupně a během života se může pod tíhou událostí několikrát změnit. Pokud se někdo názorově uzavře, jedná mnohdy nejen proti své přirozenosti, ale přímo proti přirozené evoluci celého vesmíru. I když může být přesvědčení o správnosti vlastního názoru velmi silné, neznamená to, že je správné, nebo v souladu s nejlepším zájmem zbytku populace.

V našem světě je jen málo věcí, které platí univerzálně a nemění se. Realita je taková, že vše kolem nás se neustále přetváří a ve světě technologií to platí dvojnásob. I když je nějaký názor více relevantní dnes, zítra může pozbýt na své síle. To je dobře, neboť náš svět tu není od toho, aby stál na místě. Neustálý vývoj na všech úrovních našeho konání je nejsilnější zbraní lidstva. 

Satoshi Nakamoto, entita spojovaná se spuštěním Bitcoinu, po sobě zanechala odkaz v podobě svých myšlenek a běžící Bitcoin síť. Bitcoin maximalismus do tohoto odkazu rozhodně nepatří. Kde se tedy vzal? Může revoluci, jenž staví hlavně na decentralizaci, spíše pomoci, nebo uškodit? Pojďme blíže prozkoumat Satoshiho odkaz a dejme ho do kontextu dnešní reality. Některé postřehy vás možná hodně překvapí. V textu budeme tiše předpokládat, že Satoshi byl muž. 
Satoshiho odkaz
Satoshiho vize a implementace Bitcoin protokolu odstartovaly dnes již celé široké odvětví kryptoměn. Satoshi rozhodně nebyl jediný člověk, kterému v době ekonomické krize v roce 2008 vadilo, jak fungují banky a finanční trhy. S fungováním finančního prostoru měli problémy lidé dávno před Satoshim a mnozí lidé nejsou spokojeni ani dnes. Satoshi byl výjimečný tím, že s tím reálně něco udělal. K Satoshiho vizi má proto smysl se čas od času vrátit. Je dobré se podívat, kam vývoj směřuje, a jestli je v souladu s tím, jak si to Satoshi představoval. Dokonce nám to může odhalit mnohá nepochopení spojená s Bitcoin maximalismem. Ten se objevil až někdy kolem roku 2014 a od té doby nabývá na intenzitě. 

Někteří lidé překvapivě namítají, že vracet se k Satoshiho odkazu či k Bitcoin white-paperu je již zbytečné, s argumentem, že obojí je zastaralé a dnes je vše jinak. Je pravda, že ve světě informačních technologií vše stárne poměrně rychle. Návrhy protokolů se běžně upravují a vylepšují s tím, jak se mění požadavky či prostředí, ve kterém protokoly fungují. V případě Bitcoinu se bohužel nenašel někdo další, kdo by napsal novější verzi. Je tedy pravda, že původní text se s realitou v mnohém rozchází. To by se dalo interpretovat tak, že white-paper je prostě zastaralý. V kontextu našeho článku to však nevadí. Satoshi odešel a my se tak můžeme zabývat tím, jak si budoucnost představoval právě v době, kdy white-paper napsal a komunikoval na BitcoinTalku. 

Mnozí lidé si myslí, že Satoshiho vize je nutně spojená pouze s Bitcoinem, neboť protokol je implementací jeho vizí. Tohle je velký omyl. Znamenalo by to totiž, že by si někdo nárokoval výhradní právo na implementaci myšlenek. Satoshi nebyl maximalista, neboť svůj pokus považoval za další v řadě, a nevěděl, jestli uspěje. Dokonce nemohl tušit, jakým směrem se bude vývoj ubírat. My můžeme jen spekulovat, jestli by se mu současný vývoj líbil. 

Satoshi se narychlo odmlčel pravděpodobně ze strachu, že po něm půjdou úřady. Ať už byly důvody jakékoliv, mělo to své dopady na další sled událostí. Satoshi už nemůže upřesnit, jak některé věci myslel. Jeho vize se tak dá vykládat různě. Noví lidé, kteří pomyslně převzali štafetu po Satoshim, interpretují Satoshiho vize různě, po svém a mnohdy odlišně. To může bohužel v extrémním případě vyústit ve stav, kdy spolu dvě skupiny naprosto nesouhlasí a raději se vydají jinou cestou skrze fork protokolu.

Satoshi se nemůže přímo podílet na adopci a neznáme jeho názor na současný stav. Vše je v rukou nových influencerů, kteří se podílejí na veřejném mínění. I tento článek je jedním z mnoha pokusů o interpretaci Satoshiho vize. Jak si tedy vlastně Satoshi představoval budoucnost Bitcoinu? Bitcoin byl spuštěn před více jak 10 lety a to je dlouhá doba. Budeme hodnotit přesně to co teď máme k dispozici a konfrontovat to s původními vizemi.

Satoshiho texty nebudu záměrně překládat, aby nedošlo ke zkreslení při překladu. Podívejme se jak vypadá hned první věta ve white-paperu Bitcoinu:
“A purely peer-to-peer version of electronic cash would allow online payments to be sent directly from one party to another without going through a financial institution.”
Satoshi chtěl vytvořit systém, který nám umožní poslat si hodnotu napřímo bez centralizovaného prostředníka. Bitcoin tak má být konkurentem pro banky a sítě, přes které se dnes naše peníze posílají. Dá se říct, že Bitcoin má za cíl vytvořit alternativu pro komerční banky. Nicméně Satoshi šel ještě dál a zamýšlel se nad tím, jestli nenahradit také centrální banky.
“The root problem with conventional currency is all the trust that’s required to make it work. The central bank must be trusted not to debase the currency, but the history of fiat currencies is full of breaches of that trust. Banks must be trusted to hold our money and transfer it electronically, but they lend it out in waves of credit bubbles with barely a fraction in reserve. We have to trust them with our privacy, trust them not to let identity thieves drain our accounts.”
Satoshimu vadilo nejen to, že banky narušují naše soukromí a okrádají nás na poplatcích, ale také to, že se peníze postupně znehodnocují a čas od času praskne nějaká bublina. Lepení bubliny je pak výhodné pro všechny, jen ne pro obyčejné lidi.

Jaká je realita? Z pohledu Satoshiho velmi smutná. Satoshi asi nepočítal s tím, že si budou lidé kryptoměny nakupovat na centralizovaných burzách a budou zcela dobrovolně poskytovat KYC/AML údaje. Čím to je? Možná tím, že bitcoiny je těžké získat jinak než si je napřímo koupit. Satoshi si myslel, že mince budou získávat ti, kteří budou síť udržovat v chodu skrze své počítače. Kdo mohl předvídat, že se z těžby tak rychle stane byznys pro pár vyvolených? 

Navíc s příchodem firem, které jsou schopné analyzovat data v blockchainu, a se sílícím tlakem regulátorů padá také výhoda pseudo-soukromí. Brzy se můžeme dostat do stavu, kdy bude velká část adres propojená s reálnými lidmi. Co může být horší, lidé si ani nebudou jistí, co všechno o nás analytické firmy a potažmo jejich chlebodárci vědí. 

Satoshi si těžbu a distribuci mincí představoval následovně.
“Bitcoin is a digital currency using cryptography and a distributed network to replace the need for a trusted central server. Escape the arbitrary inflation risk of centrally managed currencies! Bitcoin’s total circulation is limited to 21 million coins. The coins are gradually released to the network’s nodes based on the CPU power they contribute, so you can get a share of them by contributing your idle CPU time.”
Místo využívání volného času našich CPU se těžba dostala do bodu, kdy je běžný počítač nepoužitelný. Satoshi zřejmě nechtěl, nebo si nedokázal představit, že se z PoW stane tak velký požírač energie a že se bude těžit v obrovských halách blízko zdroje levné energie. On vnímal PoW v kontextu ochrany proti spamu, kdy počítač krátce provede nějakou práci, aby mohl odeslat email. 

Dodejme, že Satoshi chtěl skrze těžbu řešit také distribuované hlasování o změnách v protokolu. V ideálním světě by byli všichni držitelé mincí také těžaři a tím by všichni měli určité poměrné hlasovací právo. Dnes platí, že majorita držitelů mincí nemá žádná hlasovací práva. Tato práva má skupina byznysmenů, kteří budou pravděpodobně preferovat své sobecké zájmy nad zájmy uživatelů sítě.
“The proof-of-work also solves the problem of determining representation in majority decision making. If the majority were based on one-IP-address-one-vote, it could be subverted by anyone able to allocate many IPs. Proof-of-work is essentially one-CPU-one-vote.”
Díky centralizaci těžby se pravděpodobně nikdy nedočkáme toho, že se vždy najdou uzly, které budou ochotny odbavovat transakce zadarmo. 
“ When that runs out [network subsidy decreasing by halving], the system can support transaction fees if needed. It’s based on open market competition, and there will probably always be nodes willing to process transactions for free.”
Jak jsem popsal v článku věnovaném drahým transakcím, dnes je málo pravděpodobné, že by se pool operátoři majoritních poolů rozhodli odbavovat část transakcí zdarma. Pokud cena bitcoinů nevystřelí na měsíc, spíše bude potřeba existenci Bitcoinu skrze transakce dotovat. To má velmi negativní důsledky s používám sítě ze strany lidí, kteří by tuto alternativu nejvíce potřebovali. Pro chudé lidi je aktuálně Bitcoin síť pro své vysoké poplatky v podstatě nepoužitelná. O moc lépe na tom nejsou ani bohatí uživatelé ze západu. Zatímco se bankovní poplatky snížily, ty bitcoinové stále zdražují.

Používat Bitcoin je tak ekonomicky méně výhodné než běžné bankovní služby. Pokud potřebujete poslat transakci lokálně v pracovní den, může být bankovní transakce dokonce rychlejší než ta bitcoinová. I zde došlo u bank k vylepšení služeb. Realita je taková, že bitcoinové transakce jsou dnes mnohonásobně dražší než ty bankovní, a když je síť ucpaná, mohou být i pomalejší. Určitá výhoda tak zůstává pouze na úrovni přeshraničních transakcí. 

Hlavním hybatelem adopce kryptoměn je spekulace na cenu. Díky tomu většina lidí kryptoměny v podstatě nepoužívá tak, jako to Satoshi nastínil. Je otázka, jestli by se Satoshimu líbilo, že bitcoiny nakupují banky pro své klienty a že v očekávání velkého profitu lidé oslavují vstup velkých firem. Většina YouTuberů nemluví o ničem jiném než o tom, kdo zase koupil mince po tisících a jací další miliardáři nákup plánují. Sociální sítě jsou plné článků na stejné téma. S tím se nedá nic dělat. Veřejná síť je tu pro všechny. Bohatí lidé a instituce si mohou kdykoliv koupit mnohonásobně více mincí než běžní lidé. Část bohatství se tak může přelít do rukou jiných lidí, ale ve velkém se to konat rozhodně nebude. 

Větší problém je v tom, že drtivá většina lidí držící bitcoiny, a to včetně maximalistů, stále používá bankovní účet. Tohle by bylo pro Satoshiho asi největší zklamání. Můžeme jen těžko hodnotit, jestli by byla v očích Satoshiho současná adopce Bitcoinu nízká nebo vysoká. Nicméně to, že držitelé mincí pouze spekulují na růst ceny bez potřeby aktivně se zapojit do decentralizované revoluce, je smutné. Adopce kryptoměn by se měla měřit podle počtů lidí, kteří jsou schopni obejít se bez současného finančního systému. Všechny ostatní metriky jsou v podstatě zbytečné. Skupina spekulantů skrze kryptoměny v podstatě jen množí fiat a nákupem nemovitostí či zlata si bohatství udrží. Zcela bez ohledu na budoucnost Bitcoinu či naplňování nějakých vizí. 

V kontextu maximalismu je velké pokrytectví říkat, že Bitcoin je nejlepší dostupné řešení které máme, a nevidět to v kontextu toho, co si Satoshi přál. Dnes existují sítě, které jsou z pohledu Satoshiho mnohem blíže jeho vizím. Máme sítě, které jsou více decentralizované, nemají problém se škálováním, poplatky mohou zůstat nízké a ekonomický model je více udržitelný. Odmítat technologický progres je v podstatě odmítání toho, co chtěl Satoshi vytvořit. Nějaký smysl by to dávalo, kdyby byl Bitcoin připravený naplnit původní vize. Ve světle výše zmíněného se dá říct, že Bitcoin se od vizí zatím spíše vzdaluje. 

zdroj: Flickr

Satoshi rozhodně nebyl odpůrce technologických inovací a změn. Jak by mohl být, když vytvořil Bitcoin? Mnohé maximalisty možná překvapí, že Satoshi chtěl vytvořit něco jako smart kontrakty. Dobře věděl, že navodit důvěru mezi prodejcem a kupujícím v anonymním světě internetu je složitá věc. Před tím než odešel, popsal své myšlenky takto:
“ Here’s an outline of the kind of escrow transaction that’s possible in software. This is not implemented and I probably won’t have time to implement it soon, but just to let you know what’s possible.

The basic escrow: The buyer commits a payment to escrow. The seller receives a transaction with the money in escrow, but he can’t spend it until the buyer unlocks it. The buyer can release the payment at any time after that, which could be never. This does not allow the buyer to take the money back, but it does give him the option to burn the money out of spite by never releasing it. The seller has the option to release the money back to the buyer.

While this system does not guarantee the parties against loss, it takes the profit out of cheating.

If the seller doesn’t send the goods, he doesn’t get paid. The buyer would still be out the money, but at least the seller has no monetary motivation to stiff him.

The buyer can’t benefit by failing to pay. He can’t get the escrow money back. He can’t fail to pay due to lack of funds. The seller can see that the funds are committed to his key and can’t be sent to anyone else.”

V článku věnovaném potenciálu blockchainu popisuji, jak jde nastíněný problém řešit přes smart kontrakty. Lidem často nedochází, že pokud máme možnost změnit fungování světa přes decentralizované technologie a máme myslet alespoň na částečnou disrupci států, budeme muset začít budovat takové technologie, které to doopravdy umožní. Bitcoin, včetně celého současného ekosystému, k tomu má zatím hodně daleko a většina komunity na to možná ani nepomýšlí. 
Satoshi se ve svých myšlenkách inspiroval pracemi z minulosti a platí to také v případě smart kontraktů. Nick Szabo, autor tohoto nápadu, napsal v roce 1994 toto:
“A smart contract is a computerized transaction protocol that executes the terms of a contract. The general objectives of smart contract design are to satisfy common contractual conditions (such as payment terms, liens, confidentiality, and even enforcement), minimize exceptions both malicious and accidental, and minimize the need for trusted intermediaries. Related economic goals include lowering fraud loss, arbitration and enforcement costs, and other transaction costs.”
Nick si byl dobře vědom síly kontraktů, jen pro ně neměl žádný podvozek. Chyběl mu mechanismus, na kterém by se daly kontrakty provozovat. Decentralizovaná síť a blockchain jsou pro smart kontrakty velmi dobrým podvozkem. Vyhodnocovat chytré smlouvy centralizovaně postrádá smysl. Nápady Nicka a Satoshiho se na tomto místě krásně potkávají a první implementací těchto myšlenek je Ethereum. Decentralizovaná síť může dobře sloužit nejen pro posílání transakcí, ale také pro spouštění programů, které s transakcemi pracují. Tím se může zvýšit úroveň důvěry při interakci mezi účastníky, kteří se navzájem neznají, nedůvěřují si a často chtějí zůstat v anonymitě. 

Narozdíl od maximalistů, Satoshi by pravděpodobně měl radost z úspěchů na poli PoS, smart kontraktů, Oraclů a dalších věcí. Maximalisté se snaží vrazit klín mezi lidi a všechny ostatní projekty kromě Bitcoinu. Jde jim jen o to posílit kult Bitcoinu a vše ostatní zatratit a zahodit. Je nutné připomenout, že tato demagogie přišla dlouho po Satoshim. Je to pokroucené vidění světa lidí, kteří často neměli se Satoshim vůbec nic společného. Maximalisté Satoshiho odkaz většinou ani dobře neznají, případně si ho vykládají po svém. Je hodně sporné, jestli to dělají správně. Nicméně pokroku a evoluci se nedá vzdorovat. Jakmile technologie spatří světlo světa, bude se pravděpodobně neustále vylepšovat a lidé je budou využívat. 
Doba po Satoshim
Jak můžete vidět, realita je snad v každém ohledu jiná, než jak si to Satoshi představoval. Pokud bychom měli hodnotit původní vize a realitu, byla by to čistá prohra. Bitcoin je protokol, který ze světě jen tak nezmizí. To je snad jediné pozitivum, které by Satoshi ocenil. Ze všeho ostatního by se asi moc neradoval. Můžeme o tom bohužel jen spekulovat. Tím že odešel, nechal osud Bitcoinu na někom jiném. Žezlo převzala toxická skupina bitcoin maximalistů, která nahání nové ovečky do svého stáda. To se však ne vždy daří, neboť ne každý chce být součástí toxické skupiny lidí. 

Kdo jsou vlastně podporovatelé kryptoměn a jak se k nim lidé staví? Pro většinu lidí na planetě je to zatím něco, o čem možná vzdáleně slyšeli, ale nemají zájem se tím více zabývat. Pro svůj běžný život kryptoměny nepotřebují. V této skupině se najdou lidé, kteří kryptoměnám nevěří vůbec, nebo v nich vidí nějaký podvod. Další skupinu tvoří lidé, kteří si udělali základní průzkum. Tato skupina je velmi široká. Část těchto lidí prostě usoudí, že jim decentralizace stále nedává smysl. Ti co zůstanou, se dělí na více podskupin. My se v tomto textu nebudeme zabývat všemi skupinami. Nám stačí rozdělení lidí na ty, kteří přišli spekulovat na cenu a na ty, kteří v kryptoměnách vidí něco víc. 

Mezi těmito dvěma skupinami je obrovská propast. Spekulanti na cenu toho nemusí zase tolik řešit. Stačí jim sledovat jak se instituce postupně zajímají o Bitcoin a svézt se na vlně rostoucí ceny. Pokud včas prodají, vyhráli. Nadále budou žít své spokojené životy ve fiat světě, jen budou o něco bohatší. Skupina spekulantů je pro adopci kryptoměn nezajímavá. Tito lidé se nebudou aktivně podílet na adopci kryptoměn. Svým přátelům budou říkat, že na kryptoměnách zbohatli a poradí jim, kdy nakoupit. Ne vždy jim poradí úplně dobře, ale to je jiná věc. Z pohledu Bitcoinu to znamená jen to, že může navždy zůstat jen spekulativním asetem.

Je důležité zmínit, že i to je svým způsobem úspěch. Je to však úspěch nejen pro spekulanty, ale také pro banky, které nadále zůstanou u svého byznysu a ještě si ho rozšíří o nové služby spojené s nákupem a držením kryptoměn. Je to úspěch také pro státy, neboť jejich národní měny nebudou mít konkurenci. Většina lidí bude nadále používat své bankovní účty a až dozraje čas, budou postupně přecházet na CBDC. 

Rozhodně se dá říct, že spekulace je také druh jakési pasivní adopce. Lidé prostě čekají, co z Bitcoinu bude. Buď po cestě berou profit a sledují cykly spojené s půlením odměn, nebo ze strachu či lenosti prostě jen drží a čekají. Problém tohoto přístupu může být ten, že může být těžké posunou se v adopci někam dál, blíže k Satoshiho vizi. Protože v tomto světě půjde hlavně o to vydělat peníze, instituce a banky budou rozšiřovat možnosti nákupu o nové nadějné projekty. Rozšíření možností bude v podstatě znamenat potenciál vyššího zhodnocení, takže se vše bude řídit na základě módních trendů. Hlavní slovo budou mít finanční poradci a svět zůstane takový, jaký je nyní. Nejspíš bude možné kryptoměny napřímo utratit, ale hlavně skrze centralizované služby. I zde se budou možnosti v podstatě jen rozšiřovat, neboť je to pro všechny strany výhodné. 

Určitě je to částečně i tím, že lidé o Satoshiho vizi zase až tak moc nestojí. Noví influenceři o ní moc nemluví a řeší pouze růst ceny. Ti co vizi řeší, jsou často považováni za snílky či blázny. Výsledkem je to, že kolem Bitcoinu vzniká centralizovaná infrastruktura, která se jen těžko změní na decentralizovanou. Každá síť včetně druhé vrstvy, potřebuje funkční ekonomický model pro to, aby mohla být decentralizovaná. Decentralizovaná řešení to budou mít v konkurenci gigantů typu PayPal, VISA či MasterCard hodně složité. 

Důležitá je skupina lidí, která věří, že s rozvojem kryptoměn může přijít něco víc než jen spekulace na cenu. Do této skupiny patří bitcoinoví maximalisté. Na jednu stranu je sympatické, že je tu někdo, kdo věří v nějaké ideály a touží po změně. Na druhou stranu je nutné se zamyslet nad formou prosazování této vize. Satoshiho odchod měl za následek to, že pomyslné žezlo přebrali různí lidé. Kdo jsou vlastně tito lidé? Každý si našel své hrdiny a nemá smysl je zde vyjmenovávat. Pokud se podíváte na různé průzkumy na Internetu, najdete směsici, do které zapadají majitelé centralizovaných burz, velcí investoři, tradeři, vývojáři a lidé pracující na různých projektech ve světě kryptoměn, lidi aktivní na sociálních sítích. 

Maximalisté se rozhodli, že budou účelově škodit všemu kolem, co není Bitcoin. Pokud je někdo fanoušek Bitcoinu a podívá se na něco jiného, je okamžitě vypuzen z komunity. Stalo se to Andreasi Antonopoulosovi za to, že napsal knihu o Ethereu. Nedávno se to stalo Raoulovi Palovi za to, že si chtěl rozšířit obzory. Jakmile se někdo vlivný zmíní o jiném projektu, okamžitě se na něj sesypou bitcoin maximalisté jako Dan Held, Peter Mc Cormack, Adam Back a mnoho dalších. Vynadají mu, označí za shitconera a navždy odvrhnou. Mnozí to udělají dost nevybíravým způsobem. 
[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=uTpGTBdUrgE[/embedyt]
Raoul Pal k tomu ve svém článku Nepříjemná pravda o kryptoměnách napsal toto:
“What I find strange however, is that this core group of bitcoin maximalists so strongly reject any other cryptocurrencies, protocol, digital asset or project that isn’t built on bitcoin. They generally refer to them all as scams and offer the advice of “Have fun staying poor” if you don’t agree. They think there is only one way to win and it’s bitcoin, shit or bust. 

The attacks on social media really surprised me when I didn’t fully align myself with their philosophy. I shared their deep love of bitcoin, it is my biggest ever personal investment, but that wasn’t enough… Hilariously, I was deemed a scammer for even looking into or researching other opportunities in the space. The toxicity of the personal attacks is a tiresome hindrance and is off-putting to many. It would be so much better if they spent more time explaining why their ideas have strong merit (which the good guys in the space do tirelessly in order to help others). 

Imagine in the macro world if you only believed in US bonds and that any other bond was a scam. You would thus ridicule anyone who owned anything else because only the US could pay its debts – as the only sovereign nation with the reserve currency status – and everything else was therefore deemed worthless. 

Our world doesn’t work like that. Our world is about investing and what offers the best risk-adjusted returns at that point in the investment cycle.”
Maximalisté kolem Bitcoinu vytvořili nový druh náboženství. Mnoho rozumných lidí se tak od Bitcoinu odvrací, nebo se alespoň od maximalismu distancuje. Argumenty této skupiny jsou často naprosto iracionální a mají blízko ke lži. Je těžké se s těmito lidmi nějak ztotožnit. Jakmile někdo byť jen naznačí nesouhlas, je okamžitě exkomunikován. Maximalisté jsou natolik přesvědčeni o své pravdě, že si ani nepřipouští možné problémy. Nebo si naivně myslí, že existuje pouze jediný tým na světě, který problémy dokáže vyřešit.

Žádné náboženství na světě nemá ve světě dominanci. Maximalismus vždy zůstane pouze okrajovou skupinou několika fanatiků, kterým rostoucí cena zatemnila mysl. Spekulantům se mohou jevit snahy maximalistů úsměvné a nemusí je řešit. Mnoho velkých investorů maximalismus také řešit nebude. Maximalismus tak nakonec paradoxně škodí všem lidem, kteří v Bitcoinu vidí něco víc než jen spekulaci, ale nechtějí být součástí něčeho, co je apriori nepřátelské vůči svému okolí. 

Na Bitcoinu není nic božského. Nikdo nám ho neseslal z nebe. Není to něco, co světu přinese věčný mír a blahobyt. Je to pouze technologie, která se bez lidí neobejde. Lidé musí veřejné sítě udržovat v chodu. To však ani zdaleka nestačí. Lidé hlavně musí dané projekty adoptovat a začít používat. Bez uživatelů je Bitcoin či jakákoliv jiná síť prakticky k ničemu. Maximalisté občas mluví o nestátních penězích či finanční svobodě, ale nedochází jim, že peníze a stát k sobě mají blízko. Peníze definují určitou skupinu uživatelů, kteří spolu chtějí interagovat. Lidé věří penězům mimo jiné také proto, že za nimi stojí stát. Jejich akceptování ze strany obchodníků a úřadů je tak státem garantováno.

Pokud mají lidé přejít na jiné peníze, automaticky tím vytvoří novou skupinu lidí a je jedno, jak ji pojmenujeme. Bude to skupina individualistů, nebo vznikne nějaká nová hierarchie? Tohle nikdo neví a my v článku nebudeme řešit možné uspořádání společnosti po případném přechodu na kryptoměny. Na to je příliš brzy. Nicméně k něčemu takovém nikdy nedojde, pokud už nyní, při velmi nízké adopci ze strany běžných lidí, budeme vytvářet nové modly a démonizovat všechny ostatní, kteří s něčím nesouhlasí. Místo jedné velké skupiny tu máme několik táborů, které spolu otevřeně bojují. Respektive bitcoin maximalisté útočí a ostatním je to buď jedno, nebo se této iracionalitě brání. 

Adopce kryptoměn bude o zdravých komunitách, které budou zcela pragmaticky prosazovat změny ve společnosti. Má-li to být založené na decentralizovaných technologiích, je potřeba vybrat si ty správné a slepě nelpět na jediném protokolu. Státy jen tak samy neodejdou kvůli malé uřvané skupině maximalistů. Lidé se dobrovolně k této toxické skupině nepřidají, neboť to nemá nic společného se základními principy demokracie.

Ekonomická svoboda určitě nespočívá v tom, že vám skupina brzkých osvojitelů bude vnucovat bitcoiny se slovy, že pokud tak neučiníte, máte si užít svoji chudobu. Bohatství či chudoba není o štěstí či volbě peněz. Je to vždy o schopnostech jednotlivců a potažmo skupiny lidí, kteří si umí nastavit pravidla hry v kontextu daného území. Současný peněžní systém má problémy, ale Bitcoin je nedokáže vyřešit. Z pohledu spekulantů možná ano. Dlouhodobě a pro všechny však ne. 
Závěr
Bitcoineři se rádi dívají přísně na ostatní projekty a hodnotí jejich kvalitu. Pokud by však otevřeli mysl a použili stejně přísný metr na Bitcoin, zjistí, že je na hony vzdálený od toho, co si Satoshi přál. Dokonce je velice vzdálený tomu, čemu by se dalo říkat globální síť, či nový ekonomický systém. Adopci Bitcoinu žene dopředu hlavně spekulace na cenu. Transakce jsou pomalejší a dražší než to, co nám mohou nabídnout banky. Se soukromím jsme dost na štíru. Hlasování o budoucnosti protokolu je v rukou byznysmenů, ne lidí, co drží mince. Dlouhodobě přehlížená a neřešená nízká decentralizace s několika málo producenty bloků je dnes již spíše úsměvná.

PoW konzumuje velké množství energie, což se ospravedlňuje tím, že vytváříme nový finanční svět a bojujeme proti tištění peněz. Nikdo nehledí na to, že naši planetu si znovu nevytiskneme. Nemůžeme vyřešit finanční problémy tím, že vytvoříme další, možná ještě větší a nevratný problém, na úrovni životního prostředí. Malá skupina maximalistů dusí vývoj a svým chováním v podstatě odrazuje lidi od adopce. Pro maximalisty může být těžké si tohle všechno připustit. Oni o tom nejsou už ani ochotní debatovat. Raději si kolem sebe postaví zeď a obklopí se iracionálními argumenty. 

Mnohé nové projekty vznikají na základě Satoshiho odkazu. Vize a implementace jsou dvě rozdílné věci. Bitcoin nás k Satoshiho vizi přivést nemusí. Mnoho týmů se pustilo do práce a začaly se řešit složité problémy, na které Satoshi nestačil, nebo je sám nestihl udělat. Vývoj nových technologií je pomalý a na cestě k decentralizaci jich bude nutné překonat mnoho. Zatím se to daří. Je obecně hloupé vsázet proti pokroku a inovacím. Svět financí zažije velké změny. O konkrétní podobě se můžeme pobavit, ale tak jak to chodí skoro vždy, nakonec bude vše nějak jinak, než jak si to nyní většina lidí představuje. 

Bitcoin má silné jméno a postavení. Výhoda prvního hráče je však ve světě technologií také určitá nevýhoda. Bitcoin má sice v zádech největší základnu uživatelů a velcí investoři se hrnou do nákupů. To je však potravou pro maximalisty, kteří to vnímají jako důkaz o nesesaditelnosti Bitcoinu z trůnu. Domnívají se, že mají právo vše kolem sebe zatracovat. Tohle rozhodně není zdravý vývoj a doufám, že to není naše budoucnost. Decentralizace nám musí poskytnout možnost svobodně se rozhodovat o všech aspektech naší budoucnosti. Určitě je dobré si zaspekulovat na růst ceny bitcoinu a něco na tom vydělat. Nicméně je dobré se podívat kolem sebe a zamyslet se, jestli bychom z decentralizovaných technologií nemohli vytěžit něco víc. Naštěstí tu máme nové projekty, které inovují a hledají nové cesty k dosažení původní vize.

Maximalismus jakéhokoliv druhu je jako rakovina. Je to nemoc, která brání širšímu rozhledu a vnímání reality. Pokud mají být decentralizované protokoly něčím víc než jen spekulací na cenu, bude to hlavně o lidech. Ani tak ne o technologiích. Technologie je tupá a dělá jen to, co jí řekneme. Technologie nemůže sama sebe adoptovat. Lidé mající v rukou vhodné technologie pro změnu je to, oč tu kráčí.

Pokud už nyní na samém začátku rozdělíme skupiny na několik nepřátelských táborů, mineme cíl. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Co je Bitcoin maximalismus a proč do Satoshiho odkazu nepatří pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Bitcoin analýza: Po krátké přestávce jsou býci opět připraveni

Bitcoin opět na vzestupu
Bitcoin se po krátkém propadu opět vydal na vzestup výše. Prozatím je to velmi opatrné. V době psaní analýzy cena bitcoinu bojuje s hodnotou předchozího ATH na úrovni 58 000 dolarů za bitcoin. 

Na týdenním grafu můžeme vidět, že se nadále nacházíme ve stejné pozici. Cena BTC je pořád velmi vysoko vůči technickým indikátorům. Klíčová bull market hranice 20 WMA je na cca 38 000 USD. Z technického hlediska tak stále hrozí propad k této hranici. To by bylo v bull marketu běžné. Nicméně nynější bull market má jinou dynamiku, než bull markety předchozí. 
Za změnou dynamiky trhu stojí primárně změna ve složení investorů. Mezi retail investory totiž nově přibývá investorů institucionálních, a právě ti s vysokou pravděpodobností stojí za počátkem bull marketu. Retail investoři prozatím nehrají tak výraznou roli. 

Prozatím se zdá, že hranice 20 WMA ztrácí relevanci a ta je z krátkodobého hlediska nahrazena hranicí 50 DMA (50 denní klouzavý průměr). Jak je vidět, tak 50 DMA funguje v posledních měsících jako hranice pro support ceny. I poslední cenový odraz přišel právě od této hladiny. 
Důležitou dynamiku na trhu s BTC tvoří také mezi tradery oblíbený futures market, což se ukázalo i během psaní článku. Cena během jedné hodiny propadla o 5%. To je opět způsobeno chamtivostí na trhu. Hned jak tradeři vycítí vzestup, začínají otevírat silné pákové pozice, což vede následně k jejich likvidacím, kdy si chytřejší obchodníci v podstatě dojdou pro jejich peníze. 

Jak je vidět při posledním propadu, tak za hodinu klesla cena o 5% a podle prozatímních zpráv se jednalo o likvidace Longů za 600 milionů dolarů napříč burzami.
Ethereum se chystá na útok na 2 000 dolarů
Ethereum je ve velmi podobné situaci jako Bitcoin. V posledních týdnech v podstatě totálně kopíruje vývoj BTC. Ethereum je nicméně v odlišné pozici. Jako představitel altcoinů totiž bude předznamenávat tzv. altseason, která začíná s větším přílivem nových retail investorů. 

Jak je vidět na grafu, tak cena ETH se pohybuje již pěkných pár týdnů pod hranicí 2000 dolarů za minci. To je také poslední ATH, kterého Ethereum dosáhlo. A právě tato psychologická hranice dělí Ether od otevření cesty k volnému vzestupu. 
Ethereum má za sebou kritickou zprávu, která přišla ze strany společnosti VISA. Ta nově umožňuje používání stablecoinu USDC z dílny Coinbase. Tento stablecoin existuje primárně právě na síti ETH a díky přijetí ze strany platebního giganta se tak ukazuje, že Ethereum může být černým koněm kryptoměn (v porovnání s BTC). 
On-chain analýza 
U stablecoinů zůstaneme i nadále. Masivní expanzi kryptoměnového trhu dobře ilustruje vzestup počtu stablecoinů. 

Na konci měsíce března totiž celková kapitalizace stablecoinů přesáhla hodnotu 50 miliard dolarů. Jak je vidět na grafu, tak růst stablecoinů koresponduje s bull marketem. Stablecoiny navíc indikují pokračující institucionální vstupy. Jsou to právě instituce, díky kterým se stablecoiny do oběhu dostávají. 
Mezi stablecoiny nadále vede Tether s kapitalizací přes 40 miliard dolarů a hned za ním je výše zmíněný USDC coin, který má nyní kapitalizaci nad 10 miliard dolarů. 
Další graf nám ukazuje, jak se z nově nakupujících stávají hodleři. HODL Waves graf v podstatě ukazuje mince, které se v posledních 6 měsících pohnuly a přesunuly se na nové peněženky, kde již zůstávají. Na grafu je tak vidět jednak fakt, že se tak z nově nakupujících stávají noví hodleři. Mince, které jsou bez pohybu déle než 6 měsíců, lze charakterizovat jako hodlované. 

Trend, kdy BTC mince mizí z burz, nadále pokračuje i na těchto hodnotách. To opět koresponduje s faktem, že z nových investorů se stávají hodleři. Krize likvidity se tak dále prohlubuje. To opět ukazuje na to, že bull market má ještě dostatek sil. Díky tomu, že klesá nabídka a poptávka neustává, můžeme logicky předpokládat pokračování vzestupu cen.

Kompletní obrázek nynější situace získáme z grafu ukazujícího na chování hodlerů z předchozích cyklů. Zatímco při prvotním vzestupu nad předchozí ATH z roku 2017 se hodleři rozhodli prodávat, tak nynější aktivita prodejů se vrací k hodnotám z bear marketu. To opět indikuje, že opravdu dlouhodobí hodleři se prozatím nechystají prodávat ani na nynějších hodnotách. 
Růst poptávky, pokles nabídky, vstupy institucí a HODLerská mentalita tak společně tvoří kombinaci faktorů, které s nejvyšší pravděpodobností opět povede k vzestupu cen. S tím se pojí růst mediálního zájmu o kryptoměny. Postupující technologie a adopce tak vytváří kombinaci, která povede k naprostému šílenství na trhu, až dorazí větší skupiny retail investorů. To se promítne primárně do cen altcoinů, protože noví investoři budou více riskovat díky neznalosti prostředí kryptoměn. 

Obchodujete na burze? Chytáte také altcoin sezónu?

Největší výběr altcoinů a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při NOVÉ registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!

Entity-Adjusted Liveliness ukazuje na zpomalení trendu v distribuci mincí, což opět značí, že hodleři přestávají prodávat a v podstatě se tak nacházíme v době “malé tržní přestávky”. Trend kryptoměn je nadále vzestupný a pokračujeme dál v bull marketu. 

Follow @btctip_cz

.
0 0 00share

5
/
5
(
1

vote
)

Tweet
Příspěvek Bitcoin analýza: Po krátké přestávce jsou býci opět připraveni pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Komentář: S nováčky je otrava, mazáci jsou ale často ještě horší

Každý jsme nějak začínali
Po čtyřech letech ve světě kryptoměn se až stydím za to, co teď budu psát. V Bitcoinu jsem viděl možnost rychlého zbohatnutí bez práce. Můj první příspěvek, který jsem prezentoval na Facebooku v Bitcoinové komunitě, se týkal dotazu na nákup Bcashe. Asi vám nemusím říkat, jaký hate jsem ode všech dostal. Psal se rok 2017 a válka o „pravý Bitcoin“ byla v plném proudu. Následoval týdenní ban a já si říkal, že vlastně vůbec nechápu za co. Nenechal jsem se nicméně odradit a nakoupil jsem si své první satoshi, začal se více zajímat do čeho jsem to vlastně investoval, a byl jsem uchvácen.

Co mě ale nepřestalo zarážet, byla nepřátelskost ve skupinách, které sdružují kryptoměnové nadšence. Odjakživa jsem byl zvyklý, že když se na něco normálně zeptám, dostanu slušně podanou odpověď. A ten nevzdělaný a bitý nováček jsem nebyl pouze já. Příspěvků s reakcemi, které nováčky shazovaly, či přímo urážely, bylo a je stále poměrně velké množství. Kolik jsme jich svým přístupem odradili? Kolik z nich si rozmyslelo svoji investici se závěrem, že jsme skupina divných a arogantních nerdů? Přitom by stačilo příspěvky, které mě nezajímají, prostě nechat být, v lepším případě prostě a jednoduše poradit, vysvětlit, odkázat na patřičné zdroje.
Mít pravdu je krásné, ale patent na rozum to nedává
Jsme o čtyři roky dál, každý, kdo vydržel, je minimálně 150 % v plusu a můžeme být spokojeni, protože jsme byli ti, kteří měli pravdu. Byli jsme ti, kteří při 80% propadu všem říkali, ať nakoupí, že nám ještě jednou poděkují. A měli jsme pravdu! Komu z nás minimálně jednou za pár dní nezazvoní telefon s dotazem jak, kde a za kolik nakoupit? Navíc, pokud jsme nelenili, měli jsme čtyři roky na sebevzdělávání a pochopení podstaty věci. Ano, je to krásný pocit. Ruku na srdce, mít pravdu vždy pohladí ego člověka.

Bohužel, mnozí z nás jsou tímto pocitem absolutně opilí. Ti stejní lidé, kteří před pár lety byli shazování zkušenějšími, nyní shazují nováčky. Vše je pro ně samozřejmé, nováčci jsou hloupí a nechápou, jak se na takové banality můžou ptát. Vzpomeňme na svoje začátky a buďme trochu pokorní. Pokud nás nějaký příspěvek rozesměje, či pohorší, přejděme ho. V lepším případě poraďme. Situace je stejná, ale zároveň naprosto odlišná. Máme spoustu skvělých zdrojů v češtině, které můžeme využívat. Odkažme nováčky na Bitcoinovej kanál, na články Pepy Tětka, nebo na jiné zdroje, které sami používáme.

Ano, mnohdy je to otravné. Když vidím padesátý dotaz v řadě na nákup Dogecoinu, otevírá se mi kudla v kapse, ale nově příchozí neví, že je to meme coin. Oni vidí jen Muskovo trollení na Twitteru, které nechápou. Když vidí kryptošmejda Čmolíka a jeho shit Kauri, vidí luxusní auta a lodě. Kdo by to nechtěl? Buďme tolerantní, protože nováčci přináší přesně to, co potřebujeme. Nemyslím tím přísun dalšího kapitálu, ale postupnou adopci a legitimizaci kryptoměnového světa.

Právě neutuchající zájem kryptoměnové komunity přilákal institucionální investory, kteří ještě před pár lety nad Bitcoinem ohrnovali nos. Sebelepší produkt, pokud není přijat, je k ničemu. Jen a pouze díky tomu, že jsme nenechali Bitcoin padnout, teď vidíme, že například investiční banka JPMorgan Chase, známá svým otevřeným nepřátelstvím vůči kryptu, dnes zveřejňuje “profesionální” analýzy a odhady a sám její šéf Jamie Dimon se dnes o Bitcoin víc než zajímá. Přizná, že se dříve pletl?  Toho se s největší pravděpodobností nedočkáme, ale nic takového nepotřebujeme.

Dokázali jsme světu, že Bitcoin je životaschopný. Ukažme světu, že životaschopná je i naše komunita.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Komentář: S nováčky je otrava, mazáci jsou ale často ještě horší pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Bitcoin v hledáčku twitterových účtů – výběr, novinky

Nyní je možné si koupit Teslu za bitcoin
Jak Elon Musk slíbil, tak splnil. Nyní je možné koupit elektromobily Tesla za bitcoin. A co víc, Tesla tyto bitcoiny nebude ihned konvertovat, jak to dělá většina obchodníků přes platební bránu. Tesla provozuje vlastní bitcoin uzly a přijaté bitcoiny si bude nechávat. Tím bude každým nákupem zvyšovat svou bitcoinovou pozici. Je pravděpodobné, že prodávat bude až v případě, kdy bude naptř. potřebovat finanční prostředky pro financování nové továrny nebo jiné výdaje. Která další firma se přidá k bitcoinovému hnutí?

You can now buy a Tesla with Bitcoin
— Elon Musk (@elonmusk) March 24, 2021

 
Srovnání spotřeby bitcoinu a bankovního systému
V poslední době, když cena bitcoinu rostla, se čím dál více diskutovala spotřeba elektrické energie. Společnost ARK invest vydala analýzu, ve které srovnává spotřebu energie bitcoinu, těžby zlata a spotřebu bankovního systému. Dle ARKu je spotřeba energie bitcoinu nižší, než ta spotřebovaná na těžbu zlata. Spotřeba celého bankovního systému je zde spočítána jako několikanásobná hodnota. Celý článek s názvem PoW is Efficient, který rozebírá tuto problematiku, si můžete přečíst zde.

Fiat currency Proof-of-Work vs #bitcoin PoW pic.twitter.com/UgfP6ZmTGb
— PlanB (@100trillionUSD) February 19, 2021

 
Jak využít bitcoin pro nákup a neplatit přitom daně
Jak naznačuje grafika tohoto tweetu, bitcoin lze využít jako zástavu pro půjčku. Můžete například využít služby BlockFi, kde zastavíte své bitcoiny. A BlockFi vám půjčí dolary. Za dolary si koupíte třeba dům, nebo auto. Pokud vám banka nechce přidělit hypotéku, může to pro vás být jediná cesta, jak získat dům a neprodat své bitcoiny. Autor tweetu ještě naznačuje, že si poté můžete vzít hypotéku na dům, který již vlastníte a splatit původní dluh. Taková bezúčelová hypotéka je také někdy nazývaná americká, lze ji získat už i v Česku.

The future discussed on clubhouse pic.twitter.com/XXX11DfsVt
— Pedro 🧨 (@pedromvpg) February 15, 2021

 
Historie Bitcoinu v jednom tweetu
Uživatel Crypto₿ull se 181 tisíci odběrateli tweetnul obsáhlou infografiku, která do jednoho obrázku shrnuje celou bitcoin historii. Najdete zde důležité události jako první nákup za bitcoin, Mt Gox hacked, Bitcoin Cash fork, Bitfinex hack, přidání symbolu “₿” do unicode znaků mezi měny, Trump tweet “Not fan of Bitcoin”, Covid-19 crash, Microstrategy a Tesla nákup bitcoinu. A také mnoho dalších událostí. Je dobré se zpětně podívat na důležité události v bitcoinové historii, třeba pak investor nebude tolik vystrašen, když přijde větší pád.

a quick history lesson #Bitcoin pic.twitter.com/x7CtRSR4P1
— Crypto₿ull (@CryptoBull) March 2, 2021

 
Banky mění názory na Bitcoin
Bitcoin se pořád vyvíjí, a především se mění pohled na něj. To je vidět především u větších institucí, jakými jsou třeba banky. Všechny americké banky se nejdříve vyjadřovaly o bitcoinu negativně. Prohlašovaly, že cena bitcoinu půjde na nulu, že bitcoin je podvod, bitcoin je nepoužitelný jako platební mechanizmus a úložiště hodnoty nebo vydávaly zprávy o nevhodnosti investice do bitcoinu. Nyní se Banka Morgan Stanley stala první americkou bankou, která umožňuje svým klientům investici do bitcoinu. JPMorgan doporučuje investorům alokaci 1 % portfolia do bitcoinu. Goldman Sachs znovu startuje obchodování s kryptoměnami pomocí finančních derivátů. PayPal umožňuje svým uživatelům nákup bitcoinu. Podle mě postupně všechny banky budou umožňovat služby spojené s bitcoinem, nebo budou nahrazeny jinými.

Jak rychle se dá změnit názor na #Bitcoin pic.twitter.com/oljHLYBbCW
— AmBrož (@JanAmbro7) March 19, 2021

 
BlueWallet zavádí multisig
BlueWallet je kvůli několika klíčovým vlastnostem výborná peněženka. Mezi tyto vlastnosti patří i zaměření na bitcoin, open-source a implementování nejnovějších standardů Bitcoinu. BlueWallet nyní umí jako jedna z mála mobilních peněženek multisig. To znamená, že pokud vytvoříte tento typ peněženky, pro odeslání transakce budete potřebovat například 2 ze 3 zařízení. Jedno z těchto zařízení může být i hardwarová peněženka Coldcard nebo jiná, která podporuje PSBTs standard. Pomocí multisig (systém více privátních klíčů) můžete značně zvýšit bezpečnost svých bitcoinů jak proti ukradení, tak proti selhání zařízení nebo ztracení klíčů.

Radically Simple. Extremely Powerfulhttps://t.co/qMjcmIoHGq pic.twitter.com/c0IpCTsgIv
— BlueWallet (@bluewalletio) March 20, 2021

 
Nad zlatem byly vybudovány největší civilizace
Chris Espley sepsal twitterové vlákno, u kterého se zamýšlí nad velkými civilizacemi, jako jsou Mayové, Aztékové, Egypťané, Řecko a Řím. Všechny tyto civilizace mají jedno společné. Všechny tyto civilizace dokázaly vybudovat velké věci, jako obrovské pyramidy, obchodní cesty a prosperitu. Dříve ale než to tyto civilizace vybudovaly, vždy v jejich civilizaci nějakým způsobem figurovalo zlato. Často bylo spojeno s mytologií, náboženstvím a používalo se jako platidlo.

Zlato, které uchovávalo hodnotu, v čase snižovalo časovou preferenci celé civilizace. Díky tomu mohli spořit a investovat naspořené prostředky do větších nákupů, které jim často umožňovaly zvýšit produktivitu. Dle Chrise bylo zlato vždy nezbytné pro civilizaci, aby se z ní stala velká a úspěšná.

Zlato jsme používali jako peníze, ale nyní je už nepoužíváme. Místo toho jsme důvěru vložili v centrální instituce, ale nyní se tato důvěra vytrácí. Zlato jsme vyměnili za fiat ustanovený vyhláškou. Neměli bychom se divit, že tento systém založený na důvěře přestává fungovat.

Pokud je Bitcoin digitální zlato, není možné, že jsme na prahu nové velké digitální civilizace? Bitcoin je jako finanční prostředek lepší než zlato ve všech ohledech kromě zavedené historie. Jak se bude tato historie prodlužovat, budou se přidávat další, kteří budou Bitcoinu důvěřovat. Bitcoin dává komukoliv do ruky přístup k “hard money”, penězům, které v delším čase neztrácí na hodnotě. Postupně mění myšlení lidí a snižuje časovou preferenci u celé civilizace. Dočkáme se velkých věcí, pokud vznikne nová digitální civilizace, která bude založena na Bitcoinu?

Robert a Chris si myslí, že ano. Robert stejné myšlenky rozebírá i ve svém článku. Pokud vás zajímají podobné filozoficko ekonomické zamyšlení, určitě nepřeskočte články od Roberta.

Before #Bitcoin, gold was the greatest tool we ever had to incentivize ourselves to civilize ourselves.https://t.co/Mr1cX6ZNaH https://t.co/pVeg30l4Xg
— Robert Breedlove (@Breedlove22) March 20, 2021

 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoin v hledáčku twitterových účtů – výběr, novinky pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Bitcoin analýza: Panika není namístě, stále jsme v bull marketu

Panika na trzích
Po krátkém vzestupu se opět vracíme k mírné panice na trzích. To je v souladu s tím, že se bitcoin a kryptoměny nachází v bull marketu. Bull market je obvykle charakterizován podstatně silnější volatilitou a náchylností k emocionálním výkyvům, což vidíme i právě teď. 

Jako vždy začneme pohledem na týdenní graf, kde se z technického hlediska od poslední analýzy nemění opravdu vůbec nic. Trend zůstává neměnný, což znamená, že jsme nadále v extrémním bullrunu. 

Jak je vyznačeno na grafu, tak 20WMA (standardní hranice pro korekce v bull marketu) je nadále vzdáleno nynější ceně. Hranice 20 WMA se nachází na přibližně 36 000 USD. To je hranice, kam se cena bitcoinu v bull marketu může běžně podívat. Rozhodně proražení této hranice naopak bude signalizovat, že se dost možná blíží bear market. 

Pokud patříte mezi panikařící investory, tak je potřeba si uvědomit, že od počátku nynějšího roku je BTC o 85% dražší. Tento fakt ilustruje, že se nacházíme v enormním bull marketu a korekce jsou tak nyní namístě. 

Pokud se podíváme na denní graf, tak zjistíme, že se nyní tak říkajíc láme chleba. 

V době psaní textu cena bitcoinu testuje hranici 50 DMA (Daily moving average). Právě 50 DMA se v posledních měsících ukázalo jako support pro extrémní růst. Zde se jako obvykle nabízí dvě varianty. V případě odrazu od hladiny můžeme očekávat pokračování vyznačeného trendu. 

V opačném případě pak pravděpodobně půjdeme delší dobu do strany a případně hrozí korekce k hladině 20WMA (Cca 36 000 USD). Je nicméně potřeba opět zdůraznit, že taková korekce je běžná a investoři musí počítat s vysokou volatilitou. 
On-chain analýza – První velká změna
V rámci on-chain analýzy máme první větší změnu. Jedná se o chování dlouhodobých hodlerů, kteří postupně prodávají svoje bitcoiny nově příchozím v takové míře, u které se dá konstatovat, že přichází další období bull marketu. 

Předchozí graf ukazuje počet “malých ryb”. Jedná se o adresy, které drží méně než 1 bitcoin. Ty jsou na konstantním vzestupu, pokud pomineme peak na konci roku 2017. Malí investoři tak nadále proudí do bitcoin ekosystému a z části z nich se stávají noví hodleři. Celkově malí investoři tvoří 5.2% trhu s bitcoinem. 

Vzestup menších investorů je logicky reflektován v postupných prodejích ze strany “velryb”. A zde již vidíme důvod, proč se domnívat, že bull market je již v nové fázi. Jak je vidět na grafu, tak největší velryby v posledních dvou měsících zrychlily míru prodejů. Střední velryby také postupně prodávají, ale je zde skupina malých velryb, které nadále velmi silně akumulují, což by odpovídalo přibližně prostřední fázi bull marketu. 

Bull market jako takový obvykle končí tím, že velcí hráči prodávají tolik, že ani příchod nových retail investorů nestačí pokrýt nabídku ze strany velryb. Nabídka tak výrazně překročí poptávku a najednou zde máme bear market. 

Graf Reserve Risk se používá na indikaci cenových topů. Jak je vidět, tak se opravdu nacházíme v určité formě středu bull marketu. Vzestup indikátoru do červené zóny již značí, že se bull market chýlí ke konci a tudíž je potřeba začít vybírat zisky rychlejším tempem. 

Metrika Reserve Risk v podstatě ukazuje přesvědčení hodlerů neprodávat. Jedná se poměr počtu dní, kdy se mince v peněženkách nehýbou ku ceně. Červená zóna je tak již vysoce atraktivní pro prodej a většina hodlerů zde již prodávat prostě začne, protože již nechtějí riskovat případný bear market. 

Na grafu poměru mezi dlouhodobými a krátkodobými hodlery také vidíme postupný přesun BTC od long-term majitelů k těm, co nově přichází na trh. Tmanvé zóny ukazují profit dlouhodobých i krátkodobých investorů a naopak světlé zóny (Max pain) ukazují investory ve ztrátě. 
Závěr
Bull market je v plném proudu a postupně přecházíme do pozdější části bullmarketu, který je charakterizován investičním šílenstvím. Již nyní je vidět, že velcí investoři prodávají BTC do rukou nově příchozích. Část hodlerských adres tak vybírá zisky po dlouhé akumulaci.

Ačkoliv se top bull marketu postupně blíží, tak jsme stále přibližně v polovině bull marketu (za předpokladu, že se bude odehrávat jako ty minulé, což se stát nemusí). Existuje ovšem také varianta, že tento bull market bude charakterizován větší adopcí a může být klidně i delší díky zájmu ze strany velkých institucí, který zde předchozí bull markety prostě nebyl. 

Z cyklického pohledu se tak nacházíme v prostřední fázi bull marketu. V případě, že bude cyklický vývoj pokračovat, tak můžeme očekávat, že bull market skončí někdy v druhé polovině roku 2021. Pokud ovšem přijde bezprecedentní adopce, je klidně možné, že cyklický vývoj trhu získá jiná nádech. 

Pro investory je nicméně potřeba být nyní pozornější a dobře sledovat tržní vývoj, postupně vybírat zisky a nečekat až na úplné topy. Případné akumulace je pak potřeba provádět ve výraznějších propadech. 
[feature_box style=”10″ only_advanced=”There%20are%20no%20title%20options%20for%20the%20choosen%20style” alignment=”center”]

Obchodujete na burze? Chytáte také altcoin sezónu?

Největší výběr altcoinů a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při NOVÉ registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!

[/feature_box]
[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoin analýza: Panika není namístě, stále jsme v bull marketu pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Vysoké poplatky u Bitcoinu a Etherea – musí to tak být?

Jak zkrotit vysoké poplatky
Cena transakčních poplatků se během býčího trhu dramaticky zvýšila u obou největších projektů Bitcoinu a Etherea. Jako uživatel musíte před odesláním transakce zvážit, jak vysoký poplatek nastavíte. Když nastavíte nadprůměrný, transakce se odbaví rychleji a naopak. V tomto článku prozkoumáme svět transakčních poplatků ze všech možných úhlů pohledu. 
Transakční aukční systém
Decentralizované sítě používající PoW konsensus fungují v principu tak, že jsou za určitý čas (block time) schopné přidat jeden blok s určitou velikostí (block size). Daný uzel si vybírá transakce, které vloží do bloku, ale je limitován maximální velikostí bloku. V praxi dochází k situaci, kdy je k dispozici více transakcí na zařazení do bloku, než kolik se jich aktuálně do bloku vejde. Transakce tak zůstávají dočasně zaparkované v naději, že se dostanou do nějakého příštího bloku. 

Uzel pool operátora má volnou ruku v tom, jaké transakce do bloku vloží a jeho volba je motivována především ekonomicky. Transakční poplatky jdou do kapsy pool operátora, který je následně přerozděluje minerům společně s odměnou za blok. Pool operátor je ekonomicky motivovaný zvolit transakce s nejvyššími poplatky. Zvyšuje tak profit svůj i minerů. Kdyby si operátor nevybíral transakce s nejvyššími poplatky, mohli by mineři pool opustit, neboť i jim jde o profit. 

Transakční aukční systém je ekonomicky výhodný pro těžaře a potažmo pro síť z pohledu odolnosti proti 51% útoku. Systém je však poněkud nešťastný pro uživatele. Ti si musí výši aktuálního poplatku dopředu zjistit, či alespoň ověřit, že to co jim navrhuje peněženka dává smysl v kontextu jejich požadavku na rychlost odbavení. Uživatelé hradí transakční poplatky ze své kapsy, což může s rostoucí výší budit kontroverze.

Uživatelé jsou nuceni k tomu, aby se navzájem přebíjeli, co se výše transakčních poplatků týká. Pokud chcete, aby se vaše transakce dostala do dalšího bloku, musíte nastavit vysoký poplatek. Síť poptávku po odeslání transakce nemusí stíhat a více uživatelů se může v jeden čas navzájem přebíjet. Výše poplatků se tak může měnit poměrně rychle a to doslova každou hodinu. Co je horší, váš vysoký poplatek není zárukou, že vás někdo nepřebije.

Praktické návody a tipy, jak neplatit zbytečně moc, najdete v tomto starším článku.
Kdo potřebuje transakční poplatky
Ve světě veřejných sítí není nic zadarmo. Za služby se musí platit. Ekonomicky to funguje tak, že těžaři hradí náklady za elektřinu, hardware a svůj čas. Očekávají, že budou sítí a uživateli odměněni skrze mince. Získané mince se použijí na uhrazení veškerých nákladů a těžaři očekávají, že jim zůstane nějaký profit. Zjednodušeně se dá říct, že z dlouhodobé perspektivy výše poskytnutých odměn ovlivňuje bezpečnost sítě. 

V případě Bitcoinu síť platí těžaře skrze monetární expanzi, tedy přes zmenšující se zásobu mincí, které se postupně uvolňují v rámci nově vytěžených bloků. Odměna je fixní a zmenšuje se každé 4 roky přes proces zvaný půlení – halving. Uživatelé platí těžařům skrze transakční poplatky a celková výše je dynamická. Mění se podle toho, kolik jsou lidé ochotni, či chcete-li nuceni, za transakce v danou chvíli zaplatit. 

Břemeno hrazení nákladů těžařům postupně přechází od sítě na uživatele. Tím, jak se bude postupně snižovat výše odměn ze strany sítě, budou uživatelé nuceni vynaložit podobné množství skrze transakční poplatky. Alespoň má-li síť zůstat stejně bezpečná. Do hry nám však vstupuje další proměnná a to je tržní cena bitcoinů. Ta je volatilní a dá se říct, že pokud bude velmi vysoká, ať už si pod tím představíte co chcete, bude vysoké také zabezpečení sítě. Za dražší mince se dá pořídit více elektrické energie. Zhruba se dá říct, že efekt půlení může zachránit rostoucí cena mincí, pokud adekvátně naroste a cenu si udrží. Pokud by cena rostla třeba 3x každé 4 roky, z pohledu rozpočtu na bezpečnost nebude vadit, že dochází k půlení. 

Rozpočet sítě na jeden den provozu se dá spočítat takto:

Rozpočet = (fixní odměna za blok + poplatky) * 144

Magické číslo 144 nám reprezentuje jeden den, kdy se za 24 hodin v průměru vytěží 6 bloků. V době psaní jsem se podíval do posledního bloku a zjistil, že je v něm 1592 transakcí a uživatelé na poplatcích zaplatili 0,9 BTC. Odměna za blok je 6,25 BTC. Cena BTC je v době psaní lehce pod $55,000. Mohu tedy udělat hrubý odhad a spočítat, že síť má na odměny denně přibližně 1029 BTC mincí, což je $56,600,000 (asi 1,3 miliardy v Kč).

Jednoduchou matematikou můžete lehce zjistit, kolik lidé v průměru zaplatili za transakci. Dohromady je to $49,500, což při počtu 1592 transakcí dělá asi $31 (620 Kč).

Příští půlení nastane v roce 2024 a odměna sítě se sníží na 3,125 BTC mince na blok. Předpokládejme, že poplatky zůstanou stejné a cena BTC mincí naroste 2x na $110,000. Síť bude mít k dispozici asi 576 BTC mincí (tedy asi polovinu v porovnání s předešlým výpočtem). Denní rozpočet na bezpečnost sítě bude dokonce o něco vyšší, a to $63,700,000.

V druhém výpočtu jsme zachovali celkovou výši vybraných transakčních poplatků, tedy 0,9 BTC. Rozpočet na bezpečnost se nám přesto zvednul. Na druhou stranu, kdyby cena BTC mincí klesla v nějakém dlouhém medvědím trhu, bezpečnost sítě bude rázem závislá hlavně na poplatcích. Čím více půlení budeme mít za sebou, tím více zásadní roli mohou poplatky hrát. 

Pokud by byla cena po dalším půlení stále $55,000, síť by dala na odměny denně $24,750,000. Aby byla síť stejně bezpečná jako nyní kdy je na rozpočet $56,600,000 (včetně poplatků), museli by lidé na poplatcích uhradit denně $31,850,000. Pokud opět vezmeme do úvahy číslo 1592 jako průměrný počet transakcí, vyjde nám transakční poplatek přibližně na $140 (2800 Kč za transakci). 

Mohly by být transakční poplatky nižší, kdyby vysoká cena BTC mincí zajistila dostatečnou bezpečnost, tedy alespoň stejnou jaká je nyní? Jak moc je bezpečnost sítě závislá na poplatcích? Kdyby cena narostla 4x, mohly by transakční poplatky klesnout adekvátně níž?

Výše transakčních poplatků není přímo závislá na ceně BTC mincí. I když by se dal rozpočet na bezpečnost považovat za dostatečný, ačkoliv žádná horní hranice neexistuje, výše poplatků to neovlivní. Jejich cenu zásadně ovlivňuje především poptávka a transakční aukční systém. I kdyby byla cena BTC mincí extrémně vysoká, lidé budou stále nuceni navzájem se přebíjet skrze výši poplatků, aby se jejich transakce dostala do bloku.

Mezi cenou BTC mincí a výší poplatků existuje vazba nepřímá, týkající se celkového rozpočtu na bezpečnost. Z pohledu sítě, potažmo z pohledu uživatelů, je zájem na tom, aby byla bezpečnost co nejvyšší. Viděno touto optikou by platilo, že čím vyšší poplatky budou, tím lépe. Toto je důležité zejména tehdy, když je cena BTC mincí nízká a klesá tak také celková bezpečnost sítě. Ani výše poplatků nemá žádnou horní hranici, nicméně to budou právě uživatelé, kteří tuto pomyslnou hranici nastaví.

Pokud by byl z pohledu pool operátorů rozpočet na bezpečnost nízký a s tím také poptávka po posílání transakcí, mohou se operátoři mezi sebou domluvit, že transakce s nízkým poplatkem nezařadí do bloku. To by uživatele donutilo poplatky zvýšit na požadovanou úroveň. Tohle řešení by bylo hodně nešťastné z pohledu decentralizace a volného trhu. Dalo by se to považovat za umělou regulaci. 

Ethereum nám ukázalo, že hranice kolem $200 (4000 Kč) je pro lidi neakceptovatelná a síť se stává nepoužitelnou. Pojďme uvažovat, že v Bitcoin bloku by běžně bylo 2500 transakcí a lidé by byli ochotni platit stejně vysoké poplatky. Denní rozpočet na bezpečnost plynoucí pouze z transakčních poplatků by byl $72,000,000. V kontextu předchozích výsledků se dostáváme na solidní číslo. Můžeme konstatovat, že jen díky vysokým poplatkům může být síť i bez odměny od sítě více bezpečná, než je nyní. 

Bohužel, bitcoin se na poplatky ve výši $200 dostane ne nutně kvůli tomu, že by to síť v danou chvíli potřebovala na zajištění bezpečnosti, ale jen kvůli aukčnímu systému. S vyšší adopcí sítě bude růst poptávka po zařazení transakce do bloku. Na stole je otázka, jak vysoké poplatky budou lidé ochotni platit a v jakém bodě budou vysoké poplatky přímo bránit vyšší adopci sítě. 
Ekologická stopa
Představují poplatky v řádu desítek dolarů zbytečné přeplácení těžařů? Jak jsme si řekli, bezpečnost nemá hranice. My ji v tomto textu hledat nebudeme a spokojíme se s tvrzením, že čím více, tím lépe. V tomto kontextu je nutné zmínit, že rozpočet na bezpečnost přímo působí na množství spotřebované elektrické energie. Jak jsme si vysvětlili výše, do rozpočtu přispívá síť a také uživatelé. To znamená, že pokud platíte vysoké poplatky, v podstatě dáváte těžařům peníze na energii. Poplatky ve výši $100 jsou zhruba měsíční náklady na elektřinu pro jednu domácnost žijící v rodinném domě.

Pokud byste poslali jednu transakci denně a byli ochotni dát takto vysoký poplatek, tak by to bylo podobné množství, jako náklady na elektřinu všech rodin žijících v paneláku. Pevně doufám, že by vás takhle vysoké poplatky finančně zruinovaly. Při tak vysokých poplatcích budete rádi, že jednou za měsíc použijete transakci pro manipulaci s Lightning Network kanálem. Naneštěstí, Bitcoin a Ethereum jsou globální sítě, takže efekt davu způsobí, že se na tato čísla dostaneme i v případě, že pošlete jednu transakci za měsíc.

Ekologická stopa je široké téma nad rámec tohoto textu, takže to uvádím jen pro doplnění kontextu. Nám stačí vědět, že s rostoucím rozpočtem na bezpečnost roste (téměř) přímo úměrně také množství spotřebované energie. Pokud by při aktuální ceně mincí stoupla cena 10x, zvýší se úměrně také spotřeba energie. Jestliže se uvádí, že v době psaní je spotřeba stejná jakou má stát Argentina, dostaneme se na 10 států Argentina. Argentina má 45 milionů obyvatel. Zkuste si sami spočítat, kolik by to bylo procent z celkové populace planety.
Exkluzivita není ve světě internetu výhoda
Transakční aukční systém má velkou nevýhodu v tom, že s rostoucí poptávkou uživatelů rostou poplatky. Lehce se vám stane to, že i když nastavíte relativně vysoký poplatek, ostatní uživatelé vás mohou v pomyslné transakční frontě předběhnout. Vaše transakce může zůstat trčet zaparkovaná klidně dny. Tato uživatelská nepřívětivost a potřeba přehnaně platit za transakce může mnoho uživatelů odradit. A nejen to, mnoho uživatelů nebude ani ekonomicky schopna takovou síť používat.

Průměrný měsíční příjem lidí v mnoha zemích naší planety je tak nízký, že si za měsíc na transakci ani nevydělají, nebo by to tvořilo nezanedbatelnou položku v jejich výdajích. V zemích jako Afghánistán, Súdán, Etiopie a Kongo si lidé průměrně nevydělají ani $100 za měsíc. $200 za transakci by tvořilo více jak polovinu měsíčních příjmů pro lidi ze zemí jako Indie či Ukrajina. I pro průměrného Rusa by to byla pětina měsíčního příjmu. V Česku se průměrná mzda blíží ke 40,000 Kč. Poplatek za 4000 Kč by byl 10 % vaší měsíční mzdy. Pokud byste poslali 10 transakcí měsíčně, nezbylo by vám ani na rohlík. Pokud berete minimální mzdu, tvořila by jedna Bitcoin transakce asi čtvrtinu vašich příjmů. 

Mohli byste namítnout, že $200 za transakci je ještě daleko. Podívejme se do historie. Bitcoin se v poplatcích dostal zatím nejvýš na hranici $55 v býčím trhu v roce 2017. Je tedy reálné, že na vrcholu současného býčího trhu můžeme atakovat hranici $100. Na $200 můžeme být po dalším půlení. V případě Etherea se poplatky za GAS dostaly na maximum $700 (14,000 Kč) a v roce 2021 kolísají mezi $50-$200 ($1000 – $4000 Kč). Jak jsem popsal výše, poplatky se neodvíjejí od potřeby sítě, ale hlavně od poptávky síť používat. S adopcí přirozeně roste poptávka po posílání transakcí, takže jestli nastane na konci býčího trhu FOMO, můžeme se dostat na $200 klidně i koncem roku 2021. 

Takto vysoké poplatky si mohou dovolit uhradit pouze lidé ze západních zemí. Největší sítě se tak stávají exkluzivní. Lidé z rozvojových zemí nemusí být za pár let ekonomicky schopní PoW sítě používat. To je pravý opak chtěného, neboť sítě jsou globální a jeden z cílů kryptoměn byl, že nás mají zbavit bank, a to včetně vysokých poplatků, které po nás nenasytné banky vyžadovaly. Bankovní poplatky klesají, ale ty bitcoinové rostou. Jedno je jisté, jestli poplatky na první vrstvě nebudou v řádech jednotek dolarů, Bitcoin nikdy nebude něco jako globální peníze. Pro Ethereum platí v podstatě to samé. 
Inovace jsou nevyhnutelné
Bitcoin nutně potřebuje inovace. Jedna z cest je agregace transakcí. Tím se dá docílit toho, že se vybere stejné množství prostředků do rozpočtu na bezpečnost, ale pro jednotlivce budou poplatky nižší. V jednom bloku se dá na poplatcích vydělat $500,000 tak, že 2500 lidí zaplatí poplatek $200, nebo 100,000 lidí zaplatí $5. Druhá varianta je samozřejmě uživatelsky mnohem přívětivější. 

Když se nad tím zamyslíte, tak tohle je jediná cesta, jak lidi dostat na další sítě označované jako druhé vrstvy. Například Lightning Network (LN). Opět nám pomůže matematika. Pokud vezmeme 2000 transakcí v bloku, které by se použily výhradně na otevření či zavření LN kanálu, tak denně si otevře kanál pouze 144,000 lidí. Stejný počet počítejme na uzavření kanálu. Za celý rok bychom se takto dostali na zhruba 50,000,000 otevření. Dá se říct, že pokud by každému stačilo otevřít jeden kanál za rok, pohybujeme se v řádech desítek milionů lidí, kteří se mohou dostat na LN. Asi si lehce spočítáte, že dostat miliardu lidí na LN by nám vzalo klidně několik desetiletí.

Troufám si tvrdit, že to je z pohledu adopce příliš dlouhá doba. Lidé by pravděpodobně začali využívat jiné, více centralizované řešení. Nákup bitcoinů by mohl být spojený s možností mince utrácet. Třeba přes PayPal. Firma by bitcoiny pouze držela pro své uživatele a v rámci vašeho nákupu by neproběhla žádná on-chain transakce. Vy byste přes bitcoiny platili přibližně jako dnes, pokud používáte “crypto” platební kartu. Asi nemusím zmiňovat, že tohle je noční můra všech fanoušků kryptoměn. A hlavně, pro rozpočet na bezpečnost je tohle katastrofa. Lidé by mince používali bez nutnosti Bitcoin síť zabezpečovat. 

Dalším vedlejším efektem je, že při používání bitcoin mincí jako platidla by nebylo možné lehce ověřit, že se nám počet mincí  uměle nenafukuje. Třetí strany jako PayPal nikdy nebudou tak transparentní jako blockchain. Bitcoin prostě nemohou pro lidi začít spravovat instituce. To se ale stane, pokud budou transakce přehnaně drahé.

V tuto chvíli asi neexistuje jiné technické řešení, než umožnit vložení více transakcí do bloku. Pokud vás napadá varianta se zvětšením velikosti bloku či snížením času bloku, tak na ni rychle zapomeňte. Tyhle věci by propustnost sítě zvýšily, ale obávám se, že je to v komunitě neprůchozí řešení. Výrazné zlepšení by to stejně nepřineslo a navíc v cestě stojí určitá technická omezení. 

Z pohledu vysokých poplatků je pro uživatele řešením Lightning Network. Z pohledu rozpočtu na bezpečnost představuje jakákoliv jiná síť tohoto typu hrozbu v podobě odlivu transakcí, a tím pádem poplatků, jinam. Pokud si BTC hodnotu převedete do sítě Etherea, tak v podstatě nikdy nemusíte jít zpět na první vrstvu Bitcoinu. Tím se v podstatě navždy vyhnete potřebě platit vysoké poplatky, což ale paradoxně ohrozí existenci toho, co používáte v rámci jiné sítě. Přenášení bitcoin hodnotu do jiných sítí se do budoucna nevyhneme a vysoké poplatky mohou lidi do jiných sítí v podstatě nahnat.

Inovace paradoxně nemusí hrát Bitcoinu příliš do karet. Lidé se budou chovat sobecky. Nebudou zbytečně platit drahé transakce, pokud si budou myslet, že to bude dělat někdo jiný. Jenže podobně se mohou chovat všichni. Lidé mohou využívat bitcoiny k uchování hodnoty, ale v praxi jen málokdo bude ochotný nadměrně platit za bezpečnost první vrstvy. Toto chování je ekonomický jev známý jako tragédie občiny. Jev označuje situaci, kdy je určitý omezený zdroj sdílen několika jednotlivci. Ti se při jeho využívání snaží maximalizovat svůj osobní užitek. Tato snaha ovšem v konečném důsledku může vést k nenávratnému vyčerpání daného zdroje. 
Prosazování změn
Díky Ethereum můžeme v přímém přenosu sledovat, jak se problémy s vysokými poplatky řeší, a to díky návrhu EIP-1559. Zjednodušeně řečeno, cílem vylepšení je stabilizovat ceny poplatků. Poplatky se rozdělí na dvě části – a to základní, která bude povinná, a dobrovolnou, což představuje jakési dýško pro těžaře. Základní část poplatku bude upravovat algoritmus na základě aktuální propustnosti. Tato část se bude pálit, což bude mít vliv na monetární politiku projektu. Vedle toho může uživatel přidat dýško, čímž může těžaře ekonomicky motivovat k rychlejšímu vytěžení transakce. 

EIP-1559 nepovažuji za šťastné řešení a nemyslím si, že to problémy Etherea vyřeší. Ucpané síti nepomůže úprava výše poplatků. Možnost přidat k poplatku dýško není nic jiného, než starý známý aukční systém. Uživatelé budou nadále schopni navzájem se přebíjet přes dýška. 

Podívejme se na tento problém z pohledu možnosti prosazovat změny v PoW síti. Téměř v každém ekosystému je více skupin, jejichž zájmy se mohou rozcházet. V PoW sítích můžeme skupiny rozdělit na tým, pool operátory, těžaře, uživatele a případné útočníky. My se pro jednoduchost nebudeme v textu zabývat všemi spletitými vztahy mezi všemi skupinami. Pro náš kontext si vystačíme s těmito vztahy. Poplatky trápí uživatele, neboť ti chtějí síť využívat, ale nechtějí za to přehnaně platit.

Uživatelé mají v podstatě jen dvě možnosti. Síť opustit, nebo vytvořit tlak na tým, aby problém řešil. Těžařům vysoké poplatky vyhovují, neboť mají vyšší profit. Ekonomické zájmy uživatelů a těžařů se rozcházejí. Problém v tomto případě může vyřešit pouze tým, který kope za uživatele, ale i za síť. Tým musí brát na zřetel síť i uživatele a najít vhodný kompromis. I v rámci týmu může dojít k rozporům ohledně toho, jestli preferovat vyšší bezpečnost, nebo nižší poplatky. Předpokládejme, že tým v našem příkladě více preferuje zájmy uživatelů.

Můžeme tedy říct, že proti sobě stojí těžaři proti týmu, kteří mají v zádech uživatele. Narozdíl od Bitcoinu, kde jsou těžaři nejsilnější skupina, u Etherea hraje prim tým, a dá se říct, že je silnější než těžaři. Nicméně tým nedokáže změnu prosadit bez spolupráce s lidmi, kteří provozují uzly a těžaři, kteří disponují hash-ratem. Skupiny se tedy musí mezi sebou nějak domluvit. Pokud by k dohodě nedošlo, hrozí rozdělení sítě na dvě. 

Navrhovaná změna jde proti ekonomickým zájmům těžařů, které až tak netrápí, že si uživatelé stěžují na vysoké poplatky. Dokud je platí, je vše v pořádku. V praxi tak opět vidíme jeden z projevů jevu tragédie občiny, kdy individuální zájmy jednotlivců převládají nad společným zájmem celé skupiny. Různé zájmové skupiny spolu mohou dobře vycházet jen tehdy, pokud se podaří sladit jejich zájmy a dobře nastavit pravidla hry. Pokud se to nepodaří, ekosystém může zaniknout. Těžaři budou vždy v první řadě upřednostňovat své ekonomické zájmy. Nářky uživatelů jsou až na druhém místě. Obecně se dá říct, že pokud navrhovaná změna v PoW síti vylepšuje podmínky pouze pro uživatele a jde na úkor těžařů, těžaři nejsou motivováni k tomu, aby se změnou souhlasili. Díky tomu tak může být velmi složité síť změnit či aktualizovat. 

Začíná se ukazovat, že ekosystém decentralizovaných sítí je složité udržovat, pokud jsou skupiny ovládány pouze ekonomickými zájmy, nebo pokud zásadní podíl moci drží pouze jedna zájmová skupina. Nebavíme se o síťovém konsensu, který probíhá plně v digitálním světě. Bavíme se o tom, že digitální svět je skrze odměny propojený s pool operátory a těžaři, kteří žijí ve světě fyzickém. Tým a uživatelé také žijí ve světě fyzickém a mají určité zájmy či požadavky.

Vybírání poplatků je přesun prostředků od uživatelů do rukou těžařů. Uživatelé to však takto nemusí vnímat. Platí si za služby a chtějí, aby se vylepšovaly. To se samozřejmě týká i výše poplatků. Aktuální rozložení moci je zhruba takové, že těžaři jsou mocipáni, kteří neváhají vzít si celou síť jako své rukojmí pro vyjednávání s týmem. Těžaři jsou byznysmeni. Jsou to jen nájemní žoldáci, kteří těží pro peníze a kdyby se vyplatilo těžit něco jiného, tak klidně odejdou. Jejich zájmy jsou silně jednostranné a z mého pohledu tam chybí adekvátní protiváha. Tu tvoří uživatelé, kteří se mohou rozhodnout síť jednou provždy opustit. Těžaři proto nemohou jít do extrému a nechat si zničit vlastní byznys. Síť bez uživatelů také brzy zanikne. Hledání kompromisu bude tvořit rozbroje. 

Ethereum je platforma, takže vysoké poplatky jsou více bolestné než u Bitcoinu. Ethereum chtějí uživatelé používat denně. U Bitcoinu uživatelům stačí udělat jednu transakci měsíčně směrem z burzy do své peněženky. Pravidelné nákupy mají smysl jen tehdy, pokud poplatek netvoří polovinu toho co kupujete. Je pravděpodobné, že se podobného problému s vysokými poplatky dočkáme u Bitcoinu. V Bitcoin ekosystému se o větších změnách hlasuje skrze hash-rate, kdy 95 % sítě musí s návrhem souhlasit skrze speciální mechanismus signalizace. Změna poplatků by rozhodně byla větší změna.

Historicky není hlasování přes hash-rate nejlepší možné řešení a dodnes se k tomuto mechanismu objevují kritické hlasy. Historie nám ukázala, proč tomu tak je. Když se hlasovalo o SegWitu, panovala v komunitě shoda a nezdálo se, že s prosazením bude problém. Část těžařů se však v ústraní dohodla, že změnu nepodpoří, a držela tak celou síť v šachu. SegWit se nakonec v původním podobně do sítě dostal. Bohužel tomu předcházelo hodně dramatických zvratů. Třeba pokus o změnu pravidel v klientovi, který by akceptoval pouze ty bloky, které podporují změnu. Sledovali jsme boj o moc ve své plné ohavnosti.

Vznik projektu Bitcoin Cash je v podstatě také výsledkem neschopnosti domluvit se. Bitcoin by měl problém, pokud by přibližně polovina lidí preferovala tradiční verzi sítě s vysokými poplatky a druhá verzi s poplatky nízkými (třeba Bitcoin User Friendly). Rozdělila by se komunita, vývojáři a možná i preference investorů. Těžko předjímat jak. 

Ethereum je ve fázi vývoje a změny jsou od začátku důležitou součástí projektu. V případě Bitcoinu se prosazuje konzervativní přístup ke změnám. Asi i proto, že snahy o změny přinášejí nepříjemné kontroverze. Z mého pohledu si interakce mezi zájmovými skupinami a technologické inovace vyžádají zásadnější změny v protokolech Bitcoinu i Etherea. Bude zajímavé sledovat, jak se s tím jednotlivé projekty vypořádají. 
Jaký bude rozpočet na bezpečnost v příštích letech?
Pojďme nyní nahlédnout do budoucnosti a podívat se na to, jak vysoký bude denní rozpočet na bezpečnost po dalších šesti půleních. Budeme to zjišťovat pro cenu za BTC mince v hodnotě $20,000, $100,000 a $1,000,000. Zanedbejte prozatím výši poplatků, která se odhaduje hůře. 
Rok
BTC odměna
$20,000
$100,000
$1,000,000
2024
3,125
9,000,000
45,000,000
450,000,000
2028
1,56
4,492,800
22,464,000
224,640,000
2032
0,78
2,246,400
11,232,000
112,320,000
2036
0,39
1,123,200
5,616,000
56,160,000
2040
0,195
561,600
2,808,000
28,080,000
2044
0,09
259,200
1,296,000
12,960,000

 

Stejný výpočet pro současný stav vychází na přibližně $50,000,000. Pokud se od toho odpíchneme, tak vidíme, že už po příštím půlení bude rozpočet na bezpečnost nižší i u ceny za $100,000 za jednu BTC minci. V roce 2044 už by byla bezpečnost téměř 50x nižší. Dokonce kdyby byla cena jedné mince $1,000,000, tak bude bezpečnost přibližně 5x nižší než nyní. 

Podívejme se na to, kolik prostředků může síť vybrat na transakcích za jeden den, při dané průměrné ceně. Počítejme s počtem 2000 transakcí na blok, kterých je 144 za den. 

$1
$10
$50
$200
$1000
2000
288,000
2,880,000
14,400,000
57,600,000
288,000,000
Kdyby byli uživatelé ochotni platit $1000 za transakci, byla by síť přibližně 6x bezpečnější než nyní. Jenomže tohle je z mého pohledu z říše sci-fi. Tohle nikdo běžně platit nebude. Ani instituce. Poplatek $200 je realitě blíž a vidíme, že se dá vybrat na podobnou bezpečnost, kterou máme v době psaní. Pokud bude v roce 2044 jedna mince za $100,000, poplatky ve výši $200 situaci zachrání a budeme zhruba na současné bezpečnosti. To samé však platí i pro cenu BTC mince za $1,000,000. Aby byl Bitcoin stejně bezpečný jako dnes, bude si to muset síť zajistit skrze transakční poplatky. Pokud je lidé nebudou ochotni platit, bezpečnost sítě bude klesat. 

Jestli bude bitcoin mince stát $1,000,000, překoná přibližně 2x současnou kapitalizaci zlata. Sami si udělejte názor na to, jestli je to možné. Každopádně i při této obrovské kapitalizaci bude bezpečnost Bitcoinu závislá už někdy od roku 2044 pouze na poplatcích. Pokud čekáte, že by měla být bezpečnost tou dobou také 5x vyšší, neboť síť bude více adoptovaná a tím pádem sociálně a ekonomicky důležitější, tak jedině skrze poplatky, jejichž průměrná cena bude $1000. Vliv mincí, které do rozpočtu vkládá síť, začne být vůči poplatkům čím dál více zanedbatelný. Samozřejmě adekvátně k budoucí ceně mincí. O budoucnosti Bitcoinu se bude rozhodovat dřív, než dnešní čtyřicátníci půjdou do důchodu. 
Závěr
Bitcoin má před sebou několik zatěžkávacích testů a výše poplatků bude jeden z nich. Transakční poplatky mohou v budoucnosti tvořit významnou část rozpočtu na bezpečnost, ale my v tuto chvíli nevíme, jestli je budou lidé ochotni platit. To významně ovlivní budoucnost Bitcoinu, neboť se bude přímo rozhodovat o tom, jestli si ho lidé z chudých zemí budou kupovat a hlavně, jakým způsobem. Nákup bitcoinů přes třetí strany nebude v budoucnosti jen možností, ale pro někoho možná jediný možný způsob, jak se k mincím dostat. Zde je však dobré se ptát, jestli dává smysl kupovat decentralizovanou měnu centralizovaně a tím přímo ekonomicky podporovat třetí strany, které se tak stanou bankami 21. století. 

Bitcoin je pouze protokol, ale bez těžařů, kteří mění energii za mince, nemůže existovat. Existenci Bitcoinu budou po dalších půlení hradit přímo uživatelé. Ti tak v podstatě rozhodnou o jeho osudu. Ve světě není nic fragilnějšího než systém, který se pravidelně mění a je závislý na rozhodování lidí. Každé 4 roky přechází stále větší část odpovědnosti za bezpečnost z dotace protokolu na lidi. Je to sice předvídatelný proces, ale to neznamená, že je ekonomicky udržitelný. My víme jak se bude chovat protokol, ale můžeme se jen dohadovat o tom, jak se k tomu postaví lidé. Představte si, že náklady na držení mincí v peněžence stoupnou třeba na stovky dolarů měsíčně jen kvůli tomu, že chcete jednou za čtvrt roku poslat transakci. 

S rostoucí cenou může dramaticky růst také spotřeba energie. To je věc, které s tématem přímo souvisí. Určitě se najdou lidé, kteří Bitcoin neadoptují jen kvůli negativnímu vlivu na životní prostředí. Na velké investory je dnes vytvářen tlak, aby při investování mysleli na sociální důsledky svých rozhodnutí. Sobecké ekonomické zájmy bude těžké sladit s těmi sociálními. Tlak veřejnosti existuje a my nevíme, jak se to bude vyvíjet. Jakmile těžba bitcoinů přesáhne určitou hranici, lidé i investoři mohou dát od Bitcoinu ruce pryč. V některých kruzích se začíná šířit narativ, že přidání bitcoinů do portfolia neudělá naši planetu více “zelenou”. Dopad Bitcoinu na životní prostředí začínají velcí investoři řešit už nyní.

Častý argument je, že lidé Bitcoin potřebují, neboť to spasí ekonomiku všech zemí na světě. Pokud přehlédneme ekonomický a sociální aspekt tohoto výroku, tak můžeme konstatovat, že inovace dostaly Bitcoin do pozice, kdy je na něm zajímavá jen neměnná monetární politika. To je v podstatě jedno jediné pravidlo o maximálním počtu mincí a pár algoritmů. Pokud lidstvo dokáže decentralizovaně nastavit nějaké globální pravidlo jinak, nutně k tomu nepotřebuje právě Bitcoin. Jakékoliv pravidlo je bezcenné, pokud ho lidé neakceptují. Naopak může být velmi užitečné nastavovat si pravidla v rámci uzavřené skupiny lidí. To by však bylo jiné téma. Adopce je to, co dává kryptoměnám největší smysl a mohli bychom se dlouho bavit, co to vlastně adopce je.

Ve světě kryptoměn nám jde v rámci monetární politiky v podstatě jen o záruku toho, že se pravidla nezmění. Kryptoměny dávají lidem možnost, jak na pravidla dozírat a k tomu nám postačí kryptografie a dobře nastavené incentivy. Kryptografie a libovolný síťový konsensus dokáže zajistit nezměnitelnost pravidel. Tahle funkcionalita není závislá na PoW či Bitcoinu a s postupem času to bude stále více zřejmé. Navíc s akceptováním globálního pravidla musí jít ruku v ruce snadná možnost používání.

Zde narážím na současný omezený transakční systém Bitcoinu i Etherea. Je hezké mít globální nezměnitelná pravidla, ale pokud za akceptování pravidla máte platit stovky dolarů na poplatcích, přestává to pro většinu populace dávat smysl. Z Bitcoinu a Etherea tak může být krásný investiční nástroj pro bohaté spekulanty, ale nikdy ne základ pro něco většího. Ethereum však jde adopci naproti a problém nějak řeší. To je sympatické. Dle mého názoru musí být decentralizovaná monetární pravidla obklopena decentralizovaným systémem, jenž bude finančně dostupný pro všechny.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Vysoké poplatky u Bitcoinu a Etherea – musí to tak být? pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Wrapped Bitcoin – WBTC token jako most do DeFi a ETH sítě

Co je Wrapped Bitcoin a k čemu je dobrý
Wrapped Bitcoin (WBTC) je ERC-20 token, který reprezentuje bitcoin na Ethereum blockchainu. Klíčovým aspektem tohoto tokenu je integrace bitcoinu do světa Ethereových peněženek, decentralizovaných aplikací a smart kontraktů. 

Smyslem tohoto projektu je vnést hodnotu, která se na trhu s BTC nachází, do ethereové sítě. Wrapped Bitcoin spojuje sílu Bitcoinu a programovatelnou sítí Etherea.

Wrapped bitcoin je krytý klasickým bitcoinem v poměru 1:1. Jednoduše můžete směňovat své BTC za WBTC prostřednictvím řady veřejných sítí a obráceně.
Je wBTC opravdový bitcoin?
Ne.

Wrapovaný bitcoin není skutečný bitcoin.

Ačkoliv jde o token jednoduše směnitelný za BTC v poměru 1:1, nejedná se o skutečný bitcoin. Řadu výhod klasického bitcoinu konverzí na wBTC ztrácíte.
Jaké výhody BTC ztrácíte?
Zabezpečení bitcoinové sítě
Možnost dělat instantní platby prostřednictvím Lightning Network
Některé aspekty privátnosti BTC
Získáte ovšem možnost účastnit se fascinujícího světa DeFi bez nutnosti vzdát se svého bitcoinového bohatství.
Jaké jsou hlavní výhody Wrapped bitcoin?
Možná se sami sebe ptáte “proč bych měl konvertovat své BTC za wBTC?” Existuje mnoho důvodů, proč byste měli zkusit wrapovat svůj bitcoin. Primárně můžete naplno využívat prostředí ethereového ekosystému. Ethereum v současnou chvíli nabízí na kryptoměnovém trhu největší síť s řadou využití.
Co lze dělat s wBTC?
Použít jej jako zástavu pro zajištění půjčky kryté BTC
Získat provize z poskytování decentralizovaných půjček
Získat výnos z liquidity poolů, či farmaření
Bitcoinoví HODLeři, kteří rádi využívají prostředí Etherea, tedy mohou využít své wBTC jako zástavu pro získání půjčky na decentralizovaných systémech. Stejně tak můžou využít své tokeny použít k poskytnutí půjčky k získávání provize. Na Compoundu a Aave vydělávají v současnou chvíli investoři roční výnos 0.02% až 0.09%.

Držitelé wBTC, kteří jsou ochotni podstoupit vyšší míru rizika, mohou vložit své tokeny do liquidity poolů a vydělávat provize z poskytování likvidity, či těžební odměny. I když je tato forma investování mnohem riskantnější než poskytování půjček, roční výnosy jsou rovněž výrazně vyšší.
Jsou alternativy k Wrapped bitcoinu?
Wrapovaný bitcoin není jedinou tokenizovanou verzí bitcoinu. Dalšími zástupci jsou renBTC a BTCB.
renBTC
renBTC je stejně jako wBTC erc-20 token, který reprezentuje bitcoin na ethereovém blockchainu. Tento token má v současnou chvíli kapitalizaci 634 000$. Stejně jako wBTC, se renBTC využívá k investicím v prostředí ethereové sítě.
BTCB
BTCB je jedním z nejrychleji rostoucích bitcoin tokenů. BTCB operuje na Binance chainu a Binance smartchainu. Jedná se o BEP20 token.
Jak zawrapovat svůj bitcoin?
Nejjednodušší cestou k získání wrapovaného bitcoinu je výměna za některý eth-20 token na decentralizované směnárně Uniswap. Další možností je například web wbtc.cafe kde můžete poměrně jednoduše směnit bitcoin za wbtc. Stačí zadat adresu z Vaší ethereové peněženky (např. metamasku) a poslat odpovídající množství btc. Oboje možnosti jsou anonymní a bez KYC.
Mám se tedy wBTC zabývat? Nebo radši HODL?
Záleží jak chcete se svými bitcoiny nakládat. V případě, že vám přijde investování do BTC samo o sobě riskantní, doporučujeme wBTC neřešit a zůstat u klasického bitcoinu. V případě, že vás láká možnost namnožit své bitcoiny skrz yield farming, nebo staking, klidně si zkuste část portfolia do wBTC převést. 

Než ovšem začnete investovat v rozsáhlém světě DeFi, určitě si udělejte patřičnou průpravu. Zároveň nikdy neinvestujte celou část svého portfolia. Ačkoliv můžete na ethereové síti DeFi protokolů získat zajímavé zhodnocení, je zde i významné riziko, se kterým je nutné počítat.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Wrapped Bitcoin – WBTC token jako most do DeFi a ETH sítě pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Twitter novinky: Bitcoin, zlato, Visa, Mastercard a PayPal

Elon Musk a Michael Saylor se předhánějí v nákupu bitcoinu
V předchozích dílech twitterového seriálu jsem vás postupně informoval o nákupech bitcoinu společností MicroStrategy. Také jsem psal o tom, že Elon uvažuje více o Bitcoinu, že to vypadá, že svůj názor mění a nakonec že bitcoiny i nakoupil. Nyní se Adam Beck (kryptograf a CEO společnosti blockstream) zamyslel nad tím, jestli Elon už Michaela Saylora (CEO společnosti MicroStrategy) v nákupech bitcoinu nepředehnal. Předpokládá se, že SpaceX také nakoupil za část svých rezerv bitcoiny. Anthonyho odhady na jmění Elona zahrnující podíly v Tesle, SpaceX a osobní jmění dosahují až 5 miliard dolarů v bitcoinu. Přesnou částku se nedozvíme, ale můžeme jen předpokládat, že Elon Musk už vlastní přímo nebo nepřímo více než Michael Saylor.

Did @elonmusk just out-Saylor @michael_saylor ?
unclear how many #bitcoin https://t.co/hYFtT0DjEn depends on what average price for $5bil BTC across @spaceX @tesla & Musk. and % ownership of spaceX & tesla by Musk, vs % ownership of @microstrategy by Saylor + personal BTC hodling
— Adam Back (@adam3us) March 19, 2021

 
Ray Dalio bude přednášet o Bitcoinu
Spousta známých investorů nebo jiných osobností často mění svůj názor ohledně Bitcoinu, když ho začnou více studovat. Podobně to je i u Ray Dalia, který také postupně mění svůj pohled na Bitcoin. V Texasu je na 16. května naplánována bitcoinová konference Texas A&M Bitcoin. Na této konferenci bude mnoho skvělých řečníků, mezi které patří i Michael Saylor, Tim Draper a Dan Held. Zajímavé ovšem je, že zde bude mít přednášku i Ray Dalio, který se dříve nechtěl k Bitcoinu moc vyjadřovat. Ale dlouhodobému pozorovateli je patrné, že i Ray Dalio postupně svůj názor na Bitcoin mění…

Hey @RayDalio, awesome to see you come around on things. https://t.co/KcpI9b2rx8
— Preston Pysh (@PrestonPysh) March 19, 2021

 
Odliv bitcoinů ze směnáren
Onchain analytik William Clemente III ve své analýze zmiňuje, že lidé, kteří nakupovali bitcoin v minulém cyklu, si jej nejčastěji nechávali na směnárnách. To naznačuje, že v předchozí bitcoinové bublině byli investoři připraveni rychle svůj bitcoin prodat. Nyní je situace jiná, většina nakupujících své bitcoiny přesouvá na hardware peněženky pro dlouhodobé držení. Proto je aktuální situace na trhu jiná, než byla na přelomu roku 2017 a 2018. Smýšlení mnohých investorů na Bitcoin se změnilo ze spekulativního instrumentu na dlouhodobou součást portfolia. Bude i nadále pokračovat odliv bitcoinů ze směnáren? To samozřejmě nikdo neví, ale kdo pozoruje situaci na trhu déle, vidí, jak se pohled společnosti na bitcoin mění. Pokud i nadále bude přibývat více dlouhodobých investorů, pak je to možné.

Yes, this #Bitcoin cycle is different. It boils down to Supply/Demand.
In 2017, there was a steady increase of BTC on exchanges along with price, while in the current run-up we’ve seen a dramatic decrease in BTC on exchanges, inverse to price. pic.twitter.com/7fCR9xeNWF

— William Clemente III (@WClementeIII) March 18, 2021

 
Bitcoin dražší než zlato
Za aktuální cenu bitcoinu si můžete koupit kilo ryzího zlata. Ti investoři, kteří tvrdili, že bitcoin nemá žádnou hodnotu, protože není vázán na fyzický svět se možná teď dost diví, že za jeden bitcoin se dá koupit celý kilogram zlata. Ale tohle porovnání je částečně zavádějící, protože bitcoinů je mnohem míň než kilogramů zlata. Proto, když chceme porovnat dvě investiční aktiva, musíme srovnávat celý tržní kapitál. Proto bitcoin musí ujít ještě kus cesty, pokud má nahradit zlato. Ale díky svým lepším vlastnostem je zde určitě velká šance, že se to jednou povede.

#Bitcoin is now worth more than a one kilogram gold bar. pic.twitter.com/3WJMx4L81R
— Documenting Bitcoin 📄 (@DocumentingBTC) March 20, 2021

 
Bitcoin překonal Mastercard, Visa a PayPal dohromady
Tržní kapitalizace Bitcoinu se nyní pohybuje přes $1,1 biliónu dolarů. Tržní kapitalizace Visa, Mastercard a PayPal dohromady odpovídá $1,09 biliónu dolarů. Investoři v minulosti často poukazovali na to, že podobné společnosti mají vnitřní hodnotu a Bitcoin nikoliv, protože je virtuální. Bitcoin nyní svou hodnotou překonal tři ze svých nepřímých konkurentů, jak bude pokračovat dál?

#Bitcoin is now worth more than the three largest payment services in the world, combined. pic.twitter.com/cd2TOk9Rwl
— Sasidharan ₿ (@mmsasidharan) March 20, 2021

 
Bank of Amerika vydala report o Bitcoinu
Bank of Amerika tvrdí, že Bitcoin je nepraktický, pomalý a nepřátelský vůči přírodě. Přestože pokud porovnáváme bezpečné transakce, tak stejně bezpečné transakce jsou u jiných kryptoměn jsou několikanásobně pomalejší. Wire transakce trvají klidně i několik dní a často jsou zablokovány a dražší než bitcoinové transakce. Bitcoin je nepoměrně praktičtější pro transakce a skladování než fyzické zlato. A také provoz bitcoinu míň znečišťuje životní prostředí, než těžení zlata. Proto všechny výroky záleží především na tom, s čím je bitcoin srovnáván. Bitcoin má spoustu použití a každý si jeho funkce vykládá po svém, když se někdo rozhodne srovnávat bitcoin například se sítí, s kterou nekonkuruje, pak výsledky mohou být i takové, jaké přináší report Bank Of Amerika.

#Bitcoin is slow, impractical, and eco-unfriendly, says #BankofAmericahttps://t.co/0G9Fqhl0e4#Crypto #Ripple #XRP #BTC
— Martin Valk (@martincpvalk) March 19, 2021

 
Morgan Stanley umožňuje vlastnit bitcoin svým klientům
Jedna banka vydává prohlášení, jak je bitcoin pomalý, neekologický a nepraktický, a druhá banka zároveň svým klientům nabídne bitcoin vlastnit. Je to první velká banka v Americe, ale určitě nebude poslední. Obrovský tlak klientů donutil banku Morgan Stanley, aby svým klientům umožnila investovat do bitcoinu. Zatím bohužel tuto možnost umožňuje pouze nejbohatším klientům s majetkem přesahující 2 miliony dolarů. Opět se ukazuje, že tradiční finančnictví zvýhodňuje bohatší klienty. Je jisté, že bitcoin je volatilní a investovat do něj může pouze investor s vysokou mírou tolerance k riziku. Ale tato tolerance k riziku lze zjistit i pomocí testu nebo dotazníku, velikost majetku není ukazatel této schopnosti.

Morgan Stanley is the first bank to offer #Bitcoin, they won’t be the last.
“The move, a significant step for the acceptance of bitcoin as an asset class, was made by Morgan Stanley after clients demanded exposure to the cryptocurrency”https://t.co/RCHZVa7YDN

— Michael Saylor (@michael_saylor) March 17, 2021

 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Twitter novinky: Bitcoin, zlato, Visa, Mastercard a PayPal pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Analýza: Bitcoin konsoliduje, altcoin sezóna za dveřmi?

Bitcoin si dává pauzu po novém maximu
Cena bitcoinu dosáhla nového ATH. Nové maximum se vytvořilo na hranici 62 000 dolarů za jednu minci. Předchozí maximum hodnoty BTC bylo na úrovni 59 000 USD. Cena bitcoinu tak předchozí ATH překročila o 3000 dolarů za jednotku. 

Po dosažení nového ATH však přišel propad, který srazil cenu bitcoinu o 13%. V krypto komunitách se objevilo mnoho spekulací o tom, co tento propad způsobilo. Uváděly se tři hlavní důvody. Z Číny přišla zpráva o zátahu na těžaře. V Indii se mluví o plošném zákazu kryptoměn po celé zemi a strach podpořila i zpráva o tom, že na burzu Gemini dorazilo enormní množství BTC. 

Nic z toho ovšem za propad nemůže. Nehledě na to, že se indický zákaz ukázal značně spekulativním a na burze Gemini došlo zřejmě jen k přesunu bitcoinů mezi interními peněženkami. Propad ceny o 13% byl způsoben daleko jednodušším mechanismem. Vzestup ceny předchozí ATH totiž tradeři z řad retailu oslavovali masivními pákovými pozicemi na futures platformách. 

Propad tak způsobil fenomén long squeeze. Když trh ovládne chamtivost a retail investoři a tradeři extrémně zvyšují rizika velkými pákami, tak přichází squeeze. To v podstatě znamená, že přichází velký přesun financí od těch, kteří extrémně riskují. 

Při vysokých pákách totiž stačí relativně malý pokles a strhne se lavina likvidací. Tradery tak ovládla chamtivost a zbytek trhu si v podstatě došel pro jejich BTC. Klasický tržní mechanismus. 

Fakt, že pokles byl opět velmi mírný, značí, že je na trhu stále dostatek nakupujících. Trh se nachází v manické fázi, kdy se obzvláště retail investoři nebojí riskovat. 

Při pohledu na týdenní graf je nadále vidět, že se cena bitcoinu nachází v extrémní pozici ve vztahu k 20 WMA (20-týdenní plovoucí průměr). 20 WMA je běžnou oporou ceny v bull marketu, nicméně jak je vidět, tak tento býčí cyklus jsme se k 20 WMA ještě ani nepřiblížili. 

Pokud by nyní měl přijít propad k tomuto supportu, tak bychom se dostali o 40% níže a to přibližně na cenu 35 000 dolarů. Jenže tlak na nákupy nedovoluje větší korekce. Finanční bublina tak narůstá radikálním tempem. 

Za tím stojí dva hlavní faktory. Na jedné straně se strhává lavina nakupujících ze strany institucí. Po celém světě nakupují firmy bitcoin (a další kryptoměny) ve víře, že se jedná o ochranu proti inflaci. 

Druhým důvodem je pak příliv nových investorů z řad retailu. Běžní malí investoři se tak v posledních měsících hrnou na trh s tím, že ještě chtějí nakoupit, dokud jsou ceny nízké, ale i přes to je poměrně jasné, že se opět nacházíme v teritoriu bubliny. 
Altcoiny vyčkávají na vlnu retailu
Bitcoin v posledních měsících altcoinům tak trochu utekl. To je běžný jev, protože celý trh se pohybuje dohromady s bitcoinem. Jde-li BTC nahoru, půjdou se zpožděním nahoru i altcoiny. Jde-li bitcoin cenově dolů, tak i altcoiny se propadnou a mnoho více než bitcoin. 

Při posledním propadu jsme mohli nicméně vidět nezvyklý jev, kdy bitcoin díky likvidacím pákových pozic propadl rychle a hodně, ale altcoiny padaly méně. Co za tím stojí? 

Momentální situace na trhu se totiž jeví tak, že altcoiny se chystají na další a silnější vzestup. Nákup altcoinů je z investičního hlediska v podstatě zvýšení rizika investice do kryptoměn (v rámci spekulativního prostředí). A investoři se přestávají bát riskovat a naopak riskantní investice právě vyhledávají, což je vidět napříč komunitami. 

Otázky typu, který altcoin vystřelí nebo co bude nový Bitcoin, jsou stále častější, a to signalizuje příchod větší skupiny nových retail investorů. A právě tito noví investoři jsou hlavním motorem vzestupu altcoinů a také stojí za jevem známým jako altcoin season. 

A s tím investoři nyní počítají. Zatímco BTC propadl v poslední korekci o téměř 14%, tak ETH propadlo pouze o 10%. 

V kontextu trhu je celá situace jasnější. BTC dominance se drží stále pevně okolo 60% a Bitcoin postupně přidává na hodnotě a investoři vsází na to, že altcoiny brzy ožijí a tudíž je nechtějí prodávat. A právě fakt, že altcoiny (primárně se jedná o ty největší alty) nechtějí v rámci spekulace investoři prodávat, značí, že poptávka brzy může výrazně přerůst nabídku (tak jak se to děje u BTC). 

Pokud si spojíme dvě a dvě , tak se nám vykreslí obraz trhu, který čeká na další velký příliv retail klientů, kteří budou nakupovat altcoiny a poženou jejich cenu směrem nahoru. 

Jak je vidět u BTC dominance, tak ta se také ustálila pod klíčovými plovoucím průměry, což z technického hlediska značí jasný downtrend. Pokud se situace ve světě či kryptoměnách radikálně nezmění, tak se zdá, že máme našlápnuto směrem k altseason. 
On-chain analýza – Kdo stojí za vzestupem?
Jedním z kličových faktorů nynějšího trhu je otázka, v jaké fázi se nacházíme. Podle on-chain analytiky jsme pořád na počátku bull marketu. Ačkoliv vidíme první nově příchozí, tak prozatím se stále nekoná davové šílenství ve smyslu masivního přílivu nováčků na trh. 

Na předchozím grafu vidíme poměr mezi běžným přihlášením na burzu a novou registraci (login to signup). Momentálně se dostáváme na čísla u vzestupu v roce 2019. Tento fakt indikuje podle serveru Glassnode, že většina trhu se hýbe primárně díky investorům, kteří na trhu již jsou delší dobu a zatím nevidíme opravdu masivní vliv nováčků (ten se projevuje mimo jiné právě poklesem btc dominance a tzv. altseason). 

Podobný obrázek ukazuje i poměr mezi návštěvami burzy a login do systémů. Graf výše opět ukazuje, že většina aktivity je určena přímo k tradingu a procházení burz “jen tak” prozatím není v kurzu, což je obvyklé jednání nových investorů. 

Na předchozím grafu můžeme vidět distribuci poplatků na burzách. Jak je vidět na grafu, tak momentálně získává dominanci část poplatků za deposity na burzy. To opět značí přísun nového kapitálu, ale ten plyne z velké části z rukou již dlouhodobějších hodlerů (viz. předchozí grafy). 

Posledním dílem skládačky je poměr mezi dlouhodobými (černá) a krátkodobými (modrá) hodlery. Jak je vidět, tak long term hodleři postupně prodávají své btc nově příchozím. Ačkoliv dlouhodobí hodleři nadále dominují trhu, tak příchod nováčků je jasně znatelný. 
Závěr
Nacházíme se v období masivní poptávky a nedostatku BTC na burzách. To žene v průběhu měsíců cenu nahoru. Na to reagují retail klienti, kteří postupně vstupují na trhy, ale prozatím jich není dostatek na to, abychom byli svědky tzv. altseason, která staví právě na tom, že noví investoři nejsou schopni vyhodnotit, co mají nakupovat, a tak nakupují všechno. 

Nacházíme se v bublinovém teritoriu a to je bez pochyb, ale za počátkem bubliny čeká druhá a horší bublina, která bude na altcoinech. Ta bude tvořena masivním přílivem nováčků, kteří budou chytat padající nože a snažit se dohnat fakt, že přichází pozdě. 

To nakonec povede k nesmyslným cenám a prasknutí bubliny. Pro nové investory je tak potřeba být extrémně opatrný. Vstup na rozjetý vlak je vysoce rizikový a finální propad bude velmi bolet. 

Pro dlouhodobé hodlery nicméně vidíme naději (vysokou pravděpodobnost) pro pokračování vzestupného trendu a také je zde vysoká pravděpodobnost, že přijde silná altseason, až dorazí noví spekulanti. 
[feature_box style=”10″ only_advanced=”There%20are%20no%20title%20options%20for%20the%20choosen%20style” alignment=”center”]

Obchodujete na burze? Chytáte také altcoin sezónu?

Největší výběr altcoinů a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při NOVÉ registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!

[/feature_box]
[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Analýza: Bitcoin konsoliduje, altcoin sezóna za dveřmi? pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Co je NFT, jak se tvoří bublina a kde dává naopak smysl

NFT bouře
Kryptoměnový prostor dostal novou horečku, která se jmenuje NFT. Jak už to v kryptoměnách chodí, tak je příchod (staronového) fenoménu naprosto bláznivý. Tomu nahrává primárně fakt, že stojíme v první části kryptoměnového bull runu. 

Na následujících řádcích se podíváme na tři základní oblasti spojené s NFT. Nejprve si řekneme, co je to NFT a jak funguje . Následovat bude zhodnocení stavu NFT v nynějších kontextech a nakonec se podíváme na výhledy budoucnosti pro NFT tokeny. 
Co je to NFT (Non-fungible token)?
Pro pochopení NFT je nejprve potřeba chápat Ethereum a obecně smart kontrakt platformy. Ethereum samo o sobě spustilo revoluci ve světě kryptoměn. Díky svému designu totiž umožňuje komplexní operace, které mají podobu tzv. smart kontraktů. Tedy chytrých smluv. Taková chytrá smlouva může např. nastavit podmínky pro transfer mincí, ale také má možnost vytvářet nové tokeny. 

Zatímco nativním platidlem a tedy mincí na Ethereum síti je ETH, tak je zároveň možné vytvářet i další druhy majetků, které těží z bezpečnosti sítě. Těm se říká tokeny. Standardizovanou a nejznámější verzí tokenů jsou ERC20 tokeny. To jsou například stablecoiny, jako je USDT či USDC. 

Tokenizovat je možné prakticky vše. Na síti Ethereum tak vidíme např. tokenizovaný Bitcoin a nebo tokenizovaný dolar. Velká většina projektů v kryptosvětě jsou také tokeny na ethereové síti. Pokud si vezmeme příklad USDT, tak zjistíme, že každý token USDT je bez problému zaměnitelný za kterýkoliv jiný USDT token. Všechny jsou stejné a všechny mají stejné vlastnosti. 

A tím se dostáváme k NFT. NFT jsou z naprosté většiny postaveny na tokenovém standardu ERC721. NFT znamená non-fungible token a tedy token, který je nezaměnitelný s jiným tokenem. U USDT je úplně jedno, který token vlastníte, ale u ERC721 je každý token originálem a tudíž nejsou jednoduše zaměnitelné. 

To v praxi znamená, že se ERC721 tokenový standard hodí pro úplně jiný účel, než který mají ERC20 tokeny. Dobrou paralelou z běžného světa je rozdíl mezi platidlem a obrazem. Zatímco ERC20 by mohlo být v podstatě jako bankovka, tak ERC721 a tedy NFT tokeny jsou spíše jako obrazy. Obojí bude mít hodnotu, ale obojí je velmi rozdílné. 

První větší uplatnění NFT tokenů bylo u Cryptokitties. Jednalo se o digitální sběratelské kočičky. Jejich účel? Stejný jako u kartiček hokejistů, prostě je sbíráte a mají hodnotu, protože jim lidé přikládají sběratelskou hodnotu. 

Cryptokitties byly prvním uplatněním NFT na velké úrovni, protože se z nich stal hit konce minulého bull marketu. Krypto kočičky neměli žádnou jinou než sběratelskou hodnotu. Od konce minulého bull runu ovšem proběhl masivní rozvoj tohoto odvětví a dnešní NFT si již hledají reálná uplatnění. 
Šílenství propletené s potenciálem
NFT jsou nejnovější módou kryptoprostoru. V podstatě se dá říct, že se mezi NFT strhla extrémní verze zlaté horečky, a to primárně díky mediálnímu zájmu, protože NFT jsou pro širokou veřejnost snáze pochopitelné. 

Zlatá horečka NFT má ovšem více podob. To si můžeme ukázat na oblíbených NFT Cryptopunks. Cryptopunks jsou počítačem generované portréty pankáčů, a na následujícím obrázku můžete vidět, že jejich umělecká hodnota opravdu není vysoká. 

Jedná se o velmi jednoduché obrázky, které si každý může vytvořit, kdykoliv se mu zachce. Světová média nicméně zaujala zpráva o největším prodeji NFT v historii, kdy byl punkáč kouřící dýmku prodán za 7.5 milionů dolarů. 

Pokud se nyní ptáte, jestli má takovýto obrázek opravdu hodnotu 7.5 milionu dolarů, tak s velkou pravděpodobností ne. I když je moudré si vzpomenout, za kolik se prodávají sběratelské poštovní známky, které berou svoji hodnotu jednak z historie, jednak z toho, že je dostatek sběratelů, který jim přikládá hodnotu. Opět se jedná o nabídku a poptávku. 

Zpráva o prodeji pankáče kouřícího dýmku je nicméně nesmyslná, a dá se to dokázat pomocí přehledů dražby daného NFT. 

Zde je jen část historie dražby daného NFT (kompletní historii najdete zde – celkově byly pouze dva transfery tohoto tokenu. Jeden za 12 ETH a druhý za 4200 ETH) , ale jak je vidět, tak se jedná o náhodná čísla, která absolutně nerespektují jakoukoliv logiku dražby. A najednou přišel jeden velký nákup za 4200 ETH. Za tím nákupem je jednoduchá logika. Jedná se o to, že někdo má k dispozici dostatek ETH a sám sobě prodal za 4200 ETH svůj vlastní NFT token. 

A celé překvapení je vyřešeno. Logika za tím je jednoduchá. Málokdo si prostuduje historii dražby a majitel tohoto pankáče má najednou něco, o čem se říká, že se to prodalo za 7 milionů dolarů, i když jej osobně to stalo jen jeden transakční poplatek. 

Bohužel většina lidí nebude znát kontexty daného fígle a tudíž si nyní bude myslet, že krypto pankáč s dýmkou má nějakou hodnotu. A tak si koupí jiného pankáče na spekulaci a bublina naprostého nesmyslu je na světě. Podobně to bylo i s cryptokitties. 

A zde je ilustrováno naprosté šílenství, kterým NFT nyní je. Jedná se o prosté manipulace, které následně vedou k iluzi hodnoty. A právě tuto iluzi už honí lidé, kteří nechápou kontext aukcí. A najednou se vytvoří spekulativní hodnota postavená na fundamentálním nepochopení celé situace. Podobné případy je možné sledovat ve všech různých koutech NFT businessu. 

Jedná se o další zlatou horečku, ale za obalem nesmyslů se skrývá i velmi reálné užití. 
NFT po bublině nesmyslů
Většina momentálního NFT hypu je postavena na nesmyslech a radikálních spekulacích. To je prostý fakt. Na druhé straně ovšem existují i hodnotné varianty využití NFT tokenů. Pro představu uvedeme dva příklady. 

Jedním z nich je provázání uměleckých děl s NFT tokeny. Vytvoření digitálního obrazu (pro určitou skupinu lidí se jedná o hodnotnou věc) a následné provázání s NFT tokenem již smysl dává. Díky provázání s NFT tokenem bude vždy jasné, kdo daný obraz vlastní. 

A nejedná se pouze o autorská práva, jedná se také o distribuční kanály pro samotné umělce. Díky tomu, že mohou své obrazy svázat s NFT tokeny je najednou možnost prodávat své obrazy velmi snadno a s naprostou jistotou vlastnictví. 

Díky tomu, že vznikají otevřená tržiště, kam může vlastní NFT nahrát každý, vzniká možnost pro umělce snadno prodávat svá díla a to bez faktické potřeby prostředníka. Stejně jako u BTC tak vzniká podobná situace, kdy NFT tokeny slouží jako prostředek pro eliminaci potřeby důvěry a zároveň eliminuje prostředníky v obchodech, kteří nahrazují právě důvěru. 

Druhý a podstatně větší use-case pro NFT tokeny jsou virtuální světy. Díky tomu je nyní možné začít budovat virtuální světy doopravdy vlastněné hráči. Jsou to právě gameři, kteří mají výhodu v intuitivním pochopení hodnoty za digitálními statky. 

Pokud např. koupíte NFT token reprezentující právo na vlastnění pozemku v otevřené online hře, tak získáte právo na tom pozemku také budovat to, co vy sami uznáte za vhodné. Díky tomu se otevírá cesta k fungujícímu digitálnímu světu s reálnou ekonomikou. 

Takovéto využítí NFT tokenů je vždy přímo závislé na ekosystému hry, a opět nejsme tak daleko ve vývoji, aby bylo možné říct, které virtuální světy budou do budoucna úspěšné. Ale hodnota pozemků ve virtuálním světě se bude přímo odvozovat od počtu hráčů a jejich názoru na hodnotu daného statku. 
Závěr
NFT je v tuto chvíli obrovská bublina, která mnohé spekulanty připraví o peníze. Za bublinou ovšem existují způsoby využití, které nejen dávají smysl, ale mnohá odvětví dlouho řeší problémy, které NFT tokeny mohou vyřešit. 

Stále je potřeba pamatovat na to, že se nacházíme na počátku a NFT tokeny s námi jsou teprve 3-4 roky. Proto je potřeba obrovské opatrnosti a investoři nakupující NFT by měli chápat rizika spojená s tím, že se jedná o extrémně spekulativní trh, který je celý postaven na dalším spekulativním trhu kryptoměn. 

Co z NFT doopravdy bude ukážou až budoucí léta. Jedná se ovšem o velmi zajímavý koncept, který bude mít pravděpodobně velký dopad primárně na gaming, kde se pomocí NFT dají vytvářet hráči řizené světy. Zároveň s tím vznikají také nové modely financování vývoje her. 

Nakonec je prostě ale potřeba počkat a zjistit, kam až NFT dosáhnou a v jaké podobě. Do té doby je potřeba maximální opatrnost a dostatek výzkumu, než nějaké NFT investoři nakoupí. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Co je NFT, jak se tvoří bublina a kde dává naopak smysl pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Co je plausible deniability a jak používat passphrase v hardwarové peněžence

Jak si lépe chránit své bohatství
Současné fiat peníze mají na rozdíl od kryptoměn jednu velkou výhodu. Uživatelské rozhraní je velmi snadné a vy se nemusíte v podstatě o nic starat. Pokud platíte kartou, stačí zadat PIN a platba proběhne. Pokud vám zloděj kartu odcizí, bez PINu bude schopen utratit většinou pouze malou částku, než se vám podaří kartu zablokovat u banky. Z banky dnes peníze také nikdo fyzicky neodnese. Před použitím internetového bankovnictví se musíte autentizovat a pro útočníky bývá velmi složité dnešní úroveň ochrany prolomit. 

V článku věnovaném základům kryptografie v prostředí kryptoměn jsme si vysvětlili, jak se kryptografie používá. Kladli jsme důraz na to, že to nejcennější co máte, je SEED. Tedy určitý počet slov, ze kterého se deterministicky generuje privátní klíč. Dnes tento koncept rozšíříme o používání passphrase. Ukážeme si, jak se dá zvýšit úroveň ochrany vašeho bohatství a jak se dá jedna hardwarová peněženka pohodlně sdílet mezi vícero lidmi. Třeba mezi členy jedné domácnosti. 
Plausible deniability – koncept uvěřitelného popření
Pojďme si hned na úvod popsat jednu zajímavou techniku, které se říká uvěřitelné, či hodnověrné popření. V anglickém originále plausible deniability. Termín popisuje situaci, kdy může obviněný důvěryhodně odmítnout obvinění, neboť důkazy nejsou dostatečně prokazatelné. Nestranný pozorovatel či protivník má sklon obviněnému věřit, neboť jeho argumenty zní věrohodně. Ve hře může být více uvěřitelných scénářů a všechny vypadají věrohodně. Některé scénáře se mohou jevit jako hypotetické. Pravda tak zůstává zahalena rouškou tajemství a zná ji pouze obviněný, který si ji může nechat pro sebe. V případě práva lze konkrétní obvinění hodnověrně odmítnout a zprostit se tak viny, pokud nemá protistrana v ruce nezpochybnitelný důkaz. Podezření či pochybnosti samy o sobě nejsou důkazem, tedy ani důvodem k odsouzení. 

V praxi tato technika často vypadá jako určitá výmluva, které se dá lehce věřit, respektive nedá se prokázat opak. Například Alice a Bob jsou na večírku a dobře se spolu baví. Policie dobře ví, že na večírku byli oba dva a potřebuje zjistit, jestli se spolu Alice a Bob bavili. Vyšetřovatel se zeptá Boba “Bavil jste se na večírku s Alicí?”. Bob může v klidu říct “Bylo už pozdě, byl jsem unavený a na večírku bylo hodně lidí. Nepamatuji se, s kým vším jsem se bavil.”. Bob rozhovor s Alicí nepřiznal, ale vlastně ani nepopřel. Policie je bez přímého důkazu bezmocná, i když má důvodné podezření, že Bob lže. I když Policie později Bobovi dokáže, že se s Alicí bavil, nemůže říct, že Bob křivě vypovídal. 

Uvěřitelné popření se používá i ve světě kryptografie. Ve většině scénářů stačí k ochraně vašich dat šifrování a silné heslo. Existují však situace, kdy možná budete potřebovat něco uvěřitelně popřít. Silné šifrování může zabránit vašim protivníkům, niméně pouze v případě, pokud nemohou získat vaše heslo. Pokud váš model rizik zahrnuje fyzický nátlak či hrozbu odnětí svobody, můžete se vzdát a předat privátní klíč či heslo protivníkovi, abyste se zachránili. Data padnou do rukou vašeho protivníka, což by vás mohlo vystavit budoucím následkům.

Co když se můžete chránit před nátlakem, aniž byste museli odhalit všechna svá tajemství? Co kdybyste mohli popřít existenci dat? Co kdyby neexistoval jasný důkaz o existenci dat a vy jste protivníka přesvědčili, že jste odhalili vše co víte? Obecně je mnohem složitější přinutit vás k odhalení dat či pravdy, pokud si protivník není jistý, že něco takového existuje. To může být vaše velká výhoda. Vy protivníkovi odhalíte jen část pravdy. Takovou část, která vás nebude tolik bolet. Toto je koncept věrohodně popíratelného šifrování. 

Uveďme si jeden lehce pochopitelný příklad. Představte si, že máte potřebu na svém disku uložit data, která chcete ochránit před zraky protivníka a to i v případě, že je budete nuceni dešifrovat. Můžete to udělat tak, že vytvoříte více diskových oddílů (partitions) a každý oddíl zašifrujete jiným klíčem. Vaše tajná data uložíte pouze na jednom oddílu. Na ostatní oddíly uložíte nějaká pro vás nedůležitá či méně významná data. Prostě něco, co na discích běžně bývá. Pokud budete nuceni disk dešifrovat, uděláte to pouze pro část, která je nedůležitá. Tím uspokojíte potřebu protivníka prolustrovat vám disk. Protivník nic nenajde a současně vám jen těžko dokáže, že má disk více oddílů. Protivník vám bude věřit, že jste mu ukázali obsah celého disku a nejspíš vás nechá být. Pokud tomu tak bude, máte vyhráno. Tedy pokud vám protivník disk vrátí. Vždy je dobré mít zálohu. Nicméně i neodhalení pravdy vám může zachránit krk. 

Doufám, že jste koncept uvěřitelného popření pochopili. Dříve než si ukážeme jak ho aplikovat na kryptoměny, musíte pochopit, proč je důležité o vyšší ochraně přemýšlet. 
Do veřejného blockchainu vidí celý svět
Mnoho nováčků si myslí, že při používání kryptoměn mohou ochránit svoji identitu. To je hluboký omyl a drtivá většina lidí toho není schopna ať už z lenosti, menšího uživatelského komfortu, nebo určité komplexnosti. Blockchainy veřejných sítí jsou otevřené a na transakce se může každý podívat. S rostoucí adopcí kryptoměn současně roste zájem na tom, aby se podařilo propojit blockchain adresy s identitou lidí. Vzniká tak celé nové odvětví a státy jsou ochotny specializovaným firmám za analýzu dat v blockchainu platit. Státy skrze svoji zákonodárnou moc, či jiné mezinárodní subjekty, jsou dokonce schopné nachystat vhodné podhoubí pro to, aby bylo snadné adresy a identitu lidí propojit. Většina lidí na světě nakupuje kryptoměny přes KYC/AML burzy. V momentě, kdy budou burzy nuceny propojit adresu příjemce s identitou, mají analytici blockchainu téměř vyhráno. 

BTC mince nyní nakupují ve velkém firmy a instituce. Adresy a identita těchto subjektů bude propojena a je potřeba si uvědomit, že vy jednou můžete obdržet mince, které před vámi vlastnila firma Microstrategy nebo Tesla. Adopce kryptoměn je velmi nízká a jestli většina mincí projde přes tyto firmy, většina populace bude používat “čisté” mince z určitým vystopovatelným původem. 

Můžete si v takovém prostředí chránit své soukromí? V podstatě nemůžete, nebo jen velmi složitě. Ukážeme si jeden příklad, kterým demonstrujeme jak snadné je někoho vystopovat. Uvažujme scénář, ve kterém Alice používá adresu A, Bob adresu B, A Carol adresu C. Alice a Bob jsou kamarádi, Alice se však nezná Carol. Bob je velký kamarád s Carol a zaplatí ji za službu ze své adresy B na její adresu C. Ukáže se, že Carol spáchala nějaký trestný čin a musí k výslechu. Přijde řeč na její majetek a kryptoměny. Policie zná identitu adresy C, neboť Carol mince poslala na KYC/AML burzu za účelem prodeje. Carol nemůže zapírat a musí odhalit celou svoji peněženku.

Je nucena ukázat prstem na všechny lidi, od kterých v minulosti dostala BTC. Nějaké mince obdržela také od Boba. Odhalí tak Bobovu identitu přes adresu B. Policie najde emailovu komunikaci, ve které Bob poslal adresu B Carol. Policie začne zkoumat adresu B a zjistí, že na ni došly mince z adresy A. Protože má Policie potřebu stopovat právě tyto konkrétní mince, pozve si Boba a zeptá se, kdo je majitelem adresy A. Ani Bob nemůže moc zapírat. Pod nátlakem prozradí, že adresa A patří Alici.

Alice nikdy nepoužila KYC/AML burzu. Snažila se ochránit svoji identitu za každou cenu. Udělala však chybu, kterou udělat musela. Poslala mince svému kamarádovi Bobovi a ten je následně poslal Carol. Alice samozřejmě nemůže a nebude radit Bobovi, jak má či nemá mince utrácet. Hlavně jí to ani nenapadlo. Bob při posílání mincí Carol neřešil, jaké mince si peněženka vybere. Mohla být Alice opatrnější a použít mixéry? Pokud Bob prozradí, že má mince od Alice, moc by to v tomto případě nepomohlo. Také Bob musel adresu od Alice nějakým způsobem dostat. Stačí prohledat email, Messenger, telefon a jiné digitální komunikační prostředky. 

Musíte si uvědomit, že vaše soukromí závisí na všech lidech, se kterými si posíláte transakce. Současně však také na lidech, kteří se nacházejí dále v pomyslném řetězci transakcí. Alice a Carol se navzájem neznají. Přesto je možné se od Carol dostat k Alici přes jejich společného kamaráda Boba. Soukromí Alice tedy záleží na Bobovi, ale také na Carol. 

Vazba mezi naší trojicí existuje jak v digitálním, tak ve fyzickém světě. 

Veřejný blockchain a jeho vlastnosti je něco, s čím by se měli lidé více seznámit a být si vědomi důsledků plynoucích z jeho používání. Jak se říká, kdo je připraven, není překvapen. Pojďme se nyní podívat jak se můžete připravit na případ, kdy budete jakýmkoliv protivníkem nuceni odhalit své kryptoměnové bohatství. 
Jak být připraven a nebýt překvapen
Vzpomínáte si ještě na fintu s diskem? Něčeho velmi podobného můžete docílit při používání hardwarové peněženky Trezor či Ledger, pokud si zapnete funkcionalitu umožňující používat passphrase. V textu budu používat anglický termín, neboť jsem nenašel vhodný překlad a termín “heslo” může být pro někoho zavádějící. Ukážeme si, jak se dá passphrase používat v rámci Trezoru. Je důležité pochopit základní principy. Pokud vám jiná peněženka nabídne podobnou funkcionalitu, vždy si pečlivě nastudujte detaily. Pro pochopení textu je nezbytně nutné vědět jak funguje SEED a k čemu se využívá při inicializaci Trezoru. 

Passphrase je funkcionalita, kterou můžete, ale nemusíte při používání Trezoru využít. Pokud se rozhodnete passphrase využít, získáte hned několik výhod. 

Vedle SEEDu se dá passphrase využít jako sekundární vstup při používání a případném následném obnovení peněženky. To znamená, že nová peněženka je založena na základě dvou vstupů a to kombinace SEED + passphrase. Je důležité si uvědomit, že privátní klíče jsou deterministicky odvozené z obou vstupů a vy při obnově peněženky potřebujete znát oba dva. Výhoda je, že vy můžete oddělit úložiště SEEDu a passphrase. Narozdíl od SEEDu si passphrase můžete vymyslet sami. Pokud někdo nepovolaný najde pouze SEED, nebude schopný obnovit vaši peněženku. Samozřejmě za předpokladu, že si passphrase nezapíšete na papír (či jiné fyzické úložiště) hned vedle SEEDu.

Alternativou může být, že si passphrase prostě zapamatujete. Čistě teoreticky to může být pouze velmi jednoduché slovo. Klidně vaše jméno. Pointa je, že když někdo najde SEED, obnoví peněženku, která bude pravděpodobně prázdná. Jen málokdo se dovtípí, že mu chybí passphrase. Má to však háček, útočník může použít brute force útok a pokusit se passphrase uhodnout. Použití passphrase rozhodně neznamená, že můžete být méně obezřetní při uložení SEEDu. Pro úplnost dodejme, že pokud někdo najde pouze passphrase, je mu bez znalosti SEEDu k ničemu. 

Pokud se někomu SEED dostane do ruky, a je jedno jestli je to zloděj nebo Policie, je vhodné ho přesvědčit, že našel zlatý grál a nebude dál hledat. Toho docílíte tím, že vyrobíte peněženku jen na základě SEEDu (bez použití passphrase), a provedete na ní pár transakcí. Případně tam necháte nějaké drobné. Protivník nabude přesvědčení že uspěl a nemusí se dál zabývat dalšími detaily. Možná bude smutný, že je v peněžence málo mincí. 

Další výhodou je, že vy můžete použít jeden SEED a libovolný počet passphrase za účelem vytvoření většího počtu peněženek. Vy tak můžete používat jeden Trezor a mít na něm v jednu dobu více peněženek. Je jedno, jestli jsou peněženky pouze vaše, nebo jedno zařízení používá třeba rodina. Všichni uživatelé tak mohou znát SEED, ale svoji unikátní peněženku bude každý používat pouze skrze passphrase. V praxi to má výhodu v tom, že pokud jeden člen skupiny přijde o SEED, někdo druhý mu ho může poskytnout. Uživatel si tak musí pamatovat pouze passphrase. 

Jsou lidé, kteří jako passphrase používají čísla třeba od 1 výš, jen aby mohli lehce využívat více peněženek. Pro 5 peněženek, by se použily passphrase 1, 2, 3, 4, 5. To je pro brute force útok hračka, takže je lepší použít třeba něco jako “Alice-wallet-1” až “Alice-wallet-5”.

Je nutné si uvědomit, že Trezor si passphrase nikam neukládá. Jakmile passphrase funkcionalitu zapnete (v Trezoru najdete v Menu jako Pokročilé nastavení – viz obrázek), Trezor vás vyzve k zadání vaší passphrase za účelem vytvoření peněženky. To má další velkou výhodu v tom, že passphrase nejde z Trezoru nikterak vydolovat. Pokud se Trezor dostane do ruky někomu nepovolanému, vy můžete zůstat v klidu. Ani fyzický útok na hardware nepovede ke ztrátě vašeho bohatství. Útočník totiž nezíská passphrase, takže peněženku neobnoví. 

Nastavení passphrase – v Trezoru jako “přístupová fráze”

Passphrase, podobně jako třeba heslo do počítače, musíte vložit naprosto přesně. Pokud uděláte chybu byť jen v jednom znaku, vygeneruje se zcela jiná peněženka. Ideální je, když passphrase vkládáte přímo přes hardwarové zařízení, pokud je to možné. Vložení přes klávesnici vašeho počítače může passphrase kompromitovat. Naštěstí se tím nedá kompromitovat SEED, takže vaše bohatství vám mohou odcizit pouze další osoby, které znají SEED. Prázdná passphrase (žádný znak) je také validní vstup a vytvoří se stejná peněženka, kterou byste vytvořili pouze přes SEED. 
Policie vám klepe na dveře?
Vraťme se nyní k našemu příběhu s Alicí, Bobem a Carol. Představte si, že protivník nutí Alici odhalit přístup k peněžence, ze které poslala mince Bobovi. Alice byla chytrá a vytvořila si více peněženek. Právě pro případ, kdy bude nucena peněženku odhalit. Má v záloze jednu peněženku jako vábničku, kde nejsou skoro žádné mince a další dvě, kde má většinu svých mincí. Má tedy celkem 3 peněženky, které jsou odvozené od stejného SEEDu. Alice dvakrát použila passphrase. Pro peněženku jenž slouží jako vábnička Alice passphrase nepoužila. Díky tomu neprozradí, že tuto funkcionalitu používá. Alice dá s klidným svědomím protivníkovi SEED. Protivník, v našem případě Policie, najde peněženku a na ní pár mincí. Alice jde domů, vygeneruje si nový SEED a díky starému SEEDu a passphrase přesune mince ze staré peněženky jinam. Má Alice vyhráno? 

Bohužel, v našem fiktivním příběhu udělala Alice fatální chybu. Sice si nachystala jednu peněženku jako vábničku, ale Bobovi poslala mince z peněženky, pro kterou použila passphrase. Policie prozkoumá peněženku, která se obnovila pouze přes SEED a zjistí, že se na ní adresa A nenachází. Jede si zpět pro Alici a ptá se jí, kde má další peněženky. Konkrétně tu, kde se nachází adresa A. Alice bohužel neví, jestli to byla ta první či druhá peněženka, pro kterou použila passphrase. Tipne tu první a splete se. Musí proto odhalit i tu druhou. Alice tak bohužel odhalila všechny peněženky, které má. 

Alice udělala chybu v tom, že si sice vytvořila vábničku, ale ta by fungovala jen v případě, že by ji musela odkrýt zloději, který nezná její transakční minulost. Tedy adresu A. Policie má v týmu schopné lidi, kteří znají základní principy fungování blockchainu a dovtípí se, že Alice musí mít více peněženek. Všimněte si, že v tomto scénáři je jedno, jestli Alice používá passphrase, nebo více SEEdů. Chyba spočívala v tom, že používala více peněženek na platby a v kritickou chvíli nevěděla, ze které platila Bobovi. Alice byla sice připravená, ale ne na všechny možné alternativy. 

Jak z toho ven? Asi vás napadne, že by Alice mohla mít jednu provozní peněženku s menším množstvím mincí na všechny platby a tu doplňovat z jiné peněženky s větším obsahem. Říkejme jí třeba mamon. Z mamon peněženky by Alice důsledně posílala mince jen na tu provozní. Bohužel, ani tohle nemusí nutně pomoc. Za prvé, Alice musí mít promyšlený způsob, jak bezpečně naplnit mamon peněženku. Za druhé, Policie se může Alice zeptat, odkud se vzaly mince na adrese A. Pro tento případ musí mít Alice vymyšlenou nějakou uvěřitelnou pohádku. Možná stojí za zvážení mixovat při posílání mincí z mamon peněženky na provozní peněženku. Alice však musí být dobře nachystaná pro tento typ otázky.
SEED + PIN + passphrase
Člověk by se mohl lehce ztratit v tom, jak spolu jednotlivé prvky ochrany souvisí. Proto si to raději vysvětlíme. Při vytvoření unikátní peněženky, kterou budete schopni kdykoliv obnovit, potřebujete vygenerovat a bezpečně uchovat SEED, nebo kombinaci SEED + passphrase. Pokud použijete passphrase, musíte bezpodmínečně znát obojí, tedy SEED a také passphrase. 

Mezi peněženkou ve smyslu zařízení, přes které posíláte mince, a SEEDem (či kombinací SEED + passphrase) není přímá vazba. To znamená, že když ztratíte třeba Trezor, můžete si koupit zcela nový kus a vaši konkrétní peněženku obnovit. Můžete dokonce použít kompatibilní softwarovou peněženku. 

PIN slouží jako ochrana proti fyzickému zneužití hardwarové peněženky. SEED a PIN jsou na sobě nezávislé. To znamená, že pokud zapomenete PIN, můžete přes SEED peněženku obnovit a poté si nastavit nový PIN. Stejně to funguje pro kombinaci SEED + passphrase.

Pro práci s fyzickým zařízením tedy potřebujete použít PIN a to platí i v případě, že jedno zařízení používá více uživatelů. Passphrase je unikátní vstup pro každou jednotlivou peněženku konkrétního uživatele, nebo pro každou jednotlivou peněženku jednoho uživatele. Pokud více uživatelů sdílí jedno hardwarové zařízení, sdílí také PIN. 

Pamatujte si, že když ztratíte Trezor, bude stále chráněn PINem. Pokud je použitá passphrase, útočník má mnohem nižší šanci zcizit vám mince v případě, že by se dostal k SEEDu. To je naštěstí poněkud netriviální proces. Běžný domovní zloděj s Trezorem moc nepořídí. Vám stačí pouze SEED či kombinace SEED + passphrase, abyste všechny peněženky obnovili. Pokud ztratíte SEED, avšak stále máte Trezor a znáte PIN, můžete mince odeslat na nově vytvořenou peněženku (použijete nový SEED). Analogicky to bude fungovat s passphrase. Tedy pokud ztratíte SEED, potřebujete mít Trezor, znát k němu PIN a pamatovat si passphrase. Pokud ztratíte SEED a jste schopni dostat se k odeslání mincí, neriskujte a mince převeďte do jiné peněženky. 

Pokud ztratíte SEED i Trezor, k mincím už se nedostanete. Případná znalost passphrase vám nepomůže. Pokud ztratíte SEED a PIN, máte v ruce pouze Trezor, do kterého se nedostanete a sami nemáte šanci peněženku obnovit. Pravděpodobně jste přišli o mince. 

Pokud zapomenete passphrase, k mincím už se nedostanete a je jedno, že znáte SEED, máte Trezor a pamatujete si PIN. Tohle je pro lidi asi nejvíce matoucí. Jakmile jednou použijete passphrase, musíte si ji bezpodmínečně pamatovat. A pozor, musíte si také pamatovat, s jakým SEEDem se passphrase používá. Kombinace jiný SEED + stejná (vaše) passphrase vyústí ve vygenerování nové unikátní peněženky. Rozhodně to nebude ta vaše a pravděpodobně bude prázdná. 
Závěr
Koncept uvěřitelného popření rozhodně není všespasitelný a vy budete muset hodně přemýšlet, jak si bohatství chránit před protivníky. V případě fyzického násilí z pozice zloděje je to o dost jednodušší a passphrase vám může výrazně pomoct. Pokud se o vás začnou zajímat státní orgány, bude vaše pozice mnohem složitější, neboť budete nuceni odpovídat na nepříjemné otázky. Mnoho lidí si na sociálních sítích hraje na hrdiny, ale v praxi jim to bude málo platné. Pod pohrůžkou odnětí svobody většina lidí raději prozradí vše co ví, než aby chránila svůj majetek. Žádné peníze vám nenahradí roky života ztracené někde ve vězení. Lhát orgánům se vám nemusí vyplatit. A i kdybyste do toho šli vy a riskovali to za cenu ochranu vašeho majetku, nikdy nevíte, jak se zachovají lidé kolem vás, se kterými jste si vyměnili pár transakcí. Alice v našem scénáři neměla šanci lhát, neboť Policie měla důkaz o transakci od Boba. 

Jak jsme popsali v článku, passphrase funkcionalita se vám hodí i z jiných důvodů než jako prostředek pro uvěřitelné popření. Je to dobrá ochrana proti fyzickému odcizení Trezoru a výborný nástroj, jak jedno zařízení využívat v rámci větší skupiny. Pokud se rozhodnete pro skupinové využití, vždy je dobré dobře přemýšlet nad tím, kdo má co vědět. Tedy kdo všechno má znát SEED a kdo passphrase. 

Pokud si máte z článku odnést jediný poznatek, tak je to fakt, že pokud začnete používat passphrase, tak při obnově peněženky potřebujete znát SEED a passphrase. Znalost jednoho bez druhého vede ke ztrátě mincí.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Co je plausible deniability a jak používat passphrase v hardwarové peněžence pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Bitcoin analýza: V bullrunu je investiční génius každý

Bitcoin opět na cestě nahoru 
Po druhé mírné korekci nynějšího bull marketu se dal bitcoin opět na cestu směrem vzhůru. Cenový růst nadále značí, že zájem o nákupy je velký, a to jak ze strany retailu, tak i ze strany institucí. Právě to je hlavním důvodem pro velmi mírný průběh korekcí. Obě korekce byly rychle skoupeny, a to v řádu týdnů. 

Týdenní graf nám ukazuje, že jsme stále ve fázi teprve druhé korekce, ačkoliv se podle grafu blíží ke svému konci. Hlavním rozdílem od minulého bull marketu je absence větších korekcí. Bull run z roku 2017 měl obvykle korekce, které šly až k hladině 20 WMA. Jak je vidět, tak se k modré linii nyní ani nepřibližujeme. 

Hranice 20 WMA je nyní na hodnotě 32 000 dolarů. S hranicí 20 WMA je nicméně potřeba nadále počítat, protože se jedná o signifikantní cenovou hladinu. Případný pokles k 20 WMA by měl nyní velikost 40% poklesu ceny. Tlak na nákup je ale nyní stále velký a zdá se, že budeme pokračovat směrem nahoru. 

Pokud se podíváme na denní graf, tak uvidíme detail obou korekcí. První korekce trvala z technického hlediska 31 dní a cenový propad dosáhl velikosti 31%. Nynější korekce je menší a rychlejší. 

Korekce, ve které se nacházíme, prozatím trvá pouhých 17 dní a propad byl o velikosti 26%. Zdá se tak, že máme před sebou zrychlování trendu. Jako logická varianta se nyní jeví pokračující vzestup a následný příchod větší korekce k 20 WMA. Takováto korekce by nyní ovšem měla spíše podobu kratšího bear marketu. 

Je důležité si uvědomit, že bitcoin a ceny kryptoměn obecně jsou ve vysoce exponované fázi a masivní korekce i pokračující růst jsou tak jednoznačné možnosti, se kterými je potřeba počítat. Z krátkodobého hlediska se nicméně zdá, že tlak na nákupy nepolevuje a prozatím pokračuje bláznivá jízda dál. 
Ethereum se odrazilo od posledního supportu
Ethereum jako druhá největší kryptoměna následuje Bitcoin, i když prozatím se cena chová velmi opatrně. Po průrazu předchozího ATH Etherea došlo také na korekci, která ovšem respektovala předchozí ATH jako support a právě od této hladiny se nyní cena odrazila. 

Jak je vidět na grafu, tak ETH v minulých týdnech atakovalo dlouhodobě předchozí ATH. Po průrazu došlo na korekci , která se zastavila právě na hranici supportu z předchozího ATH (cca. 1430 USD). 

Ethereum je tak krok za Bitcoinem a nyní se zdá, že se takzvaně chystá do neprobádaných vod nad poslední ATH. Tím se Ethereum dostane do price discovery módu, o kterém jsme psali v minulé analýze a který je obvykle vysoce volatilní a zároveň bez rezistencí a supportů poměrně divoký. 

Ethereum podobně jako Bitcoin vykazuje známky síly. Jakožto největší reprezentant altcoinové scény tak napovídá většímu trendu. Pokud bude bull market pokračovat bez větších korekcí, tak se s největší pravděpodobností dostaneme do situace, kdy začne padat BTC dominance. 

BTC dominance klesá v bull marketu pomocí jednoduchého mechanismu a tím je fakt, že altcoiny prostě rostou díky nízkým kapitalizacím rychleji než velké BTC. 
[feature_box style=”10″ only_advanced=”There%20are%20no%20title%20options%20for%20the%20choosen%20style” alignment=”center”]

Obchodujete na burze? Chytáte také altcoin sezónu?

Největší výběr altcoinů a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při NOVÉ registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!

[/feature_box]
Jak je vidět na grafu BTC dominance, tak se utvořila formace double top a nyní opět tržní dominance BTC klesá. Trend posledního roku je tak mírný pokles. S pokračujícím bull runem a příchodem nových retail investorů má BTC dominance tendenci klesat rychleji. 

Za tímto jevem opět stojí triviální logika. Noví retail investoři nemají risk managment a nebojí se vstupovat do menších projektů s tím, že se snaží rychle zbohatnou. V bull marketu je totiž každý investiční genius a v podstatě tak roste extrémně rychle chamtivost na trzích.  
On-chain analýza – Největší akumulační zóna od 11 000 USD
Pokračující akumulace je hlavním sdělením on-chain analýzy. Je nicméně překvapivé, jak silná akumulační vlna nyní přichází. Oblast mezi 45 000 a 47 000 USD se stala největší akumulační zónou od doby, kdy byl BTC na 11 000 USD. 

Indikátor URPD v podstatě ukazuje, na kterých cenových hodnotách probíhá pohyb mincí. Jelikož se jedná pouze o pohyb mincí v určitém cenovém pásmu, tak je interpretace údaje složitější. Proto si musíme vzít na pomoc další graf, kterým je počet BTC na burzách.

 

A zde již vidíme, že za poslední týden ubylo z burz přes 35 tisíc BTC. Graf URPD lze tak interpretovat jako období masivní akumulace. Pokračující úbytek BTC z burz i nadále značí, že poptávka po bitcoinu je moc velká a v podstatě jen relativně nízké procento držitelů BTC je nyní ochotno prodávat.

Nedostatek prodávajících a masivní nárůst nakupujících logicky vede k rostoucí ceně BTC a altcoinů, které s sebou Bitcoin táhne směrem up. 

Po silných prodejích ze strany těžařů vidíme navrácení do neutrální pozice. Těžaři v posledním týdnu neprodávají, ale také neakumulují BTC. Těžaři tak nyní působí spíše neutrálně. Nejeví větší zájem prodávat, ale zároveň ani neakumulují výraznější množství BTC. To lze opět interpretovat jako spíše pozitivní zprávu a očekávání dalšího vzestupu ze stran těžařů. Ti již ovšem nejsou tak optimističtí, aby více akumulovali.

 

Tlak na prodej nicméně přichází od dlouhodobých hodlerů. Ti od překročení předchozího ATH průběžně prodávají. Jak je nyní vidět, tak i hodleři zpomalili tempo svých prodejů. Za tím pravděpodobně stály právě mírné korekce. Hodleři chtěli nejspíš prodávat na topech a při korekcích opět přikupovat. 

Jenže korekce jsou na bull market nezvykle mírné a tudíž i hodleři utlumili své prodeje. Před sebou tak máme opět obrázek trhu, kde prakticky nikdo nechce prodávat a naopak se na trh ženou instituce a retail investoři. 

Bitcoin a kryptoměnový obecně je tak nadále zavalen poptávkou. Ačkoliv se nyní jeví jako jasný trend směr nahoru, tak je potřeba si uvědomit, že trh se nachází v neuvěřitelné míře chamtivosti. V případě větší korekce může rychle přijít masivní panika a ceny se mohou skokově propadnout, až investoři vystřízliví z šílených zisků. Základem je tak nadále udržovat kvalitní risk managment, postupně vybírat zisky pro hodlery a pro nově vstupující je potřeba, aby chápali, že přicházejí do naprostého tržního šílenství a finanční bubliny. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoin analýza: V bullrunu je investiční génius každý pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Bitcoin analýza: korekce není ještě brutální, přeskupují se síly

Druhá korekce bull marketu v plném proudu
Po dalším raketovém růstu přišla druhá korekce nového bull marketu. Jedná se opět o předpovídatelnou korekci, protože trh s bitcoinem a kryptoměnami obecně se nachází již několik měsíců nejen v extrémních číslech, ale také investoři jsou velmi chamtiví. 

Jak je vidět na předchozím grafu, tak za sebou máme v tomto bull marketu druhou, výraznější korekci. Na rozdíl od předchozí korekce se jedná o rychlejší a větší pohyb. Pro předchozí bull markety bylo běžné, že korekce dosahovaly k hranici 20 WMA. 

Pokud bychom se však měli k hranici 20 WMA opravdu podívat, tak by nás čekal ještě propad o 38% od nynějších hodnot. Ačkoliv jsou korekce prozatím mírnější, tak je nadále potřeba počítat i s touto variantou. 

Důvodem pro relativně mírné korekce je velký tlak na nákup ze strany nových investorů a ze strany institucí. V praxi se to projeví tak, že trh v podstatě nedostane prostor pořádně vydechnout a korekce jsou skoupeny rychleji, než tomu bylo běžné v předchozích cyklech. 

Pokud se podíváme na denní detail grafu, tak zjistíme, že první korekce měla velikost 31% poklesu od předchozího ATH a nynější korekce prozatím dosáhla 26%. Prostor pro další pokles tak jednoznačně existuje. 

Zatímco v předchozích bull marketech byly normální korekce k hladině 20 WMA, tak ty nynější se zastavují (alespoň prozatím) u hranice 50 daily moving average. To opět ukazuje, že tlak na nákupy je nyní velký a proto jsou korekce mírnější. 

Předchozí graf ukazuje další možný pohled na nynější trh. Jedná se o graf RSI (Relative Strength Index). Tento sekundární indikátor v podstatě vypovídá o tom, zda je trh v daném časovém období tzv. překoupený či přeprodaný. 

Graf na obrázku je vývoj RSI na týdenním grafu, a to po celou cenovou historii Bitcoinu. Na grafu je vyznačena hladina RSI (Přibližně 54), která slouží jako support pro bull markety a zároveň proražení této hladiny indikuje konec bull marketu. 

V minulém runu jsme byli svědky hned 4 odrazů od hranice 54 RSI. Nynější run ovšem zažil pouze první odraz a nyní se nadále cena drží ve vysoce exponovaných číslech. To v podstatě opět značí dvě věci. Jednak je možná ještě větší korekce a jednak se nynější bull market jeví, že je na svém počátku. 
Altcoiny vstupují do nové éry, ale předtím testují support
Celková tržní kapitalizace altcoinů vystoupala v posledních týdnech nad svoje předchozí ATH. Předchozí TOP byl na úrovni 472 miliard dolarů. Ten byl překročen a altcoiny se tak oficiálně dostaly do bull marketu. 

Jak je vidět na obrázku, tak je to teprve 3 týdny, kdy uzavíráme svíce nad hodnotou předchozího ATH. Růst u altcoinů je primárně způsoben přísunem nových retail investorů, kteří nakupují altcoiny, protože jsou “levnější” než Bitcoin. 

Retail investoři a obzvláště pak nováčci na trzích obvykle nemají větší zkušenosti s investováním a tudíž se nebojí extrémně riskovat. To žene cenu altcoinů nahoru jako celku a zároveň tento trend povede k vysoké volatilitě u altů. 

Zvýšená volatilita vychází z následující logiky. Nezkušení investoři hledají možnost rychle zbohatnou a tak bezhlavě nakupují altcoiny. Altcoiny mají nižší tržní kapitalizace a jejich ceny tak rostou snáze, což vede k velkým pohybům. Při propadech ovšem noví investoři panikaří a snáz prodávají, což pak vytváří větší korekce u altcoinů. 

U altů můžeme vidět korekci ve výši 35% za posledních deset dní. Překročení předchozího ATH z konce roku 2017 nicméně staví altcoiny do podobné pozice jako Bitcoin a tedy do pozice nového období price discovery. 

Období price discovery je v podstatě hledáním nové ceny. Jelikož nejsou nad ATH žádné další rezistence, tak se ceny jednotlivých mincí obvykle rozletí podstatně rychlejším tempem. To je opět dáno přísunem nových financí. Nynější pokles tak v podstatě testuje hranici předchozího ATH.
[feature_box style=”10″ only_advanced=”There%20are%20no%20title%20options%20for%20the%20choosen%20style” alignment=”center”]

Obchodujete na burze? Chytáte také altcoin sezónu?

Největší výběr altcoinů a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při NOVÉ registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!

[/feature_box]

On-chain analýza
On-chain analýza se nese ve znamení korekce. V podstatě všechny on-chain indikátory vypráví stejný příběh. Příběh o extrémním růstu a aktivitě na síti. Tento příběh je z krátkodobého hlediska u konce a vidíme restart prakticky všech on-chain ukazatelů. 

V poslednich týdnech jsme mohli vidět nepřetržitý tlak ze strany těžařů na prodej. Těžaři v bear marketu většinu času akumulovali bitcoiny a až v nedávné historii přišla větší prodejní aktivita. 

Prodeje těžařů jsou nicméně prozatím u konce a opět vidíme mírnou úroveň akumulace. To značí, že těžaři jsou optimističtí k dalšímu vývoji. 

Celkové ochlazení trhu ilustruje i výrazný pokles otevřených pozic na futures burzách. Celková hodnota otevřených pozic klesla o 4 miliardy dolarů, což je 20% pokles od topu. Tento pokles je nicméně dán i klesající hodnotou pozic. 

U futures burz ještě chvíli zůstaneme a podíváme se na funding rate, který vypovídá o počtu pozic longů a shortů. S cenovým poklesem výrazně ubylo long pozic a funding rate tak klesl téměř k nule. 

Stejně jako ostatní indikátory, tak i funding rate vypráví příběh o resetu jednotlivých indikátorů a krátkodobém ochlazení trhu. Dle Glassnode je nicméně prostor stále plný pákových pozic, i když největší gamblery již trh semlel. 

Za zmínku také stojí, že jsme se ještě nedostali na nulové hodnoty funding ratu, kdy by byly pozice shortů a longů vyrovnané. Potenciál pro pokles tak nadále existuje, ale jak se zdá, tak skutečně větší pokles momentálně není pravděpodobný. 

Zajimavý obrázek také přineslo sledování dat z Grayscale. Zde je ovšem interpretace dat složitější. Grayscale je v podstatě reprezentací pohybů institucionálních hráčů. Grayscale BTC se obchodovalo prakticky vždy s cenovým prémiem. To se nyní změnilo a institucionální hráči nakupovali BTC u Grayscale levněji než na klasických burzách. 

To značí, že pro instituce je BTC na těchto hodnotách prostě drahý. Zároveň je ovšem také možnost , že část institucí přechází k nově vzniklým překupníkům BTC. Grayscale neměl až do nedávna prakticky žádnou konkurenci. Jak ale vznikají nové fondy na obchodování BTC, tak se konkurence zvyšuje a tím se také bude snižovat cenová prémie u institucionálních nákupů .

Poslední metrikou, na kterou se podíváme, je aSOPR. Jedná se o metriku, která vypovídá o tom, jestli se pohybují mince se ztrátou či ziskem. A po delší době zde máme situaci, kdy se většina pohybujících mincí nachází ve ztrátě oproti poslednímu nákupu. 
Závěr
Trh prochází druhou korekcí. Jedná se o opět o velmi mírnou korekci, což indikuje, že tlak na nákup je pořád extrémně silný a nedovolí cenám kryptoměn hlubší pokles. 

O stejném obrázku vypovídá i on-chain analýza. Exponované období střídá období uklidnění situace. Jako nejdůležitější se jeví dva fakty. Konec výprodeje ze strany těžařů je poměrně optimistickou zprávou, zatímco fakt, že instituce na těchto cenách omezují nákupy je zpráva negativní. 

Trh se nicméně celkově jeví jako nadechující se obr. Indikátory značí, že se jedná spíše o další mírnou korekci před postupem dále. Tlak na nákupy prozatím neslábne a vše koreluje s tím, že se nacházíme v brzkých týdnech bull marketu. 

Zajímavá situace bude obzvláště u altcoinů. Ty mají potenciál pro silný růst. Tomu nahrávají dva hlavní faktory. Jednak altcoiny jako celek překročily předchozí ATH a nyní jej testují jako support. A také je BTC dominance vysoko a tedy na úrovni mezi 60-63% již delší dobu. Pokles BTC dominance bude značit další altcoinovou sezónu. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoin analýza: korekce není ještě brutální, přeskupují se síly pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Jak investovat do Bitcoinu bez velkého risku – DCA metoda

Bitcoin k sobě v roce 2021 táhne velkou pozornost. Díky rapidnímu cenovému nárůstu v posledních měsících se o bitcoin začínájí zajímat i nováčci. Řada z nich se ovšem obává do bitcoinu vkládat své úspory, nebo si neví rady, kdy je ten správný čas, kde a jak koupit bitcoin. Právě pro ně je určen tento text.
DCA bitcoin strategie – investování s rozumem
DCA (dollar cost averaging) je investiční strategie, při které kupujete bitcoin za fixní částku v pravidelných intervalech. Jedná se o vhodný postup pro menší investory, kteří chtějí v bitcoinu průběžně akumulovat své bohatství.

Hlavním smyslem DCA je zjemnit důsledky vysoké volatility bitcoinu. Díky pravidelnému nákupu, za nižší částku každý měsíc, zprůměrujete cenu. Investovaná částka se vám pravděpodobně v delším časovém rámci znásobí.

V případě, že cena bitcoinu roste, radujete se ze získaného zhodnocení. A jestliže vám cena padá, uvítáte možnost nakupovat bitcoin levněji, nebo ještě přesněji, za stejnou částku koupit víc bitcoinů. Ovšem jen v případě, že investujete pouze částku, kterou můžete postrádat, a bitcoinu věříte.

Ačkoliv mnoho lidí přitáhla k bitcoinu myšlenka pohádkového zbohatnutí během pár měsíců, DCA strategie je jejím pravým opakem. Je to běh na dlouhou trať. Má ovšem jedno ohromné plus, které nárazové spekulace nemají. Je mnohem méně stresující. Umožní vám udržet chladnou hlavu a uvažovat nad investicí s odstupem.

Kupujete-li kryptoměny za účelem krátkodobé spekulace za vyšší částky, často se budete potýkat se stresem z neočekávaných propadů ceny (pokud nejste trader). Jak sladký může být zisk z vydařeného obchodu, tak hořká může být ztráta pozice.

Přiznejme si, že neexistuje žádný způsob, jakým předpovídat vývoj trhu. I ti nejzkušenější obchodníci promeškávají skvělé nákupní, ale i prodejní příležitosti. Když se podíváte na historický vývoj ceny bitcoinu, je zřejmé že je zde velmi stabilní trend postupného růstu. Zvlášť když si přepnete graf do logaritmického měřítka.

Proto se jeví DCA jako ideální strategie, pro stabilní zhodnocování úspor. Toto “želví investování” sice může být méně vzrušující, v dlouhodobém obzoru však bývá efektivnější.
Jaké zhodnocení mi může DCA přinést?
Na tuto otázku vám bohužel nikdo přesnou odpověď nedá. Můžete si ovšem zjistit, jakého zhodnocení byste dosáhli v předchozích letech. Na webu dcabtc.com naleznete intuitivní kalkulačku profitu, při aplikaci metody DCA. Jednoduše zadejte jednotlivé parametry (částku, časový rámec, četnost investování) a spočítejte si, kolik by vám tato strategie vydělala – ve zpětném pohledu, s využitím historických dat. Mimo jiné můžete zvolit porovnání s investicemi v jiných assetech, jako je známý Dow Jones Index, nebo zlato.

Například já si nastavil investici 10 dolarů měsíčně v průběhu jednoho roku. Tato pravidelná investice by mi přinesla za poslední rok zhodnocení 202.50% a 363 dolarů zisku. Obrázek je za tisíc slov:

Ještě lépe si výhody této metody můžete představit na příkladu dvou lidí, kteří se rozhodli investovat do bitcoinu 3600 dolarů. Ten první koupil za celých 3600 USD na ceně 19 tisíc dolarů na konci roku 2017. V prosinci 2020 se po třech letech bear marketu dostal bitcoin zpět na stejnou hodnotu a tento člověk tak měl po 3 letech (pokud mezitím v panice neprodal) zisk nula (no, dnes už by to bylo určitě lepší 🙂 – a byl rád, že vydržel, i když nic nevydělal.

Druhý metodou DCA investoval každý měsíc 100 dolarů po tyto 3 roky, tj. 36 měsíců. Trh spíše padal, než rosl, a tak mnohokrát nakoupil na cenách 10 tisíc USD, 12 tisíc USD, ale také 8 tisíc, nebo dokonce na čtyřech tisících. A na konci roku 2020, když se bitcoin dostal zpět na 19.000 dolarů, mu jeho investovaná částka vyrostla na cca dvojnásobek. A pokud u této metody zůstal, stále je na tom mnohem lépe, než ten, kdo investoval najednou – a v nevhodnou chvíli.
Jak koupit bitcoiny a další kryptoměny s DCA strategií?
Před začátkem investování je třeba si určit cíle, které od této strategie očekáváte. Chcete tímto způsobem šetřit na důchod? Nebo chcete zkrátka zhodnotit své peníze v kratším časovém rámci? Odpovězte si na tyto otázky a pak se své strategie držte.

Pokud se rozhodnete šetřit si takto na důchod, důrazně doporučujeme neprodávat nic z vašich úspor. I kdyby cena klesla zásadně od začátku vašich nákupů, neobávejte se. S vysokou pravděpodobností se cena bitcoinu dostane zpět nad vaší nákupní cenu. Panické výprodeje většinou prověří vaši psychickou odolnost a důvěru v bitcoin.

Tento obrázek by vás měl uklidnit, v případě, že se cena od začátku vašeho investování propadá. Bitcoin neustále roste na hodnotě od začátku svého vzniku. Investujte dlouhodobě v rámci let, ideálně desetiletí, ne měsíců.

Ideální postup pro DCA strategii
Vycházím z vlastní dobré zkušenosti při používání této strategie s využitím účtu na asi nejznámější burze Binance.
Vytvořte si účet na Binance, pokud ho ještě nemáte – s tímto odkazem získáte stálou slevu 15 % na poplatcích
Rozmyslete si jakou částku chcete investovat
Zvažte jaké intervaly zvolit – měsíčně? týdně?
Na Binance vložte částku, kterou máte k dispozici – vklady jsou možné v EUR, z účtu, nebo převodem z Revolut karty, nebo i v českých korunách při vkladu instantně běžnou kartou (ten je ale oproti eurovým vkladům dražší)
Určete si den, kdy budete částku investovat
Dbejte na dodržování strategie
Uveďme to na praktickém příkladu. Měsíčně si mohu dovolit investovat do bitcoinu 2000 Kč. Pošlu tedy 2000 Kč na Binance na začátku měsíce a každé pondělí zainvestuji do BTC 500 Kč.

Máte-li finanční rezervu, můžete samozřejmě tuto strategii doplnit o mimořádný vklad (nákup) při velmi výrazném propadu, nad rámec této DCA strategie. To už se sice blížíme ke spekulování, ale je dobré být na takovou situaci připraven.

Výběry provádějte raději hromadně, např. na konci každého měsíce, nebo v případě menších částek i za delší období – Binance má stejně jako většina burz nastavený fixní poplatek za výběr, aktuálně 0.0005 BTC a příliš časté výběry by se u malých částek nevyplatily. Při investici do jiných coinů mohou být samozřejmě poplatky za výběr řádově mnohem nižší, účelem tohoto článku nicméně není vyvolávat polemiky, do čeho investovat, nebo sdělovat investiční rady…

Jestliže nemáte čas, nebo zkrátka nechcete mít další povinnost vázanou ke konkrétnímu dni v týdnu, či měsíci, existuje řešení i pro vás. Na adrese https://dcabot.online/ máte k dispozici software, který může transakce provádět za vás. Jednoduše pomocí API klíče napojíte robota ke svému binance účtu, a on následně podle nastavených parametrů nakupuje v konkrétním dni / měsíci. Jen je nutné mít na směnárně dostatek prostředků k nákupu.
Závěrem k DCA strategii
Investování do bitcoinu pomocí této strategie je vhodným řešením pro konzervativní investory, kteří chtějí zhodnocovat své peníze, zároveň však nejsou ochotni podstupovat větší riziko. Pokud si nelibujete v grafech, neumíte “vychytat dno” – a to umí opravdu málokdo, či máte zkrátka strach o svůj finanční vklad, je DCA strategie skvělou volbou.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jak investovat do Bitcoinu bez velkého risku – DCA metoda pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Proof of Stake pod drobnohledem – co to je a jak funguje

Jak funguje Proof of Stake
Proof of Stake (PoS) je mladší síťový konsensus, který má v porovnání s Proof of Work (PoW) mnoho výhod. K dohodě o přidání nového bloku může síť dospět během několika vteřin a u některých sítí je blok okamžitě finální. Nedochází tedy k nešťastnému rozvětvování blockchainu. PoS sítě jsou více decentralizované, neboť je pro lidi jednodušší stát se producentem bloků, nebo alespoň tím, kdo konsensuální sílu producentům deleguje. Při tom všem není nutné konzumovat enormní množství energie. Mnozí se asi zeptají, jak je to možné, jestli to může fungovat a hlavně, jestli je to dostatečně bezpečné.

PoS konsensus, stejně tak jako PoW, se opírá o matematiku, vědu a kryptografii. Není to nic tajemného, čemu byste nedokázali porozumět. Vlastně celý koncept se opírá o podobné principy, které dobře zná každý držitel kryptoměny. Pokud víte jak funguje asymetrická kryptografie a digitální podpis, bude pro vás pochopení PoS konsensu hračkou. 

Nebojte se, v tomto článku nepůjdeme příliš do hloubky. Budeme se bavit pouze o základních stavebních kamenech a principech a nebudeme řešit konkrétní projekty. Aby bylo pochopení co nejsnazší, ukážu vám, že PoS konsensus může fungovat velmi podobně jako PoW konsensus. Jestli víte co je to P2P síť, tušíte co je síťový konsensus a znáte rozdíl mezi privátním a veřejným klíčem, můžeme začít. V článku nebudu mezi sebou porovnávat PoS a PoW, ale kde to bude vhodné, upozorním na rozdíly. Nebudeme se ani příliš zabývat útoky na sítě, nicméně k bezpečnosti se dostaneme. 
Jak se stát producentem bloků
Představte si, že máte otevřenou síť plnou uzlů. Může jich být klidně tisíc, nebo deset tisíc. Přitom platí, že ne každý účastník provozující plný uzel touží po tom stát se producentem bloků. Uzel produkující bloky musí být k síti neustále připojený a synchronizovaný. Každý tým budující síťový konsensus musí vyřešit zcela klíčovou věc. Kdo má kdy získat právo k vytvoření bloku a jak má validní blok vypadat. Kdyby to každý uzel dělal náhodně jak se mu zachce, vznikl by z toho pěkný blokový guláš. Uzly jsou motivovány k tomu, aby bloky produkovaly co nejčastěji, neboť je za to odměna.

V PoW sítích skutečně probíhá v každém kole otevřená soutěž mezi pooly o vytvoření bloku. Třeba Bitcoin síť si to může dovolit, neboť velkých blok producentů je kolem 10 a dá se spolehnout na energeticky náročnou úlohu v tom smyslu, že v soutěži uspěje v daném kroku jen jediný pool. Vytvořit nový blok je v Bitcoin síti úmyslně časově dlouhý proces trvající průměrně 10 minut. Pokud náhodou uspěje více poolů, nevadí to. Konflikt vyřeší následně přidané bloky.

PoS konsensus umí blok vytvořit rychle a levně. Uzly proto mezi sebou nemohou v každém kole soutěžit. Do systému je nutné vnést nějaký řád a pravidla. Každý distribuovaný protokol potřebuje definovat pravidla, která umožní dospět k dohodě nad přidáním nového bloku velkému počtu uzlů v dynamicky se měnícím prostředí. Uzly tak musí mít nějaké ponětí o čase a vědět, kdy se od nich očekává vytvoření nového bloku. Vše komplikuje fakt, že se celý proces musí odehrávat zcela decentralizovaně. Jednotlivé uzly musí být zcela autonomní a spoléhat se pouze samy na sebe. Nabízí se otázka. Jak se mají uzly v otevřené síti dozvědět o dalších uzlech, které chtějí produkovat bloky?

Řešení je překvapivě velmi prosté. Všechny poctivé uzly sdílí stejnou verzi blockchainu a je k dispozici distribuovaná přenosová síť, po které se přenáší bloky a transakce.. Uzly se tak mohou za protokolem daných podmínek svobodně registrovat jako zájemci o produkci bloků. Případně se mohou také svobodně odhlásit. Registrace tak může mít formu nějaké digitální zprávy, která se může uložit do blockchainu. Všechny uzly tak ví o všech ostatních producentech bloků, a to včetně kompletní historie od genesis bloku až po současnost. Stav se mění s každým nově přidaným blokem. 

Registraci ve svobodné síti samozřejmě nikdo neschvaluje. Je-li registrace validní a uzel splní podmínky, stává se automaticky producentem bloků. V některých sítích nemusí samotná registrace nutně znamenat, že daný uzel v dohledné době skutečně vyprodukuje blok. Pokud protokol definuje nějaký fixní počet mincí, které uzel musí vlastnit (a většinou zamknout), stává se uzel platným producentem bloků. Některé sítě nepožadují žádné minimum a uzel se může registrovat s velmi malým počtem mincí. Může se stát, že takový uzel vyprodukuje první blok po velmi dlouhé době. Záleží na tom, kolik a jak velkých uzlů se k produkci bloků registruje.

PoS síť ví o všech uzlech, které mají zájem o produkci bloků. Dá se říct, že síť je schopna dozírat na svoji vlastní míru decentralizace a algoritmy mohou s  uloženými údaji libovolně pracovat. Pokud zná PoS uzel genesis blok, měl by být schopen skrze definované algoritmy projít celý blockchain včetně všech předložených podvodných variant a dobrat se až k poslednímu přidanému bloku.

Dodejme, že v PoW sítích většinou nic takového není. Většina sítí pracuje pouze s transakcemi a bloky. Jakmile se objeví nový validní blok, přidá se. Pokud jsou ve hře pooly, jsou producenty bloků a těžaři jim poskytují hashrate. Vše se děje mimo síťový konsensus. 
Kdo vytvoří další blok?
Kandidáty schopné vytvořit nové bloky máme. Nyní je třeba nějak rozhodnout, kdy se kdo dostane na řadu a podle jakých pravidel. Získání práva na vytvoření bloku je obvykle vázáno na vlastnictví mincí daného projektu. Často platí, že čím více daný uzel mincí vlastní, tím častěji může vytvořit blok a získat odměnu. Vlastník uzlu musí mít vlastní kůži ve hře. Vytvořit blok je u PoS velmi rychlé a narozdíl od PoW sítí není třeba čekat daný čas, než se zkonzumuje určité množství elektrické energie. Produkce bloků je také levná. 

PoS sítě ctí obecný princip komunikace na internetu, kdy poslat zprávu musí být hlavně rychlé a levné. Podobně jako poslat email, či peníze skrze internetové bankovnictví. U PoW se konsensuální síla producentů bloků rozděluje na základě hashrate, který má daný uzel k dispozici. Aby se propálilo požadované množství elektrické energie, musí proces výroby bloků nějakou pevně danou dobu trvat. PoS sítě to obchází tím, že se konsensuální moc rozděluje skrze mince projektu. Tím se definuje pozice jednotlivých účastníků. Producenti bloků jsou motivování mít co největší konsensuální sílu, neboť je to opravňuje k častější produkci bloků a tím pádem mohou získat více odměn.

Jakmile však bloky neprodukují třeba kvůli technickým problémům, nedostanou odměnu a mohou být dokonce potrestáni tím, že se jim seberou zamčené mince. Po odečtení mincí uzel ztrácí část svého postavení. Pokud by uzel neprodukoval bloky delší dobu, nebo dokonce podváděl, může přijít o všechny mince a tím končí jako producent bloků. U některých protokolů se sebrané mince rozdělí na poctivé uzly, čímž se zvyšuje šance odolat případnému útoku na úrovni konsensu. Incentivy jsou pro producenty bloků nastavené velmi podobně jako u PoW sítí. Poctivé uzly mince dostávají, zatímco ty nepoctivé o ně přicházejí. U PoW se mince neodebírají, neboť uzly přicházejí o fiat peníze již při utváření konsensu. PoW sítě tak pouze odměňují a trest za nepoctivost je vždy implicitně přítomen. 

Protože je vytvoření bloku levné, musí PoS protokol definovat pravidla, která poskytnou právo k vytvoření bloku v ideálním případě jediné entitě v daném kroku či kole. Síť ví o všech kandidátech, takže je relativně snadné ukázat prstem na jednoho z nich a nechat ho blok vytvořit. Na základě pravidel se tak stále dokola vytváří nějaké pořadí uzlů, které bloky ve správný čas produkují. Ostatní uzly musí mít možnost zkontrolovat, že blok vyprodukoval právě ten uzel, který k tomu měl v daný čas pověření. To je však relativně snadný úkol, neboť pořadí zná celá síť. Alternativně se od producenta bloku požaduje nějaký kryptografický důkaz o získání práva pro daný krok. Pokud blok v daném kroku vyprodukuje jiný uzel, jednoduše se zahodí. Za vyprodukování bloku ve špatném čase, nebo za pokus o podvod na úrovni transakcí je uzel ekonomicky potrestaný.

Výběr producenta bloků se nám tedy zužuje na určení pořadí kandidátů či k nějakému náhodnému losování. K tomu se dají využít třeba mince projektu, na jejichž základě se dá vytvořit nějaký druh losování či loterie, kde se do úvahy vezme množství mincí jednotlivých uzlů. Každá jednotlivá mince, nebo její subjednotky, se dá využít jako výherní tiket. Algoritmus tak může v každém kole ukázat na konkrétní minci a její majitel získá právo vytvořit blok v rámci daného kola. Algoritmus musí ukazovat ne na všechny mince v oběhu, ale pouze na ty, které jsou nějak spojené s produkcí bloku. Do hry tak vstupují pouze mince, které drží kandidáti na produkci bloků. Producentům bloků (což mohou být pooly) mohou větší konsensuální sílu delegovat ostatní držitelé mincí přes proces zvaný staking. Na poctivost v síti a míru decentralizace tak může dohlížet doslova každý držitel mincí, který svým rozhodnutím ovlivní rozpoložení sil. Síť vždy ví o všech mincích, které jsou v daném čase používané pro distribuci síly a může s nimi pracovat. 

Spolu s producentem bloku se dá pro každé kolo (nebo více kol) vylosovat také skupina ekonomicky motivovaných validátorů, kteří musí nový blok potvrdit před tím, než se blok považuje za validní. Zde je výhoda v tom, že blok je po schválení okamžitě finalizovaný. 

Ať už je proces volby uzlů s právem vytvořit blok jakýkoliv, musí být v první řadě nedeterministické z dlouhodobého hlediska. Z pohledu bezpečnosti je žádoucí, aby pořadí výherců nebylo dopředu známé a nikdo nemohl v konkrétní čas útočit na uzel, který to dobou získá právo na produkci bloku. Jak jsme si řekli, projekty losování řeší různými způsoby. My si ukážeme jeden způsob, který je mezi projekty relativně populární. Jedná se o kryptografickou funkci Verifiable Random Function (VRF). Na vývoji se mimo jiné podílel Silvio Micali, jemuž vděčíme za vylepšení digitální podpisu.

VRF umožňuje veřejně ověřit výstup kryptografické funkce. Tato funkce vezme nějaké vstupy, a to včetně privátního klíče toho, kdo funkci používá. Na základě vstupů se vygeneruje důkaz, který se dá veřejně ověřit všemi zájemci, pokud mají k dispozici korespondující veřejný klíč. Uzel je tak schopen předložit určitý kryptografický a lehce ověřitelný důkaz, že dostal právo vyprodukovat blok. 

Vzpomínáte jak jsem psal, že se uzly se zájem o produkci bloků musí registrovat? Uzel může poslat zprávu do sítě a vložit do ní veřejný klíč uzlu, který koresponduje s privátním klíčem používaným pro VRF. Pokaždé když VRF vygeneruje důkaz na daném uzlu, všechny ostatní uzly mohou ověřit, že je důkaz validní. Použijí ID uzlu které je spojené s registrací a najdou si odpovídající veřejný klíč za účelem ověření. 

Každý uzel produkující bloky bude mít unikátní privátní klíč pro VRF a v rámci registrace poskytne síti veřejný klíč. Každý uzel může v každém kroku zcela autonomně zjistit, jestli v daném kole získal právo na vytvoření bloku. Pokud ano, blok vytvoří a vloží do něj mimo jiné VRF důkaz a nějaké své ID. Aby se zajistila autenticita uzlu, blok se ještě podepíše privátním klíčem, který slouží právě a pouze pro podepisování bloků. I v tomto případě je snadné veřejný klíč pro podepsání bloku vložit do registrační zprávy. Celá síť je tak schopna ověřit důkaz o tom, že daný uzel dostal právo vytvořit blok a současně se ověří autenticita producenta. 

Vstupem pro VRF musí být nějaká náhodná minulost, která je společná pro všechny uzly. Často se používá nějaká část historie blockchainu, ze které se udělá hash. Tento hash bude stejný pro všechny poctivé uzly. A co náhodnost v rámci každého uzlu? Jeden ze vstupů je privátní klíč pro VRF. Může to však být také pořadové číslo kroku, jméno či ID uzlu, atd. Každý uzel tak bude mít v každém kroku jiný náhodný výstup. Náhodný výstup se dá vzít a na základě dalších pravidel algoritmu zjistit, jestli uzel získal právo vytvořit blok v daném kroku. 

Každý uzel v síti zcela autonomně a do jedné vteřiny ověří, jestli získal právo vyprodukovat blok. Pokud ano, učiní tak. Výroba bloku se dá také hravě stihnout pod jednu vteřinu. Uzel do bloku vloží VRF důkaz a poté ho digitálně podepíše. Pokud nejsou ve hře validátoři, blok se může začít šířit sítí na ostatní uzly, které jsou schopné ověřit jeho validitu. Ověření je velmi snadné. Stačí se podívat do bloku, najít si ID producenta bloku a podle ID si najít veřejné klíče na ověření, které jsou díky registraci uložené v blockchainu. Každý uzel má tak klíče okamžitě k dispozici, takže ověření je také časově nenáročné.

Je důležité zmínit, že pokud má uzel s právem vyprodukovat blok technické potíže, nemusí se vytvořit nový blok. To samé se může stát, pokud má uzel velkou konsensuální sílu a rozhodne se bloky neprodukovat aby síť poškodil. Je to nemilé, ale na druhou stranu to zase až tak nevadí, pokud útočník nemá kontrolu nad významně velkým počtem mincí. Jelikož PoS sítě tvoří nové bloky relativně rychle, jen stěží se stane, že by síť nepřidala nový blok během třeba minuty. 
Bezpečnost PoS je hlavně o kryptografii
Bezpečnost PoS sítí se opírá o kryptografii a schopnosti operátorů dobře střežit privátní klíče. To je však schopnost, kterou dobře zvládají i běžní uživatelé kryptoměn používající peněženky. Operátoři uzlů produkující bloky dobře vědí co dělají a privátní klíče si umí schovat. Nicméně není potřeba spoléhat se pouze na profesionalitu operátorů a dají se nastavit pravidla a procesy, které bezpečnost výrazně zvýší. Při případném hacku operátora uzlu tak nemusí nutně dojít k něčemu dramatickému. 

Při registraci uzlu se zájem o produkci bloku ve hře obvykle figuruje více privátních klíčů, kde jeden je uložený mimo síť (offline), ideálně v hardwarové peněžence nebo na flash disku. Tímto klíčem se periodicky garantuje právo operačnímu privátnímu klíči, který slouží výhradně pro podepisování bloků a je uložený přímo na uzlu. Klíč je tedy online a může se dostat do rukou útočníka. Pro zvýšení bezpečnosti může operační klíč periodicky expirovat. Po dané periodě je nutné použít offline klíč a vygenerovat nový operační klíč. To vše může proběhnout offline, takže velmi bezpečně. Operátor tak může na uzel nahrát pouze operační klíč. Veřejný klíč nově vygenerovaného operačního klíče se pak nahraje do blockchainu přes další registrační zprávu. Dojde tak k aktualizaci klíče. 

Použité privátní operační klíče se mažou. Po smazání klíčů je v podstatě nemožné udělat podpis bloku znovu. Tím pádem je zajištěna nezměnitelnost historie blockchainu. Útočník by v podstatě musel vynaložit obrovské množství energie a potřeboval by hodně času na to, aby k veřejnému klíči dohledat privátní. Je to v principu ten samý problém, který řešíte když se ptáte, jestli může někdo najít privátní klíč k vaší peněžence. V současnosti v podstatě nemůže. 

I kdyby se útočníkovi podařilo nějaký privátní klíč prolomit, nebo hacknutím odcizit operátorovi, příliš si tím nepomůže. Všechny uzly ví, jak historie blockchainu vypadá. Podvodník by tak mohl změnit jen konkrétní bloky, jenže tyto bloky by nenavazovaly na své okolí. V blockchainu jsou bloky provázané přes hashe. I kdyby měl podvodník k dispozici velký počet starých klíčů, vytvořil by si novou část blockchainu na svém uzlu a poté by začal řešit, jakým způsobem jeho verzi protlačit na ostatní uzly. Běžící uzel nemá potřebu měnit relativně dávnou svou historii. Útočník má určitou šanci oklamat uzel, který právě nabíhá a ptá se ostatních uzlů na to, jak vypadá blockchain.

Zde se nabízí otázka, jak útočník zjistí, jaký uzel právě nabíhá. Zde je to spíše otázka štěstí. I kdyby byl nový uzel krátce zmatený útokem, brzy zjistí, že nové bloky nenavazují na podvodnou historii. Nabíhajícímu uzlu může nabídnout svoji verzi více uzlů, mezi nimiž mohou být uzly poctivé i nepoctivé. Aby útočník uspěl, musel by nový nabíhající uzel zcela obklíčit svými uzly. 

Pokud operátoři staré klíče poctivě mažou a útočníkovi se podaří pár hacků, při kterých získá operační privátní klíče, může ovlivnit pouze probíhající konsensus, nikoliv však historii. Útočník tak může podepsat jen pár bloků v budoucnosti a to pouze do doby, dokud ukradené klíče neexpirují. Mít privátní klíč ještě neznamená, že má útočník vyhráno. Může totiž podepsat bloky jen v čase, kdy se na něj dostane řada (respektive na uzel, kterému byly klíče odcizeny). Pokud útočník udělá nevalidní blok, třeba se pokusí o utracení jedné mince dvakrát, ostatní uzly to lehce odhalí a blok stejně zahodí. Útočník tak není schopen napáchat velkou škodu. Nejhorší co může udělat je, že nevyprodukuje žádný blok a trochu se tak zpozdí zařazení nových transakcí do blockchainu. Jakmile se na tah dostane jiný poctivý uzel, transakce se stejně zařadí. 

Nezapomeňte, že ve hře je stále offline klíč operátora. Jakmile tak operátor zjistí, že mu někdo ukradl operační privátní klíč, jednoduše vygeneruje nový a registruje ho. Případně může vygenerovat také nové privátní klíče pro VRF. Nová registrace přebije tu starou. Tím se v podstatě okamžitě invaliduje ukradený klíč pro podpis bloků a hacker má smůlu. Pokud operátorovi útočník neukradl jeho mince, což se nestane, pokud operátor používá offline úložiště také pro své klíče k adrese, poctivý operátor může velice rychle obnovit svůj uzel a pokračovat v poctivé produkci bloků. Samozřejmě musí zjistit, jak o klíče přišel a lépe si zabezpečit uzel. Dá se předpokládat, že pokud se hackerovi podaří ukrást mince, raději je rychle prodá, než by se pokoušel o nějaký náročný útok. 

Dodejme, že sítě mohou být chráněné síťovou distribuovanou vrstvou, takže uzly produkující bloky mohou být schované za svým síťovým uzlem. Vytvoří se tak určitá bariéra, která hackerům zesložiťuje přímý přístup na uzly s operačními klíči. V praxi se setkáváme s kompromitováním PoS uzlů produkující bloky jen velmi vzácně. 
Kvalita decentralizace je u PoS důležitější než u PoW
U PoW je vytvoření bloku drahé a časově náročné. Podvodný blok tak vidíme zřídka a často se jedná spíše o chybu než o záměr. U PoW i PoS sítí platí, že odhalit nevalidní blok je velmi snadné a rychlé. Bezpečnost PoW stojí hlavně na principu nákladné výroby a soutěži poolů mezi sebou. Je tak relativně jedno, že poolů je většinou málo. U PoS sítí roste zabezpečení s mírou decentralizace. To je však vlastnost, která je stejně žádoucí. Čím více existuje producentů bloků, tím více je ve hře privátních klíčů.

Každý jednotlivý nezávislý producent bloků má svůj uzel zabezpečený trochu jinak, takže je pro útočníka složitější prolomit v krátkém čase všechny najednou. Když se tak stane, škoda bude tím menší, čím více bude v sítí ostatních poctivých uzlů. PoS sítě tak mívají stovky producentů bloků a dá se očekávat, že jich jednou budou tisíce. Je to dáno také tím, že je snadné stát se producentem bloků. Vlastně stačí mít uzel běžící 24/7 a vlastnit určitý potřebný počet mincí. Operátor se poté lehce registruje do sítě a začne produkovat bloky dle výše svého vkladu. 

Samozřejmě by bylo nepříjemné, kdyby se hackerovi podařilo prolomit ochranu nějaké velrybě, která by měla třeba 10% podíl konsensuální síly. Útočník by se dokonce mohl dostat k offline klíčům, takže by mohl obnovovat operační privátní klíče. Stále platí, že nejlepší co může udělat, je mince rychle prodat, nebo je proprat a začít s poctivým byznysem. Kdyby začal útočit, riskuje ztrátu mincí. Pokud se útok veřejně provalí, může jít cena mincí dolů a útočník ztrácí šanci na hacku vydělat. Pokud útočník nemá k dispozici nadpoloviční počet mincí (u některých sítí stačí menší množství), které jsou v daném čase používané pro distribuci síly, moc škody nadělat nemůže. Teoreticky by útočník mohl útok veřejně oznámit a dokupovat další mince na volném trhu. Chtěl by však útočník do útoku investovat vlastní peníze? To je otázka. 

Podobně jako u PoW, také u PoS se mohou operátoři rozhodnout, že začnou nějak zneužívat své postavení a síti škodit pro svůj prospěch. V případě PoS si mohou nechávat operační privátní klíče a po skončení svého byznysu mohou začít nějak útočit. Nebo mohou klíče prodávat jedné entitě, která se tak postupem času dostane k velkému množství klíčů. Pravděpodobnost je nízká, ale existuje. Zamezit tomu může jedině velká míra decentralizace a současně profitabilita sítě.

Noví operátoři budou v čase přibývat a někteří síť opustí. Čím déle budou operátoři motivování síť udržovat, tím menší je šance, že skončí a prodají klíče. Operátoři nebudou na síť útočit, pokud budou mít svoji kůži ve hře. Udržovat uzel je relativně levné, takže pokud bude byznys profitabilní, nikdo bezdůvodně odcházet nebude. Jak už jsme si řekli, přepisovat historii je složité, neboť běžící poctivé uzly nebudou návrhy na změnu historie akceptovat. Pro síť je obecně více nebezpečné útočit na probíhající konsensus a ten mají v rukou uzly, které jsou ekonomicky motivování chovat se poctivě. 

PoS sítě by byly z pohledu bezpečnosti v podstatě téměř neprůstřelné, kdyby se podařilo zajistit, že po podepsání bloku se daný klíč určitě smaže, nebo že by po podpisu nešel použít znovu. I takové kryptografické koncepty existují a pokud se je podaří uvést do praxe, bude to přelom nejen pro PoS konsensus. 
Jak se vytvoří blok v PoS síti
V článku o síťovém konsensu jsem popsal, jak se vytvoří blok skrze Proof of Work. Pojďme nyní krok za krokem prozkoumat, jak to jde udělat podobně v PoS síti.
Daný uzel si řekne, že se chce podílet na produkci bloků. Operátor si vygeneruje offline sadu klíčů. Poté si vygeneruje sadu klíčů pro podpis bloků a klíče pro VRF.
Privátním offline klíčem se podepíše klíč pro podpis bloků. Offline klíč se bezpečně uloží mimo síť. Operační klíč pro podpis bloků zůstane na uzlu. 
Operátor vytvoří registrační certifikát, vloží do něj své jméno, veřejný operační klíč a veřejný VRF klíč. Certifikát se pošle do sítě. Jakmile se přidá nový blok, všechny uzly v síti budou vědět, že existuje další kandidát na produkci bloku. Po nějakém čase se na uzel dostane řada a bude pověřený produkcí bloku.
Nastal další krok, kdy má některý z uzlů vytvořit nový blok. Každý uzel použije VRF a zjistí, jestli to není právě on. Pokud ano, vloží do bloku transakce a přidá své jméno a VRF důkaz. Poté blok podepíše svým operačním privátním klíčem a pošle je do sítě.
Ostatní uzly v síti obdrží blok, podívají se na jméno producenta a v blockchainu dohledají aktuální veřejné klíče, které daný uzel naposledy registroval. Ověří tak VRF důkaz i podpis. Pokud je blok validní, přidají si ho do své verze blockchainu. 
Celý cyklus se opakuje od kroku 4. 
Každý operátor si hlídá expiraci klíčů a v pravidelných intervalech je obnovuje a opětovně registruje. 
Jediné v čem se tato PoS síť liší od PoW je systém, kterým se vybírá uzel pověřený produkcí bloků. Vše ostatní je velmi podobné a to včetně ověřování důkazu, který činí nový blok validním z pohledu ověřovatelů. Výhodou je, že nový blok může vzniknout během několika vteřin a nejvíce zdržuje jeho propagace sítí. Propagace napříč celým světem může při nějakém problému zabrat klidně několik vteřin. 

V našem příkladě se může stát, že v daném kroku vytvoří blok více uzlů současně a vznikne rozvětvení blockchainu. Je to tím, že blok se šíří podobně jako při použití PoW konsensu a neexistuje skupina uzlů, která by ho validovala. Nicméně to nevadí. Daný protokol může lehce definovat další pravidlo protokolu, které jednoznačně definuje, jaký blok bude v takové situaci validní. Může to být třeba pravidlo, že to bude blok s nižším VRF důkazem. Není tak třeba čekat na další bloky, aby vyhrála jedna větev. Když uzel obdrží dva (nebo více bloků) v daném kole, platný bude ten blok, který je validní a má nižší VRF důkaz. Vyřízeno. Ostatní bloky se mohou hned zahodit. V praxi to však nemusí nutně fungovat ve všech případech a může nastat situace, kdy vznikne rozvětvení ve kterém vyhraje blok s vyšším VRF důkazem (číslem).

Uvažujme následující situaci. Na uzel, jež právě dostal pověření vytvořit další blok, dorazil jako první blok s vyšším VRF důkazem. V síti se však produkuje blok s nižším VRF důkazem, jež by měl být preferovaný. Uzel tak naváže na blok s vyšším VRF důkazem a začne šířit nový blok. Až poté mu dorazí blok s nižším VRF důkazem, na který měl uzel navázat. Bohužel je pozdě. V takovém případě se může v rámci minulého kola prosadit blok z vyšším VRF důkazem. Problém to není. Uzly jsou na danou alternativu připravené a počítají s ní a to i v případě, že by další uzel začal navazovat na blok z nižším VRF důkazem. 
Závěr
V článku jsme neprobrali spoustu jednotlivých detailů týkajících se třeba doby zamykání mincí, systém penalizovaní uzlů za nepoctivé chování, čas, který musí uplynout před tím, než může uzel vytvořit první blok a po jakém čase operátor dostane mince zpět po ukončení činnosti. Dále bychom se mohli více ponořit do jednotlivých algoritmů výběru uzlů pro produkci bloku v daném kole, či časovou synchronizaci uzlů. Zajímavý by také byl výběr více soupeřících bloků či série bloků v daném čase. U PoW vyhrává řetězec, za kterém je více práce. U PoS konsensu jsou pravidla postavená na matematice a kryptografii, nicméně vždy jsou deterministická a daný uzel přesně ví, jaké bloky jsou platné. PoS sítě jsou na rozdíl od PoW sítí velmi pestré a každý projekt řeší problémy po svém a do značné míry jinak. Základní principy jsou však do značné míry velmi podobné. 

Fakt, že se v PoS sítích dají bloky produkovat levně, má velmi pozitivní vliv na cenu provozu a dlouhodobou udržitelnost. V případě Bitcoinu je velká neznámá, jestli se síť uživí pouze na poplatcích, až se sníží dotace nových mincí za několik půlení. Už v roce 2032 to bude pouze 0,78 BTC mince za blok. Pokud má být síť bezpečná třeba jako dnes, musí zbytek pokrýt transakční poplatky. Kolik to bude? Těžko říct, neboť nevíme, kolik bude stát jedna BTC mince a jakých inovací se dočkáme. PoS sítě se lehce uživí pouze z poplatků a výhodou je, že odměnu mohou dostat všichni lidé, kteří mince stakují. Tedy všichni, kdo dbají o bezpečnost a současně decentralizaci sítě. Navíc PoS sítě umí většinou přenášet nejen nativní mince, ale také mnoho tokenů, a to včetně stabilní mincí. O transakce nebude nouze. Poplatky mohou být stále velmi nízké, přitom na odměny bude dost. PoS sítě přesně ví, jaké mince jsou pro staking použité a sama síť může přímo odměnit operátory i uživatele. Distribuce odměn je decentralizovaná a plně v režii sítě. 

Jestli se ve světě prosadí decentralizace, budeme PoS sítě potřebovat. Svět se nebude točit kolem Bitcoinu a miliony lidí nebudou neustále sledovat těžbu aby odhadli, kdy se jejich platba potvrdí. Tohle se nikdy nestane, pokud bude k dispozici lepší řešení. Nový finanční decentralizovaný systém musí fungovat lépe než ten současný, ne mnohonásobně pomaleji. V současnosti spolu bojují PoS sítě a druhé vrstvy nad Bitcoinem, kde nejznámější je Lightning Network. Troufám si tvrdit, že PoS sítě budou vždy spolehlivější, více uživatelsky přívětivé a decentralizované než Lightning Network, kde je stále mnoho bugů, nevyřešených problémů a dobře popsané útoky, proti kterým neexistuje lehká obrana.

Smart contract platformy, které využívají PoS konsensus, dodají možnost programovat peníze budoucnosti. Vždy asi bude lepší mít funkcionalitu pod jednou střechou, než sítě nějak složitě propojovat, neboť propojení může představovat úzké hrdlo či centrální bod. Lightning Network jednou fungovat může, ale než se tak stane a lidé ji akceptují, budou PoS sítě běžet možná i roky a získají si potřebnou důvěru lidí. Mnohé si jí budují už dnes. Budoucnost je však stále otevřená a my ji dokážeme pouze odhadnout, nikoliv předurčit. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Proof of Stake pod drobnohledem – co to je a jak funguje pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Analýza na víkend – Bitcoin a Binance Coin na Mars?

Bitcoin v price discovery módu
Bitcoin opět prorazil všechna předchozí ATH a dosáhl nového topu na úrovni 56 000 USD za bitcoin. Pokud se nyní ptáte, proč bitcoin tak masivně roste, tak odpovědí je, že je v price discovery módu. 

Price discovery je období, kdy nový druh majetku hledá svou cenu. A nyní se hledá nová cena u bitcoinu. To s sebou nese manickou fázi investičního cyklu. Investoři vidí, že cena bitcoinu roste a tak chtějí nakoupit, čímž se na trh ženou noví investoři a ti v podstatě udávají cenu. 

Price discovery bude charakteristické absencí významnějších supportů a hlavně rezistencí. Nad BTC je nyní jen čisté nebe, za ním Měsíc, Mars, Mléčná dráha a pak až nejbližší galaxie Andromeda. Kam až cena poroste není možné říct. Topem může být stejně dobře 60 tisíc dolarů nebo půl milionu dolarů. To není možné určit podle žádného parametru. 

TOP nynějšího cyklu určí prostý tržní mechanismus. Od určité ceny prostě bude tlak na prodej větší než tlak na nákup. Staří hodleři mají velkou moc a až se rozhodnou prodávat větší části svého BTC portfolia, tak vytvoří tlak na prodej. Ve chvíli, kdy tlak na prodej přemůže dlouhodobě tlak na nákup, tak se zjeví nový bear market.

Ten vyroste na základech neuvěřitelné chamtivosti investorů a největší digitální finanční bubliny s globálním charakterem. 

Pokud se podíváme na měsíční cenový graf, tak před sebou máme obrázek vstupu do dalšího býčího cyklu. Bitcoin tak pokračuje ve vytyčené cestě, která se vyvíjí dle adopce nové technologie. Čím víc lidí chce bitcoin, tím výše roste cena. Prostý fakt, který je ovšem stěžejní. 

Ve hře je jako vždy korekce k 20 WMA. Ta by nyní měla velikost 50% poklesu. Jedná se o relevantní variantu, kterou je potřeba zvažovat. Pokles takového rázu obvykle přichází v době, kdy je nejméně očekáván. Proto je potřeba omezit chamtivost a jako rozumný investor také vybírat zisky, pokud jsou dostatečné. 
Rošáda v TOP 3
Poslední týdny se nesou ve znamení vzestupu altcoinů. Ty následují se zpožděním (jak je to obvyklé) bitcoin, což se projevuje i v mírném poklesu BTC dominance. A právě vzestup altcoinů odhaluje širší trendy, které budou udávat dynamiku nynějšího bull marketu. 

Třetí příčku nově obsadila burza Binance se svým Binance coinem (BNB). Za tím stojí 4 fundamenty. Binance je největší burza a při obchodování na Binance mohou uživatelé snížit velikost poplatků tím, že je platí v BNB. To automaticky dělá z každého klienta Binance také nakupující BNB (i když stačí jen frakce BNB pro pokrytí poplatků na dlouhou dobu). 

Binance má nejúspěšnější startovací platformu. V roce 2017 byly hitem ICOs. Tento rok jsou to launchpooly a launchpady. Díky přístupu k těmto systémům (u Binance musí uživatel držet dostatek BNB) se může uživatel burzy účastnit předprodejů. To tvoří primární hodnotu BNB. 

Třetím fundamentem je fakt, že Binance je po celém světě. Binance US., Binance Japan, Wazirx v Indii a mnoho dalších. Binance také vlastní služby jako je Coinmarketcap, Swipe, Trust wallet a mnoho dalších. To opět napomáhá rozvoji ekosystému. 

Poslední fundament je pak fakt, že Binance má vlastní blockchain postavený na Tendermint blockchain enginu. Ten je již funkční a nabízí DeFi služby, které prozatím fungují primárně na Ethereu. Díky tomu se do ekosystému hrne mnoho lovců farem a stakingu. 

Z tohoto úhlu pohledu Binance vypadá sice dobře, ale jedná se prostě o další firmu a nic víc. Binance smart chain je kompletně centralizovaný a konsensu se dosahuje pomocí PoA – Proof of Authority. Na provozu Binance smart chainu se tak podílí pouze Binance a ti, kterým to dovolí. 

Binance chain, Binance burza i Binance ekosystém jsou tak kompletně centralizované a nebudou součástí decentralizované budoucnosti. Binance má za sebou dobré týdny , ale rozhodně nepatří mezi blockchainy, které budou patřit k hnutí za decentralizovanou budoucnost. 

Binance je také často zmiňována v souvislosti s tím, že s ostatními čínskými burzami často vytváří podmínky, kdy manipulují ceny různých tokenů a následně z toho profitují. K nulové hodnotě BNB coinu tak stačí jeden velký zásah regulátora či národní vlády. 

V posledních hodinách se také projevila přetíženost v totálním bullmarketu, kdy se na Binance chvilkami přestaly uživatelům ukazovat zůstatky, depozity apod., tento problém je už v současnosti opraven. Netýká se to jen Binance, podobné problémy kontinuálně zaznamenávají i ostatní burzy, na situaci, která nyní nastala, je velmi obtížné být zcela připraven.

U altcoinů je obecně potřeba dbát velké opatrnosti a obzvláště je nutné nenaskakovat na extrémně rostoucí altcoiny. To je obvykle známka manických nákupů ze strany retail investorů. Proto buďte opatrní. 
On-chain analýza
On-chain analýza nadále pokračuje ve víceméně podobných trendech. To fakticky znamená, že nenastal výraznější posun v číslech z on-chain analýzy a nadále se tak držíme ve stejném trendu. 

Nejdůležitějším trendem je úbytek BTC z burz. Jak je vidět na grafu, tak i přes růst cen nadále pokračuje pokles v počtu BTC na burzách. To znamená, že jsme i přes rostoucí cenu v prapodivném období akumulace. Tento indikátor značí, že konec bull runu vůbec není za dveřmi, ačkoliv by bylo nerozumné nekalkulovat s potenciálním propadem cen. 

Ve chvílí, kdy BTC opět začne na burzách přibývat, tak se bude jednat o signál, že dostatek hráčů je nakloněno prodeji a lockování zisků.

 

Bitcoin také dosáhl nových rekordů v rámci open interest (neboli počtu otevřených obchodních pozic) na futures kontraktech.Celkový počet otevřených pozic má hodnotu 16.48 miliardy dolarů. To značí, že zájem o obchodování BTC a kryptoměn je na masivním vzestupu. To koresponduje s počáteční fází bull runu. 

Jedním z velkých motorů vzestupu ceny jsou také likvidace shortů. Investoři zvyklí na bear market nadále nevěří, že je vzestup reálný, a tak otevírají short pozice, které jsou následně likvidovány zájmem o nákup BTC. Likvidací se short prodá za market cenu, což opět vytváří tlaky na nákupy. Poslední likvidační vlna spálila přes 400 milionů dolarů shortů. 

A těžaři po masivních prodejích opět začínají ubírat na rychlosti prodejů. Ani masivní prodeje ze strany těžařů nedokázaly cenu BTC výrazně snížit (korekce cca. 0 30%). Trend nyní ukazuje, že se těžaři opět chystají spíše BTC akumulovat než prodávat. 

Poslední graf ukazuje, že vzestup se netýká pouze BTC, ale také nadějných altcoinů. Ty vykazují podobnou tendenci jako BTC a prozatím mizí z burz. U altcoinů jsou ovšem tyto trendy podstatně proměnlivější a tudíž se na on-chain analýzu nedá spolehnout tolik jako v případě BTC. 
[feature_box style=”10″ only_advanced=”There%20are%20no%20title%20options%20for%20the%20choosen%20style” alignment=”center”]

Obchodujete na burze? Chytáte také altcoin sezónu?

Největší výběr altcoinů a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při NOVÉ registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!

[/feature_box]

Závěr
Máme před sebou obrázek počátku bull marketu. Při kalkulaci s on-chain analýzou investoři vidí, že vše je na cestě za pokračujícím vzestupem cen. A to jak u BTC, tak i u altcoinů. Potenciál altcoinů je velmi vysoký díky relativně silné BTC dominanci, která minulý run končila na úrovni 30%. 

Stále jsme bez větší korekce a pravděpodobnost, že přijde, je vysoká, ale nezdá se , že by přišla v krátkodobém časovém rámci. Nápor nových investorů a spekulantů nicméně ke korekci nakonec nutně povede a proto je potřeba mít připravenou i taktiku na to, jak si investor s propadem cen poradí. 

Budoucí korekce bude daleko nepříjemnější pro altcoiny, takže pokud nyní masivně zvyšujete rizika držením více altcoinů, tak je potřeba pamatovat na to, abyste nedopadli jako Ikaros a neletěli moc blízko ke slunci.  

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Analýza na víkend – Bitcoin a Binance Coin na Mars? pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Proč Nassim Taleb prodal svoje bitcoiny

Nassim Taleb doslova šokoval kryptokomunitu když oznámil, že Bitcoin selhal a že prodal blíže nespecifikovanou část své pozice. Následně vlivní influenceři začali jeho krok zlehčovat tím, že to Nassim vůbec nepochopil a že každý kdo drží Bitcoin, musí ustát jeho volatilitu. Z vlivného přítele se rázem stává nepřítel. Proč Nassim tak najednou změnil názor? Pojďme se na to podívat.
Kdo je Nassim Taleb
Nassim Taleb je muž mnoha tváří. Je to finanční matematik a vysloužilý trader s deriváty. V očích mnohých lidí je však hlavně filozof a investiční guru. Do povědomí široké veřejnosti vstoupil zejména jako autor knih Černá labuť, Antifragilita, a několika dalšími. Je také autorem předmluvy knihy Bitcoin standard, kterou napsal Saifedean Ammous. Nassim veřejně kritizoval a stále kritizuje současný finanční systém, a to včetně poslední velké finanční krize. Když přišel na svět Bitcoin, byl jeho velkým příznivcem a vyjadřoval se o něm jako o nové naději na zlepšení poměrů. 

Na Bitcoinu Nassim obdivoval fakt, že ho nikdo neřídí a nekontroluje. Nikdo tedy nemůže rozhodovat o jeho osudu. V porovnání se zlatem viděl výhody v tom, že bitcoiny může držet ve své úschově a přenášet přes vestavěnou transakční síť. Držet bitcoin můžete čistě jen zapamatováním si malého tajemství v hlavě (zde narážel na seed). Další výhodu viděl v tom, že pouhá existence Bitcoinu je pojistka, která bude vládám připomínat, že nemusí mít monopol nad měnou. To davu dává pojistku proti orwellovské budoucnosti. 

Nassim viděl i nedostatky, a to hlavně v pomalém transakčním systému. Bitcoin si podle něj musí projít svými počátečními bolístkami. Nassim připustil, že by mohl Bitcoin selhat, ale podle něj může být znovu vytvořený, protože už víme jak na to. Co se týče volatility, napsal, že zatím je příliš vysoká na to, aby Bitcoin mohl být měnou. Nicméně čekal že se to může změnit a líbilo se mu, že je to první organicky vzniklá měna. 
Obrátka o 180 stupňů
Pro mnohé je velké překvapení, že Nassim prodává právě v době, kdy se velké firmy včetně třeba Tesly hrnou do nakupování. Na druhou stranu Nassim tento krok nejspíš plánoval delší dobu a čekal na dobrou prodejní příležitost. Nezapomínejme, že ve světě tradingu působil dlouhou dobu a svůj vklad téměř jistě několikanásobně znásobil. Prodej bitcoinů Nassim oznámil tweetem 12. února 2021, ve kterém napsal že prodává BTC, neboť měna nemůže být více volatilní než věci které za ni kupujete či prodáváte. Není tak podle něj možné nacenit zboží v bitcoin mincích. Volatilita prý s vyšší cenou neklesá. To považuje za selhání. Dalším terčem kritiky je nízká anonymita transakcí. Nassim napsal, že zlatá lžička se dá anonymizovat skrze přetavení. U Bitcoinu to podle něj nejde a je víc trackovatelný než cash. 

Nejvíce zarážející na celé věci je, že Nassim prodejem bitcoinů v podstatě popírá to, co napsal ve svých knihách. Celá jeho kniha o antifragilitě by se dala shrnout slovy “Není dlouhodobé stability bez krátkodobé volatility.”. 

Nassim zjevně moc dobře ví, že si Bitcoin prochází svojí volatilní fází a je stále ve stádiu hledání si své ceny. Bitcoin je tu velmi krátkou chvíli na to aby byl stabilní a jeho adopce je stále zanedbatelná. Na druhou stranu ho začínají nakupovat velké firmy a Nassim není hluchý a slepý, aby si toho nevšiml. Věci se mohou velmi rychle změnit. Kde tedy může být zakopaný pes?

Můžeme jen hádat, neboť do hlavy lidí nikdo nevidí a Nassim své rozhodnutí zatím komentuje pouze sporadicky. Dá se však očekávat, že se časem dočkáme nějakého většího vysvětlení, neboť lidé ho začíná obviňovat z autorské nečestnosti. Nicméně můžeme alespoň spekulovat, co se hlavou starého pána honí.

Nepochybuji o tom, že Nassim zná vlastnosti peněz a dobře ví, že současné peníze jsou dobré účetní jednotky, ale horší uchovatel hodnoty. Většina komunity vidí v Bitcoinu hlavně uchovatele hodnoty a všichni ví, že se v bitcoinu nedá zboží nacenit. Je to tak také velmi špatný prostředek směny. Respektive většina lidí bitcoin používá tak, že se podívá na cenu zboží ve fiatu a poté to přepočítá na bitcoiny. Daná částka se poté pošle sítí. Mince tak v podstatě slouží jako utility tokeny. Někdo si mince nechá, druhý je po přenosu hodnoty přes síť prodá a jde zpět do fiatu, aby si udržel hodnotu za prodané zboží. Tím se vyhne případné ztrátě hodnoty v krátkém časovém horizontu.
Netrpělivost, nebo zklamání?
Je tedy Nassim příliš netrpělivý? Z jeho tweetů se dá usoudit, že v další krizi očekával větší stabilitu ceny, která se však nedostavila. V březnu 2020 se cena bitcoinu díky COVID situaci dramaticky zřítila někam na hranici $5000. V době psaní atakuje Bitcoin hranici $50,000 za minci. Je tohle na Nassima moc velká volatilita?

Na COVID ve svém tweetu Nassim také narazil. Nassim nejspíš v Bitcoinu vidí hlavně měnu, nikoliv uchovatele hodnoty. Je možné, že o prodeji se rozhodl právě při této příležitosti a pak už jen čekal na vhodnou dobu, aby tak učinil. Je to z mého pohledu asi nejlepší možné vysvětlení. Má to však háček. Přijde mi nepravděpodobné, že by Nassim přehlédl aktuální největší narativ Bitcoinu a čekal, že se jím zrovna v této fázi adopce bude oceňovat zboží a platit. Navíc Nassim je ten, kdo může velice dobře odhadnout, v jaké fázi se adopce nachází. Naštěstí, co se týče uchovatele hodnoty, Nassim svůj názor upřesnil o dva dny později. Překvapivě opět v dosti negativním duchu. Nassim se naváží spíše do proponentů Bitcoinu než do technologie samotné.

Někteří lidé spekulují, že Nassim prodal mince jen kvůli tomu, že se mu nelíbí názory na COVID pandemii některých vlivných lidí v Bitcoin komunitě. V jeho tweetu o prodeji je na to také narážka. Možná to nakonec může být akt nějaké pomsty za ukřivděnost. To by také mohlo být možný důvod k prodeji. Proč by to ale mělo Nassimovi vadit natolik, aby prodal mince? Můžeme jen hádat.

Společnost je obecně hodně rozdělená na mnoho táborů, které se navzájem doslova nenávidí. Nassim Taleb je bezesporu bohatý muž a rozhodně mu nevadí prodat své bitcoiny jen kvůli nějakému gestu. Možná si myslel, že Bitcoin nikdo neovládá a začalo mu vadit, že se s příchodem velkým firem formuje nová elita v čele třeba s Michaelem Saylorem či Elonem Muskem. Osobní antipatie by také mohly sehrát svou roli. V jednom tweetu Nassim odpověděl Danu Heldovi doslova “Bitcoin je magnetem pro idioty”. To je hodně silné tvrzení. Kladu si otázku, jestli by Nassimovi stálo za to částečně popřít celé své dílo, nebo alespoň slevit ze svého přesvědčení co se týče budoucnosti Bitcoinu, jen kvůli neshodám s někým v komunitě. Na muže jeho formátu mi to připadá příliš dětinské. 
Co si z toho odnést
Mohli bychom ještě dlouho spekulovat, proč Nassim Taleb prodal své mince, ale dokud to nějak věrohodně nevysvětlí on sám, zůstane jen u domněnek. Lidé jsou autonomní bytosti a rozhodují se dle svých aktuálních preferencí. Lidé se chovají stádovitě, ale rozhodnutí děláme všichni sami za sebe. Důvody proč něco udělat či neudělat se mění doslova každý den s tím, jak k nám přicházejí nové informace, nebo se mění naše potřeby. Nakonec nám může být jedno, co dělá Nassim Taleb se svými mincemi. Důležité je co dělá každý z nás. Na druhou stranu, kryptoměny jsou stále v plenkách a je rozhodně zajímavé sledovat, co si o nich myslí vlivní lidé, kteří v historii prokázali svoji intelektuální zdatnost. Nassim Taleb byl jedním z hrdinů, dokud Bitcoin podporoval. Teď z něj někteří lidé dělají nepřítele. To ničemu nevadí. To nejlepší co si z toho nakonec můžeme odnést, je vytříbení si vlastního názoru. 

Pokud mince prodá někdo jako Nassim Taleb a veřejně to oznámí, je dobré se nad tím alespoň zamyslet. Vadí Nassimovi volatilita, nebo lidé, kteří se snaží Bitcoin prosadit? Zdá se mi, že asi tak nějak obojí. Možná bych si více vsadil na to, že mu vadí lidé. Síť může být sebelíp decentralizovaná, ale vždy za ní budou stát konkrétní lidé, kteří budou mít velký vliv. Přes tento vliv budou tito lidé prosazovat své názory a ovlivňovat své sympatizanty. I když influenceři nemusí mít přímou kontrolu nad síťovým konsensem, budou vznikat nová uskupení, ze kterých může jednoho dne vzejít něco nového. Jestli má jednou přijít větší explicitní vzdor proti státům, bude k tomu muset někdo konkrétní přímo či nepřímo zavelet.

Lidé k revoluci potřebují silné osobnosti. Tím by se tito lidé stali novými lídry dané společnosti či uskupení, ať už by byla podoba jakákoliv. Dnes významná část lidí držící kryptoměny příliš nepřemýšlí nad budoucností. Lidé mají nějaký plán, kdy mince prodají. Málokdo si myslí, že z toho někdy bude něco většího než jen uchovatel hodnoty. Tohle je velký omyl. Poselství kryptoměn je o vzdoru vůči současným elitám. Tím se Bitcoin liší od zlata. Bitcoin není nové zlato, neboť zlato nám žádnou podobnou revoluci nepřineslo a už ani nepřinese. Většinu lidí na světě zlato nezajímá. Kryptoměny v čele s Bitcoinem, to je něco zcela jiného. Je to o pomalé revoluci, která vzešla ze ztráty důvěry v elity a bude postavená na moderních decentralizovaných technologiích.

Kryptoměny jsou o redefinici významu slova důvěra a o tom, jak si to lidé představují. Utváření názoru probíhá paralelně s vývojem technologií. S technologickým progresem a novými možnostmi bude přirozeně růst také síla vzdoru komunity. Nerad bych navodil dojem, že musí dojít k nějaké otevřené konfrontaci mezi starým a novým paradigmatem. Nicméně to, že se objeví noví vlivní hrdinové, je velice pravděpodobné. A otázka je, co dobrého nebo špatného z toho vzejde. 

Uvažuje takto Nassim Taleb? Nassim nejspíš vidí mnohem dál než my a má v hlavě mnoho variant budoucnosti. Navíc může mít svůj hodně silný názor na to, co je to rezervní měna, uchovatel hodnoty či účetní jednotka. Pokud v Bitcoinu přestal vidět budoucnost a vnímá nějaký problém, který si ostatní nepřipouští, prostě to bez okolků sdělí světu. A je asi jedno, jestli je tento problém ekonomický, technický, nebo společenský. Můžeme jen polemizovat nad tím, jestli je v tom něco víc než jen to, co vidíme v tweetech. 

Samozřejmě, že ne všichni lidé na světě vidí v kryptoměnách revoluci. Najde se i velké množství spekulantů, kterým jde jen o to vydělat peníze. Tento přístup je také zcela legitimní. Je potřeba si uvědomit, že ten kdo jednou nakoupí kryptoměny, může je následně také prodat. To platí nejen pro retail, ale i pro velké společnosti, bohaté investory či banky. Tesla i Microstrategy jsou v první řadě firmy. Jejim primárním cílem je rozvíjet vlastní byznys a získat nějakou výhodu nad konkurencí. Když pomineme fakt, že akcie firem kupující bitcoiny letí nahoru, největší výhodu firmy získají při prodeji mincí a použití získaných prostředků na svou expanzi. Pokud si Tesla umane postavit novou fabriku, bude potřebovat velké množství prostředků. Pokud v příštím bull runu znásobí cenu bitcoinů třeba 10x, prodá je a postaví fabriky rovnou dvě nebo tři.

Je naivní si myslet, že firmy budou držet mince kvůli strachu z inflace. Pokud inflace nepřijde a ekonomická situace se ustálí, firmy budou investovat do svého rozvoje. Bude více než výhodné investovat to, co firma získala spekulací a má k dispozici v podstatě zadarmo. Navíc jestli se bude opakovat současný Bitcoin cyklus, po krátkém býčím trhu přijde dlouhý medvědí. Firmy to ví zrovna tak dobře jako my. Jejich výhoda a současně pro ostatní nevýhoda tkví v tom, že mohou s cenou hodně pohnout. Mějte to na paměti, pokud patříte mezi skupinu spekulantů. Elonu Muskovi do hlavy nevidíme a nevíme co se mu honí hlavou. Nezapomínejme ale na to, že firma Tesla není jenom on. Rozhodnutí prodat může vzejít z hlavy někoho jiného ve firmě. 

Potřebuje samotný Elon Musk další peníze? Elon není zrovna ten, kdo by si potřeboval po troškách spořit na důchod. Pokud Elon potřebuje více peněz, tak jen proto, aby realizoval své cíle. Mise na Mars je převážně o obrovských investicích. Dokážu si představit, že kdyby Elon sám za sebe spekuloval na růst ceny bitcoinů, investuje profit do některého z jeho životních cílů. Někteří hodleři rádi podléhají víře, že firmy nebo bohatí lidé budou jednat podobně jako oni a budou držet mince až do hrobu. Osobně si nedělám iluze, že se tak budou firmy chovat. Pokud by hrozilo, že se sesype ekonomika, tak pravděpodobně ano a jsem ochoten věřit, že některé firmy bitcoiny nakupují z tohoto důvodu. Nicméně jakmile bude možné brát profit, budou ho firmy alespoň částečně realizovat. Většina firem, ať už Tesla, Microstrategy, nebo nové které teprve přijdou, mohou uvažovat podobně. 
Závěr
Nassim Taleb mohl prodat své mince jen proto, aby realizoval profit. Klidně. Nicméně si nemyslím, že by to roztruboval do světě způsobem, kterým to provedl. Stále věřím, že za tím je něco víc a čekám na jeho další vyjádření. Z mého pohledu se nic nemění. Své kryptoměny neprodávám, neboť čin pana Nassima Taleba nezměnil mou víru v budování lepší budoucnosti. Nadále se budu aktivně podílet na rozvoji kryptoměnového ekosystému. V principu souhlasím s tím, co Nassim napsal už dříve. Samotná existence kryptoměn je pojistka toho, že si sami dokážeme vybudovat decentralizovanou alternativu tradičního finančního a sociálního světa.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Proč Nassim Taleb prodal svoje bitcoiny pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Výběr z Twitteru – Tesla, kanadské ETF a další novinky

Tesla koupila bitcoin za 1.5 miliardy dolarů
V minulých dílech mého twitterového seriálu jsem vás informoval o zájmu Elona Muska o bitcoin. V několika svých twitterových příspěvcích se k bitcoinu vyjadřoval a asi před 14 dny šokoval spoustu lidí, když si do svého twitterového bia dal jediné slovo: #Bitcoin. To nám mohlo napovědět co se chystá, ale spekulovalo o tom zatím jenom pár Tesla nadšenců. Tesla koupila bitcoin za 1.5 miliardy dolarů, což odpovídá asi 8 % volných prostředků společnosti. Tento krok spousta ekonomů vnímá jako zásadní, protože již se nejedná o malou společnost. Bitcoin se tímto dostal do indexu S&P 500, díky kterému teď nepřímo drží bitcoin každý investor do tohoto indexu. Tento index je tak rozšířený, že snad každý druhý fond drží jeho část.

Kromě toho Tesla také informovala, že bude v blízké době přijímat platby za své produkty v bitcoinu, které může, ale také nemusí hned prodávat. Tedy pokud bude mít dostatek prostředků na provoz, může jeho cash-flow zůstávat v bitcoinu. Tím se část operací společnosti úplně vyhne tradičnímu systému.

💥Tesla bought $1.5B #bitcoin .. AND you can buy a Tesla car with bitcoin in the near future 🚀https://t.co/sxp6cg04Xk pic.twitter.com/ivfgUp7Qyu
— PlanB (@100trillionUSD) February 8, 2021

 
Přínos Bitcoinu a jeho ekologická stopa v porovnání s YouTube
V reakci na nákup bitcoinu Teslou se vyrojila spousta tweetů ohledně jeho vysoké spotřeby energie. Tento problém je složitý a nemá jasné východisko. Ale osobně vidím hlavní důvod, proč se v tomto směru útočí na Bitcoin, především v jeho nepochopení.

Každý, kdo tweetuje o těchto ekologických dopadech, žije ve vyspělém státu, kde je riziko ztráty přístupu k bankovnictví a k rychlému znehodnocení úspor relativně malé. Proto si tito lidé přínos Bitcoinu neuvědomují. Více než polovina lidí na světě žije pod autoritářským režimem. Pro některé z těchto lidí se stal Bitcoin jediným prostředkem k přežití. Existuje několik neziskových organizací, pro které jsou příspěvky v bitcoinech jediným příjmem, protože ostatní systémy pro výběr peněz jsou zablokované autoritářským státem. Tato skutečnost je výborně shrnuta ve videu od Jima Epsteina.

Excited to publish our first @reason #Bitcoin video op-ed by the great @gladstein — Bitcoin Is Protecting Human Rights Around the Worldpic.twitter.com/K3GQXORYYD
— Jim Epstein (@jimepstein) February 5, 2021

 

Když se vrátíme k bitcoinové spotřebě energie. Jistě není malá, ale je díky přínosu bitcoinu ospravedlnitelná? To nechám na rozhodnutí čtenáře, jenom přidám do kontextu ještě další způsob spotřeby energie pro zamyšlení. Youtube a hraní počítačových her má větší uhlíkovou stopu než Bitcoin, tak proč se neútočí také na obrovskou spotřebu tohoto odvětví? Podle mého názoru především proto, že přínos Youtube a hraní jako zábavy každý chápe a nevadí mu.

Podobné je to i se spotřebou vánočních světýlek, které také spotřebovávají obrovské množství energie. Je energie spotřebovaná pro osvětlení sobů, saní a stromů na zasněžené zahradě ospravedlnitelná? Je důležitější toto osvětlení, hraní her a sledování videí, nebo přístup k dobrým penězům lidem, kteří nemají jiné možnosti? Je důležitější obrana proti inflaci, nebo vzdělávání na Youtube? Já na tyto otázky neumím odpovědět, ale také nebudu pranýřovat Bitcoin za jeho spotřebu.

Carbon footprints of #Bitcoin and Tech pic.twitter.com/nop23t8piC
— Dennis Parker (@Xentagz) February 11, 2021

 
ETF schváleno kanadskou jurisdikcí
Přichází spousty nových ekonomických instrumentů založených na bitcoinu. Nedávno vzniklo nové, na bitcoinu založené ETF v Německu a nyní přichází ETF, které uznala Kanada. Tyto nově vznikající ETF vytváří tlak na americké regulátory, aby povolili také ETF bitcoinový fond, o který by byl jistě velký zájem. V minulosti bylo v USA mnoho žádostí zamítnuto. Pokud americký regulátor brzy nepovolí některé z návrhů, přijde o zisky z daní, které budou putovat do jiných zemí.

HUGE NEWS: The first North American #Bitcoin ETF was JUST approved by Canadian securities regulator!!!https://t.co/5789Xd0LPG
— The Moon 🌙 (@TheMoonCarl) February 12, 2021

 
Mastercard dovolí obchodníkům přijímat kryptoměny
Mastercard oznámil plánované spuštění nové funkce na svém platebním systému. Obchodníkům bude nově umožněno přijímat kryptoměny. Ve zprávě nebylo zmíněno, že bude možné přijímat i bitcoin, ale zřejmě lze očekávat, že největší z kryptoměn nebude vynechána. Naopak můžeme očekávat, že bude možné přijímat i další kryptoměny, například ty vázané na dolar se přímo nabízí. Společnost Mastercard si již v roce 2013 podala patent na zpracovávání bitcoinových plateb, ale později tyto snahy opustila. Pokud Mastercard zavede přijímání plateb v kryptoměnách, umožní 30 miliónům obchodníků přijímat bitcoin nebo jiné krypto podle jejich přání.

THIS IS HUGE!!!! MASTERCARD HAS 30‘000‘000 MERCHANTS! THIS YEAR THEY WILL ALL BE ALLOWED TO ACCEPT #BITCOIN 🚀
— MMCrypto (@MMCrypto) February 11, 2021

 
Jack Dorsey daroval 500 BTC na další vývoj Bitcoinu
Jack Dorsey (CEO Twitteru) daroval 500 bitcoinů do nové nadace nazvané ₿trust, která má primární účel financovat vývoj Bitcoinu. Tento fond by se měl zaměřovat speciálně na vývoj v Africe a Indii. Nadaci vytvořil bez jakékoliv vazby na Twitter, proto potřebuje na začátek 3 členy rady, do které se lze na přiložené adrese přihlásit. Někteří si myslí, že se Bitcoin nevyvíjí, ale s tím by určitě nesouhlasili bitcoinoví vývojáři, kterých je průměrně 50 za měsíc. Jackův krok je výborná zpráva pro vývoj open-source projektu, jakým je Bitcoin, kde často chybí prostředky na jeho financování.

JAY-Z/@S_C_ and I are giving 500 BTC to a new endowment named ₿trust to fund #Bitcoin development, initially focused on teams in Africa & India. It‘ll be set up as a blind irrevocable trust, taking zero direction from us. We need 3 board members to start: https://t.co/L4mRBryMJe
— jack (@jack) February 12, 2021

 
Miami jde naproti Bitcoinu
Starosta Miami Francis Suarez je první starosta z větších amerických měst, který zavádí bitcoin rovnou na čtyři možná použití. Starosta plánuje nabídnout zaměstnancům přijímat část platu v BTC. Chce také umožnit občanům Miami, aby mohli v bitcoinu platit poplatky a dokonce i daně. Jako poslední krok zveřejnil, že plánuje do BTC investovat prostředky města. Tím by se Miami stalo první státní instituci v USA se státními prostředky v bitcoinu. Většinou se po prvním odvážlivci přidávají velké počty následovníků. Bude se takový scénář opakovat i na poli státních institucí a bitcoinu? Přidají se další města?

WOW! Miami Mayor @FrancisSuarez just got Miami into Bitcoin.
– Employees paid in BTC
– Residents pay fees in BTC
– Taxes in BTC
– City Treasury in BTC

Absolutely unreal. The first Bitcoin municipal in the United States 🔥 pic.twitter.com/zv7rM7C39B

— Pomp 🌪 (@APompliano) February 12, 2021

 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Výběr z Twitteru – Tesla, kanadské ETF a další novinky pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Analýza na víkend – Bitcoin mánie pokračuje

Kurz bitcoinu pokořil předchozí maximum a opět se tak nacházíme v období hledání ceny (Price discovery). To v podstatě znamená, že se cena bitcoinu pohybuje v oblasti, kde nejsou žádné předchozí rezistence, což umožňuje větší cenový rozlet a zvyšuje volatilitu BTC. 

Při pohledu na týdenní graf vidíme, že předchozí maximum na úrovni 42 000 USD bylo překonáno silným cenovým pohybem. Nové maximum je momentálně na hranici 49 000 dolarů za Bitcoin. Vše momentálně nasvědčuje faktu, že krátká korekce je u konce a na trhu je dostatek nakupujících pro pokračující cenový vzestup. 

Z fundamentálního hlediska je tento postup způsoben primárně třemi faktory. Pokračují vstupy institucionálních investorů, kteří se snaží rychle dokoupit BTC, což je vidět na číslech nákupů u největšího kryptoměnového fondu Grayscale. 

Druhým důvodem je samotný nákup BTC ze strany Tesly. Díky dosahu Elona Muska se Bitcoin dostal do celosvětové debaty. 1.5 miliardy dolarů je totiž i na Teslu poměrně velká investice. A právě společenský dosah hraje enormní roli, protože se kryptoměny dostaly do všech světových zpravodajství, což přitáhne další retail investory a jejich příchod na trhy probíhá právě nyní. 

MACD indikátor (Indikátor trendu) ukazuje, že jsme opět ve vzestupné tendenci a větší korekce se tak prozatím odkládá. 

Na denním grafu je pak vidět, že cena prorazila předchozí ATH opravdu důrazně. To bylo způsobeno zprávou o nákupu BTC ze strany Tesly. Celý bull market budou nicméně ve hře korekce k úrovni 20 WMA. To by nyní znamenalo korekci o 50%. 

Nicméně se to v krátkodobém hledisku jeví jako nepravděpodobné. Trh je v manické fázi, kdy se na trh hrnou noví investoři i instituce. Je tak těžké si nyní představit větší korekci. Ta ovšem do budoucna přijde téměř jistě. Proto je potřeba mít na paměti riziko. 

Manická fáze kryptoměnového růstu je symbolizována v podobě fear and greed indexu. Ten je opět na maximálních hodnotách a trh nadále ovládá extrémní chamtivost. Z fundamentálního hlediska jsou k tomu nicméně rozumné důvody a je pravděpodobné, že ještě nějakou dobu budeme svědky extrémní chamtivosti. 
První pravá Altseason
Altcoinová scéna zažila fantastický měsíc, který vyvrcholil extrémním růstem v posledním týdnu. Většina altcoinů bez rozdílu rostla, což je symptomem “pravé altseason”. Altseason znamená, že většina altcoinů roste podstatně rychleji než Bitcoin. 

Za vznikem tzv. altseason stojí jednoduchá mechanika. Majitelé BTC, kteří v nedávné době zažili masivní růst, diverzifikují do dalších měn. Díky tomu, že bitcoin extrémně rostl, tak se enormně zvýšila nákupní síla hodlerů. Diverzifikace do altcoinů je v podstatě způsob zvýšení rizika. 

Zároveň na trh přichází noví retail investoři, kteří nerozumí blockchain technologii a investují tak prakticky do všeho ve víře, že trefí “další Bitcoin”. Proto bez rozdílu rostou dobré i špatné projekty. Určitá míra racionality je nicméně stále k vidění a čím lepší fundament, tím lepší pozice při vzestupu. 

Při pohledu na čísla za poslední měsíc jsou vidět tři trendy. Prvním je růst Defi projektů. Aave, Curve, Uniswap či Fantom (růst po oznamení integrace defi projektů). Druhý trend je sázka na nové technologie. Smart kontrakt platformy jako Fantom, Avalanche či Elrond si vedou až překvapivě dobře. 
[feature_box style=”10″ only_advanced=”There%20are%20no%20title%20options%20for%20the%20choosen%20style” alignment=”center”]

Obchodujete na burze? Chytáte také altcoin sezónu?

Největší výběr altcoinů a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při NOVÉ registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!

[/feature_box]
Třetím trendem je pak Pump and Dump, který je pro šílenství altseason charakteristický. Tímto obdobím momentálně prochází komediální mince Dogecoin. Investoři, kteří nechápou důležitost tržní kapitalizace, vidí možnost nakoupit “hodně” jednotek a to je pro neznalé lákavé. 

Růst altcoinů dobře reprezentuje pokles dominance o 15%. To je opravdu masivní pohyb, který se na ceně altcoinů projevil enormně. Pokles u BTC dominance je vidět primárně ve chvíli, kdy trh ovládá chamtivost, která následně vede ke zvyšování rizik, což je do kryptoměnového jazyka přeloženo jako sázka na altcoiny oproti Bitcoinu. 
On-chain analýza
On-chain analýza je nadále bullish. Pravděpodobně nejdůležitějším indikátorem je počet bitcoinů na burzách. Takové BTC je bráno jako vysoce likvidní a ukazuje, že investoři mají chuť prodávat. 

Celkový počet BTC na burzách nicméně nadále klesá. Pokračování tohoto trendu způsobuje tzv. krizi likvidity. To znamená, že prostě není dostatek bitcoinů a cena raketově roste. Ani na těchto cenách není většina investorů ochotna prodávat a drží své bitcoiny u sebe v peněženkách.

Vstupující instituce mají BTC také na dlouhodobější držení a stahují bitcoiny z burz. Celkově tak před sebou máme pokračující obrázek, kdy se mnoho investorů snaží rychle ukořistit bitcoiny za ještě “přijatelné” ceny. 

Negativní zprávou pro BTC býky byly prodeje těžařů. Těžaři poslední rok akumulovali bitcoiny a na ceně mezi 30-40k již byli ochotni opět prodávat. Přes prodejní tlak ze strany těžařů nicméně cena nadále roste, což ukazuje, že ani prodeje těžařů nemají momentálně sílu zastavit růstovou tendenci. 

Poslední graf v rámci on-chain analýzy nám ukazuje růstovou tendenci velryb. Bitcoin nadále akumulují velcí hráči a díky tomu vzniká více a více adres s majetkem přes 1000 BTC. Velryby obvykle začnou prodávat BTC až ve chvíli, kdy je nápor retail investorů tak velký, že se blíží konec ekonomické bubliny. 
Závěr
Musk a Tesla dokázali pohnout cenou BTC směrem nahoru. Hype tak nadále pokračuje a dokonce narůstá. Bitcoin se stal součástí prakticky každých večerních zpráv po celém světě. To je předstupeň příchodu mas. 

On-chain analýza i přes prodeje ze strany těžařů nadále ukazuje, že jsme ve vysoce bulish teritoriu. Bitcoin z burz mizí a velryby nám rostou jako houby po dešti. 

Altcoiny zažívají také překotný růst. To vše dohromady tvoří mix, který ukazuje na manickou fázi bull runu. Ta je charakterizována ohromnou chamtivostí. Bull run je stále v začátcích, ale jeho rozjezd je opravdu velmi silný. 

Noví investoři by tak nadále měli používat metodu DCA a ti zkušení by zase měli postupně lockovat svoje zisky, aby jim při korekci nezůstaly oči pro pláč. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Analýza na víkend – Bitcoin mánie pokračuje pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Dogecoin, XRP a GMT: Bolestivá lekce, co zažehne nové hnutí

Máme za sebou opravdu podivnou sérii událostí, která rezonuje celým západním světem. Vše začalo v redditové komunitě Wallstreetbets a nyní se šíří jako lesní požár. Skupiny malých investorů konečně pochopili, jak obrovskou moc mají a začaly ji využívat. Jenže svět není černobílý a změny bývají bolestivé. Velké změny jsou pak ty nejbolestivější, což brzy pozná řada nových investorů z řad retailu. 
Gamestop jako symbol 
Celá situace začala tím, že skupina malých investorů se na Redditu domluvila, jak “potrolit” hedge fondy. Hedge fondy dovedla chamtivost tak daleko, až vytvořily neuvěřitelně rizikové short pozice. 

Toho si všimla skupina chytrých investorů, kterým není cizí fundamentální ani technická analýza a podle toho naplánovali své kroky. Přidalo se dostatek malých investorů a najednou se na poli velkých financí objevil nový hráč. Kolos, který je postaven z těch nejmenších. 

A tento nový kolos otřásl finančním světem. Ten reagoval tak, jak se dalo očekávat. Odřízl malé investory. Jde to jednoduše, když všem malým investorům poskytuje služby jen pár vybraných aplikací. A těm stačí přistřihnout křidýlka a je konec legrace. 

Právě tento fakt odhalil největší slabinu stávajícího systému. Fakt, že etablovaní hráčí mají možnost odstavit nově příchozí lusknutím prstu, je kritický. Ukazuje totiž, že systém finančnictví není spravedlivý a není pro všechny. 

A právě tento fakt nahrává kryptoměnám. Kryptoměny jsou totiž otevřené systémy, kde žádný hráč nedrží klíčovou roli pro určování pravidel, ale pravidla naopak určuje konsensus mezi uživateli. 
Dogecoin – další cíl
Na přechod do decentralizovaného světa se nečekalo dlouho. A již brzy po pumpách na pálení shortů v klasickém systému se početná skupina retail investorů přesunula na projekty ve světě kryptoměn. 

To bohužel ukázalo jeden smutný fakt. Většina retail investorů tuto vzpouru chápe jako možnost, jak přijít k pohádkovým ziskům. Jenže chyba lávky. Retail posílený úspěchem a celosvětovou pozorností začal vsázet na nesmysly. 

Dogecoin byl, je a bude vždycky povedeným vtipem světa kryptoměn. Technologicky je mince DOGE na nízké úrovni a hlavně na síti Doge neprobíhá žádný vývoj. Sázka na to, že DOGE bude kryptoměnou zítřka, je prostě nesmyslná. 

Jenže to většina investorů netuší a věří jednoduché pravdě. Pokud nás dostatek nakoupí, tak všichni zbohatneme. Jenže takhle trhy nefungují. Chytří investoři totiž masivně prodávají a tlačí tak cenu opět dolů, protože chápou, že DOGE tenhle run nevyhraje. 

Chytří investoři totiž měli DOGE dávno před mánií TikToku nebo Redditu. A ti, co přichází nyní, odejdou s pláčem, protože se špatně rozhodli. 
XRP na stejné vlně
Podobně jako DOGE je na tom i XRP. Pojítko? Masivní množství mincí. Mince se tak nezkušeným investorům jeví jako levné, protože nechápou, že klíčový údaj není cena mince, nýbrž celková tržní kapitalizace. 

A tak i XRP v děsivých problémech prošlo stejnou pumpou, jakou prošel DOGE či Gamestop. Ale ani u XRP ani DOGE se již nejedná o revoltu proti systému, nejedná se o pálení shortů, jedná se pouze a jenom o čistou chamtivost, která pro ty nejchamtivější skončí tragicky. 

Fundamentálně je XRP jednou z nejhorších věcí v kryptoprostoru. Jedná se o centralizovaný systém (není blockchain) digitálních tokenů. Ty v podstatě provozuje jen Ripple. XRP je v podstatě interní nástroj Ripplu a způsob, jakým financovat rozvoj firmy. 

Toho si všimli i regulátoři, kteří již proti XRP zakročili. I proto probíhá průběžný delisting XRP z burz, což bude pro cenu XRP kritické. XRP nebude schopné konkurovat decentralizovaným projektům a pohádka o firemním finančním systému končí. Pomalu, ale jistě. 

Retail investorům opět zůstanou oči pro pláč. 
Klíčový není zisk, ale vědomosti
Ačkoliv by se počínání retail investorů mohlo jevit jako “špatné”, rozhodně tomu tak není. Jedná se totiž o globální hnutí, kdy se všichni najednou a společně učí, co to znamená práce s financemi. 

Každý investor ví, že přijdou i zlé časy. Každý, kdo investoval větší finance, zažil případ, kdy si chtěl vyrvat všechny vlasy, protože udělal spoustu chyb. A to je v pořádku. Tak se lidé učí a učení je často bolestivé. 

Ale to jsou právě kritické chvíle, kdy dochází k největšímu osobnímu rozvoji. Buď se investor ze svých chyb poučí, vytvoří si nový set znalostí, nové taktiky a strategie a zlepší se celkově, aby se situace příště neopakovala. 

Ti, co to udělají, budou novou páteří decentralizovaných financí. Ti, co svedou své chyby na manipulace a Wall Street, se nic nenaučí a nebudou mít v budoucím systému slovo. Skupina těch, kteří se ovšem naučí fungovat v novém paradigmatu, bude enormní. 

Díky internetu máme všichni na dosah ruky prakticky všechny informace. Ti, co je využijí, budou udávat tempo nových digitálních ekonomik. Ale nic nejde bez ztrát a bolestivých lekcí. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Dogecoin, XRP a GMT: Bolestivá lekce, co zažehne nové hnutí pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Jak fungují chytré kontrakty a proč nejsou na Bitcoinu

Čím se liší smart contract platformy od Bitcoinu?
Mezi Bitcoin sítí a smart contract platformami, neboli chytrými platformami, jsou velké rozdíly. Zatímco Bitcoin je z technického hlediska především transakční síť, chytré platformy jsou schopné ke konceptu decentralizace přidat mnoho dalších užitečných funkcionalit. Po transakční síti se dají přenášet nejen nativní mince projektu, ale také tokeny, které si může vydat kdokoliv pro jakýkoliv účel. Platformy umožňují definovat pravidla pro interakci s mincemi a tokeny. Je tak například možné vyměnit mince za tokeny a obráceně zcela decentralizovaně v rámci dané platformy.

Nevzniká tak nutnost posílat digitální aktiva třetí straně jen za účelem jejich směny. Roli třetí strany umí zcela důvěryhodně sehrát sama platforma. Na platformě může vzniknout celý ekosystém služeb, které lze velice snadno vzájemně propojovat a využívat. Možnosti platforem se budou v čase rozrůstat například o hlasování, nebo možnost vytvořit si decentralizovanou digitální identitu.

Koncept decentralizace není spojený pouze s možnostmi transakčních sítí. Digitální hodnotu můžeme nejen posílat, ale také ji programovat, určité procesy automatizovat a hlavně, více propojovat digitální a fyzický svět. Bez fyzického světa by ten digitální nikdy neexistoval. Fyzický svět je velmi komplexní a i kdybychom ho zúžili na sociální a finanční interakci mezi účastníky, je rozhodně složitější, než aby si vystačil s možností nepodmíněného odeslání hodnoty mezi Alicí a Bobem. Na decentralizaci se dá nahlížet jako na službu, za kterou si uživatelé platí. Příjem sítí se používá pro udržování jejich chodu a to na úkor centralizovaných subjektů jako jsou banky, velké IT firmy, a jiné pro uživatele nevýhodné služby. 

Příklad toho, jak centralizované služby nefungují, jsme mohli viděli v kauze WallStreetBets, kdy se skupina lidí rozhodla napumpovat akcie firmy GameStop a tím dostala do problémů velké hedge fondy z Wall Street. Následkem toho makléřská společnost Robinhood dočasně zastavila možnost koupit akcie firmy GameStop. Po určitou dobu bylo možné je pouze prodat. Žijeme ve světě, kdy mocné entity dokážou chránit své bohatství a poroučet soukromé entitě, co má dělat. Následně je možné podávat žaloby a soudit se. Běžní lidé přitom na akci skupiny WSB nevidí nic špatného a tak nějak všichni ví, že hedge fondy se chovají v podstatě stejně.

Vyřešila by decentralizovaná burza tento problém? Dle názorů některých lidí v podstatě ano. Zastavení obchodování by nikdo nemohl nařídit, ani realizovat. V podstatě by nebylo koho žalovat. Chytré platformy jsou, nebo v krátké budoucnosti budou po technické stránce schopné vybudovat globální decentralizovanou burzu. V tuto chvíli je větší překážkou legislativa, než technologie. Decentralizace dokáže otupit současná centra moci, ale jen pod podmínkou, že se dokáže více prosadit. 

V článku si popíšeme základní rozdíly mezi Bitcoinem a chytrými platformami. Vlastnosti Bitcoinu už každý dobře zná, takže se budeme soustředit spíše na popis platforem. Kryptoměny v sobě spojují svět financí a technologií, takže plynně přejdeme do debaty na tato témata, a to zejména z pohledu adopce. 
Co je to chytrá platforma
Platforma je určité prostředí, které vývojářům umožní lehce vybudovat aplikace. Ty pak mohou používat uživatelé. Java je programovací jazyk, ale současně také platforma. Pokud napíšete aplikaci v Javě, můžete ji spustit na téměř každém počítači na světě, a to včetně mobilních telefonů. Zjednodušeně řečeno, chytrá platforma nabízí určitý programovací jazyk pro psaní chytrých smluv či aplikací a současně je to celá decentralizovaná síť, která umí tyto aplikace spustit.

Klienti běžné transakční P2P sítě umí z pohledu uživatelů pouze přenášet mince. V případě chytré platformy umí navíc klienti vykonávat kód decentralizovaných aplikací. K tomu používají virtuální stroj (virtual machine). Pro vaši představu, Java také používá virtuální stroj. Aplikace tak běží lokálně a může komunikovat s okolním světem. Často přes spojení typu klient-server. Chytré platformy umožní aplikacím běžet decentralizovaně. To znamená, že daná aplikace běží na všech klientech po celém světě. Vykonávání aplikace má stejné vlastnosti jako transakce P2P sítě. Vykonávání aplikací nejde centralizovaně zastavit, nelze je cenzurovat a nelze měnit jejich chování. Nepotřebujete žádné povolení k tomu je používat a jsou dostupné po celém světě.

Je nutné rozlišovat mezi vývojáři chytré platformy a vývojáři decentralizovaných aplikací. Vývojáři chytré platformy pracují například na Ethereu. Podílejí se na vývoji blockchainu, síťového konsensu, virtuálního stroje a programovacích jazyků pro psaní chytrých smluv. To vše tvoří základ pro vývojáře aplikací. Ti mohou použít programovací jazyk Solidity a napsat chytrou smlouvu. Tu pak nasadí. Kód chytré smlouvy se distribuuje do celého světa na všechny klienty, kteří ji umí spustit a vykonávat instrukce. Uzly tak vzájemně dohlíží na to, že se instrukce vykonávají poctivě. 

Je nutné si uvědomit, že decentralizované aplikace může svobodně napsat kdokoliv na světě. To samé platí o vydání tokenů. Nikdo neověřuje úmysly vývojářů a nedozírá na ně. Mohou tak vzniknout nesmyslné tokeny, nebo podvodné či z pohledu spolehlivosti špatně napsané aplikace. Tohle není přímá chyba vývojářů platformy. Ti jsou zodpovědní například za to, že platforma špatně škáluje a poplatky jsou drahé, transakce pomalé, nebo že je složité napsat bezpečný kontrakt, neboť programovací jazyk umožní napsat špatné konstrukce. Týmy tak pracují na vylepšování platformy. Tam však končí hranice jejich odpovědnosti. Zbytek už je na vývojářích aplikací. Pokud někdo vydá nějaký ICO token, díky němuž vybere velké peníze a poté zmizí s vybranými penězi, není to chyba platformy, ani týmu. Ostatně i v Javě a jiných programovacích jazycích můžete napsat škodlivý program.

Na druhou stranu mohou vzniknout velmi užitečné a spolehlivé aplikace, které budou napsány profesionály a ve kterých nebudou žádná zadní vrátka. V prvních letech existence Etherea bylo kvalitních vývojářů velmi málo a bylo relativně snadné napsat špatný kontrakt. Pro běžného programátora je relativně těžké vstoupit do vod blockchainu a pochopit všechny souvislosti. Běžný programátor je zvyklý napsat kód, letmo ho otestovat a nasadit. Poté se vydávají záplaty a aktualizace. V konkurenčním boji je někdy dokonce výhodné vydat jez z poloviny funkční verzi a počkat, jestli si ji zákazníci oblíbí. Pokud ano, začnou se následně řešit problémy a dodávají se nové funkcionality. Ve světě decentralizace to ale není tak snadné. Smart kontrakt se nedá snadno záplatovat. S každou chybou mohou lidé přijít o peníze a díky globálnímu kontextu se vše děje ve velkém.

Důležitým aspektem je, že vývojáři platforem a dokonce ani vývojáři aplikací nenesou přímou odpovědnost za případnou ztrátu prostředků. To platí pro všechny blockchain projekty včetně Bitcoinu. Pokud dojde k nějaké nešťastné události a síť se sesype, mince mohou velmi rychle ztratit hodnotu a vy si nemáte kde stěžovat. U decentralizovaných aplikací to platí také. Stejně tak jak si uživatelé musí ve světě transakčních sítí hlídat své prostředky, musí být opatrní při výběru aplikací, které budou používat. Pokud chybí přímá odpovědnost vývojářů a vše se děje tak nějak bez regulací a do jisté míry anonymně, je potřeba spolehnout se na bezpečnostní audity, moudrost davu a času, po který daná aplikace funguje bez ztráty kytičky.

Chytrá platforma umožní lehce vydat digitální tokeny, které budou mít podobné vlastnosti jako nativní mince projektu a jejichž hodnotu může tvořit v podstatě cokoliv. Je jedno, jestli to budou předměty žijící v pouze v digitálním světě, jako třeba herní předměty, nebo jednou možná akcie firem, pokud to regulátoři povolí. Platforma umožní vytvořit aplikace, které budou schopné vyměnit token za token. Můžete si to představit jako burzu. Vše existuje v jednom ekosystému a veškeré operace se odehrávají decentralizovaně. 

Velkou výhodou je, že uživatelé platformy mohou posílat mince či tokeny a v podstatě ani nemusí moc řešit, o jakou platformu se jedná. Jednou se funkcionalita platforem více propojí s běžnými aplikacemi. Tím bude růst síťový efekt, platforma bude profitovat z poplatků, a lidé budou využívat výhody decentralizace. To vše bez toho, aniž by byli vystaveni volatilitě nativních tokenů, nebo je dokonce museli držet kvůli poplatkům. Pokud se dostaneme do stádia, kdy budou platformu používat stovky milionů lidí bez toho, aniž by museli kupovat volatilní mince, zažijeme velký boom decentralizace. Nepatrné poplatky se odečtou z tokenů, které se posílají a uživatelům to ani nepřijde divné. 

Je nutné si uvědomit, že každý tým nese odpovědnost pouze za svou chytrou smlouvu. Pokud jeden tým udělá nějakou nepěknou věc, třeba že nafoukne počet tokenů, je to věc, která se týká jen dané smlouvy. Všechny ostatní smlouvy jsou na dané smlouvě zcela nezávislé. Je to jiný zdrojový kód jiného týmu. Pokud jedna smlouva umožní nafouknout počet tokenů (třeba i záměrně v rámci daného kontextu), neznamená to, že to umožňují také ostatní smlouvy. Vždy je třeba se zajímat o detaily konkrétní smlouvy, na kterou se chcete spolehnout. Tohle není v režii platforem, ale týmu, které smlouvy píší. Nemá smysl vinit platformu za to, že někdo napíše smlouvu, která umožní udělat věci, se kterými uživatelé nepočítali. 

Platformy mají jednu výhodu a nevýhodu v jednom. Budou si navzájem konkurovat a tím si užírat tržní podíl. To je velmi zdravé pro progresivní vývoj a těžit z toho budou uživatelé. V tradičním světě vedle sebe pokojně existují Java, .NET, Javascript, a další. Nevýhoda je, že za třeba 10 let může nějaká platforma zmizet a pozici převezme nová. V technologiích to tak chodí. Na druhou stranu třeba Amazon, Google, či Facebook už jsou tu nějaký ten pátek a zatím to nevypadá, že by jim rostla konkurence. Důvodem je mimo jiné to, že si firmy našly své pole působnosti a jejich ekonomická a technologická dominance jim umožňuje udržet si svoji pozici. Případná konkurence se jednoduše koupí a zaintegruje.

Chytrá platforma není to samé jako tradiční IT giganti. V případě firem jako Google vás v podstatě nemusí zajímat, jaké technologie jsou použité. Paradoxně mnoho uživatelů vidí jen jednu jednoduchou stránku s jedním polem pro vložení textu. Jen málokdo si uvědomuje komplexitu toho, co se děje v pozadí při hledání výsledků pro váš požadavek. U chytré platformy hraje významnou roli síť, blockchain a mnoho propojených aplikací. To vše váže vývojáře a potažmo uživatele na platformu. Bude trvat možná i desetiletí, než jako uživatelé aplikací přestaneme platformy řešit. Bylo by bláhové se odvážit odhadnout, jestli tu bude jedna platforma navždy, nebo více vedle sebe. 
Nároky na technologii a využití v praxi
Chytré platformy jsou mnohem komplexnější, než běžná transakční síť. Nároky na tým a technologie jsou dramaticky vyšší, než v případě Bitcoinu. Bitcoin je ke změnám téměř rezistentní. Veškeré inovace se odehrávají kolem něj na úrovni druhých vrstev. Projekt jako takový se samozřejmě jako každý jiný software udržuje na denní bázi. Nicméně větší změny přicházejí zřídka a jejich adopce je pomalá. Můžeme se bavit o tom, jestli je to rozumné, ale je to zvolený přístup, se kterým se nedá nic moc dělat. 

Chytré platformy jsou zejména o technologiích. Platformy staví svůj úspěch na užitečnosti svých služeb. Ty jsou o každodenním používání velkého množství uživatelů. Nároky na množství zpracovaných transakcí jsou tak dramaticky vyšší. Pokud vezmete do úvahy také vydávané tokeny, a to včetně stabilních mincí, může být objem transakcí obrovský. Chytré platformy si tak nevystačí s Proof-of-Work algoritmem. Nutně potřebují inovovat a vylepšovat Proof-of-Stake algoritmus, který má z pohledu škálování mnohem lepší parametry. Rychlost transakcí je důležitá také z pohledu uživatelů. Ti obvykle nejsou ochotni čekat dlouho, potřebují kliknout a vidět výsledek. Čas jsou peníze a doba je uspěchaná. V dlouhém koukání do mobilu a čekání na potvrzení transakce vidí budoucnost asi jen málokdo.

Je potřeba inovovat také na úrovni blockchainu, kde se bude ukládat mnohem větší množství transakcí. Je potřeba bavit se o tom, jak blockchain rozdělit a nepřijít o data, případně také o tom, jakým způsobem se zbavit starých dat. Ne že by se staré transakce smazaly a úplně zmizely ze světa. To je stejně nedosažitelný cíl, neboť blockchainy často leží na stovkách uzlů. Bude potřeba zajistit zpětnou ověřitelnost starých bloků. Po technické stránce to není zas až tak složité.

Jednou z nejdůležitějších součástí chytrých platforem jsou chytré smlouvy. V první řadě musí existovat jazyk, ve kterém půjdou psát aplikace bezpečným způsobem. Vývojáři musí mít jistotu, že je aplikace napsána bezpečně, její běh nejde externě ovlivnit, a že jejich běh nezkolabuje na hloupých chybách, které jsme viděli v minulosti. Spolehlivé musí být také virtuální stroje a celá infrastruktura. Chytré smlouvy mohou pracovat s daty z fyzického světa a na jejich základě se rozhodovat. Data chytrým smlouvám dodávají Oracle služby. Ty mohou kontraktům dodávat například směnné kurzy. Je tak možné vytvořit digitální stabilní mince navázané na cenu dolaru, které jsou podložené kryptoměnami, nebo reálnými dolary uložené v bance. 

Potřebujeme decentralizované stabilní mince? Lidé žijící na západě vlastně ani moc ne, neboť nemusí řešit inflaci a náš bankovní systém je relativně spolehlivý, pokud se bavíme o platbách a převodech peněz. Alespoň prozatím. Lidé v rozvojových zemích však mnohdy nemají přístup k bankovním službám. V některých státech Afriky dodnes lidé nosí fiat peníze na pobočku, aby zaplatili za elektřinu. Tito lidé nepotřebují používat kryptoměny pro jejich možnost být dobrým uchovatelem hodnoty. Více potřebují dobrý prostředek směny, který je současně dobrou účetní jednotkou. Volatilita je něco, co jim může bránit v používání decentralizovaných služeb. Přitom decentralizace není s volatilitou kryptoměn nikterak svázána. 

Pokud chcete podnikat, potřebujete do jisté míry předvídat budoucnost a spolehnout se na stabilní ekonomické prostředí. Předpokládejme, že by Bitcoin uspěl a vše by se začalo točit kolem události půlení. Tento cyklus je čtyřletý a na jeho základě byste mohli dojít k závěru, že se vám vyplatí podnikat na začátku roku 2021, neboť to nejspíš bude býčí rok. Hodnota vámi obdržených BTC mincí poroste. Na druhou stranu začít na začátku roku 2022 vám může přinést mnoho starostí, neboť hodnota mincí může následující roky medvědího trhu postupně klesat. Vaše podnikání tak ovlivní více trh, než vaše schopnosti a nápady.

Dává to smysl? Nedává a nemá cenu čekat na těžko předvídatelnou budoucnost, kdy se cena bitcoin mincí ustálí a událost půlení nebude mít na trh tak velký dopad. Větší smysl dává používat stabilní mince. Ty mají stejné vlastnosti jako běžné kryptoměny a jediný zásadní rozdíl je v tom, že nejsou volatilní. Možná jsou o něco horším uchovatelem hodnoty, pokud je jejich cena vázána na fiat měny. Na druhou stranu jsou dobrým prostředkem směny, který je dostupný doslova všude po světě a fungují už dnes.

Pro mnohé komplexnější finanční služby, jako jsou třeba půjčky, potřebujeme spolehlivé stabilní mince, které však od uživatelů nebudou vyžadovat vlastnění volatilních kryptoměn. Jakmile se posuneme v úsilí o vytvoření digitální identity, bude možné v chudých státech vytvořit nějaké formy novodobých decentralizovaných bank. Jestli se vám to nepozdává a přijde jako nereálné, uvědomte si, že ještě před 10 lety nikdo nevěřil, že budou existovat kryptoměny, které dnes velké firmy a fondy nakupují ve velkém. Chytré smlouvy jsou jen nadstavbou nad transakčním systémem a pokud uspěje Bitcoin, není důvod nerozvíjet decentralizaci na dalších úrovních společenské a finanční interakce. Je velmi naivní si myslet, že decentralizace končí u transakcí. Naopak, tam to celé začíná. 

Bitcoin samozřejmě není jen transakční systém a je nutné vnímat jeho finanční rozměr. Nezměnitelná monetární politika není až tak vázána na transakční systém. Nebo vlastně ano? Zkusme si odpovědět další otázkou. Požadujeme decentralizaci pouze na úrovni monetární politiky, nebo také na úrovni transakcí?

Pokud bychom vyjmenovali vlastnosti, které lidé oceňují ve spojení s decentralizací, byla by to schopnost obejít prostředníky, necenzurovatelnost transakcí, svobodný přístup do systému, stejné férové podmínky pro všechny účastníky, žádné centrum moci, transparentnost a další vlastnosti. To vše je spojené s přímým používáním, ne nutně s monetární politikou. Co má tedy vyšší vliv na hodnotu kryptoměn obecně? Je to decentralizovaná digitální vzácnost, monetární politika, nebo možnost využívat decentralizované technologie v pravém smyslu slova použití P2P sítě? Autor textu by mohl napsat celý článek na toto téma a stejně by nebyl schopen poskytnout jednoznačnou odpověď. Pojďme se prozatím spokojit s tím, že pravda je někde uprostřed a zkusme udělat malý myšlenkový experiment.
Monetární politika a její důležitost
Předpokládejme, že transakční vrstva Bitcoinu neexistuje a hodnota bitcoinů se posílá po jiných sítích. Z části klidně po centralizovaných, což se v případě příchodu PayPalu stejně pomalu děje. Bitcoin by byl stále vzácný a asi by platilo, že ho nikdy nebude víc než 21 milionů. Tímto by padly všechny výhody decentralizace z pohledu používání decentralizované sítě. Bohužel by to částečně narušilo také monetární politiku. Jen první vrstva Bitcoinu dokáže zajistit, že se maximální počet mincí podvodně nezvyšuje. Jakmile se hodnota mincí přenese do mnoha jiných sítí, nemusí existovat mechanismus, který by na monetární politiku spolehlivě dohlížel. Tím se dostáváme trochu do pasti. Zjišťujeme, že decentralizovaná monetární politika vyžaduje také spolehlivou transakční síť. Ideálně takovou, kde síťový konsensus dohlíží na monetární politiku a současně na transakce.

Pojďme na to obráceně. Fanoušci Etherea rádi říkají, že ETH jsou peníze. To je v pořádku, ve světě decentralizace nemá nikdo monopol na peníze. Představme si, že se Ethereu podaří přechod na PoS a jeho transakční síť bude nekonečně šlákovatelná. Ethereum tak bude schopné v rámci svého ekosystému dozírat na monetární politiku nejen ETH mincí, ale také na všechny existující tokeny. Uživatelé by mohli využívat všech výhod decentralizace z pohledu používání. Proč tedy ne také z pohledu monetární politiky? Jakmile se vývoj ustálí, zafixuje se také monetární politika. A hlavně, není tu pouze Ethereum a platformy umožní vytvořit si konkrétní politiku pro jednotlivé státy či skupiny lidí, bude-li po tom poptávka.

Nastíněná otázka má více úhlů pohledu, ale viděno touto konkrétní optikou docházíme k závěru, že z pohledu využití decentralizace potřebujeme inovace na prvních vrstvách protokolů.
Druhé vrstvy a ekonomický model Bitcoinu
Asi se zeptáte, jestli by rychlejší konsensus nebo chytré smlouvy mohly vzniknout také v rámci první vrstvy Bitcoinu. Na první vrstvě v dohledné době ne a nejspíš by to ani nebyl dobrý nápad. Na druhých vrstvách může vzniknout téměř cokoliv. Otázkou však je, co to přinese samotnému Bitcoinu. Druhé vrstvy v podstatě řeší to, co neumí vrstva první. BTC mince si tak můžete na druhých vrstvách posílat rychleji, nebo používat chytré smlouvy. Jsou to však jiné sítě, či ekosystémy, které mají jiné kvality decentralizace, zabezpečení, atd. To nutně nevadí, jen je potřeba si to uvědomit a zamyslet se nad možným budoucím vývojem.

Druhou vrstvou může být nejen populární síť Lightning Network, ale může tak vnímat klidně chytré platformy. V obou případech je nutné hodnotu BTC mincí převést určitou operací z Bitcoin sítě do jiné sítě. Základem je transakce na první vrstvě Bitcoinu, která v podstatě předá hodnotu mincí do jiné sítě. BTC mince jsou stále v blockchainu Bitcoinu, ale uživatel ztrácí možnost jejich utracení v této vrstvě. Získá však možnost operovat s mincemi v jiné síti, kde je může klidně utratit. Nebo o ně nějak přijít. Teoreticky se tak může stát, že hodnota BTC mincí zůstane navždy nebo na dlouhou dobu zamčena v jiném ekosystému a nemusí se vrátit zpět do blockchainu Bitcoinu. Vedlejším efektem je, že veškeré poplatky zůstávají v druhé vrstvě. Profitují tak majitelé klíčových uzlů těchto sítí a to na úkor těžařů bitcoinů. 

Z pohledu bitcoinového rozpočtu na bezpečnost je tohle nešťastné, neboť rozpočet bude na transakčních poplatcích v blízké budoucnosti stále více závislý. Uživatelé nejsou většinou ochotní platit vysoké poplatky. Ostatně to můžeme vidět i v tradičním světě, kde si všichni stěžovali na to, že si banka účtuje vysoké poplatky za běžnou bankovní transakci, která ještě nedávno trvala klidně i několik dní. Nyní jsou poplatky za bankovní převody v rámci jedné země velmi nízké, nebo žádné. A to je to co většina lidí denně potřebuje. V případě Bitcoinu může odliv poplatků do jiného ekosystému způsobit to, že zbylé transakce na první vrstvě budou dražší, než by mohly být, kdyby transakcí bylo více. Jinými slovy, celkový příjem z poplatků za daný čas je součinem počtu transakcí a ceny za ně. Je-li transakcí málo, je zapotřebí dohnat to na jejich ceně, a naopak. 

Je nutné si uvědomit, že lidé budou využívat druhé vrstvy kvůli funkcionalitě, kterou jim první vrstva nikdy nenabídne. Ať už to jsou velmi rychlé a levné transakce, využití chytrých smluv, decentralizované směny za jiné tokeny, nebo další možnosti, které se objeví. Otázka je, jestli se BTC mince rozutečou do většího množství platforem a sítí, nebo vyhraje jediná síť. V podstatě je to ale jedno. S vyšší adopcí Bitcoinu a s pochopením výhod decentralizace může přijít tlak na kvalitnější infrastrukturu a využití běžných finančních služeb jako půjčky a pojištění. Chytré platformy se tohoto vývoje budou účastnit a BTC mince toho budou schopné jen skrze ně. To je pravděpodobně nevyhnutelné. Otázka je, kdo z této situace bude více těžit. Jestli hodnota bitcoin mincí, nebo mince chytrých platforem, na kterých se bude odehrávat miliony transakcí denně a které mohou existovat klidně i bez Bitcoinu. 

Co se týká Bitcoinu a jeho rozpočtu na bezpečnost, je ve vzduchu více otázek než odpovědí.
Je Ethereum konkurence pro Bitcoin?
Z pohledu adopce decentralizovaných technologií pravděpodobně ano. Z pohledu monetární politiky zatím nevíme. Co se týká počtu transakcí, Ethereum už Bitcoin překonalo a kdyby lépe škálovalo, mohlo by odbavovat ještě více transakcí. Bylo by to 2x více nebo 10x více? Můžeme jen hádat. Nicméně je po nich poptávka a lidé za ně platí desítky dolarů. Jediné, co v současnosti brání Ethereu ve vyšší adopci, jsou právě pomalé a drahé transakce. Tedy překážka je hlavně na straně technologie. Když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že lidé jsou ochotni platit za decentralizované služby, které ne vždy závisí na monetární politice Etherea. Lidé jsou dokonce ochotní tokenizovat bitcoin mince a platit vysoké poplatky za transakce na sítí Etherea, jen aby hodnotu bitcoinu využili právě v této síti. Ethereum má obrovský ekosystém a Bitcoin tomu zatím nedokáže konkurovat. 

Co se týká monetární politiky, je po bitcoinech obrovská poptávka a dá se konstatovat, že je výrazně větší než v případě Etherea. Nemá smysl spekulovat nad tím, jestli se to jednou může obrátit nebo nebo. Tahle hra je v rukou velryb, ne retailu. V příštím bull runu to bude hlavně o Bitcoinu, a to z prostého důvodu. Velcí hráči zatím příliš neřeší technologii a reálné využití na úrovni infrastruktury, ale spíše monetární politiku. Pokud nakupujete po tisících mincí, připadají vám poplatky stále nízké. Pokud však nakupujete v řádech Satoshi, poplatky jsou a budou určitou překážkou adopce pro retail. Bitcoin se tak může stát exkluzivním projektem pro bohaté. 

Bitcoin rozhodně může vytvořit vlastní funkční ekosystém, který bude zcela nezávislý na chytrých platformách. Dává to však smysl? Bude-li určitá funkcionalita či výhody dostupné jinde, část lidí toho vždy využije. Pokud bude více lidí používat chytré platformy kvůli uživatelskému pohodlí a nízkým poplatkům, získají tyto sítě vyšší síťový efekt, než čeho může dosáhnout Bitcoin na první vrstvě. Otázkou samozřejmě je, jak tomu budou schopné konkurovat druhé vrstvy. Nicméně, pokud máte zvážit, do jaké sítě převést bitcoin mince přes drahou on-chain transakci, zvolíte Lightning Network nebo raději chytrou platformu? Lidé se budou rozhodovat na základě možností, které jim jednotlivé sítě nabídnou. Bude to výše poplatků, míra adopce, možnost programovatelnosti, a další věci.

Adopce Bitcoinu bude zejména v prvních letech motivována především monetární politikou. V případě chytrých platforem to bude hlavně užitečnost, která poroste s technologickým pokrokem. Viděno touto optikou, Bitcoin a chytré platformy si v podstatě přímo nekonkurují. Cesty adopce se budou lišit. Nicméně se mohou do určité míry prolínat a to z pohledu technologického a také ekonomického. 

Z pohledu technologie si mohou obě platformy dokonce vzájemně pomoct. Bitcoin mince mohou proudit po jiných sítích s výše uvedenými riziky. Bitcoin síti to může ublížit pouze tím, že tím odtečou jinam poplatky za transakce, ale čas na řešení zatím je. Co se týká monetární politiky, nemusí to ničemu vadit. Naopak, čím více lidí bude bitcoiny někde využívat, tím lépe. Nyní se hraje o adopci a ta vázne. 

Co se týká monetární politiky, tak sociálně a ekonomicky hodnotné budou ty sítě, po kterých bude proudit velká hodnota a budou nejvíce adoptovány. To se nutně promítne do ceny mincí daných projektů. Chytré platformy používají Proof-of-Stake (PoS) konsensus, aby byly schopné zpracovat velké množství transakcí. Tento konsensus má zajímavé dopady na ekonomický model. Síť totiž vlastní každý uživatel, který drží mince PoS platformy. Mince slouží jako prostředek pro rozdělení konsensuální síly, tím pádem může každý uživatel pravidelně dostávat nové mince jako odměnu. V podstatě si zajistit pasivní příjem.

Odměny se neberou odněkud ze vzduchu. Odměny tvoří nové mince a transakční poplatky. Pokud budou sítě odbavovat tisíce či miliony transakcí denně, mohou vydělat ranec na poplatcích. A protože se u PoS sítí nemusí platit za energii, většina vybraných poplatků se může rozdělit majitelům mincí. To může být silná incentiva, které Bitcoin nemůže konkurovat. Tam jde velká část odměn na úhradu za energie a zbytek dostávají těžaři, nikoliv majitelé mincí. 

Pokud tedy budou chytré PoS platformy úspěšné, bude ekonomicky výhodné držet a stakovat mince těchto projektů. Je jedno jestli tomu budeme říkat nové peníze, uchovatel hodnoty, nebo jen novodobé akcie. Důležité je, že chytré platformy mohou konkurovat Bitcoinu co se týká výhodnosti držet mince.
Kdo má větší šanci, chytré platformy, nebo Bitcoin?
Jednoznačnou odpověď na otázku, jestli jsou chytré platformy v čele s Ethereem konkurencí, pro Bitcoin nemám. Současná adopce je velmi nízká a velcí hráči dost zkreslují hru. Převládá narativ uchovatele hodnoty, což více hraje do karet Bitcoinu. Bitcoin a hlavně Ethereum jsou na hraně svých možností, co se týká transakčního systému, což brzdí adopci z pohledu využití sítě. Až přechod Ethera na PoS nám může napovědět, jak moc lidé touží používat decentralizované technologie.

Ukázat nám to samozřejmě může také Lightning Network. U té se však obávám toho, že lidé chtějí bitcoiny držet, ne utrácet. Pokud chtějí mince používat, tak je pro ně často ideální je někde bezpečně zamknout za nějaký úrok. Udělat to skrze centralizovaného prostředníka je možné, ale odporuje to principům používání kryptoměn. Chytré platformy zatím neprokázaly neprůstřelnou bezpečnost. To se však může změnit. Centralizované služby se nikdy nezmění, ani nezlepší. 

Na závěr této části můžeme konstatovat, že vše je hlavně o adopci. Mají větší šanci na adopci chytré platformy, nebo Bitcoin? I na toto téma by se dalo napsat obsáhlé pojednání. Vytvořit nové digitální peníze, které budou v dalších desetiletí volatilní, je možná nedosažitelný cíl a stavění vzdušných zámků. Narativ zlata dává mnohem větší smysl a daří se mu o dost lépe. Vyhráno však není. Co se týká adopce decentralizovaných technologií, přijde mi to jako snadněji dosažitelný cíl. Stabilní mince jsou v praxi mnohem použitelnější a máme je tu už nyní. Jejich adopce roste. Jakmile se nad tím postaví další bankovní služby, adopce může jít rychle kupředu. 

Můžete si myslet, že to není adopce kryptoměn v pravém slova smyslu, ale to by byla mýlka. Mince bitcoinu jsou nerozlučitelně spojeny s transakční sítí a tak tomu je také u platforem. V podstatě se bavíme jen o tom, kdo z existence sítí profituje a jak moc. Případně, co sítím dává hodnotu. V případě Bitcoinu je to hlavně narativ. V případě platforem reálná funkcionalita. Je-li dostupná užitečná funkcionalita, rozum velí ji použít. Obojí má šanci na úspěch. Narativ je o něco více spojený s mincemi. Užitečnost je více propojená s vlastnostmi sítě. V obou případech se vyplatí mince držet. Až budoucnost ukáže, co dává větší smysl. Obojí může být dobrým uchovatelem hodnoty. 
Závěr
Mnoho lidí věří, že Bitcoin může lehce implementovat nejlepší dostupné technologie a tím se držet na špici technologického pokroku. Tohle se v rámci první vrstvy dít nebude a na úrovni druhých vrstev to nedává smysl, pokud bude vedle fungovat platforma nejen s danou technologií, ale také s hromadou uživatelů. Několik pokusů o vytvoření platformy, která by v podstatě okopírovala Ethereum a vybudovat to samé čistě jen pro Bitcoin zkrachovalo. Vlivní vývojáři Bitcoinu se změnám brání a těžko na něm uvidíme PoS, smart kontrakty, vylepšení UTxO modelu, a mnoho dalších věcí. Tohle není jen o ideologii že “Bitcoin se nemění”, ale také a implementační náročnosti tuto změnu provést. Udělat větší změnu na síťovém konsensu a za plného běhu provést změnu je náročný úkol, který by zabral klidně roky práce. 

Když se nad tím víc zamyslíte, možná dospějete k názoru, že by to v případě Bitcoinu bylo spíše na škodu. Chytré smlouvy nebo vydávání nových tokenů, to není jen o rozšíření možností a určité nezávislosti na okolních sítích. Je to také o hromadě podvodů, neúspěchů a klidně další vlně ICO plně v režii Bitcoinu. Mnoho lidí vidí v Ethereu jen stroj na tokeny. Chtěli by mít ti samí lidé to samé na první vrstvě Bitcoinu? Rozhodně ne. Střet mezi skupinami lidí, kteří by rádi viděli větší progres a skupinou bránící status quo vždy nejspíš vyhraje druhá skupina. Jestli má být Bitcoin nový digitální uchovatel hodnoty, nemá smysl aby byl spojován s pochybnými projekty. Rozhodně ne v této fázi adopce. Nakonec je tak nejlepší, když bude vedle sebe existovat více sítí. 

Věřím, že nyní máte dobrý obrázek o tom co je to chytrá platforma a jak se liší od Bitcoinu. Téma je velmi široké a článek nepokryl všechny aspekty a možnosti využití platforem k řešení reálných problémů. Určitě se k tomu dostaneme v nějakém příštím článku.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jak fungují chytré kontrakty a proč nejsou na Bitcoinu pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Analýza – bitcoin lehce roste, altcoiny se derou do dveří

Bitcoin – potenciál k dalšímu postupu nahoru
Bitcoin se poslední týdny nachází v mírné korekci. To z technického hlediska nadále zůstává pravdou. Nicméně zároveň ukazuje BTC růžky a opět se jeho cena otáčí směrem nahoru. Za tím stojí tlak na nákup jak ze strany institucí, tak i ze strany retail investorů. Situace tak nadále zůstává nepřehledná, ačkoliv vůle pro pokračování korekce je spíše vrtkavá. 

Při pohledu na týdenní graf vidíme, že se poslední týden nesl ve znamení obnoveného růstu. Silná týdenní svíce ukazuje na tlak na nákupy. Propast pod nynější cenou nicméně zůstává veliká. 

Hladina 20 WMA je obvyklou oblastí, kam v bull marketu, ve kterém nepochybně jsme, míří korekce. Klouzavý 20 týdenní průměr se nyní nachází na hodnotě 22 000 dolarů. Případná korekce by nyní měla velikost přibližně 42% nynější ceny bitcoinu. S korekcí je potřeba nadále počítat.

Při pohledu na 4H graf uvidíme mírnou tendenci k vzestupu z posledního týdne. Z technického hlediska se na kratším časovém rámci začaly tvořit higher lows a higher highs. To by signalizovalo na konec korekce. 

Trh s BTC je nicméně stále v určité formě downtrendu, kdy dochází k celkovému ochlazení po masivním růstu. Fialová zóna na grafu ukazuje, kde je momentální akumulační oblast. Zde prozatím hráči nakupují v očekávání dalšího růstu a proto nedošlo k významnější korekci. 

Korekce, i když relativně malá, se projevila i na indexu Strach/Chamtivost. Fear and Greed index ukazuje, že trh se nachází nadále v exponovaných hodnotách a je ovládán právě a primárně chamtivostí. Zdá se, že vůle pro větší korekci nicméně prozatím chybí. Období chamtivosti je nebezpečné, protože hráči na trhu se nebojí riskovat a s tím mohou přijít i velké ztráty a následný propad. 

Nadále je tak potřeba opatrnosti a pro nové investory se jeví jako nejlepší varianta dollar cost average metoda, kdy investor postupně vstupuje do trhu, čímž rozloží potenciální rizika. Z osobního hlediska je pak vidět, že trh zaplavují nováčci a všichni si postupně připravují peníze na nákupy. Větší pohyb směrem nahoru tak opět vypadá o něco reálněji. 
Ethereum na ATH
Ethereum dosáhlo nového all-time high. Zatímco cena BTC mírně ochlazuje, tak altcoiny zachvátila zlatá horečka. Roste prakticky vše a to v čele s největším altcoinem, kterým je Ethereum. 

Altcoin si obecně vedou nejlépe v podmínkách, kdy BTC mírně klesá po masivním růstu. Je za tím jednoduchý důvod. Investoři začínají zvyšovat míra rizik, protože za sebou mají již velké zisky z předchozího růstu BTC. Investoři se pak již nebojí riskovat, protože jsou “jakoby” zajištěni ziskem z BTC. 

A najednou máme na krku tzv. altseason. Altseason má dva hlavní důvody. Jedním je zvyšování rizik ze strany investorů, kteří již na trhu figurují delší dobu a druhým důvodem jsou vstupy nezkušených nováčků, kteří investují v podstatě do všeho a doufají, že najdou “příští Bitcoin”. 

A právě vysoká míra spekulace svědčí obzvláště ETH. Opět to má dva hlavní důvody. Jednak jde o nejstabilnější a největší altcoin a jednak naprostá většina altcoinů existuje právě na blockchainu ETH, čímž pádem i nákupy jiných altcoinů v podstatě podporují růst ekosystému Etherea. 

Ethereum dosáhlo nových výšin a nejnovější cenový top se nachází na hranici 1670 USD. Nynější průraz předchozího ATH je již velmi důrazný a dá se tak očekávat, že ETH se chystá na podobnou cestu, jakou zažil Bitcoin v předchozích týdnech. 

U ETH nicméně hrozí také rizika. Poplatky v síti dosahují historických maxim. Poslední dny stojí běžná interakce se smart kontrakty přes 100 dolarů za transakci. A to indikuje masivní problém a ukazuje na to, že síť ETH nyní absolutně nezvládá přísun nových uživatelů a aktivitu investorů, kteří již využívají ekosystém ETH naplno.

Rekordní poplatky z konce roku 2017 jsou nyní již jen malým výkyvem na grafu. Vzestup Defi a příchod nových investorů ukazuje na fakt, že Ethereum musí inovovat a musí inovovat velmi rychle, jinak se síť přestane dát používat. 

Právě extrémně vysoké poplatky mohou být signálem pro případnou korekci. Trh je nicméně již v manické fázi a je jen velmi těžké odhadnout, kam přesně zamíří. 
Altcoin sezóna v plném proudu
K růstu ETH se postupně přidaly i ostatní altcoiny a na krku máme konečně tzv. altcoin season. To je období, kdy v podstatě všechny alty rostou a to bez rozdílu. Jak bylo vysvětleno výše, tak mechanismus za růstem altů je zvyšování rizik investorů a příchod nováčků, kteří investují bezhlavě. 

To je vidět i na růstu celkového marketcapu altcoinů bez Bitcoin (Total2 na Tradingview). Celková kapitalizace altcoinů se blíží ATH hodnotám. Zbývá pouhých 40 miliard dolarů a trh s alty je novém ATH. 

Ačkoliv roste většina altcoinů, tak již nyní se ukazují rozdíly mezi jednotlivými altcoiny. Obzvláště dobře si vedou projekty v oblasti decentralizovaných financí. Naopak starší mince a fundamentálně slabší projekty vykazují sice růst, ale o poznání menší. Altcoiny jako Dash, Litecoin, forky BTC, Tron či EOS postupně ztrácí v bitvě o top pozice mezi kryptoměnami. 

To je známka fundamentální proměny prostoru. Novým trendem pro budoucí bull market tak s největší pravděpodobností budou užitné smart kontrakt platformy a decentralizované finance. 

Vzestup altcoinů je dobře ukázan také v rámci BTC dominance. Ta po masivním růstu zažívá stejně radikální propad, což ve výsledku tvoří právě altcoin season. BTC dominance za poslední měsíc klesla o 12 procentních bodů, což je extrémní pohyb, který nicméně koresponduje s tím, že jsme již v bull marketu. 
Spekulujete na Ethereu a dalších altcoinech?

Největší výběr a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při nové registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!

On-chain analýza
On-chain analýza nadále hlásí dobrá čísla. V první řadě se podíváme na SOPR (metrika, která ukazuje, zda se prodávají mince BTC se ziskem či ztrátou). Metrika SOPR se nacházela v těžce přepálené oblasti, ale i mírná korekce ji srazila zpátky na neutrální hodnoty. 

To z praktického hlediska znamená, že se neprodává ani s větším ziskem a ani s větší ztrátou. Momentálně se tak nacházíme v neutrální oblasti z hlediska Sopru. Jedná se o bullish zprávu, protože metrika SOPR má tendenci být nad hodnotou 1, pokud se nacházíme v bull marketu.

Další dobrou zprávou pro cenu Bitcoinu je pokračující tendence odlivu BTC z burz. Ubývá tak likvidních zásob a v podstatě na trzích dochází k nedostatku BTC, což vede k růstu ceny. Stejnou tendenci je možné pozorovat u ETH. Ethereum mizí o něco rychleji než Bitcoin, protože se zároveň mnohá ETH zamykají v Defi projektech. 

Na závěr máme stablecoin supply Ratio. Tato metrika v podstatě udává poměr mezi počtem stablecoinů na trhu a celkovou kapitalizací BTC. Čím nižší hodnoty SSR, tím větší nákupní sílu mají stablecoiny.

Čím vyšší je nákupní síla stablecoinů, tím pravděpodobnější je vzestup cen kryptoměn. V podstatě se jedná o to, že stablecoiny jsou finance připravené nakupovat Bitcoin a další kryptoměny. 
Závěr
Máme zde první indikátory, že mírná korekce po masivním růstu je u svého konce. Situace se jistě může vyvinout i jinak, ale prozatím se zdá, že Bitcoin se dle všech ukazatelů připravuje na opětovný vzestup. Bitcoin je extrémně volatilní a nevyzpytatelný z krátkodobého hlediska, i tak indicie ukazují na postupný obrat krátkodobé korekce v opětovný růst. 

U altcoinů je situace mírně odlišná. Raketový růst jednotlivých mincí je opravdu extrémní. A to se projevuje na tom, že síť Ethereum se prakticky již nedá používat, protože poplatky přesáhly únosné meze nejen pro jednotlivce, ale i pro burzy. 

Fakt, že průměrný poplatek dosahuje velikosti 20 dolarů, je opravdu šílený. Pokud se nějaká část trhu nachází v takto extrémní situaci, je pravděpodobné, že brzy přijde vystřízlivění. Trh je ovšem nadále ve fázi extrémní chamtivosti a hrnou se do něj doslova hory nováčků. 

Obzvláštní opatrnosti je nyní potřeba při investicích do altcoinů, které se staly cílem velkého počtu investorů. Pro nové investice je důležité držet se strategie postupných příkupů pro eliminaci zbytečných rizik a cenových výkyvů. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Analýza – bitcoin lehce roste, altcoiny se derou do dveří pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Poznejte lidi z krypto komunity – rozcestník pro nováčky

Důvěryhodné tváře v kryptoměnách – vzniká první velký rozcestník pro nováčky
Před pár dny vznikla první šestice medailonků do youtubového playlistu s názvem Důvěryhodné tváře v kryptoměnách. Tento strukturovaný přehled českých a slovenských tváří krypta je iniciativou projektu Holky v kryptu. 

Veřejný playlist na Youtube má pomoci všem, co do světa kryptoměn naskakují a chtějí si správně vybrat své zdroje informací. Díky krátkým medailonkům si lze jednoduše porovnat, který kryptoměnový odborník mluví vaší řečí a kterého by vás bavilo dále sledovat. Pod samotnými videi jsou pak další odkazy, kde můžete odborníky sledovat nebo si o nich přečíst více.

Nechybí mezi nimi Josef Tětek, Dominik Stroukal, Karel Fillner, Dušan “Dušky” Matuška, Radomír Eliáš ani Jakub Vejmola alias Kicom. 

Ti, co už jsou v tématu zběhlí, se ve videích můžou pobavit při 3. otázce z pěti, kde se Soňa všech ptá na jejich “bitcoinový elevator pitch” aneb jak by cizímu člověku v rychlosti odpověděli na otázku, “co to je bitcoin”. S podivem se v šesti videích ani jedna odpověď neopakuje. 

Zazní názory na to, co by každý, kdo do kryptoměn naskakuje, neměl opomenout. Porovnat můžeme i to, komu sami odborníci věří. A medailonky Soňa zakončuje otázkou, “co bys vzkázal holkám v kryptu”.

Původní myšlenka byla mít na každý medailonek limit 6 minut. To by ale zabilo autenticitu těch, co se představují, a tak délka plave mezi 6 a 14 minutami.

Koukněte sami: 
Důvěryhodné tváře v kryptu: nevěřte nikomu a možná ani sami sobě
Neopomenutelný úvod do celého playlistu, kde Soňa Parke představuje celý koncept a rovnou říká, že playlist se sice jmenuje “důvěryhodné tváře”, to ale ještě neznamená, že máme věřit všem. 
[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=gFuPFof3ce0[/embedyt]
 
1: Dominik Stroukal
Dominik Stroukal, autor knih Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti a Dark web: Sex, drogy a bitcoiny hned v úvodu říká, že je ekonom, co má rád divný ekonomický teorie. A na to navazuje tím, že všichni nováčci by si měli hlavně vyrazit na pivo a že jestli bitcoin neuspěje, bude to proto, že se strašně těžko vysvětluje jednou větou.
[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=eDBJWKR5Uzg[/embedyt]
 
2: Dušan Dušky Matuška
Dušky jako přední slovenský bitcoinový edukátor mluví ve videu nejen o tom, že se bitcoinem živí, ale třeba i o tom, jak ho napoprvé fascinoval tak, že zapomněl i spát. Ve 20 sekundách bitcoin vysvětluje jako bankovku poslanou potrubní poštou a věří, že hodně studovat je pro nováčky to nejlepší, co můžou udělat. 
[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=SMBT5I0opqc[/embedyt]
 
3: Josef Tětek
Pepa hned na úvod popisuje, jak si ho bitcoin přitáhl i jako nástroj, který bere moc z rukou státu, a hned navazuje svým příběhem, jak se dostal až k bitcoinovému maximalismu. Zmiňuje i projekt https://moresats.cz/, na kterém zrovna vyšívá a ještě není otevřený veřejnosti a vysvětluje, jak důležité je podle něj odlišit v bitcoinových informacích signál od šumu. Sám by různým způsobem vysvětlil bitcoin libertariánovi, lidem, co chtějí spořit, a ještě jinak třeba investorovi. 
[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=DHD1lwruLmM[/embedyt] 
 
4: Karel Fillner
Video, ve kterém se dozvídáme nejen začátky Karla v kryptoměnovém světě, ale i začátky samotného webu Btctip. Ten mimochodem vznikl už v roce 2014 a vděčíme za to volným rukám, které Karel náhle měl, když mu krachlo podnikání. Ve videu se dozvíme i další oblasti, které naplňují Karlův život, a jeho uspořádané rozdělení autorit, které on sám respektuje. 
[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=yCT2GJJPirk[/embedyt] 
 
5: Radomír Eliáš
Ve videu se dozvíme nejen to, jestli je Radomír zkráceně Radek nebo Radim, ale také třeba to, jak Radomír v kryptu začínal tím, že četl whitepapery. Shoduje se s ostatními v první šestici, že by nováčky poslal na Btctip a ke Kicomovi a na závěr je posílá na Youtube a googlit před tím, než se vůbec začnou ptát. 
[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=bX1UJI4JtdQ[/embedyt]
 
6: Jakub Vémola alias Kicom
Kicom na úvod popisuje, jak měl před pár lety pocit, že na české youtubové scéně chybí krypto youtuber, který by fundamentálně shrnul, co to ten bitcoin vlastně je. Nováčkům doporučuje porovnávat informace a zmiňuje i pokulhávající zprávy na běžných serverech, jako jsou Novinky.cz. A na závěr dodává, že pro svůj stream má zálusk i na Alenu Vránovou. 
[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=fkej-H7W5kM[/embedyt]
Pořadí videí nemá co do činění s oblíbeností odborníků, na Youtube to přišlo tak, jak se to postupně natáčelo. 🙂

Pro Btctip napsala Soňa Parke, zakladatelka projektu Holky v kryptu a e-shopu Daruj Bitcoin

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Poznejte lidi z krypto komunity – rozcestník pro nováčky pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Kauri – spása malých investorů, nebo primitivní podvod?

Kauri – podvod anebo kryptoměna?
Přestože je kryptoměnový svět zatím poměrně malý, je opravdu velmi rozdělen. A tím teď zrovna nemyslím, že je decentralizovaný, jak by mě správně být. Naopak, myslím spíše na to, že se na kryptoměnovém trhu najdou jak Bitcoin maximalisté, tak altcoin shilleři, DeFi yield farmáři, lidé sledující fundamentální analýzy, technické analýzy, analýzu sentimentu a tak dále, a tak dále.

Dělení se najde mnoho. Je však velmi potěšující, že se všechny tyto „značky“ odsunou stranou v momentě, kdy jde o dobro celého kryptoměnového sektoru. A dobrou pověst kryptoměnového sektoru v Čechách a na Slovensku aktuálně zasáhl ve velkém se propagující projekt Kauri, o kterém se velká většina kryptoměnových expertů vyjádřila jako o podvodu.

Snaží se tak lidé z bitcoinové komunity Česka a Slovenska ochránit kryptoměnový sektor odhalením podvodu, nebo byl projekt Kauri neprávem poškozen?
O projektu Kauri
Klasická kryptoměnová fundamentální analýza by se zabývala historií dané kryptoměny, hlavní myšlenkou a cílem, technologií, či potenciálem do budoucna a samozřejmě i vývojářským týmem. V tomto případě se ale na vše podíváme jinak, protože Kauri je opravdu speciální “kryptoměnový projekt.”

Kauri se totiž prezentuje jako ERC-20 token, který spojuje principy crowdfunding a sdílenou ekonomiku. Celý projekt má fungovat tak, že do Kauri investujete peníze a za ně dostanete Kauri tokeny. Následně dostanete na výběr pár investičních příležitostí (například nákupy tokenizovaných akcií v hotelech), které by vám postupem času měly vydělávat Kauri tokeny jako pasivní příjem, z čehož by měl pochopitelně investor profitovat.

Jak přesně ale budou tyto Kauri vydělané a z čeho bude generován zisk? To už není popsáno ani na jejich webové stránce, ani ve whitepaperu. Konkrétní definici celého byznys plánu a finančního modelu bychom hledali jen marně, a tak jediné, co o něm víme je následující:

“Vše je založeno na faktu, že fungující projekty Kauri generují zisky, které (na pozadí) pohání celý ekosystém.”

Je klidně možné, že po přečtení této definice máte ještě více otázek než předtím.

Generují opravdu projekty Kauri zisk? Kde de se dá oficiálně tato informace ověřit? Jak to “na pozadí” podporují, ať už z technického, či tokenomického hlediska? Co je ve skutečnosti ten zmiňovaný “ekosystém Kauri”? Celé se to podobá podvodnému projektu Arbolet, který po několika letech svého zdánlivého fungování v roce 2019 zmizel z povrchu zemského i s penězi jejich investorů a uživatelů. Snad jediný rozdíl je v tom, že se k projektu Kauri hlásí konkrétní lidé a nijak se tím neskrývají. Tedy alespoň navenek.

To je jen pár otázek, které vycházejí z dané definice projektu, kterou najdete přímo na jejich stránce. Ne, odkazový link zde nenajdete, reklamu Kauri dělat opravdu nechceme.

Přestože už nyní by si člověk měl dávat na investici do Kauri pozor, “red flags” se u tohoto projektu nachází ještě mnohem více.
Tým a podpora
Jednou z těch největších červených vlajek projektu Kauri je hlavně tým, který za ním stojí. Ten, podle oficiální stránky, tvoří dva klíčoví lidé, Jiří Vokiel Čmolík a Ján Masnica. Poradce by jim měl dělat Radek Ostrowski a na celý projekt má dohlížet společnost British Asset Investment Group (kterou vede J. V. Čmolík).

Zejména osobnost Jiřího Čmolíka, však vzbuzuje extrémní pozornost (ano to je ten, který na vás možná vyskakuje při každé druhém  videu na Youtube či Facebooku). Kromě svého extravagantního chování a neuvěřitelných slibů ale pravděpodobně nemá co dalšího nabídnout.
[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=R51ir-6odCs[/embedyt]
Stejně je na tom i “kryptoměnový expert” Ján Masnica. Ten se nedávno objevil i na live streamu KryptoVládi (o kterém ještě řekneme více) na kterém mimo jiné doslova přiznal, že Kauri vlastně není kryptoměna. Jak je potom možné, že Čmolík je podle svých vlastních slov “kryptoměnový miliardář právě díky Kauri?”

I kdyby však bylo s těmito dvěma pány vše na pořádku, tak ten největší problém byste měli mít právě se společností British Asset Investment Group. Ta přitom není registrována v Británii, jak by se podle bombastického názvu dalo očekávat, ale v daňovém ráji na Marshallových ostrovech. Tato společnost totiž nejen že umožní Kauri se zamaskovat, ale také přináší s sebou i další “skvělou investiční příležitost.”

Tou je token BATI (British Asset Tokenized Investment), který má být ERC-721 tokenem, krytým 1 500 Kauri tokeny. Tento BATI token slibuje 8% dividendu po dobu 20 let.  Přitom se ale nedá koupit ani prodat na žádné burze, jen prostřednictvím společnosti Kauri. Co s ním tedy můžete dělat? Vypadá to, že absolutně nic.
Tokeny Kauri, BATI a burza LATOKEN
Proč by však někdo prodával tokeny, které k ničemu neslouží? K vytvoření iluze. Pokud totiž řeknete, že token BATI je krytý 1 500 KAU, tak automaticky říkáte, že i token BATI i token Kauri mají hodnotu, která se dá vyjádřit v číslech.

Problém však nastane v okamžiku, kdy zjistíte, že tokeny BATI není vůbec možné prodat, a tak svou “investici” nějak ukončit. Token Kauri prodat sice teoreticky můžete, ale pouze na jedné burze s extrémně pochybnou pověstí a téměř nulovou likviditou.Takže v praxi ho jednoduše neprodáte. Ještě pořád dobrý?

Právě burza Latoken je dalším varováním, které se při tomto projektu nedá ignorovat. V kryptoměnové komunitě je speciálně tato burza známá tím, že nemá problém zalistovat i podvodné tokeny, kterým tak dodá určitou kredibilitu. Pokud se však podíváme hlouběji, tak zjistíme, že likvidita na této burze vám nedovolí odprodat dohromady nic, protože běžné denní objemy vykazují hodnotu transakci nižší než 20 000 dolarů (a toto číslo je při pohledu na orderbook páru KAU / BTC pravděpodobně ještě velmi nafouknuté). Nehledě na to, že podobný objem dokážete vygenerovat s běžně naprogramovaným obchodním robotem, který jednoduše tam a zpátky pořád dokola obchoduje s pár stovkami dolarů a vytváří tak dojem větších objemů. Nic nového pod sluncem.

Pokud by to nestačilo, tak zalistování na burze Latoken je jako z pohádky (pro podvodníky). Stačí totiž vyplnit formulář, zadat pár informací o projektu a zaplatit jistou částku, a následně může být projekt zalistován. Jednoduché a účinné, pokud tedy nemáte vytvořen skutečný projekt a skutečnou kryptoměnu, se kterou chcete něčeho skutečně dosáhnout.
Je tedy Kauri podvod?
Na to ať už si udělá názor každý z vás. Kauri však určitě není kryptoměna. Schovávání se za slovíčka jako ERC-20 token (který je možné si s trochou cviku vytvořit zdarma už za pár minut, návod si na internetu lehce najdete), sdílená ekonomika, tokenizace, DeFi anebo NFT neoklame nikoho, kdo se v kryptoměnovém sektoru pohybuje déle než pár dní.

Právě DeFi a NFT mají být dalším sektorem, do kterého se Kauri podle Jána Masnici má chystat. Takže je třeba se určitě připravit na záplavu dalších tokenů, při nichž se budou opět používat cizí a dobře znějící slova (na zmatení neznalých) jako yield farming, wrapped Bitcoin, či možná dokonce wrapped Kauri, swap nebo staking. I na tato atraktivní slova  je možné celkem jednoduše přilákat nové, především neznalé investory.

Pokud si ale shrneme fakta, tak je nám všem jasné, že o investování do tohoto projektu by neměl nikdo přemýšlet ani na sekundu. I kdyby Kauri nebyl podvodem (kterým ale pravděpodobně je), tak vklad peněz do projektu, kde musíte jen slepě věřit pofidérní zakladatelům, nemůžete své tokeny prodat na důvěryhodné burze, či dokonce ani jen netušíte, k čemu jsou, je absolutním šílenstvím.
Třešnička na dortu
Pokud by vás však nic z toho, co dosud zaznělo nepřesvědčilo, tak vám opravdu vřele doporučuji si prohlédnout stream pod tímto odkazem. Ten se odehrál ve formě live vysílání dne 28.1.2021 a KryptoVláďa, známý kryptoměnový český influencer, během něj mluvil s druhou nejpodstatnější osobou za projektem Kauri, Jánem Masnicou.

Jde o téměř hodinový “výslech,” který musí otevřít oči i těm nejpřesvědčenějším Kauri investorům. A to se KryptoVláďa určitě držel hodně zpátky a tento rozhovor zvládl perfektně, protože nejenže nedal Jánu Masnicovi žádnou podpásovou otázku, ale dokonce během tohoto vysílání ani nevyjádřil svůj názor (což muselo být extrémně obtížné).

Pro mě je však závěr z daného interview jasný a pokusím se ho shrnout v následujících pěti bodech.
Ján Masnica tvrdí, že analýzu od Adama Kracíka na projekt Kauri (která je skutečně výborná a najdete ji v tomto článku, četl a že podle něj, cituji: “není špatná.” Adam v dané analýze projekt Kauri do hloubky zhodnotil a zjistil, že podle něj jde o jasný podvod, jehož jediným cílem je okrást investory. Pokud toto tedy “není špatná” analýza na Kauri, tak si Ján Masnica pravděpodobně sám myslí ,nebo dokonce ví, že je součástí podvodu a během streamu se to ani jen nepokusil zakrýt.
Jiří Vokiel Čmolík se prezentuje extrémním marketingem. Na tom jistě není nic špatného, ​​protože tento marketing evidentně funguje. Problém je v tom, že propaguje polopravdy (pokud vůbec), které Ján Masnica nazval “marketingovým narativem.” Sám Jiří Čmolík tvrdí, že je kryptomiliardář díky Kauri. Jak jsme si shrnuli, tak Kauri má problémy i s těmi nejmenšími objemy a téměř nulovou likviditou a Ján Masnica se během interview opět přiznal, že prodeje Kauri prostřednictvím (podvodné) burzy Latoken, mohou trvat až několik dní. Jak se tedy z Čmolíka mohl stát “Kryptomiliardář?” Jediné vysvětlení, které nás napadá, je to, že do svých miliard počítá bitcoiny, které vybral od důvěřivých investorů. Ty jistě svoji cenu mají… na rozdíl od Kauri vycucaného z prstu.
V průběhu samotného streamu se ozývalo v chatu několik lidí, kteří mají velmi špatnou zkušenost s projektem Kauri i jejich zákaznickou podporou. Ta podle mnohých nereaguje na požadavky svých zákazníků, ignoruje jakékoliv výzvy z jejich strany a rovněž neumožňuje způsob odhlášení a výstupu z projektu. O sdílené ekonomice se tak toho sice může hodně nažvanit, avšak realita je taková, že ani jen support nesdílí se svými klienty dostatečnou ochotu, čas či potřebné informace.
Čmolík dostal šanci se skutečně obhájit, ale nechytil se jí. KryptoVláďa dal možnost celé „Kryptošlechtě“ a projektu Kauri na to, aby očistili svou pověst a aby ukázali, že nejsou podvodem. Nicméně hlavní tvář tohoto projektu měla asi něco lepšího na práci, a tak se tohoto bránění Kauri musel ujmout Ján Masnica, který se nejenže nezdál být na tento úkol připraven, ale také ani kompetentní. Několikrát bylo z jeho úst totiž slyšet, že neví, jak má reagovat, že toto není jeho parketa a na toto on v projektu není. Přitom ale v projektu není skoro nikdo jiný, kdo by danou kompetenci měl mít, což sám zmínil. Kdo by to tedy měl vědět? Kauri si tak tímto rozhovorem definitivně podkopalo jakékoliv zdání profesionality či kredibility (pokud vůbec nějakou někdy mělo).
Poslední a pravděpodobně nejpodstatnější bod je, že Kauri není kryptoměna, což na daném interview zaznělo několikrát právě od Jána Masnicy. Propagace tohoto projektu jako kryptoměny je tak přinejmenším zavádějící a investování do ní proto představuje čistě ztrátu peněz.
Bonusový bod: Ján Masnica má sice fakt velkou odvahu, že takto předstoupil před komunitu, od níž nemohl čekat nic jiného než výsměch a veřejný lynč, ale určitě ji nepřesvědčil.
KryptoVláďa tento stream zvládl jako skutečný profík a přesto, že nám je všem jasné, co si o tomto projektu myslí, byl velmi profesionální a snažil se dát šanci danému “projektu,” aby se zkusili obhájit. Nepodařilo se.

Závěr si udělejte sami.
Zdroje a další varování:
Varování před British Asset, KAURI a Jiřím Čmolíkem (Simplecoin, 13. 1. 2021)
Otravní prodavači nesmyslů: Jiří Vokiel Čmolík / EduFIN Academy / Kauri crypto / British Asset / Neurorestart (30. 8. 2020)
ČNB varuje: Pozor na British Asset, nemá povolení k poskytování investičních služeb (14. 7. 2017)
Starý zmetek znovu na scéně (Jaroslav Babel, 19. 2. 2020)
Guru Čmolík (16. 10. 2016)
Jiří Vokiel Čmolík Podzemníkem ČR

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Kauri – spása malých investorů, nebo primitivní podvod? pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Twitter výběr – Elon Musk, Michael Saylor a další

Elon Musk nyní patří do Bitcoin klubu
Jak jsem vás informoval předchozích dílech twitterového výběru, Elon Musk se v poslední hodně zajímal o Bitcoin a některé jeho tweety směřovaly tímto směrem. Elon je známý pro svou vysokou inteligenci. Pravděpodobně v poslední době hodně četl o Bitcoinu a udělal si na něj vlastní ucelený názor. Jeho cesta zkoumání Bitcoinu prozatím končí změnou bio na twitteru, které chápeme jako potvrzení členství v bitcoinovém klubu. Ve svém tweetu Elon tento krok komentuje jako nevyhnutelný. Cena bitcoinu na tuto zprávu zareagovala více než 12% skokem nahoru.

#Bitcoin is an IQ test, in the end it was inevitable. https://t.co/Cmc61rjVvw pic.twitter.com/2lIWXEapis
— Willy Woo (@woonomic) January 29, 2021

 
Michael Saylor zveřejňuje návod pro instituce
Michael Saylor je známý pro svůj býčí postoj k Bitcoinu a proto také se svou firmou MicroStrategy nakoupil přibližně za 50 % majetku firmy bitcoin. Ve svém posledním tweetu zveřejňuje návod pro ostatní instituce, jak nakoupit tak velké množství bitcoinů. Tento návod zahrnuje legislativní dokumenty, finanční, technické a také materiály pro vládu. Je možné, že Musk využije tento návod pro Teslu? Necháme se překvapit.

We are going to open source our #Bitcoin Corporate Playbook, an array of documents covering governance, legal, financial, technical & accounting considerations. Get the briefing & early access at our Bitcoin for Corporations conference Feb 3/4. https://t.co/jHAhAkIq76 pic.twitter.com/VylvaYyyfJ
— Michael Saylor (@michael_saylor) January 28, 2021

 
Estonská vláda vložila na své stránky Bitcoin whitepaper
Celé to začalo tak, že jeden uživatel (@NeerajKA) tweetnul fiktivní adresu (http://whitehouse.gov/bitcoin.pdf) na neexistující webovou stránku americké vlády. Tento tweet se virálně šířil a estonská vláda to přijala jako výzvu. Rozhodla se vložit na své webové stránky kopii původní práce od Satoshi Nakamota, popisující Bitcoin. Není náhoda, že zrovna Estonsko podniklo tento krok jako první vláda, protože je známé především pro svůj pozitivní postoj pro digitální technologie. Většinu úředních úkonů mohou občané Estonska provést přes internet. Tímto krokem se snaží nalákat podnikatele na své e-občanství. A tím přivést do země nové a progresivní podnikatele, kteří přinesou zisky a hodnotu, z které bude těžit celá země.

Cause #eEstonia is built on (open) collaboration, cause we believe in our govt in open innovation, cause future of #digital societies needs bold thinking and doing – that’s why we joined the #BitcoinPDF movement today (with cheers to @e_Residents, @seikatsu, @balajis) https://t.co/xwTOVZDf7L
— Siim Sikkut (@sikkut) January 26, 2021

 
Ray Dalio vydal svou úvahu o Bitcoinu
Ray Dalio byl několikrát vyzván, aby se vyjádřil k Bitcoinu. Teď jsme se konečně dočkali. Ve svém tweetu sdílí odkaz na vyjádření a rozbor Bitcoinu. V úvodu svého komentáře uvádí, že není bitcoinový expert, a bude rád, když ho někdo opraví, pokud se dopustí chyby. Zmiňuje, že Bitcoin je opravdu úžasná technologie a obdivuje, že funguje už přes 10 let.

Uvádí, že Bitcoin je považován jako úložiště hodnoty pro své vlastnosti podobné zlatu. Především pro svou omezenou nabídku. Obzvláště v této době se hledají aktiva, které jsou imunní vůči vysoké inflaci. Z jeho pohledu se zdá, že Bitcoin již není vnímán jako spekulativní aktivum, ale že by mohl mít jistou hodnotu i v budoucnu.

Z jeho pohledu mu ale přijde, že Bitcoin není jedinečný, protože může být nahrazen konkurencí. Domnívá se, že Bitcoin se nevyvíjí a proto nebude schopný reagovat a konkurovat novým kryptoměnám, které přichází s novými funkcemi. Zde si myslím, že minimálně 50 softwarových vývojářů, kteří průměrně každý měsíc na Bitcoinu pracují, by s ním nesouhlasilo.

Dále také řekl, že opravdu obdivuje, že Bitcoin nebyl za 10 let nikdy hacknut, ale nemůže ignorovat fakt, že dochází často k různým hackům a podvodům na služby vybudované okolo Bitcoinu. Zde by ocenil, tak jako skoro každý, kdyby se situace zlepšila.

Následuje odkaz na podrobnou zprávu rozebírající možný cenový růst, pokud by bitcoin získal 30 %, 50 % nebo 100% hodnoty trhu zlata. Také se v této zprávě rozebírá obchodovaný objem a další různé metriky a porovnání se zlatem.

I am writing this to clarify what I think of Bitcoin. https://t.co/l1NHOlRgoM
— Ray Dalio (@RayDalio) January 29, 2021

 
Bitcoin disruptuje zlato
Robert tweetuje zamyšlení o zlatu a Bitcoinu. Zlato je dle něj hra, kterou lidstvo hraje snad celou historii. Ale co může nastat, když do této hry vstoupí nový digitální disruptor? Bitcoin je první technologie, která má šanci konkurovat zlatu kvůli lepším vlastnostem. Začíná neuvěřitelná změna hry v globálním pohledu. Bude zlato nahrazeno, nebo zde budeme mít dvě zlata, jedno fyzické a jedno digitální? Kdo ví, čas nám jistě ukáže.

Every law, every social norm, every civil liberty, every human right, every culture: the authority and longevity of socioeconomic order itself is shaped by the one true (meaning, free market selected) sovereignty system active in the world today—gold. pic.twitter.com/EfigpB6WNT
— Robert Breedlove (@Breedlove22) January 23, 2021

 
Lyn vydala rozsáhlou zprávu na ETH a BTC
Lyn je skvělá makro ekonomická analytička. V jedné ve svých rozsáhlých analýz rozebírala, proč Ethereum není vhodné pro instituční investici. Především narážela na nízký poměr zisk/risk. Ethereum se neustále mění, chystaný přechod na proof of stake vytvoří naprosto novou kryptoměnu, která si bude muset získat důvěru fungováním po několik let. Proto dle Lyn není Ethereum vhodné pro velké instituční investice, možná pro menší sázky – 80/20, nebo 90/10 ETH/BTC. Píše, že část její práce spočívá v tom, aby rozlišila, který blockchain je připraven pro instituce a který ještě ne.. 

Tato zpráva vyvolala reakci Ethereum komunity, která má na věc jiný pohled. Ve své zprávě u Lyn nenašli žádnou faktickou chybu, ale spíše se liší jejich pohled na věc. Oba články jsou velmi rozsáhlé, proto je nemohu komentovat celé. Raději bych doporučil si přečíst oba pohledy a vytvořit si na dané téma vlastní názor.

Co mě zaujalo, bylo například srovnání Defi tokenů s ranným investováním do Bitcoinu. Na jednu stranu Ethereum komunita tvrdí, že jsou tam velké potenciální zisky. Ale na druhou stranu přirovnávají tyto tokeny k biologickému vývoji, kde jeden organismus umírá a nahrazuje ho druhý. Jak se tedy má investor zachovat, když různé projekty umírají? Jak má vědět, že ten jeho projekt zrovna neumře?  Nebo že tento konec nečeká všechny, protože přijde lepší varianta? Dle mého názoru, pro dlouhodobé instituční investory, kteří potřebují především stabilitu a dlouhé trvání, není tento styl investování vhodný.

My recent article on Ethereum provoked a lot of responses in favor and against, which is good. https://t.co/WjrJt4VFxL
One of my goals is to identify what is an institutional-grade blockchain, and what is not yet one.

— Lyn Alden (@LynAldenContact) January 18, 2021

 
Indie zakázala privátní kryptoměny
Indie zakázala privátní kryptoměny, mezi které zahrnula i Bitcoin. Pomp tuto zprávu rozebírá a připomíná, že Bitcoin je otevřená decentralizovaná měna, která nemůže být zastavena. Jako precedence dává situaci v Pákistánu, kde po zákazu Bitcoinu státem, rozšířenost osvojení vzrostla. Tedy zákaz lidi neodradil, ale naopak. Indie dle Pompova názoru právě spustila nejlepší marketingovou kampaň pro více než miliardu svých občanů. Během roku 2017 došlo také k zákazu kryptoměn v Číně a po krátké korekci se cena vyšplhala na nová maxima.

Bitcoin adoption in India is about to explode.

The network doesn’t care about the arbitrary rules of the misinformed elites. https://t.co/YMnrjJAyS0
— Pomp 🌪 (@APompliano) January 30, 2021

 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Twitter výběr – Elon Musk, Michael Saylor a další pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Bitcoin analýza – retail korekci možná neustojí

Bitcoin v pokračující korekci
Růst bitcoinu z počátku roku je již minulostí a nyní můžeme konstatovat, že korekce je v plném proudu. Z cenové topu na 42 tisících dolarech se bitcoin propadl až na úroveň $30 000. To se již dá počítat za poměrně výraznou korekci. 

Týdenní graf nyní ukazuje tři důležité informace. V první řadě bitcoin zažil již 30% korekci od topu 42 tisíc dolarů. Nynější korekce se tak již dá do jisté míry brát jako standardní korekce v bull marketu. V minulém cyklu se bull market korekce pohybovaly v rozmezí 30-45% od předchozího topu. 

Korekce v bull marketu mají nicméně tendenci “dotknout se” 20 WMA. 20 týdenní klouzavý průměr se nyní nachází na úrovni 20 500 USD. Pokud by se cena od 20 WMA odrazila, tak budeme klesat o dalších 31.5% a riziko pokračujícího propadu je tak pořád velmi znatelné. 

Poslední důležitou informací pak je, že se v krátkodobém hledisku jednoznačně nacházíme v korekci a to již bez větších pochyb. Poslední týdny byly prakticky všechny metriky stále přepálené a nyní můžeme pozorovat tržní ochlazení na všech frontách. 

Bitcoin korekci potřeboval po enormním růstu. Za poslední fází růstu už stáli s největší pravděpodobností noví retail investoři, kteří v první vlně bull marketu začali naskakovat a nyní budou čelit drsným následkům nerozvážného rozhodnutí. To bude opět vytvářet tlak na prodej. 
Ethereum na All-Time High
Cena ETH postupně dohání růst bitcoinu. Bitcoin jako vždy funguje jako udavatel tempa i trendu a Ethereum jej následuje jako první. Ethereum tak v posledním týdnu dosáhlo nových maximálních hodnot. 

Jak je vidět na týdenním grafu, tak cena ETH překročila předchozí ATH jen o pár desítek dolarů, což nicméně nevadí. I mírné překročení ATH značí důvěru v daný druh majetku. Ethereum tak postupně dohání předchozí růst bitcoinu. 

Ethereum od spodní hranice cyklu již vykázalo růst 1500%. Za tímto úspěchem stojí fundamentální vlastnosti sítě. Ethereum je totiž nejúspěšnější smart kontrakt platforma a s rozvojem decentralizovaných aplikací (obzvláště DeFi) roste i užitnost ETH, protože se s ETH musí platit všechny operace. 

To se projevuje i v metrikách transakcí. ETH dlouhodobě poráží Bitcoin v počtu transakcí. Zatímco bitcoin se dlouhodobě drží na 300 tisících transakcí za den, tak ETH nedávno dosáhlo 1 milionu transakcí za den. 

Jak je vidět na grafu (průměr počtu transakcí za 200 dní), tak Ethereum je podstatně využívanější než král kryptoměn Bitcoin. Pro Ethereum navíc hraje fakt, že je v plném proudu práce na ETH 2.0 a přechod na novou verzi sítě by měl významně urychlit provoz. 

Ethereum je nicméně stejně jako celý kryptoprostor závislý na vývoji BTC, pokud bude korekce na BTC pokračovat, tak je vysoce pravděpodobné, že i cena ETH bude postupně klesat. 
Spekulujete na Ethereu a dalších altcoinech?
Největší výběr a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při nové registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!
On-chain analýza 
On-chain analýza nám nyní ukazuje extrémně důležitá data. První a stěžejní metrika je tzv. aSOPR. SOPR (Spent Output Profit Ratio) v podstatě říká, jestli investoři prodávají se ziskem. Pokud se prodává s “velkým” ziskem, tak je riziko korekce vysoké, což byl případ předchozích týdnů. 

Jak vidíme z dat Glassnode, tak metrika aSOPR se prakticky restartovala na úroveň, kdy investoři již neprodávají se ziskem a tudíž roste pravděpodobnost, že se korekce blíží ke konci. Pokud by SOPR klesl pod hodnotu 1, tak bude většina investorů prodávat se ztrátou, což se děje v období paniky. 

Při pohledu na metriku Hashrate sítě bitcoinu vidíme, že hashrate nadále stoupá. To značí, že do provozu samotné sítě se zapojuje stále více entit. To je dobré pro bitcoin a zároveň tento fakt signalizuje optimismus ze strany těžařů k vývoji ceny. 

Rostoucí hashrate je tak jedním z dalších ujištění, že si síť vede velmi dobře a zájem o bitcoin a jeho provoz je na konstantním vzestupu. 

Ethereum nadále pokračuje v podobném trendu, kterým prochází bitcoin již několik měsíců a zdá se, že u ETH tento trend akceleruje. Ethereum mizí z burz, což ukazuje na to, že si jej investoři stahují do osobních peněženek, využívají jej v DeFi službách a nebo se stávají validátory na nové verze sítě. 

Pokles množství ETH na burzách jasně indikuje bullish trend. Brzy tak budeme možná svědky jednoznačného průrazu cenového ATH u ETH. Z dlouhodobého hlediska se tak jedná o zdravý trend signalizující silný zájem investorů. 

Poslední metrika ukazuje na počet aktivních adres. Červená linie reprezentuje Bitcoin a zelená Ethereum. Ethereum nemá prozatím tolik aktivních uživatelů jako BTC, ale na Ethereum síti se udělá více transakcí. Ethereum má tak méně uživatelů, kteří jsou nicméně podstatně aktivnější než uživatelé BTC, což je dáno tím, že ETH nabízí daleko širší plejádu využití mincí. 

Obě mince nicméně vykazují stabilní růst aktivních adres, což opět reprezentuje fakt, že postupně přibývá nových uživatelů sítí a to je dobrá zpráva pro kryptoměny. 
Závěr
Korekce už tu bezpochyby je. On-chain analýza indikuje, že sice již nemusí mít dlouhého trvání, ale v krátkodobých časových rámcích nemá cenu zkoušet předvídat vývoj ceny. 

Zdravá korekce je rozhodně vítaným jevem, protože trh se nacházel v extrémně exponované fázi a nynější pomalé klesání je logickým vyústěním masivního růstu. Kam až korekce půjde, to se nedá říct, ale s velkou pravděpodobností nebude mít delšího trvání. 

Důvodem je, že se do kryptoměn hrnou nové společnosti, ale také první vlna retail investorů a všichni čekají na lepší ceny, za které budou moci přikoupit. 

Vývoj ekosystému kryptoměn se tak nadále jeví jako zdravý a jsme na počátku manické fáze, která nás dovede až k další finanční bublině a ti kdo přišli pozdě, budou nejvíce tratit.

Míra rizika u nových investic nyní znatelně poklesla a je možné to reflektovat ve svých strategiích. Při nových nákupech je nicméně potřeba se držet kvalitních strategií jako je např. DCA – dollar cost average metoda.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoin analýza – retail korekci možná neustojí pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Polkadot: seznamte se s blockchainem 3.0

Polkadot: Blockchain třetí generace, který posouvá hranice interoperability na vyšší úroveň
Dnes si představíme jeden z projektů, o kterém se mluví v souvislosti s blockchainem 3.0. V první řadě je potřeba si nejdříve definovat, co řeší různé generace blockchainu.

Bitcoin byl první generací a vlastně tou úplně první kryptoměnou, jak ji známe nyní a která umožňovala transfer hodnoty na internetu. Potom do hry vstoupilo Ethereum, které přidalo implementaci inteligentních smluv a stalo se prvním blockchainem 2.0. S rostoucím počtem uživatelů a rozmanitostí technologií již není nadále udržitelné dobře škálovat a efektivně komunikovat mezi blockchainech prvních dvou generací, a proto vzniknul Polkadot a jemu podobné projekty. Tedy blockchain 3.0, který řeší škálování tisíců transakcí za vteřinu a umožňuje vyšší úroveň interoperability.
Co je to Polkadot
Polkadot je open-source projekt založený Web3 foundation. Cílem Polkadot není nic menšího, než vytvořit prostor pro zcela decentralizovaný internet, na kterém mají uživatelé kontrolu nad svými daty. K tomu využívá unikátní architektury, která se odlišuje od jiných projektů.

Oproti klasické architektuře, kterou známe např. z Etherea, kde se všechny pokyny řeší na hlavním chainu (Layer 1), Polkadot upřednostňuje řešení, kdy každý blockchain (Parachain) řeší svoji speciální úlohu. Tou mohou být smart contracty, DEX, oracle nebo cokoliv dalšího. A Polkadot jim k tomu poskytuje prostředí, které jim zabezpečuje a ve kterém mohou tyto blockchainy mezi sebou navzájem komunikovat. Parachainy jsou všechny přímo na Layer 1, avšak Polkadot je jim nadřazen a je na úrovni Layer 0.

Polkadot je vlastně meta protokol, který umožňuje vznik a následnou komunikaci dalších blockchainů pod stejnými pravidly. Díky uživatelskému frameworku Substrate mohou vývojáři vytvářet jednoduchou a efektivní formou nové blockchainy, které budou sloužit přesně jejich požadovanému účelu. Upgradem Substrate se mohou vylepšit pravidla na těchto blockchainech, aniž by docházelo k hard forkům. Substrate si představte jako ekvalizér, který používá DJ na úpravu hudby – jednou stáhne basy, podruhé vytáhne výšky.
[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=_-k0xkooSlA[/embedyt]

Role v ekosystému – Relay chain + Parachainy
U blockchainů jiných typů známe main chain a side chainy, tvůrci Polkadot však k tomu přistoupili trochu odlišně. V Polkadot ekosystému existují čtyři základní role.

Relay chain

Relay chain je srdce sítě – stejně jako srdce zabezpečuje cirkulaci krve mezi tepnami, tak Relay chain zajišťuje komunikaci mezi ostatními řetězci. O bezpečnost celé sítě se starají validátoři Relay chainu.

Parachain

Jednotlivé blockchainy se mohou připojovat do Polkadot sítě prostřednictvím Parachain slotů, které se budou dražit/pronajímat vždy na 2 roky dopředu. A právě takto připojený řetězec se nazývá Parachain. Parachainy jsou udržovány Collators, kteří shromažďují transakce a ty posílají dále validátorům Relay chainu.

Parathread

Podobně jako Parachain, tak i Parathread je připojen k Polkadot síti. Avšak toto připojení si platí ne na 2 roky dopředu, ale vždy pouze když potřebuje využít síť Polkadot. Představte si Parachain jako smlouvu s telefonním operátorem na dobu určitou (2 roky) a Parathread jako předplacenou SIM kartu, u které si vždy dobijete určitou částku, když už máte na účtu nulu a nemůžete volat.

Bridge

To jsou speciální blockchainy, které budou umožňovat komunikaci napříč různými blockchainy mimo ekosystém Polkadot. V Polkadot bude sloužit hned několik projektů jako Bridge se stávajícími blockchainy, např. InterlayHQ (BTC), ChainX (BTC), Snowfork inc (ETH), ChainSafeth (ETH), Moonbeam (ETH, ALGO), Darwinia.
Architektura Polkadot
K dosažení konsensu využívá Polkadot algoritmus Nominated Proof of Stake (NPoS).  Avšak přistupuje k němu inovátorskou hybridní cestou, využívá totiž hned dva různé algoritmy. BABE (mechanismus produkce bloků) a GRANDPA (ten dodává finalitu).

Díky hybridnímu přístupu je možné mít rychlou produkci bloků a zároveň optimalizaci výkonu, protože GRANDPA dokáže finalizovat více bloků najednou, klidně stovky, nebo tisíce. Zároveň je bezpečnostním mechanismem před network partition attacks, protože dokáže dodat finalitu až po průběhu útoku třeba všem daným blokům naráz.

V NPoS se vybírá sada validátorů pro každou éru. Validátorů je však omezené množství, aktuálně kolem 300 a cílí se na tisícovku, což už by představovalo solidní úroveň decentralizace. Validátoři se vybírají díky funkci Verifiable Random Function (VRF), což není nic jiného než kryptograficky zabezpečená a ověřitelná forma loterie. Taková, kterou používají pro výběr validátorů také blockchainy Algorand nebo Cardano.

Díky hybridnímu konsensuálnímu modelu s využitím GRANDPA a BABE je možné, aby se stal Polkadot opravdu rychlou a interoperabilní sítí pro stovky až tisíce různých Parachainů, a to s prokazatelnou finalitou. A kromě výborné úrovně škálování s taktéž velmi dobrým zabezpečením a úrovní decentralizace.

V rámci konsensu máme několik hlavních aktérů, kterými jsou Collators, Validátoři, Nominátoři a Rybáři (Fishermen).

Collators – jejich úkolem je shromažďovat transakce uvnitř jednotlivých Parachainů

Validátoři – ti obdrží informace o transakcích od Collatorů a z nich vytváří bloky. Zároveň stakují DOT, čímž zabezpečují Relay chain.

Nominátoři – nominují důvěryhodné Validátory, čímž zabezpečují chod sítě

Rybáři – monitorují síť a nahlašují špatné chování Validátorům. Rybářem může být Collator nebo full node konkrétního Parachainu.
Tým vývojářů
Polkadot byl založen Web3 Foundation, v jejímž čele není nikdo jiný než Dr. Gavin Wood. Toho si možná pamatujete jako spoluzakladatele Etherea a autora programovacího jazyka Solidity. Gavin si už v době budování Etherea uvědomil problém se škálováním a rizika shardingu, a proto se rozhodl založit nový projekt, který by tato slabá místa řešil.

Společně s Woodem jsou hlavními představiteli Polkadot Robert Habermeier a Peter Czaban. Při ICO v roce 2017 se vybralo přes 144 mil. USD, což řadí Polkadot mezi desítku nejúspěšnějších ICO vůbec.
Kusama
Neoddělitelnou součástí Polkadotu je také Kusama. Pro mnohé to je pouze testnet, ale je potřeba si říci, že se jedná o funkční testnet s vlastní ekonomikou.

Kusama je takový rychlejší a živější bratranec Polkadotu. Veškeré nové funkce se budou testovat a implementovat nejdříve zde. To ale neznamená, že by se měla práce na Kusama hodit časem do koše. Naopak, bude i nadále sloužit jako funkční testovací ekosystém.

Kusama má stejnou architekturu a kód jako Polkadot, ale veškeré změny na projektu se implementují 4x rychleji než u Polkadot a pro týmy vývojářů jsou zde také nižší vstupní náklady pro získání Parachain slotu. Některé týmy/projekty například předpokládají, že spustí svůj Parachain napřed na Kusamě a až časem na Polkadot.
Mince
Nativní mincí v Polkadotu je DOT, který má hned několik typů využití. Jednak na platbu poplatků za přenos zpráv mezi Parachainy, potom také v rámci governance např. pro aktualizace protokolu a pak také pro bonding tokenů při vstupu Parachainů do sítě.

Tím, že Polkadot běží na konsensu NPoS, můžete svoje DOT tokeny využít pro staking. Konkrétně tedy tím způsobem, že je nominujete validátorům, kteří potom ověřují transakce a bloky v rámci sítě. Aktuálně je za stakování DOT odměna 13,83 % dle webu stakingreward.com.
Důležité odkazy
Pokud ovládáte dobře angličtinu, pak nejvíce informací včetně těch technických najdete na oficiální Polkadot wiki.

Československá komunita má však v Polkadot také svoje zastoupení, jedním z ambasadorů je Petr Menšík, který je také spoluzakladatelem FB skupiny Polkadot CZ/SK.

Polkadot i Kusama se v páru k BTC obchoduje zatím pouze na burze Binance, na jiných burzách v páru k USDT, nebo USD, případně k EUR.
Závěr
Polkadot není jen další z řady smart contract platforem, které mají za cíl konkurovat Ethereu. Polkadot je totiž celý ekosystém, který bude s veškerým dosavadním kryptosvětem včetně Etherea kooperovat a doplňovat jej.

Abyste si dokázali představit sílu ekosystému Polkadot, vězte, že na webu PolkaProject je seznam 350 zapojených projektů. Ale a rozhodně se nebude jednat pouze o nové projekty, např. jedním z oracle řešení bude ChainLink, bridge s BTC bude řešit Ren, do práce s daty zasáhne také OriginTrail apod.

Interoperabilita a dobré škálování jsou problémy, které ještě před pár lety nebyly tak ožehavým tématem, ale nyní s rostoucím objemem dat a uživatelů blockchainů již přišel čas na jejich řešení. Dr. Gavin Wood byl jedním z nejdůležitějších programátorů při založení Etherea a je také jedním z dominantních vývojářů Polkadot. A přesně na místa, kde nyní Ethereum tlačí bota, se při budování tohoto rozsáhlého ekosystému zaměřil. Polkadot má díky své architektuře využívající Parachainy nakročeno k tomu stát se jedním z hlavních hráčů na kryptoměnové scéně a efektivně tak doplňovat služby poskytované Ethereem. Třetí příčka v žebříčku CoinMarketCap by mu tedy rozhodně slušela.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Polkadot: seznamte se s blockchainem 3.0 pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Co je síťový konsensus a proč je u kryptoměn nutný

Jak dojít k síťovému konsensu
Pokud se mají dva lidé domluvit na čase setkání a každý má jiné preference, začnou se o tom bavit a většinou dospějí k dohodě, která vyhovuje oběma. Můžeme říct, že došli ke konsensu. Mohou nastat případy, kdy dohoda končí hádkou a lidé se nepotkají. Předpokládejme, že skupina lidí má stejné postavení a mají se také dohodnout na čase setkání. Obecně platí, že čím více lidí se bude dohadovat, tím déle to potrvá. Od určitého počtu lidí je dohoda nemožná a je nutné přejít k hlasování nad alternativami. Někdo musí určit pravidla, které k dohodě povedou. Tím vzniká konsensus.

V P2P sítích dochází ke konsensu nad tím, jaký blok se má zařadit do blockchainu. V článku se budeme zabývat tím, jak se mezi sebou uzly dokáží domluvit a dospět k síťovému konsensu.
Konsensus v P2P síti
Blockchainová P2P síť je tvořena určitým počtem uzlů, které mezi sebou dokáží komunikovat. Každý uzel je připojený k několika dalším uzlům ve svém okolí. Daný protokol obvykle uzlům umožňuje výměnu transakcí a bloků. Uzly si však mohou předávat další druh zpráv týkající se konsensu. Jakmile uzel pošle do světa třeba novou transakci, oběhne doslova celý svět. Uzly si ji mezi sebou začnou přeposílat. Do otevřené sítě se může kdykoliv připojit nový uzel. Síť mohou uzly také libovolně opouštět. Vzniká tak dynamická skupina uzlů, která se mezi sebou musí domluvit na přidání nového bloku.

Distribuovaný konsensus si můžete představit jako sadu pravidel nebo algoritmus, který každý poctivý uzel dodržuje. Rámec dohody je tak pevně definovaný. Každý uzel přesně ví co má dělat, co může od svého okolí očekávat a jak na to reagovat. Uzly musí fungovat autonomně, neboť v decentralizované síti není žádná autorita, která by něco nařizovala. Očekává se, že všechny uzly dělají totéž. Uzly si nemusí být 100% rovny a často tomu tak není. 

V síti mohou být uzly, které se dohodnout nechtějí, nebo chtějí podvádět. Dokonce se může stát, že podvodných uzlů může být víc a mohou spolupracovat. Skupina čestných uzlů tak může soupeřit se skupinou uzlů nečestných. Soupeření mezi dobrem a zlem nemusí nutně být o počtu uzlů v dané skupině. Jednotlivé uzly či skupiny mohou mít různou konsensuální sílu. Dominance čestných uzlů je hlavně o celkové konsensuální síle skupiny v porovnání se silou útočníků.

Obecně se dá říct, že k poctivému utváření síťového konsensu bude docházet za předpokladu, že potřebnou konsensuální sílu budou ovládat čestné nody. Za pozornost stojí, že toto musí platit i tehdy, když čestné uzly bojují mezi sebou o získání odměny. U některých protokolů stačí čestným uzlům disponovat s nadpoloviční konsensuální silou, u jiných to musí být více než dvě třetiny. 

Co je to vlastně ta konsensuální síla? Do veřejné sítě se může připojit kdokoliv a kdyby možnost způsobit škodu nic nestálo, bylo by relativně snadné škodit. Konsensuální síla tak nemůže být vázána na pouhé zapojení se do sítě. Účastníci tak musí být ekonomicky motivování k čestnému chování a současně mohou být potrestáni za pokusy o podvody. Jinými slovy, účastníci musí mít vlastní kůži ve hře. Konsensuální síla je tak spojena s nějakým ve fyzickém světě vzácným zdrojem. Provozovatelé uzlů potřebují tento zdroj získat, nebo jím disponovat, aby se mohli zapojit do síťového konsensu. Uzly současně nechtějí o tento zdroj zbytečně přijít za nepoctivé chování. Čím větší množství daného zdroje daný uzel má, tím větší má konsensuální sílu a také motivaci k čestnému chování.
Vzácné zdroje – něco za něco
Pojďme si konečně říct, jaké výhody konsensuální síla přináší. Uzel, který má určitou konsensuální sílu, má v síti nějaká speciální práva. Tato práva jsou spojena zejména s produkcí bloků, z čehož pramení výhody ve formě získání odměn. Pokud chce uzel mít konsensuální sílu, musí si koupit potřebné množství vzácného zdroje a až poté může podle pravidel protokolu vykonávat požadovanou službu. Protokol za dobrou služby odměňuje uzly digitálními mincemi. Tím si provozovatelé uzlů kompenzují konzumaci nebo nákup vzácného zdroje. Pokud se vzácný zdroj nekonzumuje a lze ho koupit jednorázově, mohou být odměny pro držitele zdroje vyšší. Případně může být déle udržitelný ekonomický model.

Dodejme, že útok na síť je spojený s vlastnictvím vzácného zdroje. Kdo chce útočit skrze konsensuální sílu, což není jediný myslitelný útok na síť, potřebuje mít vlastní kůži ve hře. Pravidla protokolu musí být nastavena takovým způsobem, aby se útočníkovi útok prodražil a on sám přišel o své bohatství. Síť by se měla v ideálním případě z útoku zotavit.

V Proof-of-Work (PoW) sítích je vzácným zdrojem elektrická energie, která se při utváření konsensu konzumuje. Lidé tak mohou být ve finanční ztrátě do doby, než od protokolu dostanou digitální mince, které mohou prodat na volném trhu. Po prodeji by lidé měli být schopni uhradit náklady za spotřebovanou energii. V Proof-of-Stake (PoS) sítích jsou vzácným zdrojem samotné nativní mince daného projektu. Lidé si je mohou koupit a tím získají permanentní konsensuální sílu. Odměnu tak může dostat každý držitel mincí.

Trochu paradoxně konsensuální síla nemusí přímo souviset s provozováním uzlu. V PoW sítích vám stačí disponovat výpočetní silou třeba prostřednictvím ASIC mineru a tuto sílu můžete delegovat na pool. Stačí, když pouze pool provozuje plný uzel. U PoS to funguje podobně. Majitelé mincí delegují na pooly konsensuální sílu a stačí jim k tomu pouze odlehčená peněženka. Konsensuální síla poolů je v PoW i PoS sítích závislá na množství delegované moci od ostatních aktérů. Tito aktéři jsou tak také odměněni za svoji účast na síťovém konsensu. Pokud by se pooly nechovaly čestně, lidé delegující konsensuální sílu mohou podpořit jiný pool. 

V PoW sítích odměnu distribuují operátoři poolů. PoS protokoly jsou schopné decentralizovaně odměnit všechny účastníky konsensu, neboť pro to mají veškeré potřebné informace přímo v blockchainu.

V ideálním případě je konsensuální síla v rukou těch, kteří to se sítí myslí dobře. Počet entit by měl být co největší a bez velryb. Praxe ukazuje, že je toho těžké docílit. Pokud je účast na síťovém konsensu profitabilní, je pro velryby snadné se zapojit. Skrze velký kapitál lze v síti získat silné, či dokonce dominantní postavení. Tomu v principu nelze zabránit. Je to inherentní vlastnost veřejných sítí.

Existují PoS sítě, které k utvoření síťového konsensu nepotřebují pooly a nový blok může vytvořit každý uzel, který disponuje minimálním požadovaným počtem mincí. Takové uzly se mohou stát pověřenými validátory konkrétního bloku a také za to získat odměnu. Tyto sítě jsou principiálně velmi dobře decentralizované, ale útočníkům může v některých případech stačit ⅓ mincí k úspěšnému útoku. Dodejme, že pooly vznikají tehdy, když se vyplatí sdružovat konsensuální sílu. Bitcoin je při svém spuštění neměl, ale od určité úrovně adopce byla jejich existence výhodná.

Cílem síťového konsensu je přidat nový blok, na kterém se shodne čestná většina uzlů v síti. Přesnější by však bylo říct že se přidá takový blok, za kterým stojí potřebná většina konsensuální síly. Síťový konsensus tak musí mít pravidla pro to, kdo má v daném čase vytvořit nový blok, jaký má mít blok podobu, a kdo bude blok validovat. Nutná jsou také pravidla pro výběr bloku, či celého řetězce bloků v případě, že je jich k dispozici více. Dále pravidla upravují odměňování a trestání. Postavení uzlů v P2P síti není obvykle rovnocenné a v mnoha sítích mají jednotlivé uzly různé role. Z pohledu decentralizace se většinou zkoumá počet uzlů, které mohou v dané síti vytvořit blok, případně daný blok validovat a potvrdit ho jako platný. 

Všimněte si, že síťový konsensus decentralizované sítě má hodně společného s demokracií, kde například při hlasování rozhoduje hlas většiny. Očekává se, že menšina bude rozhodnutí většiny respektovat. Vítězná většina získá právo rozhodovat a užívat si dalších výhod spojených s tím spojených, avšak menšina má právo na celý proces rozhodování dozírat a ozvat se v případě nesrovnalostí. Největší výhoda demokracie spočívá v tom, že jsme schopni zbavit se nepohodlného lídra a zvolit si někoho jiného. Tento princip je pro přežití decentralizované sítě také naprosto nezbytný. Pokud by skrze vzácný zdroj získal dominanci v síti podvodník a své pozice by zneužíval, lidé by síť opustili. V síti by totiž nepanoval princip demokracie, ale tvrdý diktát v podobě produkce bloků. 
Proč je vlastně nutné ke konsensu dospět?
Věřím, že na odpověď byste přišli sami. Každá kryptoměna musí být v první řadě co nejvíce decentralizovaná. To znamená, že neexistuje žádná autorita, která by odpovídala za ověřování transakcí a produkci nových bloků. Tuto činnost by měly v ideálním případě provozovat náhodně vybrané uzly. A protože se uzlům v principu nevěří, je potřeba na jejich činnost dohlížet. V daném časovém intervalu tak většinou navrhne blok jeden náhodně vybraný uzel a všechny ostatní uzly mají právo ověřit, že je blok validní. Alternativně může konsensus fungovat tak, že se náhodně vylosuje určitý počet ověřovacích uzlů, které platnost navrženého bloku potvrzují. Existuje tak daná skupina uzlů, která může nový blok odmítnout, pokud není v pořádku. Rozhoduje se podle vůle většiny. Ostatní uzly už pak blok pouze akceptují. 

Dalším důvodem je, že je potřeba transakce ověřovat vůči sobě navzájem. Nějaký uživatel by se totiž mohl pokusit utratit jednu minci vícekrát, a kdyby každou transakci ověřovaly jiné uzly bez daného kontextu, mohlo by mu to projít. To samé by se mohlo stát, kdyby bylo možné, aby dva uzly vytvořily ve stejný čas každý svůj blok a oba by byly sítí akceptované. To je samozřejmě nežádoucí. Síť musí být schopna těmto útokom zamezit, stejně tak jako musí být schopna hlídat si správný počet mincí v oběhu a další věci. Proto se bloky přidávají po jednom a skládají se za sebe. Pokud v daný moment existuje více kandidátů na přidání do blockchainu, vybere se podle nějakého pravidla protokolu pouze jeden blok. Pojďme se nyní podívat jak se ověřují transakce.

Alice je podvodnice a snaží se utratit minci M dvakrát. Vytvoří proto následující transakce.

Transakce 1: Alice pošle minci M na adresu A.

Transakce 2: Alice pošle minci M na adresu B.

Transakce 1 je poslána jako první a jedná se o platbu v obchodě na adresu A. Transakce 2 je poslána jako druhá a mince M se má připsat na adresu B, která patří také Alici. Alice se snaží zaplatit, odnést si zboží a zároveň nepřijít o minci. Každý uzel zodpovědný za vytvoření bloku prochází všechny transakce, které chce vložit do bloku. S tímto podvodem se samozřejmě počítá a uzel lehce pozná, že mince M se utrácí dvakrát. Uzel akceptuje pouze jednu transakci na základě výše poplatku či času odeslání. Druhá transakce se zahodí.
[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=cOc7V64HUDQ[/embedyt]
Teoreticky se může stát, že se v danou chvíli vytvoří dva validní bloky, kde jeden kandidát obsahuje transakci 1, zatímco druhý uzel vložil do bloku transakci 2. Obě transakce se tak mohou krátkodobě jevit jako potvrzené. Pravidla protokolu však počítají i s touto možností, takže jeden blok zůstane validní, zatímco druhý se zahodí či osiří a to včetně jedné z transakcí. Pokud se pravidla protokolu vymyslí a implementují správně, Alici se podvod nezdaří. Vždy je dobré vědět, jak přesně konsensus funguje, abyste věděli, kdy jsou mince skutečně vaše. Jedno potvrzení, tedy přidání transakce do bloku, nemusí stačit. Většinou se musí čekat na více potvrzení, tedy do doby, než se podaří přidat více bloků za blok s vaší transakcí.

U PoW sítí jsou to minuty až hodiny. U PoS sítí můžete mít jistotu během minuty. Existují sítě, které garantují finalitu transakce v momentě kdy se objeví v bloku, neboť nehrozí, že v daném intervalu vznikne více kandidátů na nový blok. Jistotu tak můžete mít do několika vteřin.

Pokusit se utratit jednu minci dvakrát může každý, kdo mince vlastní, a to včetně toho, kdo navrhuje nové bloky. Nový blok tak nesmí být automaticky považovaný za platný a je třeba jej ověřit ostatními uzly v síti. Ostatní poctivé uzly v síti provádí validaci transakcí v novém bloku, takže pokud by blok obsahoval obě výše uvedené transakce, poctivé uzly by si ho do své verze blockchainu nezařadily. Pokud v síti probíhá aktivní schvalování bloku nějakou skupinou uzlů, skupina by blok odmítla a hříšníka hned penalizovala. Uzly se tak navzájem hlídají.

Je dobré zmínit, že ověření je dvojnásob důležité z pohledu toho, kdo přidává další blok. Další přidaný blok totiž zdvojnásobí šanci na to, že ten předchozí v blockchainu zůstane. Proto je žádoucí, aby se uzly v přidávání bloků navzájem střídaly a jejich množství bylo co největší. Uzly by neměly dopředu vědět, v jakém pořadí se na ně dostane řada co se týče produkce bloků. Výběr by měl být náhodný a nedeterministický. Pokud by měl podvodný uzel velkou míru jistoty v tom, že je schopný přidat třeba 5 bloků v řadě, pokus o podvod by se mu mohl podařit.

Na konsensus se můžete dívat jako na shodu většiny uzlů nad přidáním nového bloku. K síťovému konsensu dochází v pravidelných intervalech, takže se neustále přidávají nové bloky s transakcemi. Je to tedy nikdy nekončící proces. Dokud budou většinu tvořit poctivé uzly či aktéři, nebude docházet k podvodům. Teoreticky to platí i v případě, že většinu tvoří jeden jediný uzel či aktér, který se chová poctivě. Zde je však malá míra jistoty, že tato entita své chování nezmění. Decentralizace je důležitá hlavně kvůli důvěře lidí v danou síť. Uživatelé si musí být jistí, že jednotlivec nemůže zničit dlouho budovanou důvěru a tím také hodnotu mincí či celý budovaný ekosystém. Na případný podvod se může velmi rychle přijít, nicméně útočníkovi to může být jedno. Vysoká míra decentralizace je důležitá také z pohledu odolnosti vůči externím útokům, necenzurovatelnosti transakcí, nějakém interním intrikám, či zneužití pozice silnějších aktérů. 

Pokud bych měl utváření konsensu popsat co nejobecněji a jednoduše, udělal bych to asi takto. Čas je rozdělen na stanovené časové úseky a v každém z nich se očekává vytvoření bloku. Blok v daném časovém úseku navrhuje jeden náhodně zvolený uzel. Můžeme mu říkat producent bloku. Při výběru hraje roli konsensuální síla, která ovlivní výběr uzlu s právem blok vyprodukovat. Všechny ostatní uzly jsou v daném časovém úseku v roli validátorů bloku. V dalším časovém úseku se role producenta změní. Blok zůstane v blockchainu pouze tehdy, pokud ho většinově akceptují entity, které disponují potřebným množstvím konsensuální síly. 

Pokud bychom se vrátili k naší úvodní úvaze o navržení času, řekli bychom, že čas vždy navrhuje jeden člověk a pokud to vyhovuje většině, všichni se sejdou právě v daný čas. Na setkání někdo jiný navrhne další čas setkání a vše se opakuje. Většina akceptuje navržený čas jen v případě, že je validní. Hlasování může proběhnout třeba tak, že ruku zvednou všichni ti, kdo souhlasí. Ruce se sečtou a pokud je jich většina, navržený čas platí.

Nelze například navrhnout čas setkání v minulosti, neboť by se skupina nikdy nesešla. K dalšímu konsensu by tedy už nikdy nedošlo. V takovém případě většina účastníků čas neakceptuje a někdo jiný musí navrhnout jiný validní čas setkání. Kdyby čas navrhoval stále dokola ten samý člověk, byl by to zřejmě nějaká autorita s nadřazenými právy. Tomu se v případě decentralizace chceme vyhnout. Náhodnost volby navrhovatele času se dá v tomto případě realizovat skrze známou hru tahání zápalek. Kdo si v daný čas vytáhnou tu nejdelší, dostane právo navrhnout čas. Důležité je zajistit, aby došlo k dalšímu setkání. 
Jak navrhnout dobrý síťový konsensus
Síťový konsensus bychom mohli posuzovat z mnoha různých úhlů pohledu. Designéři distribuovaných protokolů většinou balancují mezi dvěma klíčovými vlastnostmi: životnost či životaschopnost (liveness) a korektnost (safety/correctness). Český překlad může být trochu matoucí, pojďme se podívat na význam termínů skrze příklad.

Řekněme, že v síti jsou dva či více uzlů, které se chtějí vzájemně domluvit na nějaké hodnotě třeba od 1 do 1000. Každý uzel může mít jiný návrh. Cílem je, aby se domluvili na hodnotě, se kterou budou všichni souhlasit. V kontextu blockchainu to může znamenat, že uzly budou souhlasit s novým blokem a to včetně všech transakcí v něm. Síťová korektnost klade důraz na to, že nesmí dojít k problematickému, či rozpornému konsensu. Jinými slovy, v ideálním případě by měly všechny uzly souhlasit s jedním návrhem. Žádný poctivý uzel není nucen akceptovat z jeho pohledu nevalidní data.

Vedle toho musí platit, že ke konsensu někdy v očekávaném časovém úseku dojde. Musí se zajistit životnost konsensu. Uzly nesmí skončit v nějakém nekonečném dohadování se mezi sebou jen proto, že má každý jiný názor. Síťová životnost klade důraz na to, že k dohodě v daném časovém intervalu vždy dojde a to i skrze případné neshody. Protokol se nesmí zastavit a musí být schopný vyhrabat se z případných problémů či útoků.

Korektnost zajišťuje, že nikdy nedojde k něčemu špatnému, zatímco životnost zajistí, že k něčemu dobrému nakonec vždy dojde. V otevřených distribuovaných sítích se vše komplikuje tím, že se v ní nacházejí útočníci. Mohou v ní být uzly, které se domluvit nechtějí. Distribuované sítě se musí s útočníky vypořádat a musí být schopné na určité úrovni zajistit korektnost i životaschopnost. Teorie říká, že obě vlastnosti nemohou být plně uspokojeny.

Životaschopnost a korektnost mají vliv na kvalitu ostatních vlastností protokolu. Většinou nás zajímá úroveň decentralizace, škálovatelnost, rychlost, za jakou jsou uzly schopné se domluvit, férovost konsensu, co se týče odměňování účastníků, možnost aktivně se přidat k utváření konsensu, finalita transakcí a bloků, cena za konsensus, možnost přežít útok, a mnoho dalších. Vysvětlení všech pojmů by vydalo na samostatný článek, nicméně věřím, že většina vlastností je už z názvu zřejmá. V principu neexistuje dobrý či špatný konsensus. Vždy je to o rovnováze vlastností pro daný účel a o kvalitě implementace. Protokol zaměřený na rychlé transakce může upřednostňovat rychlost na úkor decentralizace. Decentralizace bude klíčovou vlastností pro vytvoření nové formy tvrdých peněz. Obě varianty musí být v první řadě bezpečné. Jakmile by uživatelé přicházeli o peníze, sítě by nepoužívali. 

Pojďme se nyní podívat na Nakamoto konsensus, který jako první použil Satoshi Nakamoto v Bitcoinu. Co myslíte, upřednostňuje PoW životnost nebo korektnost?
Jak funguje Proof of Work
Než si na otázku odpovíme, podíváme se, jak v Bitcoinu vzniká nový blok. Předpokládejme, že jsme na začátku nového cyklu a uzly se mají domluvit na přidání dalšího bloku. V následující části záměrně zanedbám existenci poolů a budu se bavit pouze o uzlech, neboť protokol o poolech v podstatě neví. Možná by bylo přesnější říct, že současná pravidla Bitcoin protokolu nebrání jejich existenci. 
Všechny uzly, které akceptovaly dorazivší nový blok, začnou s těžbou nového bloku. Jelikož se tato informace šíří sítí postupně, uzly nezačínají přesně ve stejný moment. 
Každý uzel v síti si z mempoolu vybere validní transakce dle svého uvážení (většinou dle výše poplatku) a naplní jimi nový blok. 
Uzly mezi sebou soutěží v tom, kdo rychleji vyřeší energeticky náročnou úlohu a předloží náležitý důkaz o vyřešení. Náročnost úlohy se upravuje tak, aby zabrala přibližně 10 minut. Uzlům to však může zabrat klidně hodinu, ale také méně než 10 minut.
Jakmile některý z uzlů najde řešení, propaguje blok na ostatní uzly a to včetně důkazu o vyřešení. Uzel začne jako první pracovat na dalším bloku. Jakmile ostatní uzly zvalidují, že důkaz i transakce jsou v pořádku, přestanou pracovat na aktuálním bloku a začnou také pracovat na dalším novém bloku. Vše v podstatě začíná od kroku 1. Všimněte si, že vítěz v podstatě zhatí práci ostatních uzlů, co se týče práce na aktuálním bloku.
Už znáte odpověď na otázku? Nakamoto konsensus klade větší důraz na životnost na úkor korektnosti. Protokol není schopen zajistit finalitu nově vytvořeného bloku. Vše se v podstatě řídí jediným pravidlem. Pravý a validní je ten řetězec bloků, na kterém se odvedlo více práce. Pokud by dva uzly vytěžily blok v přibližně stejný čas, oba bloky by byly v danou chvíli validní. Až další přidané bloky rozhodnou o tom, který z bloků se zahodí. Zajímavé je, že uzly se v podstatě vůbec nedomlouvají na tom, jaké transakce v bloku budou či nebudou, nebo na jaký blok se bude navazovat v momentě, kdy vznikne rozvětvení blockchainu (vidlička/fork). Bitcoin protokol je v podstatě nezastavitelný. Všechny uzly soutěží o přidání bloku, neboť chtějí  získat odměnu. Uzly o sobě navzájem nemusí ani vědět. Je úplně jedno, jestli v danou chvíli soutěží 100 uzlů, nebo jeden jediný. Důležité je předložit důkaz. 

Ostatní uzly nový blok akceptují tak jak je, pokud je po všech stránkách validní. Tím, jak se blok šíří sítí, upravují si jednotlivé uzly svoji verzi blockchainu. Pokud blok vyhovuje pravidlům, nedá se nikterak a nikde reklamovat. 

Pokud bychom se vrátili k naší analogii se skupinou lidí domlouvající se na čase, tak v případě Bitcoinu vše probíhá tak, že se všichni postaví na start náhodně dlouhého závodu (práce) a kdo doběhne jako první, navrhne čas. Pokud je čas v blízké budoucnosti (splňuje pravidla), tak s tím všichni automaticky souhlasí bez jakéhokoliv dalšího hlasování (nehlasuje se zdvižením ruky). Během velmi krátké chvíle už všichni zase běží doslova jak o závod.

Lidé nemají na pochyby čas, neboť všichni ostatní běží a pracují na návrhu nového času setkání. Nemá smysl si stěžovat, protože s každým novým závodem se stejně šance na úspěšnou reklamaci snižuje. Pokud by chtěl někdo měnit minulé časy setkání (přepsat historii), musel by se vrátit zpět na předešlé startovní čáry a pokusit se dostihnout závodníky, kteří však stále pádí kupředu. 

U Bitcoinu je zajímavé to, že vznik poolů nevyžadovalo změnu pravidel protokolu. V současném uspořádání mezi sebou nesoutěží všechny uzly v síti, ale pouze pooly. Ostatní plné uzly nemají žádné konsensuální právo, ze kterého by plynula přímá odměna. Tyto uzly se přesvědčí, že je navržený blok validní a pokud ano, upraví si svůj blockchain. Pooly plně převzaly konsensuální právo, které jim delegují těžaři. Nyní se přemýšlí nad tím, jak rozhodovací moc více distribuovat na více subjektů.

Řekli jsme si, že PoW upřednostňuje životnost. To ale neznamená, že by byl nějak špatný v korektnosti. Uzly (pooly) dopředu neví, kdo přidá další blok. Navíc na novém bloku se začne pracovat až poté, co se v síti rozšířil nový validní blok. Tím je zaručeno, že transakce v bloku jsou validní. Kdyby se šířil blok s jedinou nevalidní transakcí, zahodil by se. Respektive důležité je, že ho zahodí hlavně pooly, které pracují na bloku. Ty by tak pokračovaly v těžbě bloku. Konsensuální práva spojená například se zařazením transakcí do bloku a její případnou cenzurou, či výběru bloku, na kterém se bude pokračovat, jsou plně v režii poolů. Ostatní uzly v podstatě jen akceptují vůli poolů. 

Když se nad tím více zamyslíte, tak zjistíte, že se vlastně není nad čím domlouvat. Co se týče transakcí, tak uzly nemusí mít nutně zásadně jiný názor na to, jaké transakce do dalšího bloku vložit. Cílem je co nejrychleji odbavit všechny validní transakce. Bloky se tak budou lišit pouze v počtu či pořadí transakcí. Proto je v případě kryptoměnových sítích možné akceptovat vůli jednoho uzlu, který blok aktuálně navrhnul. Jednotlivé uzly zkrátka nemají potřebu prosadit v daném kole své preference. To však neznamená, že by tuto činnost mohl vykonávat pouze uzel jediný. Ve hře jsou další klíčové věci, které jsou spojené s rozhodovací mocí. Bez další hlubší analýzy můžeme konstatovat, že korektnost je u PoW sítí dobře zajištěná. 

Krása Nakamoto konsensu spočívá v tom, že nový validní blok může vzniknout bez nutnosti dohody mezi uzly. Není potřeba něco navrhnout, poté čekat na odpovědi a ty pak případně vyhodnotit. Dokonce není ani nutné dohodnout se na tom, kdo bude navrhovatelem nového bloku. Nevýhody z pohledu konsensu jsou spojeny hlavně se zdrojem, přes který se konsensuální moc distribuuje na pooly. Pooly chtějí získat odměnu co nejčastěji, takže mezi sebou bojují o hashrate. Čím vyšší hashrate daný pool má, tím více odměn má šanci získat. Vytvořit jeden blok trvá Bitcoinu průměrně 10 minut a vzhledem k tomu, že blok není finální, je třeba počkat na více potvrzení. Finalita transakcí se tak může dostat až na hodinu. Další nevýhodou je rozvětvování blockchainu. Tento text ale nemá za cíl zabývat se všemi výhodami či nevýhodami.
Jiné přístupy ke konsensu
Pojďme si letem světem projít alternativní přístupy. Některé PoS protokoly upřednostňují korektnost nad životností. Na základě pravidel protokolu se ví, jaký uzel má v daném okamžiku vytvořit nový blok. Může a nemusí existovat skupina uzlů, které jsou pověřené validací bloku a mohou ho aktivně odmítnout před tím, než se blok dostane na uzly bez konsensuálního práva. Výhoda spočívá v tom, že k vytvoření bloku může dojít v řádech vteřin a nemusí docházet k rozvětvení blockchainu. Pokud k rozvětvení dojde, je problém rychle vyřešený.

V ideálním případě by k rozvětvení blockchainu nemělo docházet, neboť je nepříjemné, když je transakce potvrzena a po nějakém čase opět není (nebo je potvrzena ve dvou soupeřících blocích). U PoW i PoS sítí většinou platí, že čím je blok producerů více, tím více může vznikat rozvětvení. Platí to hlavně pro sítě, kde mezi sebou v každém kole producenti bloků bojují o vytvoření bloku. Existují sítě, kde k rozvětvení blockchainu nedochází vůbec, takže finalita transakcí je okamžitě platná s prvním potvrzením. 

V blockchainových P2P sítích se vše důležité točí kolem uzlů, které produkují bloky. Jedna z požadovaných vlastností z pohledu decentralizace je reálná možnost zapojit se do tohoto procesu a získat odměnu. To s sebou nese nevýhodu v tom, že počet takových uzlů může růst, což sice zvyšuje decentralizaci, ale zesložiťuje konsensus. Kdyby měly PoW sítě větší počet poolů, častěji by docházelo k rozvětvení blockchainu. U některých PoS sítí by to mohlo zkomplikovat dohodu mezi uzly s konsensuálním právem, neboť by to kladlo vyšší nároky na vzájemnou komunikaci. Mnoho projektů má statický počet blok producentů, kteří jsou nějakým způsobem voleni, nebo je jim konsensuální moc delegována. Větší výzvou je vytvořit PoS konsensus, který může mít dynamický počet blok producentů.

Takové sítě už také máme. Některé PoS sítě mají principiálně velmi podobný konsensus jako PoW sítě, upřednostňují tedy životnost nad korektností. Rozdíl je především ve výběru uzlu, který získá pověření pro výrobu bloku v daném čase a předložení kryptografického důkazu o získání pověření. Blok se poté šíří síti úplně stejně jako je tomu u PoW sítí. Ostatní uzly ověří transakce a důkaz o pověření. 

Nedá říct, že pokud síť upřednostňuje korektnost, že je na tom nutně špatně ohledně životaschopnosti. Vždy je to o rovnováze a je třeba dobře zvažovat další vlastnosti sítě jako decentralizace, bezpečnost a škálovatelnost. Pokud je důraz na korektnost přehnaně vysoký a dojde k nějakému nečekanému problému, může dojít až k zastavení utváření konsensu. Nový blok se prostě nepřidá, neboť na něm nepanuje většinová shoda. V blockchainovém prostředí dává větší smysl upřednostnit životaschopnost nad korektností, a to hlavně z toho důvodu, že účastníci konsensu by se v otevřené síti neměli navzájem znát, natož spolu řešit tento typ problému. Toto je extrém, ke kterému by dojít nemělo, ale v praxi jsme to viděli. 
Závěr
Veřejné blockchainové P2P sítě jsou unikátní svými ekonomickými modely. Síťový konsensus musí být spojen s nativními mincemi projektu. Pokud tomu tak není, je něco špatně a tyto sítě nejspíš nebudou veřejné, decentralizované, nebo bezpečné. Konsensuální moc se musí nějak rozumně distribuovat na uživatele sítě, nebo alespoň na významnou část autonomních subjektů. Ekonomická motivace nezávislých subjektů k čestnému chování a možnost se tohoto procesu účastnit je na veřejných sítích to nejcennější. Musí však být zajištěno, že je ekonomický model dlouhodobě udržitelný. To může být velký problém, neboť se musí pracovat s nějakým dynamickým ekonomickým modelem, který bude v čase zásadně ovlivňovat síťové vlastnosti.

Prostředí a míra adopce jsou také dynamické procesy a dlouhodobě může být složité zachovat původní ekonomický model. Chtěli bychom budovat sítě, které budou decentralizované, škálovatelné a bezpečné, vše se však spoléhá na vzácný zdroj, který k distribuci moci slouží. Konsensuální moc se dá koupit, takže se dá očekávat, že veřejné sítě budou tíhnout k centralizaci s tím, jak bude růst jejich finanční a sociální vliv na společnost. S vyšší mírou adopce tak přijdou tlaky, se kterými se budou muset jednotlivé projekty nějak popasovat. Bude trvat ještě několik desetiletí, než budeme bezpečně vědět, že současné koncepty fungují dobře.

Boj proti centralizaci protokolů může proběhnout na úrovni práce se zdrojem samotným, což by protokolu umožnilo více dohlížet na svoji decentralizaci. Síťový konsensus je hlavně o definovaných pravidlech. Jaká jsou pravidla, taková síť bude. Pokud pravidla většině účastníků nevyhovují, musí se změnit. To však klade vyšší nároky na propojení s fyzickým světem, které však stejně existuje. S decentralizací rozhodně u konce nejsme. Vše důležité je teprve před námi. Zejména u Bitcoinu bude zajímavé sledovat dění po dalších půleních. 

Nakamoto konsensus je dnes velice dobře popsaný a vyučuje se na univerzitách. Dobře známe jeho silné a slabé stránky. Sami byste mohli najít mnoho návrhů na vylepšení. Blockchain sítě dnes nevznikají pouze díky ICO mánii, ale mají zázemí univerzitního prostředí. Jsou projekty, které navázaly spolupráci s univerzitami záměrně, aby se největší mozky naší planety mohly podílet na bádání ohledně síťových konsensů, ale třeba také na pokročilých kryptografických funkcích. Navíc se tím projekty krásně decentralizují kolem IT odborníků, kteří mohou být ochotni postavit svoji kariéru na bádání nad nějakým problémem. Jeden z nejpokročilejších běžících síťových konsensů vznikl na MIT.

Tohle je velký krok vpřed, neboť je to důkaz toho, že jsme na začátku něčeho velkého. Pokročilé technologie máme. Nyní je třeba se zeptat, jakým způsobem zvýšit jejich adopci. Už nyní se o veřejné sítě zajímají firmy, banky a nadnárodní instituce. S poptávkou nejspíš nebude problém. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Co je síťový konsensus a proč je u kryptoměn nutný pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Twitter výběr – bitcoinové novinky a nejlepší tweety

Elon Musk zase reaguje na Bitcoin
Není to poprvé, co Elon reaguje na tweety o Bitcoinu. O předchozích tweetech jsem vás informoval v minulém článku.

Ben Mezrich je spisovatel, který napsal knihy Bringing Down The House a Accidental Billionaires. Ve svém tweetu napsal, že už nikdy neodmítne platbu v bitcoinu. Na to Elon odpověděl, že on také ne. To rozproudilo bitcoinové zastánce, aby Elonovi předali aspoň krátké informace obsažené v tweetu.

Robert Breedlove je známý bitcoinový influencer, o jeho přínosných článcích o Bitcoinu jsem vás informoval již dříve. Robert získal pozornost Elona, když mu popsal jeho definici peněz. Podle Roberta jsou peníze prostředek pro přesun hodnoty v prostoru a času. Zlato je vhodné pro udržení hodnoty v čase a fiat měny jsou zase vhodné pro přesun hodnoty v prostoru. Bitcoin je unikátní v tom, že optimalizuje obě výhody a je vhodný pro přesun hodnoty v prostoru i čase.

Tahle definice Muska přiměla přemýšlet, protože odpověděl v následujícím komentáři, jak si definici peněz představuje on. Dle této definice jsou peníze pouze informační systém pro alokaci práce. V jeho pohledu by měla vyhrát měna, která má nejnižší chybu a zpoždění. Také dodal, že víc podstatné je vytváření hodnoty pomocí zboží a služeb.

Dle mého názoru Bitcoin tuto definici splňuje nejlépe ze všech mě známých měn. Především díky vícevrstvé architektuře lze dosáhnout nejnižší odezva. Fiat měny mají spoustu chyb a šumu způsobených navyšováním peněžní zásoby. Zlato má zase obrovské zpoždění, kvůli své fyzické formě, i přes různé ETF instrumenty. A různé kryptoměnové alternativy jsou náchylné na chybu, kvůli nízké decentralizaci.

A lesson for @elonmusk
Money is simply a tool for moving value across spacetime.

Gold was great for moving value across time, but not space.

Fiat currency is great for moving value across space, but not time.#Bitcoin is optimized for moving value across both space and time.

— Robert Breedlove (@Breedlove22) January 10, 2021

 
Používání bitcoinu v Pákistánu roste
Jedna z kritik bitcoinu, kterou jsem často slyšel je, že je k ničemu. To se ze stabilní demokratické země se stabilní prací říká docela lehce. Každý, kdo nezažil hyperinflaci ani totalitní režim může tvrdit, že bitcoin je k ničemu, protože nepocítil na vlastní kůži hlavní problém fiat měny. Jak nám ukazuje spousta příkladů, když měna nebo stát samotný nefunguje jak by měl, lidé začnou víc používat bitcoin. V Pákistánu je vidět zvýšený zájem o bitcoiny i přes zákaz státní banky.

The bitcoin adoption in Pakistan is increasing at a fast pace even it’s banned by the State Bank of Pakistan.
Most freelancers working in tech industries from Pakistan get paid in #bitcoin which brings more liquidity in the country.

1/6 https://t.co/OGnHwmwzov

— Farooq Ahmed (@FarooqAhmedX) January 14, 2021

 
Jack Dorsey se rozepsal o zákazu Trumpa
Jack Dorsey (CEO Twitteru) se rozepsal o banu účtu Donalda Trumpa. Někteří tento akt brali jako vítězství, ale Jack se o tom rozepisuje jako o prohře. Píše o tom, že po několika upozornění a varování museli přikročit k zákazu účtu. Hlavním důvodem pro tento ban bylo offline nebezpečí na lidských životech na základě online veřejných projevů. Tvrdí, že Twitter byl k tomuto aktu v podstatě dotlačen a neměl jinou možnost. Z dlouhodobého hlediska chápe tento precedens jako nebezpečí do budoucna. Síla jedné společnosti nebo jednoho člověka částečně umlčet. Z dlouhodobého hlediska doufá, že Twitter se stane decentralizovaný a nezávislý na společnosti. Pod vedením Twitteru existuje malý tým vývojářů, kteří vyvíjí decentralizovaný standard pro sociální sítě.

Jackovi se líbí Bitcoin, především protože vytváří model technologie, která není kontrolovaná jednou společností nebo státem. Dle jeho názoru je to přirozené pro internet a je možné, že se tímto směrem budou ubírat další aplikace na internetu.

I do not celebrate or feel pride in our having to ban @realDonaldTrump from Twitter, or how we got here. After a clear warning we’d take this action, we made a decision with the best information we had based on threats to physical safety both on and off Twitter. Was this correct?
— jack (@jack) January 14, 2021

 
ECB by chtělo více regulovat Bitcoin
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagarde by ráda regulovala Bitcoin. Ve svém projevu řekla, že musí být regulován, protože pomocí bitcoinů jsou prány peníze. Je přímo pokrytecké, že zrovna Lagarde tohle tvrdí, když sama byla usvědčena z nedbalosti a vykoupení za státní peníze. Většina odborníků se shodne na tom, že tento výrok je kompletně lživý. Lisa Short ve svém tweetu uvádí 3 důvody, proč tvrzení prezidentky ECB neplatí:
Praní špinavých peněz se dělo i před Bitcoinem
Existuje celý seznam bankovních institucí, které v r. 2020 dostaly pokutu za praní peněz  (AML – Anti-Money Laundering)
V minulém roce pokutu za praní peněz nedostala žádná kryptoměnová instituce
Projev Christine Lagarde byl dle mého názoru lživý, nebo aspoň velmi zavádějící a se záměrem šířit strach z Bitcoinu. Doufejme, že naši představitelé a úředníci včetně Lagarde se budou dále vzdělávat a v budoucnu budou činit informované rozhodnutí.

Let’s call this as it is, false information!
1. Money laundering did not start with #Bitcoin
2. Name the huge list of banks fined for AML failures in 2020
3. Name just ONE #blockchain exchange who failed? Just one!!
This sort of ignorance is inexcusable.https://t.co/Akji4od1Ls
— Prof. Lisa Short #CryptoAunty #SMEs (@lisagshort) January 14, 2021

 
Ne každý může pochopit přínos Bitcoinu
Stephen Diehl je softwarový inženýr, který bydlí v Londýně. Na svém twitterovém účtu sepsal vlákno, které začíná slovy, “pojďme prodiskutovat environmentální dopad Bitcoinu”. Tento programátor ale o žádnou diskuzi  nestojí, neboť má pod tímto příspěvkem komentáře zakázané. Bohužel i tak se toto twitterové vlákno virálně šíří, i přes jeho lži o tom, že Bitcoin nic nepřináší.

Jediný způsob, jak na toto vlákno reagovat se stal retweet, který využil i Alex Gladstein (ředitel pro strategii v Human Rights Foundation). Alex se díky jeho práci jistě setkal s mnoha případy, kdy Bitcoin pomohl lidem v nesnázích. Alex píše o tom, že Stephen ze svého klidného místa v Londýně nezažil diktaturu, kolaps měny, sankce a finanční izolaci. Pro různé organizace se bitcoinové dary staly jediným zdrojem financování. V odpovědi zasílá i článek s mnoha případy, kdy bitcoin vyřešil jinak neřešitelnou situaci. Tedy bitcoin řeší spoustu problémů. Nehledě na všude přítomnou inflaci a tisknutí peněz.

Dále Alex poukazuje na to, že Stephen záměrně zamlčuje fakt o využívání především obnovitelné energie pro těžení bitcoinu, která by v mnoha případech jinak vůbec nebyla využita. A také je těžení bitcoinu využito na snižování zbytečného pálení přebytečného plynu.

Diskuze okolo environmentálních dopadů je složitá a nemá jasný závěr, ale jedno je jisté – ignorování faktů jako přínos Bitcoinu, nebo podíl obnovitelné energie otevřené diskuzi nepomůže.

1/ This thread, unfortunately going viral, is filled with privileged ignorance.
The author, @smdiehl, is a software engineer in London.

He’s never had to deal with dictatorship, a collapsing currency, sanctions, financial isolation, or extortionate remittances. https://t.co/mazXwv9hEu

— Alex Gladstein (@gladstein) January 18, 2021

 
Pomp o špatné ekonomice USA
Pomp (Anthony Pompliano, Bitcoin influencer) se v twitterovém vlákně rozepsal o špatné finanční situaci Spojených států. Od roku 2009 americký stát ve svém příjmu na daních vydělal každý rok více než rok předešlý, dokonce od roku 2009 se zisk zdvojnásobil. A přesto utrácení státu je tak velké, že je od roku 2001 stát každý  rok v mínusu. Pomp to připodobňuje k závislosti na drogách, vždy je potřeba stále větší a větší dávka. Tento problém započal v r. 1971, kdy se upustilo od zlatého standardu a nic tak nebrání navyšování peněžní zásoby.

The United States is in really bad financial shape.

The government has taken in more federal income tax every year since 2009, yet they lose more and more money each year.

Time for a thread 👇🏽👇🏽👇🏽
— Pomp 🌪 (@APompliano) January 17, 2021

 

Zde musím Pompovi vyčíst minimálně to, že tento graf je v absolutních číslech, takže vypadá hrozivě. Pokud bychom si dluh zobrazili jako procento z hrubého domácího produktu (GDP), tak bychom zjistili, že kolem roku 1929 byl dluh 300%. V dnešní době je opět na podobných číslech, což je sice pořád hodně, ale není to poprvé, co se stát ocitá v takové situaci. V každém případě, tento dluh se bude muset vyřešit a nejpravděpodobnější způsob jakým se vždy v minulosti řešil, je inflace. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Twitter výběr – bitcoinové novinky a nejlepší tweety pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Týdenní přehled – bitcoin prochází korekcí a další zprávy

Bitcoin v korekci
Po enormním vzestup se na grafu Bitcoinu konečně rýsuje již dlouho očekávaná korekce. To je logické vyústění extrémního růstového trendu. Kdo sleduje pravidelně naše analýzy, nemusí být ani překvapen. Nacházíme se na cenách, kdy mnoho hráčů na trhu prodává s enormními zisky. Na trhu jsou také noví retail investoři, kteří mají “slabé ruce”. 

Zkušení tradeři tak mají dobrý důvod k prodejům, protože cena je relativně vysoko. Noví retail investoři právě zažívají krušné chvíle a část z nich nevydrží tlak klesající ceny a budou také prodávat. A najednou je na světě korekce. 

Při pohledu na týdenní graf vidíme, že korekce prozatím dosáhla na 25% od úplného topu na $42 000. V bull marketu jsou běžné silné korekce okolo 40% předchozí ceny. Obvyklá hladina, ke které korekce v bull marketu míří, je 20 týdenní klouzavý průměr. 

Pokud by cena klesla až k této hodnotě, tak bychom zažili korekci o dalších 38%. Hladina 20 WMA je nyní na cenové úrovni $19 500. Jako pravděpodobná varianta se tak nyní jeví pokračující korekce. V komunitách nyní nicméně nadále panuje silně optimistická nálada a korekce je vnímána jako příležitost k nákupu. 

Při pohledu na 4H graf je vidět, že nynější pohyb je vyústěním formace klesajícího trojúhelníku. To je klasická bearish formace. Jak dlouho bude korekce trvat a kam až cena bitcoinu spadne, není možné říci. Zájem o Bitcoin a kryptoměny je momentálně na vzestupu a to jak u retail investorů, tak i ze strany institucí. 
Grayscale opět nakupuje – 700 milionů dolarů za 16 tisíc BTC
Na konci prosince přerušila společnost Grayscale možnost nových investic do jejich fondů. Tento krok dělá Grayscale periodicky a nejedná se o výjimečnou událost. V podstatě se jedná o formu “údržby fondů”. 

Když v minulých dnech Grayscale opět otevřel své brány novým investorům, tak okamžitě do fondů přiteklo nových 700 milionů dolarů. Za ty Grayscale nakoupil přibližně 16 tisíc bitcoinů. 

Jedná se o vysoce důležitou zprávu. Institucionální hráči, kteří Grayscale využívají, se nebojí nakupovat ani na hodnotách okolo 35 tisíc dolarů za minci. Ani ostatní kryptoměny nepřišly zkrátka. Ačkoliv není veřejně známo, kolik financí šlo do altcoinů, tak při jednoduchých počtech je jasné, že alespoň 100 milionů dolarů míří do jiných kryptoměn než je bitcoin. 

CEO Grayscale již v minulém roce řekl, že existuje široká skupina institucionálních investorů, kteří nakupují pouze a výhradně Ethereum. Rostoucí cena ETH tak láká nejen retail investory, ale i instituce. 

Smůlu má XRP z dílny společnosti Ripple. Po žalobě ze strany SEC (americký regulátor pro cenné papíry) totiž Grayscale začal s procesem ukončení provozu fondu XRP. To se projevuje i na tržní situaci, kdy smart kontrakt platforma Polkadot přeskočila v tržní kapitalizaci právě XRP. 
Ethereum mizí z burz
Ethereum v posledním týdnu překročilo na mnoha burzách své ATH z roku 2018. Hodnota Etheru se tak vyšplhala až na 1450 dolarů za jednu minci. Ethereum tak s velkou pravděpodobností kopíruje cestu, kterou se o něco dříve vydal Bitcoin. 

Cena ETH nyní roste kvůli tomu, že přišla další vlna akumulace. Ethereum nově započalo trend, kdy mizí z burz. To v podstatě signalizuje fakt, že investoři si stahují Ethereum do soukromých peněženek, kde jej uskladňují na dlouhodobější držení. 

Za vzestupem Etherea stojí dva fundamentální důvody. V první řadě se jedná o hlavního reprezentanta altcoinů. Ethereum je v podstatě takovou formou indexu pro altcoin scénu. Jedná se zároveň o první smart kontrakt platformu, což je druhý důvod vzestupu. 

Smart kontrakt platformy umožňují tvorbu komplexních decentralizovaných aplikací. Na Ethereu se tvoří naprostá většina úspěšných Dapps a hlavně zde vzniká nové odvětví decentralizovaných financí, které žene cenu ETH kupředu. 

Propozice za cenou ETH je jednoduchá. Na každou operaci v síti je potřeba zaplatit poplatek pomocí ETH a s tím, jak roste míra užívání Defi aplikací, tak roste i potřeba pro držení dostatku ETH na placení nyní neúnosných poplatků. 

Ethereum tak má nakročeno podobně dobře jako Bitcoin. Obecně je vidět pokles bitcoinové dominance a vzestup ceny altcoinů, které si i přes větší korekční pohyb u BTC drží vzestupnou tendenci. Větší propad u BTC s sebou nicméně strhne i altcoiny. 
Spekulujete také na altcoinech?
Největší výběr a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při nové registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!
Dfinity se blíží k zalistování na burzy 
Na trh se blíží jeden z posledních dlouho vyhlížených projektů Dfinity. Dfinity patří mezi komunitou velmi očekávané projekty. Ve vývoji je od roku 2015 a získalo si velkou pozornost primárně kvůli velmi silnému týmu vývojářů. 

Dfinity se profiluje jako projekt, který má vytvořit globální decentralizovaný počítač, který umožní vznik decentralizovaných služeb podobných ekosystému Googlu. Jedná se tak o smart kontrakt platformu s přidanými funkcemi. Dfinity by tak mělo být kombinací smart kontrakt platformy a decentralizovaného cloudu. 

Dfinity vybralo na svůj start přibližně 200 milionů dolarů. Momentálně se obchodují futures Dfinity tokenu pouze na burze Tokok a jejich hodnota je mírně nad 20 dolary. Celkový objem ICP mincí je 470 milionů. Momentální kapitalizace Dfinity by se pohybovala okolo 9.5 miliardy dolarů, což by Dfinity zařadilo na 7. místo (před Litecoin) mezi všemi kryptoměnami.

Dfinity v prosinci spustilo v tichosti mainnet sítě, který již několik týdnů běží. Brzy se tak dá očekávat spuštění funkcí pro tokenové transfery a počátek volného obchodování ICP mincí. 
Biden přináší pozitivní změny, ale není vše růžové
V USA proběhlo předání moci mezi administrativou Donalda Trumpa a Joe Bidena. Zatímco Trump byl otevřeně kritický ke kryptoměnám, tak Bidenův názor prozatím není znám. Nicméně již nyní přišla dobrá zpráva. 

Návrh bývalého ministra financí Munchina na monitoring soukromých peněženek Bidenova administrativa zmrazila. Prozatím se tak odkládá velké nebezpečí, kdy by stát měl začít monitorovat každou soukromou peněženku. 

Biden také vybral nového předsedu důležitého regulačního orgánu SEC. Tím má být Gary Gensler, který již sloužil v Obamově administrativě jako předseda komise pro futures CTFC. Gensler je mimo jiné také profesorem na MIT, kde vyučuje o blockchainu. 

Gary Gensler – zdroj Shutterstock.com

Gensler nicméně nepatří mezi fanatické zastánce kryptoměn, i když vidí očividné výhody blockchainu. Volba Genslera se jeví prozatím jako rozumná, protože se jedná o muže, který blockchainu rozumí a můžeme doufat, že bude tlačit na rozumné regulace a nebude se pokoušet zastavit rozvoj kryptoměn. 
Závěr
Cena bitcoinu je nyní v mírné korekci a zdá se, že komunita napjatě čeká na další poklesy pro nové investice. Ani velké společnosti nezaostávají, jak ukazuje případ Grayscale. Nynější ceny jsou tak přijatelné i pro velké institucionální investory. 

Trh zaznamenal také pokles BTC dominance, což bylo způsobeno vzestupem altcoinů v čele s Etherem. Ethereum má před sebou velký upgrade na verzi 2.0, kdy síť přejde z PoW na PoS. Hodnota mincí ETH tak získá další podkladovou hodnotu. 

Inovace v prostoru pokračují a nejnovějším přírůstkem na trh bude projekt Dfinity, který by měl každý nadšenec do kryptoměn znát. Zde je potřeba si dát pozor, protože když vychází nové velké projekty, tak mají často velmi volatilní vývoj ceny. 

Bidenova administrativa je u vlády jeden den a již má na kontě dva pozitivní kroky pro kryptoměny. Nová vláda v USA prozatím signalizuje rozumnější přístup k regulacím kryptoměn. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Týdenní přehled – bitcoin prochází korekcí a další zprávy pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Základy kryptografie a její využití pro kryptoměny

Kryptografie za používáním kryptoměnových peněženek
Kdyby nebyla kryptografie, nebyly by kryptoměny. Každý, kdo koketuje s kryptoměnami, by měl pochopit základy tohoto oboru. Bylo by pěkné, kdyby byli uživatelé při používání kryptoměn zcela izolování od kryptografie. Ostatně tak tomu je třeba při používání internetu nebo VPN sítí, která spojí notebooky zaměstnanců se sítí firmy, pokud její zaměstnanci zrovna pracují z pohodlí svého domova. Bohužel, u kryptoměn to zatím neumíme a nejspíš to ani v dohledné době umět nebudeme. Uživatelé jsou nuceni přijít s kryptografií do přímého styku.

Důvodem je, že kryptoměny využívají asymetrickou kryptografii, která je postavená na páru kryptografických klíčů. Při používání kryptografie vždy jedna strana střeží kryptografické tajemství. Toto tajemství chrání hodnotu mincí, který majitel klíče vlastní.

V dnešním článku si vysvětlíme základní principy kryptografie. Vám, jakožto uživatelům naštěstí stačí rozumět tomu, jak se kryptografie používá a nemusíte se nutně zabývat otázkou proč funguje, nebo jak moc je bezpečná. Pokud pochopíte základní principy, budete lépe připraveni ochránit své bohatství, ale také soukromí. V článku věnovanému hlavně nováčkům se zaměříme na využití kryptografie v kryptoměnových peněženkách. Nebudeme se zabývat konkrétními kryptografickými algoritmy a nebojte se, rozhodně vás nebudu zatěžovat matematikou.
Privátní a veřejný klíč
Asymetrická kryptografie je založena na vygenerování páru klíčů, kde jeden nazýváme privátní klíč (private key) a druhý veřejný klíč (public key). Někdy se můžete setkat s termínem soukromý klíč, což je to samé co klíč privátní. Jak už název klíčů napovídá, privátní klíč musí zůstat v utajení a majitel si ho musí bedlivě střežit. Veškerá bezpečnost použití kryptografie stojí a padá na tom, jestli je majitel schopný dobře chránit soukromý klíč. Jakmile je klíč kompromitován, tedy ukraden a zneužit, je potřeba okamžitě jednat. Je nutné vygenerovat klíč nový a podniknout náležitá opatření k opětovnému nastolení soukromí nebo ochraně svého majetku.

Bohužel, v případě kryptoměn bývá často pozdě a vy se o kompromitování soukromého klíče dozvíte až v momentě, kdy vám někdo vyprázdní peněženku. Veřejný klíč můžete naopak bez obav odhalit celému světu. Můžete ho zveřejnit na Internetu, nebo poslat v nešifrované podobě poštou. Veřejný klíč není tajný, takže ho nelze kompromitovat. 

V kontextu kryptoměn si však i v případě veřejného klíče dejte pozor. Jak si povíme níže, na základě veřejného klíče se obvykle generuje blockchain adresa. Co se týče protokolu, tak ten transakci ověří a neřeší, kdo všechno se k veřejnému klíči, potažmo adrese, dostane. Vám to však vadit může, neboť pokud někomu pošlete vaši blockchain adresu přes soukromý email, rázem spojíte vaši identitu s touto adresou. Někde na serveru může být navždy uložený email, který vás prokazatelně spojí s danou adresou. Vaše soukromí si tak musíte chránit i mimo blockchain protokoly. V podstatě na něj musíte myslet po celou dobu používání Internetu. 

Pokud ke generování klíčů použijete nějaký veřejně dostupný nástroj, obvykle vám klíče vygeneruje do dvou souborů. Pokud se do souborů podíváte, najdete v každém z nich jednolitý řetězec znaků. Název či přípona souboru vám napoví, který klíč je soukromý a který veřejný. Mějte na paměti, že nechat soubor s privátním klíčem volně přístupný na disku v nezašifrované podobě je samozřejmě velmi nebezpečné.

Vygenerovaný soukromý a veřejný klíč tvoří nerozlučitelný pár. Vy si můžete vygenerovat téměř nekonečné množství takový párů, ale vždy musíte použít ten správný privátní klíč k veřejnému klíči. Kombinování klíčů mezi sebou vám v žádném případě fungovat nebude. Proč? Protože k vygenerování soukromého klíče slouží algoritmus, který potřebujete velmi dlouhé náhodné číslo jako vstup. Pokud algoritmu předložíte stejný vstup, vygeneruje vám stejný privátní klíč. Na základě privátní klíče pak ten samý algoritmus vygeneruje veřejný klíč. Právě proto existuje vazba mezi klíči. Na základě jednoho náhodného vstupu se vygenerují kryptografický pár klíčů.
Kryptoměnové peněženky, co je seed a jak funguje
V úvodu jsme řekli, že uživatelé jsou přímo vystaveni kryptografii. Díky kryptoměnovým peněženkám je však naštěstí tato expozice osekána na nutné minimum. Většina běžných uživatelů nikdy neuvidí své privátní klíče a většinou ani veřejné klíče ve své ryzí podobě. Kdy se vlastně běžný uživatel potká s kryptografií? 

Algoritmus pro generování páru klíčů je deterministický. To znamená, že pokud mu dáte stejný vstup, vygeneruje se stejný pár klíčů. Kryptografické peněženky umí pracovat s více adresami, což v podstatě znamená, že ke každé jednotlivé adrese existuje protikus v podobě unikátního privátního klíče. Bylo by otravné a z pohledu používání nepraktické, kdyby měl uživatel dodat nový náhodný vstup při každém vygenerování nové veřejné adresy.

Řešení je prosté. Uživatel musí dodat náhodný vstup pouze jednou a to při zakládání nové peněženky. Při tomto procesu se vygeneruje kořenový privátní klíč (root private key), který se použije jako vstup pro vygenerování všech dalších klíčových párů. Tento proces je opět deterministický. To znamená, že pokud použijete stejný již jednou použitý vstup pro vygenerování peněženky, tak v podstatě obnovíte existující peněženku. 

V peněžence bývá algoritmus, který prochází všechny adresy a dívá se na historii. Díky tomu se pozná, kolik adres bylo v rámci daného kořenového privátního klíče použito. 

Peněženky jsou dokonce tak přívětivé, že náhodný vstup pro vygenerování kořenového privátního klíče navrhnou za vás. Vy kořenový privátní klíč uvidíte jako seznam několika slov, kterému se anglicky říká seed nebo passphrase. Tento seznam slov se převede do binární podoby a použije se pro vygenerování kořenového privátního klíče. O to už se postará peněženka. Vy jste obvykle peněženkou instruováni k tomu, abyste si seznam slov napsali na papír a pečlivě schovali někde mimo digitální svět.

Nyní chápete proč. Velká část bezpečí vaší peněženky spočívá na pečlivém utajení těchto slov před okolním světem. Jakmile kdokoliv jiný najde váš seznam slov, nebude pro něj problém vložit je do peněženky, použít jako tzv. recovery seed a dostat se k vašim mincím. Je zřejmé proč. Na základě passphrase se vygenerují stejné privátní klíče spolu se stejnými adresami, kde mohou být nějaké mince. Seed si můžete představit také jako “semínko” (tedy seed anglicky), ze kterého po zasazení vyrůstá strom privátních klíčů a veřejných klíčů.

Pokud používáte softwarovou peněženku na počítači, který je připojený k internetu, tak hacker může najít privátní klíče. Záleží pak na samotné peněžence, jak dobře umí tyto klíče ochránit před kompromitováním. Doporučuje se používat hardwarovou peněženku, jako je např. Trezor, která privátní klíče drží mimo dosah Internetu a vyžaduje fyzickou interakci k podepsání transakce. 

Když vám peněženka vygeneruje novou veřejnou adresu, je jako vstup použitý veřejný klíč. Veřejný klíč je většinou relativně dlouhý a protože se pohybujeme ve světě internetu a počítačů obecně, je dobré tento klíč zkrátit na minimum. Mnoho projektů proto veřejný klíč takzvaně zahashuje, tedy prožene přes nějakou hash funkci. Tento proces jednak zkrátí délku adresy, ale slouží to také jako další vrstva ochrany privátního klíče. Pokud totiž ochráníte podobu veřejného klíče, bude složitější pokusit se přes takzvaný brute-force útok odhalit podobu privátního klíče.

Pro pochopení textu nepotřebujete vědět, jak přesně hashování a brute-force útok fungují, nicméně je dobré si o tom následně něco přečíst. My si vysvětlíme pouze nezbytné základy hashování.
Základy hashování
Hashovací funkce se obecně používá k vytvoření digitálního otisku dokumentů, či nějakého řetězce znaků. Digitální otisk, nebo také hash, je řetězec několika znaků, který délkou nepřesahuje několik desítek znaků. Hashování je proces, který je velmi rychlý a výpočetně nenáročný. Vstupem hashovací funkce je pouze samotný text či soubor. Nepoužívají se žádné klíče. Zásadní vlastnosti hashovací funkce jsou následující:

Je jedno, jestli hashovací funkci předložíte krátký text, nebo dlouhý dokument, ve kterém je celá kniha. Výsledný hash bude přibližně stejně dlouhý. Platí, že pokud funkci předložíte znovu identický text, výsledkem bude naprosto stejný hash. Jakmile v textu změníte jeden jediný znak, výsledný hash bude naprosto odlišný. Zcela zásadní je, že z výsledného hashe nelze zpětně odvodit obsah vstupu (původní podoba textu či dat). Sami si můžete zkusit nějaký online generátor hashů a podívat se, jak funguje. Nyní zpět k peněženkám.

Vaši peněženku si můžete představit jako bankovní účet, s tím rozdílem, že tento účet může spravovat více čísel účtů. Každá blockchain adresa je účet, na který vám někdo může poslat mince a vy je pak následně můžete skrze privátní klíče utratit, tedy odeslat na jinou adresu. Jak si vysvětlíme níže, v peněžence ve skutečnosti žádné mince nejsou. Peněženku máte jen proto, abyste si mohli bezpečně spravovat privátní klíče a generovat blockchain adresy. Občas někdo vtipkuje, že by se peněženkám mělo říkat spíše klíčenka. Smysl by to dávalo. Mince existují pouze ve virtuální podobě a jsou uloženy v blockchainu na konkrétních adresách, podobně jako záznamy v databázi. Vy mince vlastníte skrze možnost podepsat transakci soukromým klíčem. 

Veřejnou adresu můžete bez obav zveřejnit. Jak jsem zmínil výše, bývá odvozená od veřejného klíče, který je ze své podstaty zveřejnitelný. Tuto Bitcoin adresu mi na požádání vygenerovala hardwarová peněženka Trezor. Pokud ji vložíte do prohlížeče, zjistíte že je prázdná. I kdyby na ní něco bylo, nemusím se bát, že o mince přijdu, neboť pouze já mohu mince z dané adresy odeslat. Mám totiž potřebný privátní klíč bezpečně uložený v Trezoru. Ten vám samozřejmě neukážu, stejně tak jako vám nedám svoji passphrase 🙂

3CETkxWYXCT1Tc6T2eTmkKmNh57LowWsfd

Pokud bych Trezor ztratil, někdo mi ho ukradl, nebo si ho omylem polil horkým čajem, nemusím zoufat. Mám totiž bezpečně uložený seed. Mohu si tedy koupit nový kus a peněženku si obnovit. Pokud mám seed – passphrase, jsem stále majitelem svých mincí. 

Nezapomeňte, že pokud ztratíte passphrase nebo vám ji někdo ukradne, přijdete také o vaše mince.
Jak se používá kryptografie
Asymetrická kryptografie má široké využití i mimo kryptoměny a dokáže zajistit následující požadavky (uvedu i anglické termíny, abych vám usnadnil další studium):
Zatajení/skrytí obsahu (confidentiality): Díky kryptografii je možné skrýt obsah dokumentu, který má být poslán přes Internet. Dá se tak zajistit, že obsah zprávy si přečte jen a pouze ten, kdo je k tomu oprávněný. Ne každý, kdo se k dokumentu dostane.
Datová integrita (data integrity): Tato vlastnost zajistí, že data se dostanou od odesílatele k příjemci v nezměněné podobě. Respektive příjemce si může být jistý, že dostal data v takové podobě, v jaké je odesílatel vytvořil. Pokud data na cestě někdo změnil, příjemce je schopný to odhalit.
Autentizace odesílatele zprávy (data origin authentication): Tato vlastnost dokáže zajistit autentičnost odesílatele. Příjemce si může být jistý, že odesílatel je právě ten, kdo by to měl dle očekávání být. 
Nepopiratelnost (Non-repudiation): Tato vlastnost zajistí, že daná akce nelze vzít zpět. Jakmile k akci dojde, existuje důkaz, že k ní došlo a iniciátor akce to nemůže vzít zpět.
K bezpečnému přenosu dat přes Internet se používá pouze první vlastnost, tedy zatajení. Vy si opět můžete najít nějaký online nástroj na zašifrování textu a pohrát si s ním. Šifrování a dešifrování jsou dva protichůdné procesy, které vyžadují kryptografický pár klíčů a dva algoritmy, které se o tyto procesy postarají. Vysvětlíme si zašifrování zprávy veřejným klíčem (Public Key Encryption). Pár klíčů v tomto případě generuje příjemce zprávy, tedy ten, kdo si přeje obdržet zprávy, které si může přečíst pouze on. Příjemce si dobře schová privátní klíč a všem odesílatelům zprávy rozdá korespondující veřejný klíč.

Zpráva, obvykle v textové podobě, je odesílatelem zašifrovaná veřejným klíčem, který odesílatel zprávy obdrží od příjemce. Při šifrování se použije deterministická kryptografická funkce, která jako vstup vezme text zprávy (čitelný text/plain text), který se má zašifrovat (odesílatel chce skrýt obsah) a veřejný klíč. Výstupem je zašifrovaný text (nečitelný text). Pouze ten, kdo vlastní privátní klíč, dokáže dešifrovat již zašifrovaný text. Opět se použije kryptografická funkce, která jako vstup vezme právě zašifrovaný text a privátní klíč. Výstupem funkce je dešifrovaný, tedy znovu čitelný text. Pokud si je příjemce schopen ochránit svůj privátní klíč, může zveřejnit veřejný klíč a každý na světě mu může poslat soukromou zprávu. Pouze příjemce si ji bude schopný přečíst.

Pro digitální podpis je nutné spojit identitu odesílatele s odeslanou zprávou a zajistit, že zpráva se po cestě nezmění. Proto se využívají zbylé tři vlastnosti, tedy datová integrita, autentizace odesílatele a nepopiratelnost. V kryptoměnových peněženkách se pro odeslání transakce používá digitální podpis. Pro odesílatele je výpočetně snadné vytvořit digitální podpis a současně platí, že je podpis lehce ověřitelný příjemcem. 

V případě digitálního podpisu generuje pár klíčů odesílatel. Ten totiž odpovídá za svoji identitu a sám se o to postará skrze zabezpečení privátního klíče. To samé platí i v případě kryptoměnových peněženek, kde si vlastník hlídá své bohatství. Odesílatel použije vygenerovaný privátní klíč a zprávu (transakci) takzvaně podepíše. Kdokoliv, kdo bude mít korespondující veřejný klíč může ověřit, že odesílatel je vlastníkem privátního klíče a proto je to ten, za koho se vydává.

V našem případě je vlastníkem veřejné blockchain adresy. Současně se zajistí, že obsah zprávy se na cestě nezměnil. Jakmile se zpráva objeví, odesílatel nemůže popřít, že by ji neodeslal. Jakmile má kdokoliv v ruce zprávu a veřejný klíč, má také důkaz, že zpráva byla podepsána odesílatelem. Samozřejmě, pokud platí, že privátní klíč nebyl kompromitován. 

Všimněte si, že odesílatel chce svoji fyzickou identitu maximálně utajit. Nikde zbytečně nezveřejňuje adresu pod svojí identitou. Identitu odesílatele bude v ideálním případě znát pouze příjemce zprávy, neboť odesílateli poslal svoji adresu pro zaslání mincí. Lehce tak pozná, z jaké adresy mince přišly a hned si ji spojí s vlastníkem.

Pojďme se ještě na chvíli zastavit u detailů týkajících se vytvoření digitálního podpisu. Představte si, že Alice chce odeslat digitálně podepsanou zprávu Bobovi. Alice vytvoří zprávu a poté ji svým privátním klíčem podepíše. Při této činnosti se vytvoří hash zprávy (textu) a tento hash se zašifruje privátním klíčem. Alice odešle Bobovi originální zprávu společně se zašifrovaným hashem. Bob obdrží zprávu a potřebuje si ověřit, že je autentická (tedy od Alice) a nezměněná (v původním znění). Bob dešifruje digitální podpis veřejným klíčem (který dostal od Alice).

Poté vytvoří hash textu stejným algoritmem, který pro to samé použila Alice. Poté Bob porovná výsledky, tedy dešifrovaný hash od Alice s hashem zprávy, který získal on. Pokud se oba hashe shodují, je zpráva v původním znění a nikdo ji po cestě nezměnil. Bob má také jistotu, že zprávu podepsala Alice. Pokud se hashe liší, jedná se o nějaký podvod a Bob si zprávu raději ani nepřečte. 

Všimněte si, že zpráva samotná nemusí být při svém putování po Internetu zašifrovaná. Může být volně čitelná. Alice a Bob by se však mohli na šifrování domluvit. Případně by si zprávu mohli vyměnit skrze zašifrovaný kanál. 
Kdo je Bob v případě blockchainu?
Tento titulek vás možná trochu překvapil. Zkuste si sami odpovědět ještě na následující otázku. Pokud Alice posílá 1 bitcoin Bobovi, kdo tento bitcoin obdrží a kdo ověří transakci?

Asi vás jako první napadne že Bob. A máte pravdu, co se týče obdržení mince. V případě ověření transakce je dobré si uvědomit jeden detail. Bob, potažmo jeho peněženka není ten, kdo transakci ověřuje a zařadí do blockchainu. Tuto činnost dělá P2P síť. Alice posílá transakci do sítě a tato transakce putuje od nodu k nodu až k poolu. Všimněte si, že žádný node na cestě nemůže obsah transakce změnit. Kdyby to nějaký node udělal, následující poctivý node nebo pool samotný by lehce ověřil, že digitální podpis nesedí. Transakce by se tak zahodila.

Pool je v pozici, kdy chce transakci finálně ověřit před zařazením do blockchainu. Má k tomu vše potřebné. Ví, z jaké adresy se mají mince přesunout (zde figuruje veřejný klíč Alice), na jakou novou adresu se mají mince připsat (nová adresa, za kterou stojí veřejný klíč Boba), ale hlavně, může ověřit digitální podpis. Síť si ověří, že zprávu podepsal držitel privátního klíče, v našem případě Alice, která má daný soukromý klíč ke své adrese. Jen a pouze pokud sedí podpis, dojde k připsání daného obnosu mincí na adresu Boba. Samozřejmě se ověřují další věci, třeba to, že Alice má dostatečné množství mincí na dané adrese. 

Síti je jedno, kdo je vlastníkem adresy a neví, že je to Alice. Síť ani neví, že příjemce mincí je Bob. Síť pracuje pouze s kryptografií a pokud je vše v pořádku, transakce se zařadí do blockchainu. 

Bob mohl mít celou dobu svoji peněženku vypnutou. Dokonce ještě před tím, než Alice transakci odeslala. Bob vlastně ani nemusel mít peněženku nainstalovanou. Pokud měl Bob k dispozici adresu, kterou byl schopný poskytnout Alici, Alice mohla vytvořit transakci a požádat síť o přepsání mincí na adresu Boba. Bob si může aktuální stav ověřit přes explorer, nebo skrze vlastní peněženku. Pokud Bob provozuje plný uzel, tak si jeho peněženka musí stáhnout nové bloky. V jednom z těchto bloků bude transakce od Alice. Bob tak uvidí, že balance na jeho účtu se zvýšila. 

Bob může na jednu svoji adresu obdržet hned několik mincí od různých lidí. K utracení mince z této adresy bude potřebovat stále stejný privátní klíč. Nicméně obecně se doporučuje pro každý nový příjem mincí vygenerovat novou adresu. Snižuje to prolinkovanost adres. Pro nováčky je tento koncept těžko srozumitelný, ale není se čeho bát. Jak jsme vysvětlili výše, vše je v režii peněženky a pokud máte passphrase, máte privátní klíče ke všem adresám. 

Nováčci jsou občas zmatení a myslí si, že mince a privátní klíče je jedno a to samé. Jeden klíč by se měl rovnat jedné minci, nebo nějaké její části. Tyto klíče by se po síti měly přenášet nějak zašifrovaně, aby je někdo nemohl ukrást. To je velký omyl. Privátní klíče musí zůstat v bezpečí a na síti se nesmí objevit. Navíc je nutné si uvědomit, že transakci musí ověřit síť, tedy majitelé poolů a také všechny nody na cestě k nim. Nikdo, kdo provozuje plný uzel, nesmí mít možnost mince ukrást. Mince se tedy nedají přenášet skrze výměnu privátních klíčů mezi Alicí a Bobem.

Proč je vlastně nutné ověření? Síť musí zajistit, že se nenafukuje počet mincí v oběhu, nebo že v rámci daného bloku nedochází k pokusu o dvojí utracení téže mince. Tohle si nemůže dělat každý uživatel sám podle svých pravidel v rámci své peněženky. Síť je tak pro výměnu mincí mezi uživateli nezbytná. Blockchain sítě jsou dobré v tom, že dokáží důvěryhodně separovat vlastnictví mincí od procesu, kterým se tyto mince přenáší mezi uživateli. 
Kdo vlastní mince?
Občas se v komunitě objeví otázka, kdo je vlastně pravým vlastníkem mincí. Jsou to uživatelé, nebo síť samotná? Z mého pohledu jsou to vlastníci privátních klíčů. Síť je v podstatě složená z lidí, kteří provozují plné uzly. Tyto uzly mají stejného nebo podobného (jiná verze či implementace) klienta, a na základě síťového konsensu se v podstatě přidávají nové bloky do blockchainu. Nikdo z těchto lidí mince nevlastní a nemá šanci s nimi pohnout a přemístit je na vlastní adresu. To může udělat pouze majitel privátního klíče.

Pokud majitel mince utratí, bude to pouze on, kdo z toho bude v daný okamžik profitovat. Nikdo jiný si za mince kafe nekoupí. S bankovním účtem je to podobné. Fiat peníze jsou někde v databázi a vy jen skrze internetové bankovnictví zadáváte povely pro jejich přesun. 

Nyní  se bavíme o mincích, které jsou již v oběhu. Síť může uvolňovat nové mince jakožto odměnu pro lidi, kteří síť udržují v chodu. Tyto mince začnou existovat až v momentě, kdy je síť vytvoří a připíše na danou adresu či adresy. Mince tak mají od začátku svého vzniku svého majitele.
Závěr
Pokud byste si z článku měli odnést jedinou věc, tak by to byl poznatek, že passphrase – seed, tedy seznam slov, který vám peněženka na začátku vygeneruje, je to nejcennější, co máte. Kryptografie funguje dobře už pár desetiletí a i nadále bude. Funguje však pouze v případě, že si její uživatelé dokážou pohlídat kryptografické tajemství a budou rozumět tomu, jak se na Internetu bezpečně pohybovat. Autor textu už se potkal s velkým počtem lidí, kteří o své mince přišli jen proto, že nepochopili základní principy. Abych čtenáře neunavil, vynechal jsem povídání o bezpečném uložení passphrase a další důležitá témata. Pokud se chcete kryptoměnami i nadále zabývat, je před vámi dlouhá cesta za poznáním. 

Vlastnosti kryptografie má mnoho dalších využití a práce s globální digitální identitou může být další velká věc. Pokud si lidé budou schopni uchovat passphrase, aby si chránili své bohatství, mohou si podobně chránit také svoji digitální identitu. Blockchain síti je v podstatě jedno, kdo je majitelem veřejné adresy. Lidé by si přáli, aby pojítko mezi adresami a identitou neexistovalo, neboť to narušuje jejich soukromí. Pro nějaké jiné využití by to však mohla být velká výhoda.

Třeba pokud by nějaká celebrita digitálně podepisovala své tweety na Twitteru, všichni by si mohli ověřit, že se nejedná o fake profil. To by samozřejmě vyžadovalo úpravy na straně Twitteru. Sociální sítě čelí velkému tlaku kvůli deplatformizaci vlivných lidí a to včetně politiků. Kryptografie ve spojení s konceptem decentralizace by mohla být řešením. Lidé by se mohli spolehnout na to, že sledují jen ty lidi, které sledovat chtějí. 

V textu jsem uvedl, že mince se nedají přenášet skrze výměnu soukromého klíče mezi lidmi. Důvodem je to, že příjemce soukromého klíče nemůže mít jistotu, že dárce nemá kopii klíče. Objevují se koncepty, kdy by bylo možné mince předávat bez blockchainu, tedy skrze předání privátního klíče. Musel by však existovat kryptografický důkaz, že dárce klíče kopii nemá a příjemce je ten jediný, kdo skrze klíč vlastní také mince. Pokud by se tento koncept povedlo dotáhnout do úspěšného konce, šla by vytvořit 100% privátní a škálovatelná kryptoměna, která by měla vlastnosti jako cash. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Základy kryptografie a její využití pro kryptoměny pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Jak koupit bitcoiny na směnárně Finex.cz – recenze a zkušenosti

Česko – slovenský kryptoměnový svět je rodištěm mnoha skvělých projektů. Obě tyto země jsou plné kryptoměnových nadšenců a talentovaných lidí, kteří se podílejí na budování kryptoměnové komunity, šíření myšlenky decentralizace a blockchainu a vývoji projektů, které k tomu mohou jen pomoci.

Na jedné straně jsou tu výrobci hardwaru, jako je např. kryptoměnová peněženka Trezor (od Satoshi Labs), nebo bitcoinový bankomat od General Bytes, na druhé straně různé služby, kryptoměnové burzy, směnárny a další společnosti tvořící kryptoměnovou infrastrukturu.

Zajímavé na tom je, ze zatímco je celkově tento sektor v Česku a na Slovensku poměrně slušně rozvinutý, kryptoměnových burz a směnáren poskytujících směnu bitcoinu a dalších kryptoměn na české koruny tady zase tak moc není. Nebo by jich vzhledem k narůstající poptávce mohlo být klidně i víc.

Nejvíc dotazů v kryptoměnové komunitě je na téma jak koupit nebo prodat bitcoin a další kryptoměny za české koruny.

Právě proto je letošní počin online portálu Finex.cz skvělou zprávou pro kryptoměnové fanoušky, protože se jim podařilo zprovoznit a představit novou kryptoměnovou směnárnu Finex.cz. 
Od online investičního webu až po kryptoměnovou směnárnu
Finex.cz je jedním z nejznámějších českých webů zaměřených na finance a investice, kterým se věnuje již od roku 2014. Právě kvůli několikaletým zkušenostem z investičního sektoru byla jen otázka času, kdy se Finex.cz obrátí i na kryptoměny. To se stalo v roce 2017, od kdy píše tento online portál o kryptoměnách na týdenní bázi a informuje o novinkách, recenzích a nejpodstatnějších událostech z tohoto sektoru.

Finex.cz ale své spojení s kryptoměnami v roce 2020 ještě prohloubil, když se stal jedním z prvních československých online webů, které mají svou vlastní kryptoměnovou směnárnu. Tu postavili na principu jednoduchosti a rychlosti samotných směn. Provozovatelem této směnárny je FINEX SERVICES s.r.o.
Nákup i prodej těch největších kryptoměn
Na směnárně Finex.cz sice nenajdete extrémně velké množství kryptoměn, ale všechny ty nejpoužívanější se na ní nacházejí. Výhodou nákupů prostřednictvím této kryptoměnové směnárny je možnost platby kartou, která slibuje velmi rychlý nákup kryptoměn do 15 až 30 minut. U Bitcoinu je možné využít i možnost převodu z bankovního účtu, ten ale může trvat i několik hodin. Celkově najdete aktuálně na Finex.cz tyto kryptoměny:
Bitcoin (převodem z bankovního účtu + Platební kartou online)
Ethereum (platební kartou online)
Ripple (platební kartou online) 
Litecoin (platební kartou online)
Bitcoin Cash (platební kartou online)
Cardano (platební kartou online)
Chainlink (platební kartou online)
Tron (platební kartou online)
Všechny tyto kryptoměny je možné nakoupit, aniž byste se museli registrovat.

Aktuálně je nákup platební kartou pozastaven a probíhají jednání o obnově této platební možnosti.

Nákup je možné uskutečnit ve třech měnách, kterými jsou česká koruna (CZK), euro (EUR) a americký dolar (USD).

K dnešnímu dni nabízí Finex.cz hlavně možnost nákupu a prodeje bitcoinu. Zatím však jde pouze o tuto největší kryptoměnu, což znamená, že pokud vlastníte například ETH a chtěli byste ho prodat a obdržet fiat měnu (české koruny), musíte své Ethereum zaměnit za bitcoin například na burzách jako Binance nebo Bitfinex a následně prodat samotný bitcoin prostřednictvím Finex.cz. Ten vám za prodej bitcoinu přepošle na bankovní účet české koruny.

Jak koupit bitcoin bankovním převodem?
Nákup bankovním převodem je nyní hlavní platební možnost, kterou Finex.cz nabízí. Prostřednictvím ní si budete moci zakoupit bitcoin a využít k tomu můžete výše zmíněné fiat měny. Při nákupu prosím postupujte následovně:
Nákup bitcoinu bankovním převodem
Nejdříve si v první formuláři vyberte metodu, pomocí které budete chtít za nakoupené kryptoměny zaplatit. Zvolte tedy platbu bankovním převodem.
Poté se kliknutím na zelené tlačítko přesuňte na další krok, kde naleznete jednoduchý nákupní formulář..
Zde zadejte částku, za kterou kryptoměny chcete nakoupit,
Zadejte vaši emailovou adresu
Zadejte adresu vaší kryptoměnové peněženky.
Je nutné také souhlasit s obchodními podmínkami.
Potvrďte odeslání formuláře zeleným tlačítkem.
Poté se objeví potvrzující zpráva o úspěšné objednávce, s informací o tom, že je na cestě k Vám e-mail s platebními instrukcemi k dokončení objednávky. Velmi důležité je vyplnit zprávu pro příjemce – musí zde být napsán text: Kupuji … BTC na finex.cz. Všechny platby bez tohoto textu budou bohužel vráceny! Jde o ochranu před různými tipy podvodů prováděných přes kryptoměnové směny.
Máte-li účet u Equa bank a provedete ihned převod, nemění se nic na kurzu, ve kterém bitcoin kupujete, vše by se mělo stihnout do 30 minut. Po tuto dobu Finex.cz garantuje kurz. Pokud platba dorazí později, nejčastěji máte-li jinou banku, nabídne vám Finex.cz aktuální kurz v době připsání peněz na jejich účet. A vy máte možnost buď tento kurz přijmout, nebo rovnou z mailu zakliknout možnost vrácení peněz na váš účet. Ze zkušenosti lze říct, že peníze poslané z většiny tuzemských bank dorazí ještě ten samý den.
Kam bitcoiny a další kryptoměny poslat – bezpečné uložení
Vlastnictví kryptoměnové peněženky je zatím absolutní nutností. Finex.cz v době psaní této recenze nenabízí custodial služby, a tak na jejich platformě nedrží žádnou kryptoměnu, kterou si zakoupíte. Tu si v případě nákupu musíte sami převést na vámi zvolené adresy a tam je spravovat.

To je ale také jedna z hlavních charakteristik kryptoměn a všem důrazně doporučuji naučit se pracovat s bitcoinovou peněženkou (v ideálním případě hardwarovou, jako je Trezor) a mít tak kontrolu nad svými kryptoměnami a jejich privátními klíči.

Upozorňujeme, abyste zadávali adresu pouze kryptoměny, kterou nakupujete (Bitcoin adresu pro bitcoin nebo Ethereum pro Ethereum a podobně), protože pokud dojde k chybnému zadání vaší peněženky, můžete o vaše kryptoměny nadobro přijít, transakce jsou nevratné.
Limity a poplatky na směnárně Finex.cz
Přestože poplatky jsou častým strašákem kryptoměnových nadšenců, v rámci České republiky a Slovenska se Finex.cz řadí mezi nejlevnější poskytovatele kryptoměnových směnárenských služeb. Následující seznam představuje všechny poplatky, které jsou aktuální ke dnešnímu dni (12. 11. 2020):

Pro nákup: 

Při platbě převodem v CZK: 2,5 % + 100 Kč (pro úhradu poplatků BTC sítě pro rychlejší převod)
Při platbě kartou v CZK: 7 %
Při platbě kartou v EUR: 4,5 %
Při platbě kartou v USD: 4,9 %

Pro prodej: 

Při prodeji za CZK: 2,2 %

Směnárna Finex.cz je ohledně svých poplatků velmi otevřená a svým klientům je předem zveřejňuje.

Stejně jako u poplatků, tak i u limitů a investičních omezení je Finex.cz transparentní. Z pohledu zejména menších kryptoměnových investorů však tato směnárna nabízí opravdu široké spektrum možností, které mohou využít.
U směnárny Finex.cz jsou limity následující:

Při nákupu kryptoměn a platbě kartou:
Min. velikost nákupu: 1 000 Kč
Max. limit pro první nákup danou platební kartou: 10 000 Kč
Max. výše transakce pro jednu platební kartu: 90 000 Kč
Denní limit počítaný pro jednu platební kartu: 180 000 Kč
Měsíční limit počítaný pro jednu platební kartu: 500 000 Kč

Při nákupu kryptoměn a platbě převodem:
Min. velikost nákupu: 0,005 BTC
Max. limit pro nákup: 1 BTC

Při prodeji kryptoměn:
Min. velikost prodeje: 0,005 BTC
Max. limit pro prodej: 200 000 Kč

Nákupy kryptoměn kartou se tak mohou pohybovat v rozmezí 1 000 Kč až po 500 000 Kč za měsíc. Pokud vezmeme v úvahu fakt, že se není třeba nikde registrovat a nákup může být zrealizován pomocí platební karty VISA nebo Mastercard do méně než hodiny za jedny z nejmenších poplatků v zemi, Finex.cz určitě přinesla na trh konkurence schopnou směnárnu

Navíc, pokud nakupujete za menší částku, než 5 000 Kč (zhruba 200 €), tak se nemusíte zabývat ani žádným KYC či podobnými identifikačními a regulačními prvky.  Kdybyste ale nakoupili za více než 5 000 Kč, ověření vaší totožnosti je v takovém případě nutné. Jde o pár kliknutí a nahrání jedné fotografie. To nákup nijak extrémně nezkomplikuje.
Závěr 
Jednoduchost a rychlost. Tak se dá zkráceně popsat to, co směnárna Finex.cz poskytne svým uživatelům. 

Pokud se tedy chcete vyhnout komplikovaným verifikacím a registraci na složitých burzách, velkým poplatkům, které si účtují ať Bitcoin ATM nebo některé směnárny, nebo si jen chcete zakoupit své první kryptoměny za české koruny pohodlně a jednoduše, Finex.cz velmi výrazně rozšířil řadu kryptoměnových směnáren v rámci České republiky a Slovenska a doporučujeme jeho služby vyzkoušet.

 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]

 Příspěvek Jak koupit bitcoiny na směnárně Finex.cz – recenze a zkušenosti pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Bitcoin analýza – první korekce proběhla. Kam dál?

Bitcoin po korekci opět roste – Rizika jsou stále vysoká
Máme za sebou první výraznější korekci od průrazu předchozího ATH z roku 2017. Korekce nicméně prozatím nenaplnila očekávání a byla v podstatě jen velmi mírná a krátká.

Jak je vidět na grafu, tak z úplného topu přišla korekce o téměř 28%. Standardní korekce v minulém bull marketu se pohybovaly okolo 40%. I tato relativně nízká korekce byla nicméně vnímána jako tzv. dip a tedy příležitost k nákupu. 

Cena bitcoinu se tak rychle odrazila a ode dna korekce vzrostla o 28,4%. Jak je vidět na MACD, tak z krátkodobého hlediska je trend jasně stoupající. Mírnost korekce nicméně napovídá tomu, že se může jednat jen o první pohyb většího trendu. 

Ačkoliv byla korekce u BTC relativně mírná, tak měla velký dopad na pozice s vysokou pákou. Trh se nachází stále v oblasti extrémní chamtivosti a tradeři se nebojí otevírat pozice s vysokou pákou. Během korekce totiž bylo zlikvidováno jen na Binance longů za 90 milionů dolarů během deseti minut. 

Při pohledu na týdenní graf je nicméně jasné, že se prakticky vůbec nic nemění. Trh se nadále nachází v extrémně exponované fázi. Nyní je již velmi pravděpodobné, že za poslední část cenového růstu může příchod nových retail investorů. 

Na týdenním grafu tak vidíme, že ačkoliv parabolický růst nyní zpomalil, tak se rozhodně nejedná o výraznou korekci v rámci týdenního časového rámce. Korekce se na týdenním grafu v bull marketu obvykle opíraly o 20 WMA (20-týdenní klouzavý průměr). 

Hranice 20 WMA je na úrovni 18 500 USD. Relevantní variantou pro budoucí vývoj ceny je korekce k této úrovni. Pokud by nastala taková korekce nyní, tak by se jednalo o pokles o 50%. V případě nových investic tak stále panuje velmi nebezpečné období. 

Pokud se investor dnes rozhoduje, jestli investovat finance právě do kryptoměn, tak ideálním řešením je DCA, dollar-cost averaging. Jedná se o metodu, kdy si investor rozloží určenou finanční částku a rozdělí ji na malé části, které postupně v průběhu času vkládá do dané investice. 

Dle Fear and Greed Indexu jsme stále v období extrémní chamtivosti, která nicméně mírně klesá. Opatrnost je nyní rozhodně na místě. 
Altcoiny zažily výraznější vzestup
Ačkoliv se cena BTC nyní motala mezi hranicemi 30 a 40 tisíc, tak altcoiny se vzedmuly k většímu vzestupu. Za tím stojí dva poměrně triviální mechanismy. Altcoiny si obecně nevedou příliš dobře při masivním vzestupu BTC. 

Logika za tím je následující. Když si Bitcoin vede cenově velmi dobře, tak majitelé altcoinů spíše začnou naskakovat na rozjetý vlak Bitcoinu a své altcoiny spíše ignorují. Pokud nicméně růst BTC zpomalí, tak si alty začnou vést lépe právě proti BTC, což naláká investory k větším riskům a začnou zvyšovat své pozice v altech. 

Druhým mechanismem za růstem ceny altcoinů je přísun nováčků. Nováčci se nebojí riskovat a hledají “levnější” alternativy k BTC, což nabízí právě altcoiny. 

Graf bitcoinové dominance ukazuje menší pokles. Větší roli nicméně hrají dva faktory. Jednak máme na grafu double top a u druhého vrcholu máme navíc tzv. blow-off top, což je svíce, která má velmi dlouhý knot směrem nahoru a prakticky žádné tělo. 

Taková svíce často signalizuje lokální maxima. Převedeno do lidské řeči: Zisky z BTC části investorů stačily a zvyšují svá rizika investičními vstupy do altcoinů. Prozatím rostlo primárně Ethereum, ale nyní se přidávají jak velké, tak i malé projekty. 

Tento trend dobře ilustruje např. mince Polkadot (Smart-kontrakt platforma jako Ethereum postavená na Nominated Proof of Stake). Polkadot je jedním z největších konkurentů ETH a tudíž mnoho investorů sází na její růst. Za poslední tři týdny vzrostla její kapitalizace o 145%. 

Na společném grafu kapitalizace všech altcoinů vidíme vzestup o 50% za poslední tři týdny. To ilustruje fakt, že se do jisté míry mezi alty láme chleba. Úspěšné projekty jako Polkadot, Cardano, Ethereum či Chainlink rostou. Naopak projekty jako XRP, Tron či EOS mírně ztrácí. 

To je odvozeno z kvalit jednotlivých projektů. Investice do altcoinů tak vyžadují kvalitní znalost prostoru a fundamentální analýzu jednotlivých mincí. 
Spekulujete také na altcoinech?
Největší výběr a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při nové registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!
On-chain analýza 
Díky transparentní podstatě blockchainů je možné sledovat jednotlivé trendy real-time a to na spolehlivých datech přímo v rámci on-chain analýzy (analýza konkrétního blockchainu). 

Dle on-chain statistik jsme stále na cestě zdravého růstu ekosystému BTC. Nadále pokračuje trend v růstu počtu aktivních BTC adres, což znamená, že stále více lidí aktivně používá Bitcoin. 

Při pohledu na metriku aSOPR ( Adjusted Spent Output Profit Ratio) zjistíme, že tlak na prodej je na vysokých hodnotách. 

aSOPR z dílny Glassnode v podstatě ukazuje míru toho, kolik majitelů BTC nyní prodává se ziskem. Když je aSOPR vysoko, tak hrozí výrazná korekce, což odpovídá i tomu, že cena BTC je momentálně velmi vysoko bez větší korekce. 

Posledním nástrojem, na který se podíváme, je indikátor NVT. NVT je poměr tržní kapitalizace a celkového objemu dolarové hodnoty přenesené na blockchainu za určitý čas. NVT se používá jako indikátor pro hledání finančních bublin u blockchain projektů. 

Indikátor NVT ukazuje, že momentálně se nenacházíme v teritoriu finanční bubliny. Ačkoliv je rozumné nyní čekat větší korekci, tak NVT napovídá, že se bude jednat o kratší korekci, která rozhodně nebude topem nynějšího cyklu. Pokud je NVT metrika na extrémně vysokých hodnotách, tak je pravděpodobné, že se blíží konec většího cyklického pohybu. 
Závěr
Cena BTC se stabilizovala mezi úrovněmi 30-40 tisíc dolarů. Mírná korekce byla rychle skoupena, nicméně riziko větší korekce je znatelné jak na grafu, tak i u on-chain analýzy. 

Z dlouhodobého hlediska se nicméně stále nacházíme na počátku býčí fáze tržního cyklu, což indikuje i metrika NVT. Trh zažívá zároveň přísun nových retail investorů, kteří by měli logicky zvýšit volatilitu trhu. 

Pro nové investice teď není nejlepší čas. Pokud chce investor vložit finance do bitcoinu či jiných kryptoměn, tak je rozumné zvolit strategii DCA (Dollar cost averaging). Altcoiny postupně zrychlují cenový růst, ale výrazná korekce u BTC je jisto jistě pošle opět do kolen. 

Trh je nadále ve fázi extrémní chamtivosti a proto je nutné každou investici dobře rozmyslet a počítat s rizikem větší korekce, která může dosáhnout až 50% nynější ceny. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoin analýza – první korekce proběhla. Kam dál? pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Letem světem Twitterem – pravidelný přehled novinek

Americké banky mohou nově používat krypto
Nejzajímavější zpráva týdne vznikla přímo u americké státní pokladny. Nově mohou všechny banky používat pro přesun dolarů kryptoměny, v tomto případě tzv. stablecoins. Jedná se tedy o kryptoměny svázané s dolarem, mezi něž patří také nejznámější Tether (USDT). Banky mohou také provozovat potvrzovací uzly.

USDT je obecně vnímán jako brána do kryptoměnového světa, každá směnárna nyní bude moct přijímat platby v USDT nebo jiných kryptoměnách vázaných na dolar, přímo od bank.

Další implikace, která plyne z toho rozhodnutí je ta, že tímto krokem vláda USA vlastně posvětila používání kryptoměn. Sice zatím pouze těch, které jsou vázané na dolar, ale je to první a důležitý krok. A odporuje to obecnému názoru, že vlády jsou proti kryptoměnám.

1/ Breaking major news from US Treasury OCC, the largest US banking regulator (@USOCC), with new guidance allowing US banks to use public blockchains and dollar stablecoins as a settlement infrastructure in the US financial system. https://t.co/gQFWISWUnc
— Jeremy Allaire (@jerallaire) January 4, 2021

 
Zvyšování fiatu v oběhu
Jeden z hlavních důvodů pro bitcoin je stálé navyšování peněz v oběhu. V minulém roce 2020 toto zvyšování peněžní zásoby stanovilo bezprecedentní nové maximum. Dan Tapiero tweetnul zajímavý graf, kde je znázorněno zvyšování peněžní nabídky. V rozsahu 50 let zvyšování peněz nepřesáhlo 20 %. V roce 2020 navýšení nabídky dolarů vzrostlo o nepředstavitelných 69 % !

Tyto peníze zatím sedí stranou, ale pokud začnou kolovat, může se dolar znehodnotit klidně o polovinu své hodnoty během krátké doby. Nejen Dan, ale i třeba jeden z nejznámějších investorů Ray Dalio si myslí, že stojíme na prahu změny paradigmatu. Pokud tato změna přijde, pak je možné, že ekonomika a trh se změní natolik, aby se tím změnilo i obecné vnímání ekonomiky.

Most important chart of 2020
In a range for 50 yrs and now +69% y/y

Will change everything we thought we knew about economics and mkts

Will continue to drive #Bitcoin, #Gold and #Nasdaq in 2021

$6 trillion in cash that will eventually be put to work

Once in a lifetime event pic.twitter.com/pSRJfQCv6H

— Dan Tapiero (@DTAPCAP) December 31, 2020

 
Návrh zákona o kryptoměnách
Ne vždy jsou okolo Bitcoinu pouze pozitivní zprávy. Mezi ty negativní patří například i tato. Jack Dorsey, zakladatel a ředitel Twitteru a Square patří mezi propagátory Bitcoinu. Ve svém tweetu posílá otevřený dopis americkému úřadu FinCen. Zmiňuje, že návrh zákona, tak jak je napsaný, nebude plnit co bylo zamýšleno a způsobí odliv zákazníků z amerických společností do jiných států.

Návrh zákona například naznačuje, že finanční společnosti jako Square budou muset shromažďovat u krypto transakcí data, která u tradičních způsobů přesunu peněz uchovávat nemuseli. U každé transakce by museli mít historii nejen o vlastním uživateli, ale i o druhé straně. Square by byl nucen vyžadovat identitu od lidí, kteří ani nepoužívají jejich aplikaci! Což je technicky velmi těžko řešitelné a donutilo by to uživatele používat jiné služby.

Our comments on FinCen’s rule proposal on #bitcoin and “cryptocurrency.”
We believe this rule will do the opposite of what it intends, will leave people out of participating fully in the economy, and that it being rushed prevents better solutions.https://t.co/VRXYpLg8Mw

— jack (@jack) January 4, 2021

 
Market si vybral BTC
Lyn Alden, makro investorka a tvůrce e-mailu pro investory vysvětluje, proč není vhodné hledat autora Bitcoinu.

Existuje staré Zenové rčení: “Když potkáš Buddhu, zab ho.”.

Neboli, když něco funguje a je ověřitelné samo o sobě, tak hledání autora může být rozptýlení od cesty. Výsledky mluví samy za sebe. Někteří toto rčení aplikují i na Bitcoin: “Pokud potkáš Satoshiho, zab ho”. Z tohoto rčení lze usuzovat, že hledání autora a přemýšlení nad tím, co si autor přál, aby se tím Bitcoin stal, je pouhé rozptýlení a není produktivní. Například debata okolo velikosti bloku a jakou velikost bloku si Satoshi přál, nevede k cíli.

Vývojáři musí řešit pořád různé kompromisy. Má se projekt vyvíjet dále, nebo zůstat stejný? Občas je výsledný projekt naprosto odlišný od původní vize, občas je přesně takový, jaký se zamýšlel.

U Bitcoinu probíhají pořád různé debaty – a když debata není vyřešena jednotným rozhodnutím, můžou vzniknout odštěpené větve. Naštěstí u Bitcoinu, podobně jako v přírodě, existuje přirozená selekce. Ekonomika a trh umí jasně určit vítěze a poražené. Zatímco BTC stoupá na ceně a na hashrate, BCH a BSV na ceně a na hashrate ztrácí. Trh určil, že chce menší bloky a více uzlů pro silnější decentralizaci. Bitcoin je úložiště hodnoty a vrstva vypořádání, nad kterou se budou stavět další vrstvy, a proto jsou pro něj důležitější tyto parametry, než počet transakcí za sekundu. Lidé mohou debatovat co by Bitcoin měl být, nebo co Satoshi chtěl, ale trh si zvolil tuto cestu.

There’s an old Zen koan that goes, “if you meet the Buddha, kill him.”
In other words, when something is self-verifiable or self-iterating, looking too heavily towards the originator can be a distraction along the path. Results speak for themselves.

— Lyn Alden (@LynAldenContact) January 9, 2021

 
Seznam společností s Bitcoinem jako uchovatelem hodnoty
V poslední době začalo více velkých společností používat bitcoin jako úschovnu hodnoty a mají v něm alokovánu značnou část finančních rezerv. Proto vznikla webové stránka  bitcointreasuries.org, která hlídá jejich počet a kolik bitcoinů za jakou cenu nakoupili. Je zde vidět zhodnocení a kolik procent z majetku je uloženo v bitcoinu.

Společnosti jsou rozděleny na veřejné, privátní a fondy. Mezi veřejné společnosti patří především společnost MicroStrategy s největší pozicí, která nyní zabírá až 50 % majetku této firmy. Největším držitelem bitcoinů je pak Grayscale Bitcoin Trust.

#Bitcoin top treasury list. @michael_saylor nice HODL. 😏 pic.twitter.com/yAmcsLu7ow
— Izriel Bingaman (@BrillianceBTC) January 9, 2021

 
Petter Shiff se mýlí
Petter Shiff (CEO europac.com a zasedatel shiffgold.com) je známý pro svůj negativní postoj k Bitcoinu, přestože je pro zlato a proti fiat měně. K zlatu má jistě pozitivní vztah, když je na něm založený celý jeho byznys. V minulosti ukázal, že po vzoru Rakouské školy ekonomiky je pro zavedení “sound money”. Ve svých podcastech dokáže vysvětlit jednoduchým způsobem, jaké pozitivní dopady by to mělo.

V minulosti po jeho tweetech téměř vždy přišlo cenové zhodnocení bitcoinu. Někteří bitcoinoví nadšenci dokonce tvrdí, že podle jeho negativních tweetů se dá úspěšně nakupovat. Při posledním propadu ceny bitcoinu se znovu objevil na twitteru, aby promluvil negativně proti Bitcoinu. V jednom z mnoha tweetů zmiňuje, že není mnoho institučních investorů do bitcoinu. Že těch pár institucí, které do bitcoinu investují, jsou velmi hlasité a média jim dávají prostor, aby zvedly cenu.

Zdroj: bitcoinmaximalist.net
Tyler Winklevoss je ředitel a zakladatel společnosti Gemini, která se zabývá především úschovou bitcoinů. Tyler reagoval na Peterův tweet, že je kompletně lživý. Že je obrovská poptávka mezi institučními investory a většina o tom nemluví. Pravděpodobně naopak se snaží nezvyšovat cenu, aby mohli alokovat v dostatečném množství.

Je mnohem pravděpodobnější, že Tyler má pravdu, protože na rozdíl od Petera má zákulisní informace. Pokud je to pravda, pak během čtvrtletních prezentací pro investory bychom se mohli dozvědět zajímavé skutečnosti, aspoň u veřejných společností. Která další veřejná firma nakoupila bitcoin? Myslím si, že na ty velké, jako je Apple, Google nebo Facebook, ještě nepřišel ten správný čas.

This is completely false. There is huge institutional demand and most of it is silent. As the operator and proprietor of @Gemini I would actually know, you would not. https://t.co/9487m9Bu3w
— Tyler Winklevoss (@tyler) January 11, 2021
Další Twitter výběr bitcoinových novinek očekávejte opět za týden

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Letem světem Twitterem – pravidelný přehled novinek pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Jakou hodnotu mají kryptoměny. Není to jejich cena

Kde se bere hodnota kryptoměn? O tomto tématu bylo již hodně napsáno, ale paradoxně většina lidí odpověď stále nezná. V dnešním tématu volně navážeme na článek o adopci kryptoměn a budeme hledat zdroje jejich hodnot.
Hodnota není to samé co cena
Vztahem mezi hodnotou a cenou se ekonomové zabývají už od 19. století a v podstatě se zatím shodli jen na tom, že jde o dvě odlišné skutečnosti. Cenu kryptoměnového projektu můžeme určit poměrně dobře. Stačí se podívat na tržní kapitalizaci dané sítě a hned můžeme vidět cenu jednotlivých mincí či tokenů. Cena představuje skutečnost danou trhem, neboť je výsledkem vyjednávání ceny mezi nakupujícími a prodávajícími. S určením ceny tedy nemáme problém.

Kde se však bere hodnota kryptoměn, to je pro mnohé stále velká neznámá. Obecně se dá říct, že hodnotu můžeme definovat jako schopnost uspokojovat určitou potřebu. Kryptoměny můžeme částečně vnímat jako drahá umělecká díla, neboť lidé mohou mít potřebu je vlastnit. Figuruje nám zde koncept vzácnosti či exkluzivity.

Můžeme je však vnímat také jako globální síť, která je schopna přenést hodnotu z jednoho konce světa na druhý. Ve hře je tedy konkrétní již fungující užitečnost či služba.

Do třetice můžeme říct, že P2P sítě a blockchain technologie mají schopnost navodit důvěru mezi účastníky, kteří se navzájem neznají a nedůvěřují si. Tato oblast se plně rozvine s vyšším využitím smart kontraktů a potřebou decentralizovaně provádět i jiné operace s hodnotou, než pouze přenášet volatilní nativní mince. Máme zde tedy příslib lepší budoucnosti. Kryptoměny se proto dají vnímat jako výhodná investice. Dalo by se také říct, že je to určitá spekulace na budoucí vývoj. My se pro zjednodušení budeme zabývat jen těmito třemi oblastmi. 

Už nyní je zřejmé, že hodnotu bude vnímat každý individuálně a převážně subjektivně. Objektivně můžeme jednotlivé projekty porovnávat podle předem daných kritérií, ale reálné hodnotě se pouze přiblížíme. Je potřeba si uvědomit, že kryptoměny jsou ze své podstaty globální a mají k nim přístup v podstatě všichni lidi na planetě. Každý člověk na světě má zcela jiné potřeby. Jeden chce vlastnit něco vzácného, druhý chce síť využít na přenos hodnoty, třetí chce jen zbohatnout a spekuluje na cenu. Rozdíly v potřebách najdeme také napříč jednotlivými státy, neboť potřeby lidí ovlivňuje ekonomická vyspělost.

V současné fázi adopce převažuje vnímání kryptoměn jakožto vzácných děl, či příslibu lepší budoucnosti. Tato potřeba bývá silnější než kryptoměny k něčemu dalšímu používat. Lidé navíc spekulují na to, že poptávka lidí a institucí poroste, což by mělo mít vliv na růst ceny. Výsledkem je, že kryptoměny zatím končí v hardwarových peněženkách. V tomto případě můžeme mluvit o tom, že hodnota je blízká ceně, neboť pro majitele je hodnota kryptoměny tím vyšší, čím je vyšší cena.

Cenu kryptoměn určuje trh, tedy poptávka a nabídka. Je-li nabídka nízká a poptávka vysoká, vstupuje do hry fenomén vzácnosti. Někteří lidé argumentují, že držení kryptoměn je současně používání. To dává smysl z pohledu vzácnosti, neboť cena většiny velkých projektů od jejich vzniku roste. Kryptoměny se tedy dají vnímat jako ochrana proti ztrátě bohatství. Tato vlastnost kryptoměn je pro lidi hodnotná.

Má to však háček. Musíte se smířit s vysokou volatilitou a být připraveni na klidně tříletý medvědí trh s možností ztráty hodnoty až o 90 %.

Držení kryptoměn jako vzácné dílo či spekulaci na zhodnocení může jít u některých projektů proti principu používání, máme-li se bavit o možnostech transakční sítě. Je určitě vhodné mít možnost si vzácnou minci přenést přes síť k sobě do peněženky. To však nemusí být to jediné, co koncept decentralizace umožňuje. Sítě jsou obecně od toho, aby mohli lidé přímo interagovat mezi sebou na denní bázi a to bez rizika volatility. P2P sítě k tomu přidávají vrstvu důvěry, která se může hodit například na uzavření dohody mezi účastníky a následnou realizaci bez rizika zásahu třetí strany. V tomto využití není vzácnost nutná.

Podobné je to u decentralizovaného placení skrze stabilní mince či výměny herních tokenů. Vzácnost se využívá, neboť stabilní mince a herní tokeny mají svou cenu, ale není to vzácnost ve smyslu spekulace či ochrany bohatství. Navíc by mělo platit, že ne každý uživatel sítě musí být současně ten, kdo drží mince na spekulaci. U Bitcoinu to bohužel jinak nejde. U chytrých platforem ano. 

BTC mince budete držet hlavně kvůli vzácnosti a většina lidí je nebude v dalším desetiletí používat na cokoliv jiného, než k následnému prodeji. Vysoké poplatky a dlouho trvající přenos hodnoty překousnete, neboť transakce nejste naštěstí nuceni používat každý den.

Služby a tokeny vybudované skrze smart kontrakt platformy budete rádi používat na denní bázi. Vysoce ceněné či vzácné budou pouze nativní mince těchto projektů, avšak využití sítě nemusí být s těmito mincemi přímo spojené. Tedy pokud pomineme platbu za transakce. Cena ETH mincí určitě poroste a to nejen díky limitovanému počtu mincí, ale zejména díky využívání Etherea jakožto platformy. Hodnota Etherea spočívá hlavně ve schopnosti uspokojit poptávku po využívání decentralizovaných služeb a po přechodu na PoS v možnosti rychle a levně přenášet velké množství transakcí decentralizovaným způsobem. Současnou poptávku po těchto službách tvoří sektor decentralizovaných financí (DeFi) a zájem mnoha korporátů a bank využívat decentralizovanou přenosovou síť a důvěryhodnou vrstvu.

Pojďme se ještě pro úplnost na chvíli vrátit k obecné definici vzácnosti. Například vodu nutně potřebujeme k životu a pokud se vám nedostává, brzy bez ní umřete. Pitná voda je nezbytná k životu. Cena komodit, jež uspokojují základní potřeby lidí, je nízká. Cena může být dokonce nulová. Třeba vzduch je zdarma. Naopak zlato je chemický prvek, který je v celém vesmíru velmi vzácný. Jeho množství předurčil už Velký třesk a statistiky uvádějí, že na jednu tunu zemské kůry připadá pouze 0,005 gramů zlata.

V porovnání s vodou je množství zlata na Zemi dramaticky nižší a to také díky tomu, že je mnohem složitější zlato extrahovat ze zemského povrchu. V době psaní stojí jeden gram zlata přibližně 1350 Kč. Zlato je vzácné, neboť není možné plně uspokojit poptávku. Kdo chce zlato, musí si za něj zaplatit. Naštěstí zlato ke svému životu nepotřebujeme a proto ho ve velkém vlastní hlavně banky či instituce. Běžná populace zlato většinou nevlastní, pokud nebudeme počítat šperky. Uvádí se, že v USA drží zlato asi 12 % populace. 

V tomto kontextu můžeme říct, že kryptoměny k životu nepotřebujeme. Dá se na ně nahlížet jako na produkt lidské civilizace či vylepšení schopnosti Internetu. Co se týče ochrany proti ztrátě bohatství, je to stejná schopnost, kterou má zlato. Vylepšování Internetu a technologií obecně probíhá neustále a dokud bude existovat lidstvo, bude nadále probíhat. Decentralizované blockchainové sítě, jakožto stroje na důvěru, budou mít na lidstvo velký dopad. Nicméně změna paradigmatu začala již samotnou adopcí Internetu.
Vztah mezi cenou a adopcí
Z pohledu adopce kryptoměn je důležitější počet uživatelů, než tržní kapitalizace projektů. Cena kryptoměnových mincí může být velmi vysoká, ale pokud bude počet uživatelů nízký, celková hodnota projektu bude také relativně nízká. Hodnotu v tomto případě měřím podle toho, kolika lidem slouží. Zde hodně záleží na tom, na jaké využití daný projekt cílí, takže je zbytečné definovat nějaké hranice. Pokud má být Bitcoin uchovatelem hodnoty, nevadí že je adopce nízká a klidně může být podobná jako je u zlata. Ani zlato v adopci nepřekročilo hranici early-adopterů. Bitcoin je v adopci od zlata stále na hony vzdálený. Nicméně lidé ho pomalu akceptují jako nového uchovatele hodnoty a pořizují si ho. To je rozhodně dobře. Otázka však je, jak rychle bude růst adopce.

Často se mluví o tom, že pořídit si a uchovat bitcoin mince či jinou kryptoměnu je mnohem jednodušší než zlato. Nemyslím si to. Pro mnohé lidi může být proces nákupu kryptoměn podobně složitý jako nákup zlata. Může to dokonce být více rizikové, neboť nováčci neví, komu věřit a nikde není nic oficiálního. Co se týče uchování, je to také velmi podobné a nevidím velký rozdíl v bezpečném opatrování seedu či malého slitku zlata. Dokonce si myslím, že pro starší generaci bude jednodušší pořídit si zlato než kryptoměnu. 

Vysoká cena může ovlivnit nováčky při rozhodování, jestli si mají kryptoměnu pořídit. Pokud bude cena vysoká, lidi to může odradit. Zde se pohybujeme čistě na psychologické úrovni. Je velký rozdíl v možnosti vlastnit jednu celou minci, nebo pouze desetinu, setinu, tisícinu jedné z nich, nebo ještě méně. Dá se předpokládat, že čím menší kousek si budou moci lidé koupit, tím menší bude motivace tak učinit.

Zlato je vzácná komodita a lidé o jeho vzácnosti ví a neřeší jeho celkové množství. U kryptoměn se stále dokola mluví o maximálním počtu, je tedy logické, že lidé chtějí jednu celou jednotku. Zlato se prodává po pevně definovaných částech, a lidé v tom nevidí peníze. U kryptoměn je myšlenkový pochod jiný, neboť mají blíže k penězům. Lidé neřeší to, jestli se chrání proti inflaci, ale to, jestli budou mít víc než soused. 

Zlato mnoho let slouží velmi dobře jako uchovatel hodnoty. Přesto se lidé nezajímají o jeho nákup a to navzdory rostoucí ceně. Čím to je? Je asi dost naivní si myslet, že decentralizace je to, co dělá Bitcoin lepším uchovatelem hodnoty než zlato. Pokud máte zlato ve vlastní úschově, je jen a pouze vaše. Největším lákadlem pro nákup kryptoměn je v tuto chvíli jejich spekulativní složka a rostoucí cena. Kdyby byla cena kryptoměn podobně stabilní jako u zlata, nejspíš by se o ně lidé tolik nezajímali z pohledu uchovatele hodnoty. Zájem o nákup by byl pravděpodobně podobný jako u zlata. Využití by však mohlo být jiné a decentralizace by hrála významnější roli a to právě díky schopnosti s hodnotou nakládat v rámci vestavěné transakční sítě.

 

Mnoho lidí si neuvědomuje, že decentralizace je z pohledu uchovatele hodnoty jistá nevýhoda vůči zlatu. Zlato pro svoji existenci nepotřebuje žádného prostředníka, tedy decentralizovanou síť. Jakmile zlato máte, svět se může postavit na hlavu a vy stále máte kus kovu v kapse. Kryptoměny neustále potřebují, aby síť někdo udržoval v chodu. Aby se někdo staral o zdrojový kód. Aby byl Internet stále relativně svobodný tak jako dnes. Aby vlády kryptoměny nezačaly zakazovat. Ve hře mnoho okolností, které mohou hodnotu kryptoměn ovlivnit a dokonce ji v krátké chvíli srazit na nulu.

Z tohoto pohledu bude zlato jako uchovatel hodnoty vždy nepřekonatelné. Stačí jeden velký průser, klidně u většího konkurenčního projektu, a důvěra v celý prostor může rapidně klesnout. Pokud někdo přeje třeba Ethereu rychlý zánik, nechápe, že podkopává důvěru lidí v decentralizované technologie. Sítě jsou totiž postavené na podobných principech.
Pro kryptoměny jsou důležité poplatky
Pokud se má někdy kryptoměnami platit, je potřeba, aby se adopce výrazně zvýšila a většina lidí na daném území kryptoměny přijímala podobně jako fiat měny. Je pěkné, že můžeme kryptoměnou zaplatit centralizovaně skrze nějakou platební kartu, ale s adopcí to má pramálo společného. Pokud bude většina příjemců akceptovat pouze fiat měnu a ani si nevšimne, že karta vám při platbě odečte část kryptoměn z vašeho účtu, jen aby je převedla na fiat menu potřebnou pro platbu, jedná se pouze o optický klam. Takovým způsobem může platit jen pár procent populace a zbytek bude nadále žít s fiat měnami. Navíc to samé jde udělat třeba s akciemi Tesly.

Pro kryptoměny je tohle z dlouhodobého hlediska velký problém, neboť jejich budoucnost je postavena na schopnosti vybrat velké množství prostředků skrze transakční poplatky. Kryptoměny pro svoji existenci potřebují, aby každá vaše ekonomická interakce vytvořila takovou transakci, která síti poskytne příjem. Je jedno, jestli to bude transakce na první vrstvě, nebo na druhé vrstvě, pokud transakční poplatky připadnou alespoň z části vrstvě první. 

Proč je to důležité a proč by jednou nemohla první vrstva zaniknout a my se nemohli spolehnout na nové lepší vrstvy? Protože jen a pouze první vrstva dokáže nejlépe dohlédnout na maximální počet mincí v oběhu. Jakmile se například BTC mince rozutečou do několika druhých a třetích vrstev, do sítí Etherea a dalších PoS projektů, tak bude velmi těžké a hlavně nespolehlivé pohlídat, jestli se počet mincí v nějaké síti nenafukuje. To je zatím vzdálená budoucnost, ale představte si, že jednou bude třeba 20 % všech mincí v Ethereu, 10 % v Lightning Network, dalších 5 % v Liquid Network atd.

Pokud by lidé dlouhodobě drželi mince v těchto sítích, nejenže budou tyto sítě podporovat ekonomicky skrze transakce a vylepšovat jejich síťový efekt, ale současně první vrstva nebude schopna zaručit, že počet bitcoinů není vyšší. Respektive první vrstva nám to řekne vždy přesně, ale neřekne nám, že třeba v Ethereu je najednou o milion BTC mincí víc. A znovu se dostáváme k tomu, že pokud by Ethereum selhalo a mince by třeba nešly vrátit do první vrstvy Bitcoinu, dojde k velkolepému průseru mimo Bitcoin síť, ale dopady mohou být fatální i pro ni.

Co se týče ekonomického modelu, tak u PoW projektů je bezpečnost postavena na schopnosti sítě platit za vysoký hashrate. Bitcoin bude za desítky let bezpečný, jen pokud se vybere dostatečné množství transakčních poplatků. Pokud se cena vypumpuje hodně vysoko, nemusíme mít pár desítek let žádný problém. Na druhou stranu budeme si asi muset zvyknout na to, že po halvingu může hashrate klesnout zhruba o polovinu. Vybrané poplatky totiž nemusí plně kompenzovat snížení počtu mincí, kterými síť platí za nově vytěžený blok. To nebude problém, neboť hashrate bude s velkou mírou pravděpodobnosti stále velmi vysoký. Může to mít nějaký psychologický dopad. Je možné, že vyrobený hardware nenajde uplatnění a mineři budou nuceni těžit někde něco jiného. Možná dojde k nějakému forku jen proto, aby bylo co těžit. 
Přerozdělování a přesun majetku
Ideální distribuce mincí by byla taková, že by měl velký počet lidí přibližně stejné množství mincí. Tohoto ideálu samozřejmě nejde docílit a opak je pravdou. Instituce a velryby jsou schopny nakupovat po stovkách či tisících kusech v době, kdy malí investoři schopní pořídit si třeba 0,1 mince. Díky rich-listu se můžeme kdykoliv podívat na aktuální stav.

Například existuje ani ne 100 adres, na kterých je 10,000 až 100,000 BTC mincí. 0,1 až 1 BTC mince leží na něco málo přes 2,2M adresách. Alespoň 0,001 BTC nebo méně leží na něco málo přes 16,6M adresách. Tohle v praxi znamená, že méně než 100 subjektů může mít zásadní vliv na cenu mincí. Pokud se z jedné či více “velkých” adres začnou prodávat mince ve velkém, budou tím negativně ovlivněny miliony lidí, jejichž bohatství se skokově sníží. Vy samozřejmě nechcete, aby byl uchovatel hodnoty volatilní a lehce ovlivnitelný jednou entitou. Jen vysoká míra adopce, potažmo přerozdělení mincí směrem od velryb k velkému množství menších uživatelů, může volatilitě zamezit. 

Představte si velké hřiště, kde se hráči navzájem mezi sebou přetahují o míč. Pokud je na hřišti malý počet hráčů, každý může míč lehce poslat na druhý konec hřiště. Míč nám reprezentuje volatilitu. Čím více bude na hřišti hráčů, tím složitější bude s míčem hýbat, neboť se ho bude v jednu chvíli dotýkat více hráčů. Pokud je na hřišti hráčů málo a někteří z nich mají postavu vyhazovače nočního klubu, bude pro ně stále snadné míč získat a udělat s ním velký pohyb. Na druhou stranu, čím více lidí vyhazovače obklopí a pokusí se míč zachytit, tím menší pohyb se jim podaří udělat. Je potřeba myslet na to, že vyhazovači mohou hrát spolu, nebo proti sobě.

Velcí hráči se mohou chtít mincí zbavit z různých důvodů. Ne všichni mají potřebu chránit své bohatství. V určitou chvíli pro ně může být výhodnější investovat do nějakého podniku či nakoupit nemovitosti. Někteří jsou podobní spekulanti jako menší investoři, jen jsou zkušenější a mají dostatek prostředků na to, aby s trhem pohli a zbohatli na tom. Bylo by pěkné, kdyby s rostoucí adopcí ubýval počet velryb na úkor menších hráčů. Velryb se však nejde zbavit. Naopak, pokud bude význam kryptoměn růst, bude po nich velká poptávka z řad současných boháčů i institucí. Velryby jsou menší problém pro využití kryptoměn jako uchovatele hodnoty. Podobně jako u zlata stačí adopce někde kolem 10 %. Objeví se pár nových boháčů, ale suverenitu států to zásadně nenaruší. Dočkáme se regulací, ale ne nějakého drtivého zákazu.

Velryby by však byly větším problémem v případě, že by došlo k vysoké adopci a kryptoměny by začaly nahrazovat fiat měny. Tohle by státům vadilo víc a velryby by mohly mít velký společenský význam. Early-adopteři, ať už je to kdokoliv, by měli větší bohatství než ti, kteří by začali nakupovat později. Tím by došlo k velkému přesunu bohatství, které by nemuselo mít poklidný charakter. Tohle však zatím naštěstí nehrozí. Nicméně debata na toto téma by měla probíhat už dnes.
Digitální vzácnost
Víte v čem se liší digitální vzácnost od té fyzické? Fyzická vzácnost je přírodní úkaz a díky tomu je tu s námi v podstatě od nepaměti. Zlato je tak obecně považováno za vzácné a shodnou se na tom i ti, kteří ho nedrží. To platí napříč všemi kontinenty. Nepřekonatelná výhoda zlata je ta, že je těžké jeho množství skokově zvýšit třeba na dvojnásobek. Možná se mohou objevit nová naleziště, ale i tak by bylo navýšení pozvolné. Zlata je plný vesmír a občas někdo argumentuje tím, že se dá přivézt z jiné planety. Tohle opravdu není na pořadu dne. Kosmonautika je stále v plenkách. V dalším století rozhodně nedokážeme přistát na cizím tělesu, abychom tam vykopali větší množství zlata a transportovali ho na Zem. Náklady na takovou misi by byly obrovské, ale hlavně naše priority jsou jiné. Elon Musk chce osídlit Mars. To je rozhodně ušlechtilejší počin, než vozit na Zem zlato. 

Digitální vzácnost je uměle vytvořená věc. Je to jen číslo a pár algoritmů ve zdrojovém kódu. V době vzniku neměly BTC mince žádnou hodnotu. Vše byl jen takový pokus. Pokud byste udělali globální průzkum a zeptali se všech lidí na planetě, jestli jsou kryptoměny vzácné, kladně by odpovědělo sotva pár procent respondentů. Značná část lidí by netušila o čem se bavíte. Hodně lidí by vám řeklo něco o pyramidě a podvodu. Vzácnost kryptoměn je nám vštěpována také poněkud uměle a to zejména lidmi, kteří mince drží. Čím více mincí máte, tím jsou pro vás vzácnější, ale hlavně, tím víc chcete tuto vzácnost vsugerovat ostatním. V tom problém není. Háček je v tom, že vzácné věci se odjakživa kopírovaly. 

Fyzické zlato zkopírovat neumíme. Můžeme pouze vytvořit falzifikát, ale zkušenější člověk ho lehce rozpozná. Kryptoměn je dnes celá řada a téměř každá nějak pracuje s digitální vzácností. Myslíte si, že je to problém? Z mého pohledu není. Je to podobné jaké vzácné obrazy. Díla některých autorů jsou velmi cenná a nedá se říct, že pouze Michelangelo je pravý a jediný originál, který je lepší než Rembrandt, Picasso, nebo da Vinci. Malíři měli svůj styl a svá díla vytvořili v jiném časovém období. Každému se líbí jiný umělec a vy najdete tisíce vzácných obrazů od stovek malířů. Fakt, že existuje mnoho kryptoměnových projektů, devalvuje jejich hodnotu.

Kdyby existoval pouze Bitcoin, jeho hodnota by byla pravděpodobně vyšší. To je ale nereálné. Vytvořit digitální vzácnost je skutečně jednoduché. Je to dokonce tak jednoduché, že si můžete okopírovat existující projekt a udělat téměř autentický. Zde je samozřejmě přidaná hodnota minimální, ale kdybyste tyto dva projekty postavili vedle sebe a zeptali se neznalého člověka, který z nich je lepší, asi by nedokázal odpovědět.

Bitcoin a Litecoin jsou dva téměř shodné projekty. Z technického hlediska je rozdíl jen v detailech. Najdou se lidé, kteří mají radši Litecoin než Bitcoin. Má Litecoin právo na svoji existenci? V očích bitcoinových maximalistů ne. Nedivme se těmto lidem, že se snaží prosadit existenci jediného projektu. Těmto lidem vadí, že je tak snadné devalvovat hodnotu Bitcoinu skrze ostatní projekty. Bohužel se s tím budou muset smířit.
Zůstane Bitcoin navždy na prvním místě?
Je nesmysl vyhrazovat si nějaké svrchované právo či nárok na existenci jediného projektu, který by ovládl svět. Lidé jsou svobodní a mají právo si vybrat projekt, který budou používat. U zlata tohle chování nevidíme, neboť jeho vzácnost nejde replikovat. Zlato dokonce nelze nějak něčím překonat. Zlato má své vlastnosti a jiné kovy mají jiné vlastnosti, které se hodí v jiných odvětví průmyslu. Tohle je neměnné a stálé. Bitcoin lze technologicky překonat. P2P sítě jsou technologie, které se vyvíjí, vylepšují, degradují, jsou v nich bugy a jsou závislé na existenci Internetu. Vlastnosti kryptoměn jsou dynamické a v čase se budou měnit. 

Čím více budou kryptoměny úspěšné, tím větší konkurence se objeví. Tohle je daň za svobodu. Zastánci jakéhokoliv projektu nemohou princip svobody pošlapat a říct, že jsou nová autorita, která má právo prosazovat svůj projekt jako ultimátního vítěze. Pokud tohle připustíme, připravíme se o největší výhodu decentralizace. Jestli se nám podaří otupit moc současných mocipánů, nedává smysl nahradit je něčím, čeho se nebudeme schopni zbavit v případě problémů, nebo co nebudeme schopni zahodit, pokud budeme mít k dispozici něco lepšího.

Ve svobodném světě nejde konkurenci zakázat. Pokud je adopce kryptoměn založená na bohatnutí early-adopterů, obávám se, že konkurence nikdy neustane. Vždy se najde skupina lidí, která si založí nový projekt a vždy se najdou lidé, kteří ho budou adoptovat jako první a lákat ostatní. Marketing bude hrát prim. 

Ve světě internetu je zcela běžné, že se objevují nové sítě a jiné zanikají. V letech 2005 až 2008 světu dominovala sociální síť MySpace. Tuto síť použilo více jak sto milionů lidí za měsíc. Kdo by si kdy pomyslel, že v roce 2009 Facebook překoná MySpace co do počtu uživatelů. Jako jeden z důvodů pádu MySpace se uvádí neschopnost flexibilně reagovat na potřeby uživatelů. Facebook, ale třeba i Twitter, překonali MySpace díky tomu, že přidávali nové funkcionality a tím rozšiřovali síťový efekt. Rozhodně nechci někomu vsugerovat, že Bitcoin skončí jako MySpace. Jen je důležité vnímat Bitcoin ve správném kontextu.

Ve světě Internetu je zcela legitimní přijít s novým blockchain projektem a pokusit se vytvořit lepší či jinak koncipovaný transakční systém či digitální vzácnost. Dále je zcela legitimní pokusit se přijít se zcela novými koncepty a funkcionalitami, jako jsou třeba smart kontrakty. Naopak je velmi hloupé říkat, že se tyhle pokusy nemají vůbec odehrávat a že Bitcoin zvládne pojmout veškerou funkcionalitu. Facebooku nikdo nemohl nějak legálně zakázat překonat MySpace. Facebook vyhrál díky inovacím, které lidé chtěli používat a díky vlastnostem, které byly lepší než ty od MySpace.

Stát se to může klidně znovu. Za 10 let po Facebooku neštěkne ani pes. Výhoda prvního hráče je skutečně pouze výhoda, která se musí využít. To se může a nemusí podařit. Praxe nám ukazuje, že první hráči jsou lehce překonatelní. Kryptoměny jsou zcela nový živočišný druh a my nechceme měnit uchovatele hodnoty každých 10 let. Jak z toho ven?

Litecoin nikdy nebyl pro Bitcoin reálná konkurence, co se týče technologie. Přesto se Litecoin dlouhodobě drží v první desítce projektů podle tržní kapitalizace. Na druhém místě už dlouhou dobu sedí projekt Ethereum. O tomto projektu se nedá říct, že je to pouhá kopie. Místo UTxO se používá účetní model. Ethereum umí vydávat tokeny a přidaná funkcionalita nad transakcemi se dá realizovat skrze smart kontrakty. Není divu, že tento projekt se používá víc než Bitcoin. Co se týče čísel, tak na první vrstvě Bitcoinu probíhá zhruba 200 až 350 tisíc transakcí za den. U Etherea se dostáváme na 1,1 až 1,3 milionů transakcí za den. Na Ethereum síti tedy probíhá až 6x více transakcí než na Bitcoinu. Pokud se Ethereu podaří přechod na Proof-of-Stake (PoS), užitečnost projektu se významně zvýší. 

Co se týče digitální vzácnosti, lidé si cení BTC mincí asi jen 5x více než ETH mincí. To není kdovíjak velký rozdíl. Bitcoin má samozřejmě velkou výhodu v tom, že nemá v plánu technologicky soutěžit s chytrými platformami. Navždy zřejmě zůstane jednoduchý, bez smart kontraktů a vydávání tokenů na první vrstvě. To je rozhodně dobře, protože něco jako digitální zlato si nechceme spojovat s podvodnými projekty. Vydat token či nasadit si smart kontrakt může na decentralizované platformě každý. Podvodům se v principu nedá zabránit. Díky této neposkvrněnosti bude Bitcoin vždy vypadat bezproblémově. To se o chytrých platformách říct nedá. Ty cílí na úplně něco jiného než Bitcoin.

Tokeny na chytré platformě si tak mohou vydat nejen lidé, legitimní firmy a banky, ale také podvodníci. Vlna ICO nám v roce 2017 ukázala, co dokáží technologie. Ty se dají využít, i zneužít. ICO mánie je za námi, ale Ethereum to nepoložilo. Naopak, objevil se další koncept decentralizovaných financí (DeFi). I zde můžeme vidět mnoho problémů a to hlavně díky špatně napsaným kontraktům či kopírování nápadů. Tohle však není ani tak problém technologický, ale spíše lidský. Za konceptem decentralizace se dá lehce schovat podvodné chování. Autoři projektů přímo nenesou žádnou odpovědnost a až nyní se regulátoři probudili a mají v plánu něco dělat. 

Máme asi jasno v tom, co je to BTC mince. Kdybychom to chtěli nějak laicky definovat, řekli bychom, že jsou to digitální mince s vestavěnou transakční sítí. Množství mincí je omezené a existuje zájem tyto mince vlastnit. U chytrých platforem je definice složitější. Teoreticky bychom mohli použít definici podobnou. Nechme nyní stranou debaty o tom, jestli je ten či onen projekt inflační nebo deflační. Počet mincí je vždy nějak omezený ať už maximálním počtem, nebo nějakým pevně daným inflačním modelem. Cena BTC mincí od svého vzniku roste. Lidé tedy začali říkat, že je to uchovatel hodnoty.

V čem jsou ETH mince menším uchovatelem hodnoty? Jejich cena také od svého vzniku roste. Je po nich poptávka z řad institucí podobně jako u Bitcoinu. Je zřejmé, že po BTC je poptávka vyšší a to hlavně díky výhodě prvního hráče. Nicméně proč by se to jednou nemohlo obrátit ve prospěch Etherea? Jak jsem napsal výše, na Ethereu probíhá 6x více transakcí, přitom tržní kapitalizace je pouze 5x nižší. Existuje reálný důvod, proč by nemělo Ethereum překonat Bitcoin v tržní kapitalizaci? Nebo by to mohl dokázat jiný projekt? Jaké vlastnosti to jsou, které by tomu mohly zabránit? Jsou tyto vlastnosti v něčem unikátní? Jdou tyto vlastnosti lehce kopírovat, nebo vylepšit?

Pokud hledáme digitální vzácnost, je dobré se ptát, jakou roli mince v daném projektu hrají. U PoS mají mince trochu blíže k akciím, neboť nové mince a vybrané poplatky jdou do rukou vlastníku sítě, tedy těch, kteří takzvaně stakují. 

Občas někdo tvrdí, že největší výhoda třeba Bitcoinu je dopředu známý maximální počet mincí a křivka emitace nových mincí. To je údajně na digitální vzácnosti to nejlepší. I zde by stálo za to se zeptat, proč zrovna monetární politika Bitcoinu je pro lidstvo ta pravá ořechová? V době psaní je vytěženo asi 90 % mincí. Ne více než 1 % populace drží mince ve své vlastní peněžence. Viděno touto optikou by se dalo říct, že Satoshi Nakamoto sice vytvořil digitální vzácnost, jenže poté hodil Bitcoin na lidi a ti tuto technologii ani po 12 letech existence masově neadoptovali.

Chyba není v technologii samotné. Chyba je v tom, že lidé tuto technologii zas až tak úplně nepotřebují používat. Satoshi vůbec neodhadl rychlost adopce. Lidi vždy přitáhla jen rostoucí cena. Někteří zbohatli, jiní prodělali kalhoty. Média se roky o Bitcoinu vyjadřovala negativně. Nyní to není o moc lepší, neboť se mluví jen o ceně, ne o nějakém poselství či možnostech blockchain technologie. Osobně si vůbec nedokážu představit, že teď, když zbývá vytěžit asi 10% nových mincí, tak adopce nějak dramaticky vzroste třeba na 10 %. Můžeme mluvit v případě Bitcoinu či dalších kryptoměn o uchovateli hodnoty, pokud je adopce třeba v porovnání se zlatem tak nízká?

Navíc státy mohou kryptoměny regulovat takovým způsobem, že se osekají jejich největší výhody. Bude i poté dávat smysl kryptoměny adoptovat? Bitcoin řeší problém, který má mnoho jiných řešení mimo kryptoměny a jestli dojde k průseru s fiat měnami, budou ho primárně řešit státy. A věřte mi, jestli budou na ulicích vzpoury, lidé budou bez práce a budou mít hlad, kryptoměny budou možná to poslední, co vás bude  zajímat.

Z mého pohledu se hodně podceňuje způsob, jakým by měla adopce kryptoměn proběhnout. Možná bylo od Satoshiho naivní dopředu naplánovat nějakou rigidní inflační křivku, když dopředu nevěděl, pro kolik lidí bude zajímavá. Neadoptovaná technologie není pro lidi příliš hodnotná. Tím neříkám, že Bitcoin není užitečný. Hodnotu zde soudím podle dopadu na lidstvo, tedy podle míry adopce, ne podle aktuální ceny. Chytřejší budeme za pár let, až budeme znát postoj regulátorů a poptávku ze strany institucí. Nezapomínejme však, že tím nejdůležitějším ukazatelem je adopce ze strany běžných lidí, ne ze strany institucí. Osobně zatím moc nevěřím na bitcoinizaci, tedy na globální přechod na Bitcoin standard. Pokud k tomu má někdy dojít, bez adopce se to zjevně nestane. 

Pokud jde o inflační křivku a využití blockchainu, tak zajímavá implementace probíhá na Marshallových ostrovech. Díky projektu Algorand se vytvořila národní měna, která má fixní inflaci 4 % ročně. Monetární politika je tak díky blockchainu platná pro jeden malý ostrovní stát, avšak adopce bude v podstatě okamžitě masová v kontextu daného území. Samozřejmě se můžeme bavit o detailech projektu, ale na lokální úrovni je tohle mnohem schůdnější cesta, než pokus o adopci jednoho globálního standardu.

Jak vidíte, digitální vzácnost není o jednom projektu, který na ni má patent. Dá se lehce replikovat v jiných projektech a existují ekonomické incentivy tak učinit. Šance na úspěch nových projektů je vysoká, neboť lidská chamtivost tu bude vždy. Dokonce existuje stát, který svoji monetární politiku postavil na blockchainu. Bitcoin má samozřejmě největší šanci na to, že bude v příštím bull runu dominovat. Má největší síťový efekt a největší infrastrukturu. Za slovem největší hledejte maximálně pár procent populace, která ji používá. Ostatní projekty, kromě Etherea, jsou na tom o dost hůř. Všem ostatním se bude podobná infrastruktura budovat o mnoho líp, neboť se mohou poučit z chyb svých předchůdců a povědomí o kryptu se bude šířit. Cestička pro nováčky bude více vyšlapaná a ti budou rádi zkoušet alternativní sítě. 

Digitální hodnotu má v sobě každá kryptoměna. Říct, že ji umí vytvořit jen Bitcoin, je stejné jako říct, že pouze Apple je telefon. Lidé si telefon vybírají podle vlastností, obliby, ale i ceny za pořízení. Jakmile se objeví nový výrobce, zcela přirozeně si ukousne kus trhu. Bitcoin dosud neměl velkou konkurenci. Lidé si dali práci s analyzováním projektů jako Litecoin, Vertcoin, a dalšími klony, ale tato práce byla zbytečná. První projekt, který přinesl významnou změnu bylo Ethereum. Po něm dlouho nic. Další významná konkurence se objevuje až nyní. Další přijde. Pokud dokázalo Ethereum uspět a třeba v počtu transakcí Bitcoin porazit, dokážou to další projekty.

Pokud platí tohle, zjevně kryptoměny nebudou uchovatelem hodnoty v tom samém smyslu, v jakém používáme zlato či stříbro. Lidé si budou kryptoměny vybírat podobně jako telefony. Jistě, něco bude mít v daný čas vyšší kapitalizaci, nebo to bude oblíbenější. Je logické, že nyní je to Bitcoin. Ale jak to bude vypadat za 10 let? To rozhodne jen a pouze adopce. Pokud se nějakému projektu podaří ukousnout majoritní podíl trhu na několik let, můžeme se bavit o nadvládě. Nyní je to hodně předčasné.
Rozvoj technologií
Kryptoměny jsou v první řadě technologie, přesněji řečeno síťové protokoly. Přesah do světa financí a skrze ně také do politiky je významný, ale bez technologického základu by byl nemožný. Pokud se máme bavit o hodnotě, zeptejme se, co je hodnotné ve světě technologií.

Informace se po Internetu šíří téměř rychlostí světla. Konkrétně v optických kabelech je to přibližně 200,000 km/s. Obvod Země je 40,000 km. Teoreticky je tedy možné, aby informace oběhla naši planetu 5x za vteřinu. Internet dnes může být velmi rychlý a propustnost se stále zlepšuje. Odeslání zprávy na druhý konec světa dnes nestojí téměř nic a dorazí tam takřka okamžitě. V rámci služeb na Internetu implicitně očekáváme právě tyto vlastnosti. Cení se rychlost, nízké náklady na přenos dat, nízké náklady na provoz. Od blockchain technologií budeme s vyšší mírou adopce očekávat stejné parametry. 

V předchozím díle jsem napsal, že technologičtí nadšenci tvoří 2,5 % populace. Tato skupina je ochotna akceptovat pomalé a drahé transakce, přestože současné největší sítě Bitcoin a Ethereum jsou ve světě Internetu jak sloni v porcelánu. Nováčci jsou často ochotni překousnout tyto překážky, neboť jsou motivováni hlavně spekulací na cenu. Na fórech však můžeme vidět, že jim to dost vadí. V tomto kontextu je nutné si uvědomit, že lidé nenakupují kryptoměny proto, aby je okamžitě začali používat. Kdyby tomu tak bylo, sáhli by po projektech, které jsou na odesílání transakcí mnohem vhodnější.

Bohužel by narazili na to, že tyto sítě mají nízký síťový efekt. Aby taky ne, když je nízký také u Bitcoinu a Etherea. Sítě musí umět lidi spojovat a umožnit jim interakci. Tato interakce však není možná, pokud je složité či drahé se jí zúčastnit, nebo není s kým interagovat. Zkuste vašemu sousedovi poslat bitcoin. Nejspíš na to nebude vůbec připravený. Má smysl snažit se mu poslat cokoliv jiného?

V tuto chvíli adopce jsme ve stádiu, kdy lidé chtějí hlavně spekulovat, nebo uvěřili narativu o uchovateli hodnoty. Použití transakční sítě je sekundární potřeba nutná jen pro nákup či prodej. Troufám si tvrdit, že blockchain sítě se začnou více používat až v momentě, kdy se kvalita transakcí přiblíží tomu, co lidé očekávají od Internetu. Jakmile začnou být platby stabilními mincemi rychlé a levné, nic nebude bránit tomu jimi běžně platit. Je však potřeba si uvědomit, že od toho jsme nyní na hony vzdáleni a budeme potřebovat další roky, než se toho dočkáme.

Rychlé transakce skrze blockchain sítě lidem nepřinášejí nějaké zásadní výhody oproti platbou běžnou fiat kartou. Pokud má být výhoda decentralizace, či spojení hodnoty a transakční sítě, je potřeba začít se ptát, kdo nahradí současné autority. Jak už jsem popsal v obecném článku o blockchainu, transakční P2P síť není schopna navodit důvěru mezi dvěma účastníky, kteří se navzájem neznají. Nákup zboží na Internetu se tak může proměnit v noční můru.

Důvěru nad úrovní transakční sítě jde zajistit dvěma způsoby. V první řadě skrze regulace, kdy státy akceptují kryptoměny jako prostředek směny a budou ochotny propůjčit svůj aparát na řešení sporů. To možná není nejlepší nápad, pokud se máme bavit o nějaké odluce peněz od státu. Možné řešení je použít smart kontrakty, nebo něco tomu podobného. Nic lepšího zatím neexistuje, i když to samozřejmě není jediné řešení. My však potřebuje mnohem víc než jen navození důvěry mezi účastníky, kteří si chtějí decentralizovaně vyměnit nějakou hodnotu. Třeba bitcoin za nový telefon. 

Dělba moci je zaběhlý princip politického uspořádání, který rozlišuje trojí typ moci ve státě. Jsou to zákonodárná moc (legislativa), výkonná moc (exekutiva) a soudní moc (judikativa). Pokud se máme bavit o odluce peněz od státu, musíme napřed znát odpovědi na to, jakým způsobem budeme nový svět budovat. Od státu nelze jednoduše oddělit peníze, dát mu sbohem a začít žít někde ve vakuu. Pomiňme fakt, že většina lidí by o to ani nestála. Pokud má dojít k odluce, musí prvně vzniknout alternativa k nějakému novému uspořádání světa. Adopce kryptoměn není jen o transakčních sítích. Je to také o technologiích, které umožní skupině lidí se na něčem se domluvit, něco organizovat a něco společně vybudovat.

To nemluvím o tom, že by mělo být možné lidi nějak trestat. Propojení mezi digitálním světem nových peněz a lidmi sahá dál, než za hardwarovou peněženku. Decentralizace nemůže být synonymem pro bezvládí, individualismus, či anarchii. V decentralizovaném světě musí stále být někdo, kdo může být něčím pověřený a bude za určité věci nést odpovědnost. Jen snílci si mohou myslet, že si všichni koupíme kryptoměny a rázem budeme žít v krásném novém světě. 
Závěr
Na závěr se ještě rychle zeptejme, co je hodnotné ve světě financí. Pokud bychom odhlédli od technologie a vnímali kryptoměny jen z pohledu financí, asi by vás jako první napadla schopnost vytvořit tvrdé peníze. Technologicky to není problém. Aby se tak skutečně stalo, musela by se na tom shodnout většina lidí na planetě a nesmělo by být tak jednoduché vytvořit jinou konkurenční síť, která nabídne svoji verzi tvrdých peněz. Z pohledu financí či vlivu na společnost se dá konstatovat, že úspěch se musí měřit mírou adopce, ne tržní kapitalizací.

Žádná kryptoměna včetně Bitcoinu nemá v tuto chvíli předpoklady na to stát se tvrdými penězi. Kryptoměny jsou zajímavé z pohledu investice a možná jednou budou dobrým uchovatelem hodnoty. To je z mého pohledu zatím vše. Mezi uchovatelem hodnoty a penězi je obrovská propast, která se nedá překonat čistě technologicky. Na druhou stranu pouze vylepšování technologií může přitáhnout nové uživatele a zvyšovat schopnosti. Pořád se však můžeme bavit o tvrdých penězích postavených na blockchainu a koexistenci se státy. To však není žádná odluka. 

Je u kryptoměn důležitější schopnost vytvořit digitální vzácnost nebo jejich užitečnost? Z mého pohledu je nutné obojí, je však jedno, jestli se to vše realizuje v jednom projektu, nebo jich bude více. Vytvořit digitální vzácnost je ve své ryzí podstatě velmi jednoduché. Mnohem složitější je tuto vzácnost prosadit mezi lidmi. Z pohledu technologií je mnohem náročnější vytvořit globlálně škálovatelnou a současně decentralizovanou síť. Nedivme se, že se zatím neobjevila takzvaná killer aplikace. Zatím se na globální úrovni nezvládáme vypořádat ani s transakcemi. Je úžasné, že se DeFi sektoru tak daří navzdory tomu, jaké překážky musí uživatelé překonávat. Obávám se, že širší adopce decentralizovaných aplikací bez vylepšení technologií nebude možná.

Máme dvě želízka v ohni. Lightning Network nad první vrstvou Bitcoinu a přechod na PoS konsensus v případě Etherea. Ethereum nabídne více možností, co se typu posílaných hodnot týče, a smart kontrakty umožní budování nové funkcionality. Můj předpoklad je, že Ethereum bude v dalších 10 letech používat mnohem více lidí než Bitcoin sítě. Netroufám si však odhadnout, jestli se vyšší adopce odrazí také na vyšší tržní kapitalizaci projektu. Bitcoin na svém prvenství staví svoji pověst a kdyby prohrál tuto bitvu, možná by prohrál celou válku. Na odpovědi si budeme muset počkat. 

V úvodu jsem deklaroval, že se pro zjednodušení nebudu zabývat všemi relevantními pohledy. Proto jsem přeskočil technologické detaily, a to zejména samotnou decentralizaci. Tedy schopnost nahradit prostředníka v procesu interakce mezi uživateli. To je samozřejmě nezbytná vlastnost pro celé téma a je dobré se ptát, kde všude to může být užitečné a v čem konkrétně. To může být pro společnost také velmi hodnoté. 

V textu je záměrně poměrně hodně otevřených otázek. Autor textu nechce čtenářům vsugerovat svůj pohled na svět. Nechává tak čtenářům prostor pro k zamyšlení se nad tématem. Doufám, že máte dostatek vstupů na to, abyste si sami odpověděli na otázku, kde se bere hodnota kryptoměn. Názor si budete tvořit delší dobu, možná roky. Pokud vám chybí technologický kontext a další úhly pohledu tak nezoufejte. Určitě si o tom více povíme příště.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Jakou hodnotu mají kryptoměny. Není to jejich cena pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Bitcoin analýza – nové ATH, ale korekce může zabolet

Nic neroste do nebe. Kdy přijde korekce?
Bitcoin nadále pokračuje ve vzestupném trendu. To potvrdil i nejnovějším průrazem nad předchozí ATH. Cena bitcoinu tak pokračuje v parabolickém růstu, který získal na tempu po překročení ATH z roku 2017. 

Při pohledu na 4H graf tak vidíme, že bitcoin krátce překonal předchozí rezistenci vytvořenou u minulého ATH. Rychlé překonávání jednotlivých ATH za sebou svědčí o tom, že trh je stále ochoten nakupovat a to na těchto cenách. 

Na týdenním grafu zůstává vše při starém. Cena se nachází v exponované fázi. Obvyklým indikátorem je metrika 20WMA (20 týdenní klouzavý průměr). V bullmarketu má bitcoin tendenci se od 20WMA odrážet. 

Pokud by nyní přišla výrazná korekce ceny, tak bude 20WMA sloužit jako základní hodnota, ke které se cena bitcoinu pravděpodobně podívá. 20WMA se nyní nachází na hodnotě 17 000 dolarů.

Případná korekce by nyní byla velmi bolestivá. Propad k hranici 20WMA by znamenal korekci o 51% nynější ceny BTC. Čím déle se nicméně bude cena bitcoinu držet na vysokých hodnotách, tím rychleji bude stoupat také hodnota 20WMA. Zá několik týdnů by tak již korekce k 20WMA nemusela být tak radikální. 

Bull market z roku 2017 byl nicméně charakterizován právě silnými a relativně krátkými korekcemi (dip), které měly obvykle velikost mezi 30-40% ceny. 
Strach vs. Chamtivost
Trhy jsou ovládány lidskými emocemi, což se projevuje následně na ceně. Klasickým indikátorem je Fear and Greed Index. Ten se již od počátku listopadu drží v hodnotách extrémní chamtivosti. 

Jak je vidět na grafu, tak trh je v období extrémní chamtivosti již dva měsíce. Jedná se tak o další indikátor, který v nynějších tržních podmínkách ukazuje na možnost výraznější korekce a ochlazení trhu. 

V období chamtivosti jsou investoři náchylní k tomu více riskovat. Naopak v období ovládaném strachem se investoři bojí riskovat a ceny mají tak spíše klesající charakter. 

Měření Fear and Greed indexu začalo teprve na počátku roku 2018 a historicky jsme tak ještě nikdy nebyli svědky tak dlouhého období extrémní chamtivosti. Bitcoin má nicméně schopnost udržet se dlouhodobě na extrémních hodnotách, čehož jsme nyní svědky.
Altcoiny se konečně probudily
Altcoiny proti bitcoinu od překročení 20 000 hranice spíše ztrácely, což se ukázalo na grafu BTC dominance. Tento trend se nyní mění a zdá se, že altcoiny se konečně probraly do nové reality. Reality, kdy bitcoin vstoupil do nového býčího cyklu. 

Bitcoinová dominance měla od překročení ATH jasnou vzestupnou tendenci. Dominance bitcoinu prorazila nad kanál ustanovený v minulém roce. Na grafu se nám vytvořila situace, kdy je k vidění tzv. double top. To by indikovalo, že Bitcoinová dominance dosáhla lokálního topu. 

Obrat trendu u BTC dominance naznačuje také předposlední svíce. Dlouhý knot v podstatě indikuje, že jsme dosáhli lokálního maxima a nyní se nacházíme v korekci po dlouhém růstu BTC dominance. 

Při pohledu na tržní kapitalizaci samotných altcoinů (na Tradingview jako TOTAL2) vidíme, že růst kopíruje pohyby bitcoinu. Pro dosažení ATH musí kapitalizace altcoinů vzrůst o 50%. Minulý top se nacházel na celkové hodnotě 475 miliard dolarů. 

Altcoiny tak kopírují trend bitcoinu a nyní se dostáváme do situace, kdy je růst u altcoinů silnější než u bitcoinu, což se projevuje v mírném poklesu BTC dominance. 
Spekulujete na altcoinech?
Největší výběr a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při nové registraci VIP stálou 20% slevu na poplatcích!
On-chain analýza
Pohled na on-chain analýzu ukazuje, že bullish nálada na trzích je podložena fundamentálním základem. On-chain statistiky setrvávají na velmi pozitivních hodnotách.

Na předchozím grafu vidíme celkový počet nenulových BTC adres. Od propadu z let 2018 a 2019 jsou nenulové adresy na konstantním vzestupu a jejich počet dosahuje pravidelně nových výšin. 

Momentálně existuje přes 33 milionů nenulových adres. Růst počtu nenulových adres indikuje růst komunity hodlerů, kteří místo držení mincí na burzách volí vlastní peněženky. Zároveň je to reprezentace celkové adopce kryptoměn. 

Při pohledu na počet nově vznikajících vidíme, že přísun nových uživatelů se postupně dostává k předchozí maximální hodnotě, které jsme byli svědky v roce 2017. Po prasknutí bubliny došlo k výraznému útlumu v počtu nových adres. S rostoucí cenou tak roste i zájem ze strany investorů. 

Poslední rok se nesl v trendu poklesu množství BTC na burzách. Momentálně vidíme, že pokles se zastavil, což analytická společnost Glassnode interpretuje jako příchod retail investorů. Rostoucí počet BTC na krypto burzách značí, že roste zájem o prodej. 

Bitcoin nicméně i tak čelí krizi likvidity. Většina investorů si ukládá BTC na dlouhou dobu. Takové bitcoiny jsou označeny jako nelikvidní. Počet nelikvidních BTC je na dlouhodobém vzestupu, což ukazuje na růst počtu hodlerů.

Naopak likvidní zásoby BTC jsou na poklesu. Celkově tak před sebou máme obrázek, kdy ani hodnota 35 tisíc za BTC není dostatečná proto, aby větší skupiny hodlerů začaly prodávat své bitcoiny. 
Závěr
Cena bitcoinu překonává další a další maxima. Altcoiny se postupně vzpamatovávají a jejich růst postupně překonává i bitcoin. To se následně projevuje v poklesu bitcoinové dominance. 

On-chain analýza nadále signalizuje zdravý růst ekosystému a z dlouhodobého hlediska jsme tak na pokračující cestě za vyššími cenami. To ovšem neznamená, že nepřijde radikální propad. 

Kryptoměnové trhy se dlouhou dobu drží na naprosto extrémních hodnotách chamtivosti. To značí, že již brzy může přijít silnější korekce. Ta bude bolestivá pro první větší vlnu retail investorů, kteří momentálně nově přichází na trh.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoin analýza – nové ATH, ale korekce může zabolet pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Twitter na bitcoin vlně – přehled novinek a zajímavostí

Den Proof of Keys
Každý rok se pořádá tzv. Proof of Keys den. Trace Mayer, Bitcoin bloger a podcastový hostitel založil v roce 2018 každoroční událost Proof of Keys. V tento den každý, kdo se zapojí do události, vybírá všechen bitcoin ze směnáren a jiných služeb třetí strany a přesouvá ho na peněženku, ke které vlastní privátní klíče, ideálně hardwarovou.

Tento den byl stanoven na 3.1. – a ten se blíží. Proto je zapotřebí se připravit, nachystat si limity pro výběr, připravit si bezpečnou peněženku a zapojit se do hnutí.

Pokud se chcete zapojit i propagováním, můžete si vložit ke jménu na sociálních sítí i následující posloupnost znaků:

[Jan/3➞₿🔑∎]
Jan/3 – datum události
➞ . symbol přesunu
₿ – Bitcoinový symbol
🔑- znak klíče pro reprezentování privátních klíčů
∎ – znak ukončení

Let’s start a new #Bitcoin cultural tradition.
An annual Proof of Keys Celebration on Jan 3rd to declare monetary sovereignty by withdrawing all $BTC held w/ trusted 3rd parties to software we control private keys & do network consensus.

Who is w/ me? 💪 https://t.co/sJhOYSjStH pic.twitter.com/ve9DBsQhh9

— Trace Mayer (@TraceMayer) December 9, 2018

.
Nejvýznamnější Bitcoin osobnosti za rok 2020
Bitcoin Magazín zveřejnil nejzajímavější Bitcoin osobnosti za rok 2020. Tyto osobnosti udělaly opravdu hodně svým přínosem pro celou bitcoinovou komunitu:
Robert Breedlove se zasadil především velice zajímavými články. Například článek Number zero and Bitcoin a otevřený dopis Ray Daliovi, který jsem popsal na svém blogu.
Jeff Booth napsal skvělou knihu The Price of Tomorrow,ve které se mimo jiné popisuje, proč i když centrální banky zvětšují peníze v oběhu agresivním způsobem už přes 10 let, tak inflace přesto zůstává pouze okolo 2 %.
Lyn Alden píše newsletter a články pro investory. Pro bitcoinovou komunitu byla velkým přínosem především tím, že dokázala vysvětlit globální trh a jednotlivé dílky puzzle, jak do sebe zapadají.
Kromě toho byli všichni tři velmi často hosty různých podcastů, kde vysvětlovali své myšlenky a pohledy na trh.

These Bitcoin Leaders Saw Ladders in 2020’s Chaos.
“The three most stunning thought leader additions to the space this year have been @Breedlove22, @JeffBooth and @LynAldenContact.”

Written by Greg Zaj (@gregzaj1).https://t.co/qBDmuMOi0K pic.twitter.com/F3GmUX17Pn

— Bitcoin Magazine (@BitcoinMagazine) December 21, 2020
.
Bitcoin vyjádřen graficky
PlanB, autor Stock-To-Flow modelu občas tweetne docela nesrozumitelné grafy. Tento poslední není také úplně jednoduché pochopit. Proto si ho zkusme více projít. Na ose X je číslo bloku, tedy dá se říct, že to to časová osa. Na ose Y je velikost bitcoinů. Barva představuje kolik je adres pro daný blok a počet bitcoinů.

Tedy pokud vidíme horizontální červené čáry, jedná se o dlouho držené bitcoiny. Také jde vypozorovat, že držení bitcoinu na delší dobu je stále častější, protože červené pro jakýkoliv počet bitcoinů přibývá.

#Bitcoin is beautiful🤩 ~100M UTXO’s adding up to current 18.6M BTC. X-axis: time from block 0 2009 to block 660879 Dec 2020. Y-axis: size from 1 sat to 1M BTC. See Satoshi coins (red line upper left corner) and most UTXO in 2020 (red right). Data from my node-> python-> gnuplot pic.twitter.com/5WmQfGyUCA
— PlanB (@100trillionUSD) December 21, 2020
.
Elon Musk opět tweetuje o Bitcoinu
Elon Musk CEO Tesly a SpaceX tweetoval o Bitcoinu. Nejdříve psal, že Bitcoin je jeho záchranné slovo s podtextem sexu, ale záhy odpověděl, že si pouze dělal srandu. V další tweetu odeslal meme, které by se dalo shrnout, že ho bitcoin odvádí od produktivní práce.

Na tento tweet odpověděl Michael Saylor, který nedávno jako CEO pro MicroStrategy nakoupil bitcoin za 500 milionů dolarů. Ve své odpovědi píše, že by svým investorům udělal laskavost, kdyby pro Teslu nakoupil také bitcoin. A že když bude Tesla jako jedna z prvních, tak bude ve výhodě oproti ostatním firmám na veřejném trhu.

Zajímavé je, že Elon na tento tweet odpověděl, tedy tweet jistě četl a minimálně zvažuje takovou možnost. Ve své odpovědi vyjádřil obavu, zda je vůbec možné nakoupit tak velkou sumu. Michal mu poté odpověděl, že sám nakoupil velkou sumu a problém to není. A že se sním rád spojí a nasměruje ho na způsob, jak se to dá provést.

pic.twitter.com/EbOjGshvrq
— Elon Musk (@elonmusk) December 20, 2020
.
Singapurská banka otevřela krypto směnárnu
Zpráva, kterou jsem nezaznamenal na žádných bitcoinových portálech, se mi objevila na twitteru od Lyn Alden, která píše newsletter pro investory.

Singapurská největší banka zavádí krypto směnárnu a úschovnu. Proč je to zajímavá zpráva? Nyní mají další instituční investoři přístup k alokaci bitcoinu, který dříve neměli.

I haven’t seen this covered much, announced a week ago.
Singapore’s largest bank is launching a digital asset exchange, custody service, and token offerings backed by financial assets.

It’s for institutional and accredited investors.
https://t.co/HcuJEvL6Ei

— Lyn Alden (@LynAldenContact) December 18, 2020
.
Zvětšování peněz v oběhu v jednom grafu
Robert Breedlove je CEO společnosti Parallax Digital Bitcoin hedge fond. Kromě toho se taky velmi aktivně věnuje psaní článků a úvahám o Bitcoinu.

Ve svém tweetu Bitcoin popisuje jako hedge (obranu) proti centrální peněžní politice, která nyní agresivně zvětšuje peněžní zásobu v oběhu. Bitcoin se stává hodnotnější tak jako rozvaha centrálních bank. V tweetu jde také vidět graf, na kterém jsou hodnoty rozvahy jednotlivých centrálních bank světa. Obzvláště v roce 2020 je vidět obrovský nárůst této kumulativní hodnoty.

#Bitcoin is most simply described as a non-counterparty insurance policy on global central banking; a contract that becomes more valuable as bank balance sheets swell. pic.twitter.com/Au8QZZ8ovJ
— Robert Breedlove (@Breedlove22) December 17, 2020
.
Novogratz radí finančním institucím alokovat 5 % zdrojů do Bitcoinu
Mike Novogratz je známý, že má za všech okolností býčí náladu. Nyní prohlásil, že každá finanční instituce bude donucena používat bitcoin. Doporučuje všem 5% alokaci. Mike tvrdí, že jsme na začátku změny finanční infrastruktury.

“You’re going to see every single financial institution forced into this space.”
Invest 5% of your net worth in #bitcoin says @novogratz.

“We’re at the beginning innings of rebuilding the infrastructure that American & global business will be done on in the future.” pic.twitter.com/b0hdiQwrrG

— Julia Chatterley (@jchatterleyCNN) December 8, 2020
.
Bitcoin má nyní 4,2 % hodnoty zlata
Na svém blogu jsem sepsal srovnání bitcoinu se zlatem. Bitcoin má téměř všechny vlastnosti lepší než zlato, proto je možné, že svou hodnotou zlato v budoucnosti překoná. Nyní jsme, dle twitterového účtu Documenting Bitcoin, na 4.2 % hodnoty zlata. Tedy je zde ještě velká rezerva pro růst. Uvidíme, jestli v budoucnu digitální zlato, jak je občas Bitcoin nazýván, nahradí to analogové.

Progress of #bitcoin flipping gold’s value:
▓░░░░░░░░░░░░░░ 4.20%
— Documenting Bitcoin (@DocumentBitcoin) December 30, 2020
.
Osm základních pravidel v jednom tweetu
Cena bitcoinu v posledních měsících výrazně roste. Díky tomu je nyní více nováčků s větším jměním uchovaným v bitcoinu. Proto je dobré si připomenout základní pravidla pro chování v bitcoinovém světě, jak nám ukazuje následující tweet:

Nikdy s nikým neprobírej kolik máš bitcoinu.
Pokud nevlastníš privátní klíče, nevlastníš ani tento bitcoin. Pokud je tvůj bitcoin uložen na směnárně, není to tvůj bitcoin.
Nikdo ti nechce darovat bitcoin zdarma. Nikdo nechce zdvojnásobit tvůj bitcoin. Je to podvod, drž se od toho dál.
Tvoje seedy, tedy 24 nebo 12 slov, jsou tvé privátní klíče. Chraň je před ztrátou a nikomu je neukazuj!
Když někam posíláš bitcoin, vždy si ověř správnost adresy několikrát. I když adresu zkopíruješ, není jisté, že posíláš na správnou adresu.
Když platíš nebo jinak operuješ s bitcoinem na webu, vždy si ověř, že jsi na důvěryhodné stránce s platným certifikátem. Existuje mnoho podvodných stránek a odkazů.
Každý má vlastní názor na bitcoin. Někdo tvrdí, že je bezcenný, jiný tvrdí, že každý bitcoin má mít hodnotu milionu dolarů. Udělej si vlastní výzkum a řiď se vlastním názorem.
Nikdy neinvestuj více, než můžeš ztratit.

.
— Dennis Parker (@Xentagz) December 30, 2020

 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Twitter na bitcoin vlně – přehled novinek a zajímavostí pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Týdenní přehled krypto novinek – poslední pro rok 2020

Bitcoin dosáhl nové ATH 
Bitcoin pokračuje ve bláznivé jízdě. Prakticky každý den dosahuje nových cenových výšin. Konec roku 2020 tak bude v historii zapsán jako počátek třetího kryptoměnového bullrunu. Za vzestupem cen stojí primárně institucionální investoři, kteří se snaží nakoupit Bitcoin, dokud je ještě “levný”. 

To dobře ilustrují postupné vstupy velkých finančních a technologických společností. Mezi ně patří např. Microstrategy, které nakoupilo BTC za více než miliardu dolarů nebo Guggenheim Partners či MassMutual. 

Zdá se, že jsme tak svědky něčeho, co by se dalo nazvat institucionální FOMO. To je hnáno narativem o úložišti hodnoty, kam si společnosti “schovávají” peníze před inflací. 

Graf BTC vytvořil pomyslné schody, po kterých stoupá do dříve neprozkoumaných výšin. Vytvořil se nám tak opakující vzorec, kdy cena roste k rezistenci, u které se následně drží a pak jí prorazí. 

Cena Bitcoinu je tak nadále v rostoucí tendenci na všech časových rámcích. Je nicméně důležité pamatovat na to, že cena BTC již bez přestání 3 měsíce roste. Riziko korekce je tak velmi vysoké. 
Zájem retail investorů konečně roste
Ačkoliv je nynější vzestup ceny hnán primárně institucionálními investory, tak i retail se pomalu probouzí. To ilustruje vzestup vyhledávání výrazu Bitcoin na Google trends. 

V Google Trends tak za sebou máme první výraznější indicii o tom, že zájem ze strany malých investorů roste. Jak je vidět na grafu, tak se blížíme na úroveň polovičního zájmu v porovnání s rokem 2017, kdy se na trh hnalo enormní množství nových investorů. 

Retail investoři obvykle reagují na až na výrazný vzestup ceny, který je pro ně pobídkou k naskočení na rozjetý vlak. Velkým rozdílem proti roku 2017 je masivní rozvoj infrastruktury umožňující snadný vstup do světa kryptoměn. 

Největším zlomem bylo přidání kryptoměn do platební sítě Paypal. Téměř 400 milionů uživatelů Paypalu získalo nárazově možnost jednoduchého investování do kryptoměn. K podobnému kroku se uchýlilo více investičních aplikací, jako je např. CashApp. 

Bariéry pro vstup do světa kryptoměn jsou historicky nejnižší a nakoupit Bitcoin a další kryptoměny je čím dál snažší, což umožňuje vstupy větších skupin investorů. Nynější odhady o počtu majitelů kryptoměn jsou okolo 2% světové populace (střední hodnota odhadů). 

Stále se tak nacházíme na úplném počátku změny finančního paradigmatu. 
SEC žaluje Coinbase
V minulém týdnu oznámil americký regulátor SEC (Securities and Exchange Commission), že oficiálně podává žalobu na společnost Ripple za prodej cenných papírů ve formě XRP. XRP je dlouhodobě kritizováno za centralizovanou náturu pod společností Ripple. Ripple financoval provoz své společnosti právě prodeji XRP retail investorům. 

XRP reagovalo na zprávy obrovským cenovým propadem. Za zmínku také stojí, že přes 50% mincí XRP je stále pod kontrolou společnosti Ripple. 

Problém s XRP se nicméně začíná šířit jako požár. Další velkou společností v hledáčku SEC je nově největší americká burza Coinbase, která má brzy spouštět své IPO. SEC podal žalobu také na Coinbase za to, že prodávala XRP svým klientům. 

U Coinbase (neplést s Coinbase PRO, což je klasická burza) funguje systém prodejů tak, že uživatelé neobchodují mezi sebou, nýbrž Coinbase nakoupí určitou kryptoměnu a pak ji prodá investorovi a za zprostředkování prodeje si vezme “bonus”, technicky vzato je to tedy směnárna. 

A právě to je kámen úrazu. Podle SEC totiž v Coinbase věděli, že dle platných zákonů bude XRP spadat mezi cenné papíry. Tím se podle SEC dopustila burza překročení zákonných hranic. 

Jak Coinbase, tak i další burzy jako Bittrex či Binance US již delistují XRP v obavě z dalších zásahů ze strany regulátorů. 

Případ XRP a Coinbase ilustruje velké nebezpečí centralizovaných entit ve světě kryptoměn. Burzy jsou snadno napadnutelné regulátory a to stejně jako centralizované společnosti stojící za vydáváním kryptoměn. 

U decentralizovaných burz či kryptoměn je toto riziko minimalizováno. Smutnou pravdou nicméně je, že velká část kryptoměnového prostoru stále stojí na centralizovaných burzách. Až v posledním roce vidíme vzestup tzv. Dexů (decentralizované burzy). 
Uniswap má zamčeno 2 miliardy dolarů
Jak již bylo řečeno v předchozí části, tak momentálně zažíváme vzestup decentralizovaných burz. Jasným lídrem tohoto prostoru je Dex Uniswap, který přišel s přelomovou metodou tzv. Automated Market Makers. 

To v podstatě znamená, že burza funguje autonomně na smart kontraktech a každý se může podílet na jejím provozu pomocí poskytování likvidity. Za poskytování likvidity (nahrání financí do společného poolu) jsou pak účastníci odměněni v podobě části poplatků. 

Celková hodnota zamčené likvidity (TVL- Total value locked) překročila po propadu opět úroveň 2 miliard zamčených dolarů. 

Uniswap zapadá do širšího kontextu odvětví decentralizovaných financí. Ty po překotném růstu zažili první větší propad. Decentralizované finance jsou nicméně nejvyužívanější decentralizované aplikace v prostoru kryptoměn a zdá se, že se opět vrací jejich čas. 
VanEck žádá o schválení ETF
Bitcoin ETF je jedním z finančních nástrojů, který na trhu stále chybí. Vznik ETF (Exchange traded fund) by výrazně usnadnil cestu k Bitcoinu pro další velké instituce. Společnost VanEck (investiční společnost spravující 49 miliard dolarů) nově oznámila, že podává další žádost o založení ETF Bitcoinu. 

Americký regulátor SEC nicméně dlouhodobě odmítá umožnit vznik ETF. Hlavním důvodem je fakt, že se jedná o neregulovaný trh, který je podle SEC zároveň výrazně manipulován tzv. velrybami, což jsou hráči na trhu, kteří vlastní enormní množství BTC. 

Situace se nicméně radikálně mění. V posuzování ETF totiž budou hrát enormní roli vstupující instituce, které přináší větší míru důvěry v novou technologii. Zapomínat se nesmí ani na korporátní lobby. Velké instituce chápou, že schválení ETF bude dobré pro cenu BTC a tudíž budou do budoucna na schválení tlačit. 

Zároveň se bude měnit obsazení úřadu regulátora SEC. V radě SEC prozatím zasedala Hester Pierce jako jediný zastánce schválení Bitcoin ETF. Po volbě nového obsazení se může stát, že nová rada SEC bude zastávat přívětivější postoj k uznání kryptoměn jako relevantní technologie. 
CME na topu Bitcoin futures
Zajímavá situace nastala na trhu s kryptoměnovými deriváty. Vstupy institucionálních investorů dostaly jedinou regulovanou futures burzu v USA na top mezi kryptoměnovými platformami. 

CME se tak stalo největší derivátovou burzou a objemy jejich obchodů pokořily celou konkurenci. 

Open interest, tedy počet otevřených futures pozic, dosáhl na 1.61 miliardy dolarů a CME tak předehnalo burzy jako Okex, Binance či Bybit. Dlouhodobý propad můžeme vidět u Bitmexu, který podobně jako XRP čelí žalobě ze strany amerických regulačních orgánů. 

CME tak ilustruje celkový obrázek, kdy hrají instituce naprostý prim v tom, kam se trh nyní vyvíjí. CME zároveň hlásí rekordní počet shortů. 

Analytický server Skew přinesl přehled dat z burzy CME (pouze pro BTC). Červená linie reprezentuje pákové obchody, které jsou nyní na rekordních shortech. To by napovídalo tomu, že institucionální svět předpokládá výraznější dump. 

Zároveň se nabízí i varianta masivního short squeeze. To by mělo za následek vzestup ceny, který přichází ve chvíli, kdy příliš mnoho traderů riskuje vysoké páky na jednu stranu. 
Závěr
Konec roku se nese ve znamení radikálního růstu cen hnaného institucionálním světem, což ukazují jednotlivé indicie jako open interest na CME futures. Zároveň vidíme také tvrdé zakročení ze strany amerického regulátora na centralizované společnosti. 

Právě nebezpečí silných regulací by mohlo kryptoměny zbrzdit ve vývoji. Slabou stránkou nynějšího světa kryptoměn je fakt, že většina investorů nadále spoléhá na centralizovaná řešení, která jsou zranitelná ze strany regulačních orgánů. 

Řešení je v decentralizovaných službách a primárně pak v decentralizovaných financích. Ty se primárně budují na síti Ethereum a postupně vznikají další Defi ekosystémy na ostatních smart-kotrakt platformách.

Decentralizace je klíčovou vlastností nejen proto, aby byl daný systém férový pro všechny účastníky, ale také vytváří rezistenci vůči útokům ze strany konkurujících si systémů. Rok 2021 se tak pravděpodobně ponese v duchu rozvoje decentralizovaných služeb na úkor centralizovaných řešení. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Týdenní přehled krypto novinek – poslední pro rok 2020 pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Technická analýza – týdenní přehled BTC a altcoin trhů

Bitcoin má nové All-Time High
Cena bitcoinu pouze nedávno pokořila hranici 20 000 dolarů za minci. Bitcoin následovně překvapil prakticky všechny, když pokračoval v překotném cenovém růstu. Tento trend nicméně nekončí a bitcoin vytvořil nové ATH. To má hodnotu $28 500. 

Jak je vidět na grafu, tak se nám nad 20 000 dolary vytvořily dvě zóny. První zóna je zakončena silnějším supportem na hranici 24 000 USD. Druhá zóna má pak evidentní rezistenci na hranici 28 000 USD. 

Na týdenním grafu vidíme, že poslední odraz od 20 WMA (modrý klouzavý průměr) přišel na konci října. Od té doby vzrostla cena BTC o přibližně 160%. Růst byl prakticky kontinuální a proto je potřeba počítat i s výraznější korekcí. 

Bitcoin se v bull marketu při korekcích obvykle dotkne hranice 20 WMA, která je nyní na hodnotě $15 500. Korekce k této úrovni je velmi reálnou možností. Stacionární supporty se pak nachází na hranicích $24 000 a $20 000. 

Pro případ pokračování vzestupu bude výraznější rezistenci tvořit pouze předchozí ATH. Sekundární indikátor MACD momentálně neukazuje významnější oslabení nynějšího trendu, což se nicméně u BTC může změnit velmi rychle. 
Bitcoinová dominance prorazila klesající trend
Zatímco bitcoin pokračuje ve spanilé jízdě za vyšší cenou, tak altcoiny spíše přihlížejí od postranní čáry. To ve výsledku reprezentuje graf BTC dominance. Bitcoinová dominance je procentuálním vyjádřením poměru kapitalizace bitcoinu a všech ostatních kryptoměn. Momentálně tvoří Bitcoin 70% celého trhu s kryptoměnami. 

Dominance bitcoinu byla od září roku 2019 v mírně klesajícím kanále. Tento trend nyní došel svého konce, kdy bitcoin dominance opět začala výrazně růst. 

Jak je vidět na předchozím grafu, tak se BTC dominance pohybovala v klesajícím cenovém kanálu. Při překročení ATH u bitcoinu se nicméně dominance dostala z původního kanálu ven a zastavila se na 72%. 

Z technického hlediska se jedná stále o lower high, protože předchozí top dominance byl na úrovni 73%. Stále se tak nacházíme v klesající tendenci v dlouhodobém výhledu. Z krátkodobého hlediska je nicméně jasné, že se situace změnila. 

Na 4-hodinovém grafu je vidět, že odraz přišel od hranice 72% a následně přišel pokles o téměř 3,64%. To se projevilo i na ceně altcoinů, které nárazově poskočily směrem nahoru. Trend dominance bitcoinu je tak z krátkodobého hlediska výrazně stoupající a z dlouhodobého hlediska je prozatím ještě klesající. 

Růst BTC dominance je způsoben druhem investorů, kteří na trh přichází. Institucionální investoři sázejí na stabilnější mince jako je Bitcoin či Ethereum a tudíž roste BTC dominance. 

Větší pokles BTC dominance uvidíme až s příchodem retail investorů, kteří naopak velmi riskují a nebojí se investovat do spekulativnějších altcoinů. Altcoiny si vedou dobře také v situacích, kdy se bitcoin ustálí na konkrétních cenových hladinách a prozatím se investoři bojí více riskovat, protože riziko výrazné korekce je vysoké. 
Spekulujete na altcoinech?
Největší výběr a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – na tomto odkazu získáte při nové registraci VIP 20% slevu na poplatcích!
On-chain data
Blockchainy mají jednu zásadní výhodu oproti ostatním systémům. Díky transparentní povaze blockchain systémů je možné získat velmi přesná data, která následně pomáhají v orientaci na trhu. 

Extrémně důležitý poznatek přichází z dílny analytického webu Glassnode. V následující metrice sleduje Glassnode, jak probíhá akumulace BTC. 

Předchozí graf ukazuje počet akumulujících adres. To jsou takové adresy, které pouze obdržely BTC, ale nikdy jej neutratily. Počet akumulujících adres je na dlouhodobém vzestupu a prozatím tento trend nekončí. To znamená, že i na těchto cenových úrovních pokračuje akumulace BTC. 

S tím se pojí i následující metrika, která ukazuje počet BTC, které drží samotní těžaři. Od halvingu roste počet BTC, který nikdy neopustil peněženky po vytěžení bloku. 

Těžaři mají na svých kontech dohromady 1.7 milionů BTC a tento počet setrvale stoupá od posledního půlení odměn. Graf tak ilustruje fakt, že i těžaři nyní akumulují co nejvíce BTC, které budou chtít začít prodávat na vyšších hodnotách. 

Posledním grafem v rámci on-chain pohledu na bitcoin je přísun nových financí. Následující graf vytvořila společnost Glassnode ve spojení s analytikem Willy Woo. 

Entity-Adjusted Realised Cap je v podstatě reprezentací přísunu nových financí do prostoru kryptoměn a specificky přímo do bitcoinu. Willy Woo věří, že se nacházíme ve zlomovém bodu, který bude shodný s počátkem bull runu v roce 2017. 

Graf tak ilustruje, že do kryptoměn začíná vzrůstajícím tempem přibývat nový kapitál, který žene cenu BTC směrem nahoru. Podle Willyho Woo se tak jedná o počátek nového bull runu. Bear markety jsou naopak charakterizovány buď stagnací a nebo dokonce i úbytkem kapitálu. 
Závěr
Bitcoin opět překvapil a vytvořil nové ATH na úrovni $28 500. Po dosažení lokálního topu přišla velmi mírná korekce. U BTC je nyní důležité sledovat tři hranice. $24 000, $20 000 a poté úroveň 20 WMA, která je na hodnotě $15 500. 

Altcoiny se prozatím chovají spíše opatrně, protože nebezpečí korekce je velké a riskujících investorů je na trhu zatím méně. Čas altcoinů primárně přijde až ve chvíli, kdy dorazí na trh nové masy retail investorů, kteří budou honit pohádkové zisky. 

Zdravý vývoj celého prostoru pak ilustrují on-chain bitcoin data. Akumulujících adres nadále přibývá, těžaři prozatím nejeví zájem prodávat BTC ani na těchto cenách a příliv nového kapitálu dál žene hodnotu BTC kupředu.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Technická analýza – týdenní přehled BTC a altcoin trhů pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Adopce kryptoměn, co jí brání a proč ji potřebujeme

Jak složitá může být adopce kryptoměn
Světu kryptoměn chybí jedna jediná věc ze všeho nejvíc. Tou věcí je adopce. Lidé často řeší, jestli mají kryptoměny sloužit jen úzké skupince lidí, kteří protestují proti bankám, státům, autoritám a kdo ví proti čemu dalšímu. Bitcoin přilákal instituce a reklamy na něj běží v mainstreamu, neboť se to hodí do krámu těm, kteří ho nakupují pro instituce. Bitcoin už tu není od toho, aby zůstal v rukou krypto-anarchistů. Příliv velkého kapitálu změní směřování kryptoměn a ovlivní mnoho projektů. Růst ceny a adopce kryptoměn spolu ne vždy přímo korelují. Pojďme v dnešním článku prozkoumat, jak jsme na tom s adopcí, co jí brání a kam se můžeme dostat.  
Jak rychle se adoptoval Internet
Adopce moderních technologií je obvykle přímočará a důvody bývají poměrně racionální. Pokud nová technologie poskytne lidem nějaké výhody za přijatelnou cenu, bude adoptována. Například první telefon byl vynalezen již v roce 1877 a adopce trvala více než 100 let. Adopce chytrých telefonů, které se dají považovat za přímého následovníka, netrvala ani 10 let. Je zajímavé, že adopce počítačů začala někdy v roce 1990 a dnes je vlastnictví počítače běžnou záležitostí všude po světě. Trochu paradoxně i díky chytrým telefonům, které nabízejí srovnatelné funkce. 

U kryptoměn tomu tak být nemusí, neboť v tuto chvíli nejsou na svoji roli v mainstreamu připravené a důvody pro jejich adopci mají svá specifika, kterými se liší od standardních technologií. Pojďme se podívat na adopci internetu, abychom si udělali lepší obrázek o současném stavu adopce blockchain technologie. Blockchainové P2P sítě se dají vnímat jako určitá nadstavba nad Internetem, která dokáže zajistit důvěryhodnost mezi účastníky komunikace. Mnozí blockchain sítě považují za fundamentální technologii, která obrátí svět vzhůru nohama, podobně jako právě Internet. 

Internet má dlouhou a poměrně košatou historii. My naše cestování v čase začneme v roce 1974, kdy Vint Cerf a Bob Kahn vytvořili síťový komunikační protokol TCP. Tento protokol na začátku dokázal propojit dva počítače a umožnil jim si navzájem rozumět a kopírovat data mezi sebou. Netrvalo dlouho, aby se koncept rozšířil o IP protokol. Zkratku TCP/IP dnes znají asi všichni a věřte, že formální adopce začala 1. ledna 1983. Ještě ten samý rok přišla na svět služba Domain Name System (DNS), který dal světu přípony “.com”, “.gov”, atd. V roce 1990 vytvořil Tim Berners-Lee World Wide Web (WWW). Přelomový byl však rok 1993, kdy Marc Anderssen a jeho kolegové vytvořili na univerzitě v Illinois první webový prohlížeč Mosaic. Ten umožnil zobrazit na jedné stránce text a obrázky. Tím se svět Internetu otevřel doslova celému světu. 

Starší čtenáři si pravděpodobně vzpomenou na vznik Amazonu, který Jeff Bezos založil v roce 1995. Počet stránek a různé služby na Internetu rostly jako houby po dešti a cena mnoha firem rostla doslova raketově. Až do doby, kdy přišel malý restart. Známá dot-com bublina praskla v roce 2000. Akcie nejen internetových firem začaly strmě padat. Mnoho internetových firem prasknutí bubliny nepřežilo. Akcie firem jako eBay, Cisco nebo Qualcomm ztratili až 86 % své kapitalizace, ale po pádu se jim podařilo rychlé zotavení. Všimněte si, že mezi nástupem internetu do mainstreamu, za který se dá považovat rok 1993, a prasknutím bubliny uplynulo pouze 7 let. 

Prasknutí bubliny přežil nejen Amazon a dále třeba Google, ze kterých se stali IT giganti Internetu. Vznikly také nové firmy. Mark Zuckerberg za poněkud kontroverzních okolností založil Facebook v roce 2003. Twitter vznikl v roce 2006 a založil ho Jack Dorsey. Důležité je, že díky uživatelsky přívětivým službám měl Internet v roce 2014 přes miliardu uživatelů. Trvalo to pouze přibližně 20 let, než se adopce Internetu dostala přes první miliardu. 
Bitcoin je v adopci proti Internetu zatím trpaslík
Bitcoin byl spuštěný v roce 2009. Pokud se podíváte na počet adres, na kterých se nacházejí nějaké bitcoiny, zjistíte, že jich je něco kolem 30 milionů. Adresy neříkají nic o počtu uživatelů. Je potřeba si uvědomit, že jeden uživatel může vlastnit více adres a současně platí, že centralizované burzy drží uživatelům mince na několika málo adresách. Je nutné podotknout, že centralizovaných řešení přibývá. Dá se však konstatovat, že Bitcoin za více jak 10 let existence adoptovalo pár desítek milionů uživatelů.

Na naší planetě žije 7,8 miliardy lidí. Jediné procento z toho je 78 milionů lidí. Můžeme tedy říct, že adopce největší veřejné blockchain sítě je zhruba 0,5 % obyvatel naší planety. Tedy pokud se bavíme o těch, kteří pochopili koncept kryptoměn a drží bitcoiny ve svých peněženkách. Kdybychom započítali faktor centralizovaného držení mincí, můžeme odhadnout, že adopce bude několik málo procent. Odhady různých analýz se liší a pohybují se někde mezi 1 až 5 %. Ankety jsou pěkná věc, ale reálný stav adopce můžeme díky analýze blockchainu posoudit relativně přesně.

Internetu se podařilo dosáhnout na zhruba 15 % adopci během 20 let své existence. Když uvážíme, že adopce nových technologií zrychluje, tak blockchainu se zatím příliš nedaří. Z mého pohledu to má hned několik důvodů, které budeme rozebírat dále. V kontextu Internetu bych uvedl dva. My v tuto chvíli nevíme, v jaké fázi adopce se blockchain technologie nachází a nejspíš nám stále chybí podobný efekt, jaký měl prohlížeč Mosaic na Internet. Potřebujeme něco, co nám pomůže překonat kritickou hranici adopce, za kterou se považuje úroveň asi 16 %. Do těchto 16 % spadají spadají skupiny takzvaných inovátorů (technologických nadšenců) a to 2,5 % a early-adopterů (brzkých osvojitelů) s 13,5 %.

Druhým důvodem nízké adopce je technologická nevyspělost největších projektů. Lidé spadající do skupiny inovátorů jsou ochotni riskovat ztrátu peněz při zkoušení nových technologií a snáze překousnou technologické nedokonalosti. V této fázi se nacházíme nyní. Lidé ze skupiny early-adopterů mají vyšší nároky na kvalitu a jsou ochotni méně finančně riskovat. Dá se předpokládat, že tito lidé neadoptují technologii, pokud musí čas od času platit řádově dolarové poplatky za transakce trvající klidně dny. Největší veřejné blockchianové sítě nejsou na platby uživatelsky lepší řešení než to, co denně používají skrze kreditní karty a telefony.

Vemte si, jak složité je kryptoměny používat, pokud si máte před každou platbou zjistit výši poplatku a k tomu se ještě naučit pracovat s UTxO, pokud trváte na stejné úrovni soukromí, které vám nabízí platební karta. Pokud do krypta vstoupí regulace a bude nutné rozlišovat mezi dobrými a špatnými mincemi při příjmu platby, bude to pro mnoho lidí jen další složitost navíc. Vsadil bych se, že mnozí lidé teď ani neví, co mám tím vším konkrétně na mysli. Současné DeFi pokusy jsou také spíše jen pro technologické nadšence, ne pro mainstream. Počet různých hacků a selhání je příliš vysoký pro skupinu brzkých osvojitelů a dalších skupin. 
Jen decentralizace jako výhoda nestačí
Je pravděpodobné, že Mosaic efekt přijde s dalším vývojem v oblasti vyšší škálovatelnosti, smart kontraktů, Oracles služeb, systému pro práci s digitální identitou, či stabilních mincí. Nejspíš to bude kombinace všeho a ještě něčeho dalšího. Je naivní si myslet, že většinová populace adoptuje decentralizované technologie kvůli decentralizaci samotné. Decentralizované služby musí být stejně rychlé a lehké na používání jako tradiční služby. Podle Petera Thiela musí být nová služba či technologie 10x lepší než stávající dostupná řešení, pokud se má dočkat adopce. Tam zatím ani zdaleka nejsme, neboť decentralizace jako taková není to, za čím lidi vidí inovaci. Přesněji řečeno, decentralizace je rozhodně převratný koncept, ale musí jít ruku v ruce s kvalitou tradičních služeb a jasně světu ukázat své výhody. 

Blockchain sítě nemusí soupeřit s Internetem v rychlosti adopce. Tím spíše když uvážíme, jakou revoluci by masová adopce kryptoměn přinesla. Sociální síť Tik Tok vznikla v roce 2016 a má dnes odhadem 10x víc uživatelů než kryptoměny. Jenomže je to jen další sociální síť. Kryptoměny mají v plánu zasáhnout do suverenity států a to se rozhodně nemohlo podařit v uplynulých 10 letech. Troufám si tvrdit, že se toho nepodaří dosáhnout ani v příští dekádě. Je rozhodně užitečné vědět jak si aktuálně s adopcí kryptoměn stojíme, jak se obecně nové technologie adoptují a hlavně, co je potřeba udělat pro to, aby se adopce nadále zvyšovala.

S adopcí jsme stále na začátku a dokud nepřekročíme 16% procentní hranici, nemáme ani jistotu, že kryptoměny dlouhodobě přežijí. Tuto jistotu budeme mít v momentě, kdy krypto adoptuje skupina early-majority (brzká většina), která čítá 34 % populace. Nicméně i tato úvaha má háček. Jak vlastně definovat adopci kryptoměn? Mají lidé kryptoměny používat jako alternativní peníze? Nebo nám stačí, aby je drželi podobně jako zlato či akcie úspěšných firem? Pojďme se spokojit s tím, že 16 % populace bude kryptoměny vlastnit v pravém slova smyslu kryptoměn, tedy skrze držení privátních klíčů.

Abychom měli šanci na seriózní odhad možnosti masové adopce, musíme blíže zkoumat specifika kryptoměn. Jak dále uvidíte, kryptoměny se v mnoha ohledech vymykají zaběhnutým standardům.
Kryptoměna není jen další sociální síť
Adopce kryptoměny v sobě nese určitý druh politického protestu proti stávajícím strukturám. Pro někoho je to primární důvod pro adopci. Ostatní si to možná při spekulativním nákupu ani neuvědomují. Bitcoin přišel na svět s poselstvím protestu proti bankám. Mezi státy a bankami funguje relativně úzká vazba. Pokus o vytvoření nezávislých peněz v podstatě přináší ohrožení suverenity států. Státy dnes dobře vědí, že Internet je nástrojem moci a IT giganti představují určité riziko. Potenciální příchod svobodných peněz je další úroveň, se kterou se budou muset státy nějak popasovat.

Nechat vše být by v podstatě znamenalo tiše se zříci své moci. Pro konkrétní lidi v politickém či bankovním sektoru by to mohlo v podstatě znamenat přijít o zaměstnání či moc. K tomu všemu jsou autority vystavené různým tlakům z mnoha stran. Někteří volají po regulacích a vyjasnění postoje ze strany států a nadnárodních institucí, jiným by se líbilo, kdyby nikdo nedělal nic. O tomto tématu by se dalo dlouho mluvit a zde ho zmiňuji jen pro doplnění kontextu. My se v článku budeme zabývat spíše adopcí ze strany uživatelů a budeme tiše předstírat, že regulace nejsou problém. 

Kryptoměny jsou postaveny na technologiích, ale díky svému finančnímu naturelu mají širší záběr do sociální a ekonomické sféry. Jakmile jde o peníze, jde také o moc a jakmile jde o moc, dostávají se do hry emoce a často doslova bojové nasazení jednotlivých proponentů. Rozdíly mezi adopcí kryptoměn a jiné běžné technologie budou značné. Pojďme si to ukázat na příkladu s telefonem. 

Představte si, že se na trh z čista jasna dostal převratný druh chytrého telefonu. Váš soused si ho okamžitě koupí a dá za něj hromadu peněz. Řekněme 50,000 Kč. Vy takový telefon chcete, protože ho má spousta lidí kolem vás. Na nákup ušetříte až za tři roky a koupíte si ho také. Pořídíte ho za pouhých 25,000 Kč a budeme mít výrazně lepší model, neboť inovace jdou rychle kupředu. Můžete si dokonce koupit telefon od různých dodavatelů. Telefon si koupíte později než váš soused, ale rázem máte mnohem lepší model s více funkcemi. Jdete se pochlubit sousedovi. Ten vám bude závidět, prodá svůj starý telefon v bazaru a koupí si stejný model také.

Oba tedy máte úplně stejný telefon. Soused telefon využíval delší dobu, ale musel si za něj připlatit. Všimněte si, že odložením nákupu telefonu, tedy adopcí technologie, nepřicházíte o žádnou výhodu. Jakmile se rozhodnete technologii adoptovat, jste okamžitě na stejné, nebo dokonce lepší úrovni než ti, co technologii adoptovali jako první. V čase dokonce cena za adopci technologie klesá. Nejvyšší cenu zaplatily skupiny inovátorů a brzkých osvojitelů. Ostatní skupiny platí nižší cenu. Výrobci a investoři jsou zaplaceni a na trh přijde konkurence. 

U kryptoměn je to přesně naopak. První skupiny osvojitelů mají možnost koupit si velký počet mincí velmi levně. Každý, kdo přijde později, si často kupuje za stejné peníze nižší počet mincí. Adopce je tedy výhodná pro skupinu inovátorů, méně pro brzké osvojitele a je otázka, jestli se vyplatí technologii adoptovat pro zbytek populace. Adopce kryptoměnové sítě je přímo spojena s vlastnictvím mincí. Síť jinak nemůžete použít, tedy pokud mince pouze krátkodobě nepoužijete na přenos hodnoty, což také dává smysl. Dá se říct, že s rostoucí cenou mincí bude motivace lidí síť adoptovat menší.

Každý, kdo si koupí mince později, v podstatě dotuje bohatství toho, kdo už mince vlastní. Jestli vám váš soused řekne, že má už pár let 1000 bitcoinů a řekne vám, že je to super a že si máte koupit také, tak vás asi bude štvát, že si můžete koupit sotva pár Satoshi a když budete nakupovat jeden rok v kuse po pár tisícovkách týdně, sotva někdy budete mít jeden celý bitcoin. Možná vás to bude motivovat k nalezení jiného koně, na kterého vsadíte vy a vaši kamarádi.

V kontextu adopce tohle vnímám jako problém. Částečně to může být vykoupeno tím, že některé kryptoměny slibují zbohatnutí bez práce. Lidem se líbí myšlenka, že si stačí koupit nějaké mince, které v čase vyrostou na hodnotě. Kryptoměny jsou tak nevyhnutelně spojeny se spekulací na lepší budoucnost. Tohle však bude fungovat jen pro první skupiny osvojitelů, neboť zde platí princip “kdo dřív přijde, ten víc zbohatne”. Kdo přijde později, zbohatne mnohem míň, pokud vůbec. Časy, kdy jste mohli udělat v bull runu 10,000 násobné zhodnocení, jsou dávno pryč. Ještě v tom minulém jste mohli s velkou dávkou štěstí udělat 1000x. Dnes budete rádi za 10-25x. Pokud půjdete do rizika, možná se vám podaří 100x. Ale u krypta nikdy nevíte, takže to berte s rezervou. 
Propagují lidé Bitcoin kvůli vlastní cestě k bohatství?
Někteří lidé z řad prvních osvojitelů mají tendenci tuto spekulativní složku kryptoměn upozadit a prezentovat je jako uchovatele hodnoty či budoucí peníze. To je sice sympatické, ale zkuste tohle vysvětlit nováčkům, kteří si jdou pro své Lambo. Touha po posilování vlastního bohatství je u těchto proponentů při jejich činnosti až příliš okatá. Moc tomu bohužel nepomáhají někteří instituční investoři, kteří kupují bitcoiny po 10,000 kusech a do celého Internetu hlásají, že se mají ostatní rychle přidat.

Takovým zářným příkladem je Michael Saylor, CEO firmy MicroStrategy. Pokud mi tento člověk začne říkat, že je Bitcoin lepší než zlato, nebo že přechází na nový bitcoinový standard, musí se každý rozumný člověk zamyslet nad tím, co z toho plyne. Můžeme dlouho spekulovat nad tím, jestli jsou kryptoměny pyramida nebo ne, ale pokud někdo ve velkém nakoupí bitcoiny a poté ostentativně láká k nákupu další lidi na Internetu, jak to máme nazývat? Nemá smysl snažit se napasovat staré ekonomické poučky a definice na nový druh technologie. Z mého pohledu tohle chování známky pyramidy vykazuje. 

Nákup bitcoinů a dalších kryptoměn je nutné vnímat v širším kontextu, pokud vám nejde jen o pouhou krátkodobou spekulaci na cenu. Nákupem kryptoměn v podstatě podporujete bohatství lidí, kterým možná úplně nefandíte. Možná nechcete, aby doposud téměř neznámá firma měla větší bohatství než třeba Česká republika, pokud by se náhodou prosadil bitcoinový standard. Michael Saylor vůbec nepochopil smysl kryptoměn. Je to člověk, který nemá rád kryptoanarchisty, raději vsadí na PayPal než na Lightning Network a nemá problém s regulací kryptoměn. Chtěli byste Michaela Saylora jako někoho, kdo bude mít velkou ekonomickou moc? Co takový Craig Wright? To je člověk, který na Transform Africa Summitu v roce 2018 prohlásil že může transformovat celý stát skrze blockchain, neboť má víc peněz než Rwanda. 

Nabízí se otázka, jestli tohle lidé řeší u zlata. Zlato i bitcoiny si může svobodně koupit každý podle svých finančních možností a nikdo to nemůže ovlivnit. To je samozřejmě dobře. Jenže u kryptoměn to má háček. Zlato nemá ambice, ani technologické možnosti na to, aby oslabilo pozici států a vytvořilo nová svobodná uskupení. Kryptoměny ano. Je tedy nutné se ptát, jací lidé budou noví mocipáni světa. To nejsou nutně lidé, kteří by měli morální kredit vládnout světu. Osobně bych si nepřál, aby lidé jako Saylor či Wright určovali chod dějin.

Tímto vůbec nechci říct, že si nemáte kupovat bitcoiny jen proto, že si je kupují také lidé bez morálního kreditu. Jen říkám, že pokud kryptoměny vyhrají, může se přeskupit bohatství a tím pádem také moc do rukou těchto lidí. Uplatní tito lidé svoji ekonomickou moc politicky? Půjde to vůbec? To nikdo neví. My žijeme ve středu Evropy a jde nám o blahobyt lidí v našem přímém okolí. 

Tím se dostáváme k dalšímu bodu a tím je důvěryhodnost lidí, kteří propagují nějaký projekt. Asi se nebudete příliš divit když vám řeknu, že lidé jsou ekonomicky motivovaní vám lhát. Každý je sobecky motivovaný zvyšovat své osobní bohatství. Díky tomu je celý krypto-prostor velmi nepřátelský. Lidé z různých komunit v podstatě vytváří kmenová uskupení, která propagují a brání svůj projekt. Celý kmen tak podporuje své bohatství. Pokud někdo masivně investuje do konkrétního projektu, bude vám tvrdit, že daný projekt je nejlepší na světě a že převezme celý svět. Všichni ostatní jsou automaticky odpadlíci, nepřátelé, lháři a podvodníci. V horším případě násilníci, vrazi a pedofilové. Problém je, že každý kdo adoptuje kryptoměnu nese na trh svoji kůži.

Kryptoměny se dají adoptovat jen skrze nákup volatilních assetů. Vy o peníze nechcete přijít  a často berete nákup jako investici s příslibem zhodnocení. Pokud vám někdo řekne, že kupujete shitcoin, tedy adoptujete jinou síť, může vám tato informace dlouho hlodat svědomí. Tento člověk vám v podstatě říká, že nemáte dobrý úsudek při vašem výběru. Urážka je často velmi osobní. Pokud si koupíte telefon a ten nebude fungovat, vrátíte ho a dostanete nový. Často můžete dostat zpět své peníze a koupit si jiný od jiného výrobce. U kryptoměn tohle nefunguje. Cena mincí může klesnou o desítky procent klidně na roky. Každý argument je třeba vnímat v kontextu toho, kdo to říká a hlavně toho, do jakého projektu má investováno. Lidé jsou schopni říkat různé věci a vždy je potřeba nad tím přemýšlet.

Někdo vám třeba řekne, že platí bitcoiny. Ano, to může být pravda. Pokud někdo v minulosti udělal 100 násobné zhodnocení, rád jimi platí. Pokud jste nováček, zřejmě to nebude váš případ a platit jimi nebudete. Pokud někdo říká, že na přeshraniční transakce používá jedině Bitcoin síť, navzdory tomu, že platí dolarové poplatky a transakce trvá klidně dny, neposlouchejte ho. Klidně využijte jinou síť, která vám hodnotu přenese za pár vteřin a vy zaplatíte pár haléřů. V kryptu se dočkáte toho, že lidé bez IT vzdělání vám budou tvrdit, že nic lepšího než PoW už lidstvo nevymyslí. Lidé bez ekonomického vzdělání vám budou tvrdit, že fiat je fakt hodně špatný, brzy přijde krize a kryptoměny nás všechny spasí. V podstatě každé tvrzení je motivováno sobeckým zájmem a nemusí mít nic společného s realitou. 
Lháři a pokrytci kam se podíváš
Jak se má s tímto vším popasovat nováček? Pokud přijdete do krypta a nějaký maximalista vám řekne, že jeho projekt je ten nejlepší na světě a vše ostatní je shitcoin, buďte si jistí, že tento člověk záměrně lže, aby podpořil svou investici. Tito lidé čtou články, kterým věří a jen ty propagují. Z každého faktu si vytáhnou jen tu část, která se jim právě hodí. Kde končí argumenty, začíná odkaz na nesmyslný článek, nebo rovnou urážka oponenta. Mnozí lidé nejsou absolutně schopni připustit si problém s decentralizací Bitcoinu. Nepočítejte s tím, že má smysl logicky argumentovat. Tito lidé s vámi nemohou z principu souhlasit. 

Kdo dopředu odsuzuje legitimní vývoj, snahy a vynaložené prostředky v rámci dalších projektů usilující o rozvoj decentralizace, zapadá do kategorie lidí, jež bych nazval lhářem, pokrytcem, demagogem, či v tom lepším případě nevzdělancem. Problém není to, že člověk spojí své úsilí či investici s jediným projektem. Problém je, že otevřený boj bez rozumných argumentů devalvuje celý prostor. Bitcoinová komunita od sebe odehnala spoustu rozumných lidí, kteří navzdory sympatiím nemají zájem tento projekt otevřeně podporovat, protože nemají chuť stát se fundamentalistou.

Některé skupiny bitcoinové komunity jsou nepřátelské i vůči lidem, jako je Andreas Antonopoulos, a to jen proto, že napsal knihu o Ethereu, nebo proto, že nepoužívá mixéry a coin-control funkcionalitu. Na sociálních sítích je nyní Andreas outsiderem a jeho tweety nezískávají valnou pozornost. Hrdinou dne je Michael Saylor, CEO MicroStrategy, jehož tweety dostávají tisíce srdíček. Popularitu získávají ti, kteří dokážou pohnout s cenou. Kmenová sounáležitost je důležitý rys kryptoměn. Adopcí dané sítě si často vybíráte skupinu lidí, se kterou sdílíte názory. Je to tím, že komunity jsou zatím malé a informovanost nízká. Lidé hledají informace na sociálních sítích, čímž se upevňují vazby mezi jednotlivci. Tohle samozřejmě s vyšší adopcí odpadne, nyní to však hraje velkou roli. 

Krypto-svět potřebuje inovace. Bez nich se dále nepohneme a to je prostě fakt. To vám potvrdí každý, kdo je jen trochu technologicky zdatný. Jak už jsme si řekli v úvodu, jeden z hlavních důvodů pro současnou nízkou adopci je zejména technologická nevyspělost. Kdyby kryptoměny přišly na svět ideálně decentralizovatelné, škálovatelné a bezpečné, firmy jako PayPal by neměly šanci vám bitcoiny prodávat. Je třeba si přiznat, že tyto centralizované firmy řeší problémy, které kryptoměny mají. Jsou jimi hlavně složité uživatelské rozhraní, nízká škálovatelnost, nemožnost napravit chybu, složitost získat důvěryhodné informace z nějakého “oficiálního” zdroje. 
Růst adopce kryptoměn půjde ruku v ruce s rozvojem technologií
Vyšší adopce se nedočkáme bez technologického progresu. Na samém začátku byla adopce kryptoměn spojena s ideologií a vírou v lepší budoucnost. To stačilo, neboť Bitcoin používalo a stále používá jen malé množství lidí. Nicméně největší sítě Bitcoin a Ethereum se dostávají na své limity a přestávají stíhat odbavovat transakce. Dostáváme se do fáze, kdy víra v projekt nestačí a je potřeba dodat dobře fungující síť bez zjevných potíží. Sítě totiž začínají adoptovat skupiny lidí, kteří mají jiná očekávání než technologičtí nadšenci. Nadšence neodradí pomalé transakce a vysoké poplatky.

Lidi ze skupiny early-majority to odrazovat bude, neboť ti budou vyžadovat okamžité transakce za zanedbatelný poplatek. Tito lidé nebudou tolik řešit ideologii a nebudou si s vámi povídat na sociálních sítích. Lidé z této skupiny dají projektu často jen jednu a poslední šanci a pokud se zklamou, půjdou jinam. Technologie musí být dostatečně vyspělá pro uspokojení těchto lidí. Víra a důvěra v Bitcoin byla velmi důležitá na začátku a bez toho by adopce nikdy nezačala. Tahle meta je však nyní překonaná. Nyní je potřeba přesvědčit další lidi o tom, že technologie zvládne fungování na globální úrovni. Víra v následujících letech i nadále potáhne lidi k Bitcoinu hlavně díky spekulaci, nicméně co se využití technologie samotné týká, dojde pravděpodobně k odklonu. 

Velké IT firmy jsou dobré v tom, že dokáží naslouchat svým uživatelům a rychle opravit nedostatky či implementovat nové funkcionality. Blockchainové sítě jsou často ve vývoji, nebo běží v experimentálním režimu. Týmům mnohdy chybí vývojáři, ale hlavně výzkumníci, kteří by řešili složité problémy. Open-source projekty mívají občas nevýhodu v tom, že nikdo není přímo zodpovědný za řešení palčivých problémů. To bývá spojené se špatným či nevyřešeným financováním lidí, kteří  jsou ochotni problémy řešit. Problémy se škálováním měly výše jmenované projekty už v roce 2017 a je téměř jisté, že ani v roce 2021 neuvidíme významné zlepšení. 

Pokrok se však netýká pouze řešení problémů. Důležitý je také rozvoj technologií jako takových. Jestli lidé v dohledné době začnou masově používat decentralizovanou síť na platby, bude to spojené se stabilními mincemi. Ostatně to už se děje. Tether dnes běží hned na několika sítích. Nicméně zajímavý je vývoj kolem stablecoinů, které nejsou podložené fyzickými mincemi drženými někde v bance. Lidé nebudou platit kryptoměnami, pokud je platba spojena s volatilním aktivem. Platit bitcoiny či čímkoliv jiným, čemu může růst cena, je jako platit akcií Tesly. Nedává to smysl, pokud lidé spekulují na další růst. Nějaký smysl to dává, pokud vám akcie udělá několikanásobné zhodnocení a je velká šance, že cena nepůjde dolů.

Peníze bývají spojené s půjčkami, s nějakými kontrakty mezi účastníky, či úročením. Adopce může jít také tímto směrem, a to je dobře. Nezapomínejme na tokenizaci, která může být zajímavá nejen v herním průmyslu, ale také v jiných odvětví. Síť, po které bude během několika dalších let chodit největší počet smysluplných transakcí nejspíš vyhraje boj o nejužitečnější síť. Pravděpodobně uvidíme více vítězů. Osobně věřím, že Bitcoin může uspět i díky tomu, že mince budou běhat po mnoha různých sítích, které hodnotě přidají něco užitečného. 

Rozvoj technologií, včetně kryptografie a hardwaru, může jednoho dne umožnit zajímavé věci. Například to, že si budete schopni kryptoměnu vyměnit s někým doslova z čipu na čip podobně jako cash. Stačilo by k sobě přiblížit dva telefony. Nepotřebovali byste ani Internet. Takové řešení by bylo 100% soukromé a škálovatelné. Tohle by bylo neskutečně těžké nějak regulovat. Nikdo neslibuje, že se něčeho takového dočkáme. Na druhou stranu, pokud ano, zamíchá to kartami celým krypto-prostorem a to je jen dobře. Adopce stagnuje hlavně proto, že běžným lidem nenabízí užitečnost. Pokud žijete běžným životem v rozvinuté zemi, máte dobré zaměstnání a své koníčky, nemusíte vůbec chápat smysl kryptoměn.

Lidé v kryptu neustále mluví a decentralizaci nebo pádu fiat měn, ale pro běžné lidi jsou tato témata nezajímavá. Pokud si mají kryptoměn všimnout, musí jim nabídnout například levnější půjčku než lokální komerční banka. Taková půjčka nesmí být spojena s volatilitou a uživatelé musí mít 100% jistotu, že se něco nepokazí třeba kvůli síti nebo hacku. K tomuto je ještě dlouhá cesta a nikdo neví, jak to přesně bude vypadat. Nicméně dle mého názoru potřebuje kryptoměnový prostor nabídnou služby tohoto charakteru, pokud má uspět a rozvrátit sociální a bankovní svět. 

Blockchain technologie má rozhodně navíc, než na to, aby lidé drželi mince či tokeny někde v peněžence. Sítě jsou tu od toho, aby po nich běhaly transakce a využily se schopnosti jako navození důvěry mezi účastníky, nezměnitelnost historie, snadná auditovatelnost, transparence, důvěryhodné vykonávání kontraktů a další. Přenos hodnoty je pouze začátek a zatím jsme pořádně nezvládli ani tohle. 
Závěr
Adopce kryptoměn je komplexní téma a my se jen letmo dotkli některých částí. Svět má mnoho finančních problémů, jako třeba nerovnoměrnou distribuci bohatství, nízkou transparentnost a odpovědnost veřejných institucí, korupci, chudobu, neférové rozdělení odměny při produkci zboží. Pokud kryptoměny alespoň částečně nevyřeší některé problémy, nezaslouží si úspěch. Kryptoměny jsou projekty, které na svět přišly zespodu, od lidí, kteří měli jiný názor na běh světa. Peer-to-peer sítě jsou globální a decentralizované. Co jiného, nebo kdo jiný by měl tyto problémy řešit, než sami lidé, kteří se seskupí kolem nejmodernějších síťových technologií?

Kryptoměnové projekty by měly mezi sebou více spolupracovat, protože mají stejný cíl. Rivalita není na pořadu dne. Projekty by neměly bojovat mezi sebou o to, který z nich bude mít nejvyšší kapitalizaci a nahradí zlato. Tento cíl je malicherný v kontextu toho, co blockchain technologie může dokázat. Pojďme se pokusit řešit reálné problémy světa. Antifragilita kryptoměn neleží na jednom projektu. To je častý mýtus, který je třeba vyvrátit. Síla leží ve vývoji a diverzitě. Slabé koncepty odpadnou, aby přežily ty lepší. Adopce kryptoměn nejspíš nepřesáhla ani první skupinu adoptujících lidí, tedy inovátorů. Možná jsme někde na hranici brzkých osvojitelů, co se týče zájmu. V tuto chvíli není vůbec jisté, jaký projekt bude mít největší sociální a ekonomický vliv na naši budoucnost.

Nepleťme si růst ceny s adopcí. To že rosta cena a přichází instituce neznamená, že roste adopce z pohledu lidí, kteří změnu potřebují nejvíce. Tím myslím lidi z chudých zemí, ze zemí kde vládnou diktátoři, nebo lidí, kteří nemají finanční identitu, neboť nespadají do škatulky nějaké banky. Pro tyhle lidi nejsou kryptoměny investicí, ale řešením jejich tíživé životní situace. Autor textu je velký fanda Bitcoinu a věří, že může uspět jako uchovatel hodnoty. To ale neznamená, že vyřeší výše jmenované problémy. Nový uchovatel hodnoty nepomůže vyřešit korupci, ani nevylepší pracovní podmínky těm, kteří dostávají mizerně zaplaceno za svoji lopotnou práci a to jen kvůli tomu, že prostředník shrábne majoritní podíl prodejní ceny.

Zlato nám v tomto také nikterak nepomáhá. Právě proto potřebujeme více projektů, jejichž mise neskončí s jejich vysokou kapitalizací a které cílí na řešení právě těchto problémů. Historie nám říká, že revoluce nikdy nevzešla z mainstreamu. Pokud bude Bitcoin úspěšný, přestane být hlavním hybatelem revoluce. Už proto, že někteří lidé nemají o mainstream zájem a vždy budou rebelové. Budoucnost je v decentralizaci a je úplně jedno, v rámci jakých projektů se toho svět dočká.

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Adopce kryptoměn, co jí brání a proč ji potřebujeme pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Týdenní přehled zpráv a novinek ze světa kryptoměn

Coinbase IPO 
Jedna z největších kryptoměnových burz půjde brzy na trh. Coinbase na twitteru oznámila podání žádosti o spuštění IPO (Initial Public Offering – Úvodní nabídka akcií). 

Coinbase je v podstatě základním přístupovým bodem do kryptoměn a to obzvláště pro Spojené státy. Burza Coinbase je totiž jednou z mála regulovaných institucí na prodej kryptoměn. A právě proto panuje poměrně velký optimismus ve vztahu k budoucímu IPO.

We have confidentially submitted our draft registration (Form S1) with the Securities and Exchange Commission. https://t.co/U6d0sVz0aX
— Coinbase (@coinbase) December 17, 2020
Firma Coinbase byla v roce 2018 oceněna na 8 miliard dolarů. Dá se předpokládat, že za uplynulou dobu od poslední evaluace, cena ještě vzrostla. IPO Coinbase bude mít zároveň dopady na svět klasických financí. 

Pokud si Coinbase v IPO povede dobře, tak to opět přiláká nové investory do prostředí kryptoměn. Vstup Coinbase na otevřený trh je tak dobrou zprávou pro svět kryptoměn.
CME spustí ethereum futures 
CME (Chicago Mercantile Exchange) nově oznámilo, že po Bitcoin futures přidá také futures kontrakty pro Ethereum. CME tak demonstruje důvěru nejen ve vedoucí kryptoměnu v podobě Bitcoinu, ale také v Ethereum a tím pádem i v altcoiny. 

CME je jedinou regulovanou futures burzou pro kryptoměny na půdě spojených států. První produkt spustilo CME na konci roku 2017 a jednalo se o BTC futures. 
“Po úspěchu Bitcoin futures a options produktů přidá CME Group také Ethereum futures. Ty bude možné obchodovat od 8. února.”
oznámilo CME na oficiálních stránkách. Ethereum futures kontrakty budou tzv. Cash-settled, což znamená, že vyrovnání probíhá v dolarech a ne v Etheru.

CME je platforma pro institucionální investory. To v praxi znamená, že běžný smrtelník se k obchodování na CME nedostane. Spuštění Ethereum futures nicméně ilustruje fakt, že existuje zájem ze strany institucionálních klientů o obchodování dalších kryptoměn. 

Krok CME je tak signálem, že i institucionální svět má zájem na obchodování větší plejády kryptoměn. To potvrzuje i CEO společnosti Grayscale, který nedávno řekl, že roste počet institucionálních investorů, kteří nakupují pouze Ethereum. 
Tether překročil 20 miliard dolarů
Bitcoin není jedinou kryptoměnou, která proráží svá maxima. Stablecoin Tether poprvé v historii přesáhl hranici 20 miliard mincí v oběhu. Tether je dceřinou společností Bitfinexu. Vzestup kapitalizace Tetheru nepřekvapivě ilustruje institucionální vstupy. 

Stablecoin USDT se vytváří tak, že investoři v podstatě pošlou dolary společnosti Tether, která je uskladní ve svém úložišti a následně vytvoří adekvátní reprezentaci tokenů USDT. Minimální vstupní částka na vytištění nových USDT je 100 000 dolarů. 

Logicky z toho tak vyplývá, že USDT reprezentuje vstupy velkých investorů z institucionálního světa. Vzestup počtu stablecoinů zároveň ukazuje nákupní sílu, protože to jsou peníze připravené k nákupům kryptoměn. 

Celkový objem stablecoinů na trhu roste velmi dramaticky a ilustruje tlak na nákupy. Za rok 2020 tak objem stablecoinů vzrostl z 6 miliard dolarů na téměř 26 miliard dolarů. Velkou většinu stablecoinů nadéle tvoří právě USDT z dílny Tetheru. 

Postupně také rostou i ostatní stablecoiny. USDC z dílny burzy Coinbase má již kapitalizaci přes 3 miliardy dolarů. První decentralizovaný stablecoin DAI (vzniká v rámci protokolu Maker DAO) se blíží miliardové kapitalizaci. 
Příliv institucí pokračuje
Nejsilnější trend světa kryptoměn nadále pokračuje. Za poslední týden máme tři velké zprávy. Společnost Microstrategy vybrala od investorů 650 milionů dolarů na další nákupy BTC. Ten již byl realizován s průměrnou nákupní cenou 21 925 dolarů za BTC. 

MicroStrategy has purchased an additional 29,646 bitcoins for $650 million at an average price of $21,925 per #bitcoin and now #hodl an aggregate of 70,470 bitcoins purchased for $1.125 billion at an average price of $15,964 per bitcoin.https://t.co/j6wVLXIzoa
— Michael Saylor (@michael_saylor) December 21, 2020
Společnost Microstrategy tak momentálně drží přibližně 70 tisíc Bitcoinů. Dalším institucionální vstup přichází z Velké Británie. Společnost Ruffer Investments na počátku týdne oznámila, že 2,7 % jejich portfolia nyní tvoří Bitcoin. 
“Celková hodnota Bitcoinů v držení společnosti Raffer je nyní okolo 550 milionů liber. To je ekvivalent přibližně 2.7% všech majetků, které společnost spravuje.”
řekla mluvčí společnosti Ruffer Investments. 

Athony Scaramucci, CEO Skybridge Capital, oznámil, že společnost Skybridge zakládá BTC investiční fond. Skybridge je globální investiční společností, která spravuje majetek v hodnotě 7 miliard dolarů. 

Podle Scaramucciho je nyní jasně viditelná poptávka z institucionálního světa po nákupech Bitcoinu a Skybridge se dle jeho slov snaží držet krok s dobou. Nový fond pod kontrolou Skybridge tak otevírá další cestu do světa kryptoměn pro velké institucionální investory. 
SEC podal žalobu na Ripple za prodeje XRP
Hlavní americký regulátor cenných papírů podal žalobu na společnost Ripple. Podle mínění regulátorů se jedná o cenný papír, který společnost Ripple prodávala nelegálně a financovala těmito prodeji chod samotné společnosti. 

XRP a Ripple dlouhodobě čelil kritice v kryptoměnových komunitách za to, že se jedná o centralizovaný systém pod kontrolou Ripplu. Na síti XRP se neplatí za transakce poplatky, které v podstatě hradí provozovatelé nodů (většinou pod kontrolou Ripplu). 

Zároveň je většina XRP stále pod kontrolou společnosti Ripple. Ta je postupně vypouští do oběhu, když jsou ceny XRP na vyšších hodnotách. Cena XRP na nové zprávy reaguje velmi negativně a je vidět výrazný cenový propad. 

Společnost Ripple tak čekají krušné časy. To si uvědomuje i většina investorů a proto přišel i strmý pád ceny XRP. 
Závěr
Nejdůležitějším trendem nynějšího světa kryptoměn jsou vstupy velkých institucionálních hráčů. Velké společnosti momentálně udávají tempo trhu a snaží se nakoupit na “přijatelných” cenách.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že si alternativní digitální měny nevedou ani zdaleka tak dobře, tak zájem ze strany Grayscale či CME jasně ukazuje, že instituce počítají i s altcoiny. Přidání Ethereum futures na CME je signálem, který ukazuje důvěru i jiné kryptoměny, než je Bitcoin. 

Ethereum dlouhodobě hlásí největší počet transakcí mezi všemi blockchainy a buduje se na něm nové odvětví decentralizovaných financí. Institucionální investoři se tak neomezují jen na Bitcoin a investují i do Etherea. 

Velmi bídně si naopak vede XRP, které je častým terčem kritiky ze strany kryptoměnové komunity. Nově se přidávají i problémy s hlavním americkým regulátorem. Rizikovost investice do XRP tak skokově vzrostla. 

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Týdenní přehled zpráv a novinek ze světa kryptoměn pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Kryptoměny a ekonomický model za veřejnými sítěmi

[twitter-follow username=”btctip_cz” scheme=”dark”].
Ekonomický model za veřejnými sítěmi
V článku věnovaném decentralizaci jsme nakousli téma síťového konsensu. Ten se odehrává mezi uzly P2P sítě za účelem přidání nového bloku do konsensu. Tento proces probíhá čistě v digitálním světě, ale má velmi úzké propojení do světa fyzického. Každý síťový konsensus veřejné sítě potřebuje ke svému chodu ekonomický model. Síť tak pracuje s termíny jako rozpočet, příjmy a výdaje. Vlastnosti síťového konsensu zcela zásadně ovlivňuje také zvolený zdroj, který slouží jako propojení mezi dvěma oddělenými světy. PoW využívá elektrickou energii, zatímco PoS nativní mince daného projektu. Pojďme prozkoumat rozdíly těchto dvou nejrozšířenějších přístupů. 
Veřejná síť jako firma
Abych čtenáři přiblížil ekonomický model veřejných sítí, pokusím se je přirovnat k firmě. Síť pracuje s určitým rozpočtem, který se používá pro platbu lidem, kteří síť udržují v chodu. Jsou to dobrovolníci, kteří si nainstalovali klienta dané sítě na svůj uzel. Můžete se na ně dívat jako na zaměstnance sítě. P2P síť potřebuje motivovat co největší počet nezávislých jedinců, kteří se budou podílet na síťovém konsensu. U sítí typu klient-server to není problém, neboť server může provozovat jedna entita, které musí uživatele sítě věřit.

U kryptoměn je kladen důraz na decentralizaci. Veřejná P2P síť si tak své zaměstnance nevybírá sama, ale finančně motivuje jednotlivce po celém světě, aby se podíleli na jejím běhu. Síť tak v podstatě platí své zaměstnance za dobře vykonanou práci. A za co konkrétně síť platí? Za kvalitu svého konsensu, tedy za decentralizaci, bezpečnost, škálovatelnost a další vlastnosti. V některých případech se do toho může zařadit také údržba zdrojového kódu či rozvoj ekosystému. Asi je na místě se zeptat, co tvoří příjem sítě.

Většina projektů pracuje s modelem, ve kterém síť na počátku svého vzniku dostala k dispozici určitý počet mincí, který použije pro své zaměstnance. Tento počet mincí může být konečný, to znamená, že je dopředu stanovené nějaké maximum, které se nikdy nepřekročí. Mince tak mohou být na volném trhu vzácnější. Dále můžeme vidět modely, které pracují s inflací. Zde daný protokol ročně uvolní například 4 % nových mincí, které rozdá jako odměny.

V případě fixního počtu mincí je zřejmé, že jejich počet v čase klesá a síti se ztenčuje rozpočet. Výše odměny tak musí zákonitě klesat také. V případě Bitcoinu se to děje pravidelně každé 4 roky při takzvaném půlení – halvingu. Půlení v podstatě znamená, že odměna za nově vytvořený blok bude jen poloviční v porovnání se stavem před půlením. U inflačního modelu se rozpočet nevyčerpává, ale mince nemusí být tak vzácné co se týče poptávky. Většinou se tiše předpokládá, že cena mincí poroste, nebo alespoň zásadně neklesne.

Rozpočty sítí jsou zpravidla dvousložkové. Druhou složku tvoří transakční poplatky. V každém bloku jsou transakce a jejich odesílatelé museli síti zaplatit za to, že transakci zpracuje. Síť tak může mít pravidelný příjem, který se odvíjí od výše transakčních poplatků a jejich počtu. Transakční poplatky se tak přidělí tomu, kdo transakce vloží do bloku, nebo se poplatky vybírají průběžně a rozdělí se rovnoměrně všem až po nějakém čase.

Ekonomický model můžete najít ve zdrojovém kódu každého projektu. Pravidla má v sobě každý klient, takže díky decentralizaci na jejich dodržování dohlíží doslova každý uzel. Týmy se většinou zavazují, že dané modely nikdy nezmění. Je otázka, jestli je to dobrý nápad, neboť týmy nemohou tušit, jak to bude s protokolem vypadat za 10 let. Modely jsou dost rigidní, což je nevýhoda třeba v tom, že se nepočítá s volatilitou digitálních mincí. Současně se to považuje za výhodu třeba v tom, že je ekonomický model dopředu známý a předvídatelný.

Změna pravidel ekonomického modelu je v principu jednoduchá a stačí změnit zdrojový kód. Háček vězí v tom, že uživatelé mohou změnu pravidel vnímat jako centralizovaný proces, pokud se o změně nedá nějakým decentralizovaným procesem hlasovat. Dá se očekávat, že pokud se sítě dostanou do existenčních problémů, budou se modely měnit. 
Síť platí zaměstnance – ale jen některé
Týmy prvních veřejných sítí zapomněly na odměnu pro část svých zaměstnanců, a to konkrétně na programátory, kteří udržují zdrojový kód. První protokoly odměňují pouze producenty bloků, nikoliv však tým vývojářů a vědců. To je velká škoda, neboť se ukazuje, že tyto peníze teď mnoha projektům chybí. Projekty globálního významu budou jednoho dne potřebovat možná i desítky zaměstnanců na plný úvazek – a to jsou velké náklady. Lidé často vidí jen síť a vůbec jim nedochází, že na protokolu denně pracuje mnoho lidí. Každý software potřebuje údržbu a občas nové funkcionality.

Ve světě softwaru se za kvalitu musí platit. Mladší projekty s tím počítají a do ekonomického modelu zahrnuly projektovou pokladnu. Při produkci bloků tak část odměn putuje do pokladny, ze které se následně hradí náklady na vývoj. I zde však dochází k zádrhelu. Kdo má právo s těmito penězi disponovat? Nezavání to centralizací? Ukazuje se, že aby tohle mohlo fungovat decentralizovaně, je potřeba nad protokolem postavit nějakou formu hlasování. Údržba protokolu bude vždy do jisté míry centralizovaná. To není nutně problém, neboť nejde o to, kdo změny implementuje, ale o to, jestli majorita vlastníků uzlů změny adoptuje. 

Jak jsem napsal výše, síť si na rozdíl od běžných firem své zaměstnance nevybírá. Síť jen platí za služby podle předem daného algoritmu a každý se může stát zaměstnancem sítě. Tedy vlastně jen v případě, že se vleze do rozpočtu. Většinu lidí k poctivému chování motivuje finanční odměna. Jen výjimečně lidi motivuje něco jiného než finance. Lidé mohou být pro něco velmi zaujatí a odměnu si nenárokovat, ale často jen v případě, že s prací zadarmo nejsou spojené vysoké náklady. Digitální mince kryptoměn jsou dostatečnou odměnou, neboť je lze směnit na volném trhu za fiat měny. Lidé si jsou schopni spočítat náklady a profit. Síťový konsensus musí v podstatě zajistit zejména následující:
Dostatečně ekonomicky odměňovat lidi za jejich práci ve prospěch protokolu.
Ekonomicky odrazovat útočníky od pokusu poškodit síť.
Protokol by měl zaměstnance odměňovat férově a umožnit zapojení se všem lidem, kteří o to mají zájem. Vstupní náklady na zapojení se by tak měli být ideálně co nejnižší a práce pro síť by měla být co nejméně riziková. Mělo by být zajištěno, že konsensu se mohou účastnit jak velryby, tak velká skupina malých ryb. To vede k vysoké míře decentralizace. V praxi tomu tak zpravidla není. 

Jelikož je možné, že síťového konsensu se může zúčastnit každý, je potřeba zajistit, aby konsensus většinově ovládali ti, kteří mají poctivé úmysly. Útok tak musí být finančně nákladný. Síť nedokáže dopředu rozpoznat, kdo to s ní myslí dobře a kdo zle. V praxi se to řeší tak, že každý kdo se chce zúčastnit síťového konsensu a nárokovat si odměnu, musí do hry vložit vlastní kůži. Obecně by se dalo říct, že kdo má vyšší rozhodovací moc, ten by měl mít více vlastních finančních prostředků ve hře. Pokud se někdo pokusí na protokol zaútočit, nebo nebude dostatečně výkonný co do kvality odvedené práce, bude ekonomicky potrestán. 
Rozpočet je důležitý
Jak sami vidíte, na veřejnou síť se dá nahlížet jako na firmu. Protokol umí lidi zaplatit za dobrou práci, ale také potrestat a vyloučit ze systému. Vraťme se ještě na chvíli k rozpočtu. Autoři sítí počítají s tím, že s tím jak se bude v průběhu času tenčit počáteční rozpočet mincí, bude růst počet transakcí a zlepší se škálovatelnost. Transakční poplatky totiž budou postupně přebírat břemeno nákladů za provoz sítě. Dává to logiku. Sítě jsou na svém startu málo adoptované a používá je malý počet uživatelů. Nováčci nechtějí platit přemrštěné transakční poplatky za vyzkoušení.

To se však jednoho dne změní a pokud bude síť úspěšná, zvýší se počet uživatelů. Matematika je jednoduchá. Buď bude transakcí málo a lidé budou ochotni platit vysoké poplatky za používání, nebo síť zvládne odbavit tak velký počet transakcí, že poplatky mohou zůstat dlouhodobě nízké. Do hry vstupuje sociální a finanční význam sítě, neboť s ním obvykle roste tržní kapitalizace.

Je potřeba si uvědomit, že sítě jsou tu od toho, aby na nich probíhal co největší počet transakcí. Pouze použitelnost a užitečnost přináší profitabilitu a tohle platí i pro veřejné sítě. Dlouhodobá udržitelnost je spojena s rozpočtem na provoz. Co se týče tržní kapitalizace projektů, dá se jejich hodnota odvozovat mimo jiné od jejich vlastností a tou klíčovou je právě kvalita transakčních systémů.

Pokud má síť problém se škálovatelností a nestíhá včas odbavovat transakce, jde cena poplatků nahoru. Uživatelé se zpravidla začnou předhánět ve výši poplatku, aby se jejich transakce odbavila dříve. Tohle rozhodně není uživatelsky přívětivé a nemyslím si, že s vyšší adopcí udržitelné. Je potřeba říct, že na vyšších poplatcích profitují producenti bloků. Ti jsou tedy ekonomicky motivovaní problém se škálovatelností neřešit a tiše udržovat status quo. 

Každá firma může mít nějaký problém a je otázka, kdo ho má řešit. Síť je decentralizovaná a v ideálním případě nemá nikdo silné slovo. Narážíme však na druhý extrém a tím je určení toho, kdo nese odpovědnost za neblahý stav. Síť umí jen ekonomicky motivovat k nějakému chování a algoritmy problémy nevidí. Respektive síť ví, že je zahlcena transakcemi, ale neumí na to skrze své algoritmy adekvátně reagovat. Nikdo nic takového nenaprogramoval a nikdo tím není přímo pověřen. Síť umí jen ekonomicky motivovat k dobrému chování, ale to je často spojené pouze s produkcí bloků. To se ukazuje jako obecný problém, neboť pokud je dobré chování či potřeba něco řešit motivováno pouze ekonomicky, je to celé postavené čistě na chamtivosti.

Pokud má rozhodovací moc pouze určitá úzká skupina uživatelů a ekonomicky se jí vyplatí problém ignorovat, je pro zbytek účastníků bez potřebného hlasu v systému složité prosadit potřebné změny. Podle teorie her se podaří prosadit změnu jen v případě, že z ní budou profitovat všechny skupiny. Je složité či nemožné prosadit změnu, která by ekonomicky poškodila ty, kteří mají silné slovo. A to hlavně v případech, že by ze změny profitovala pouze skupina, které nemá žádné či slabé slovo.

Pokud by se jednalo o problém ohrožující samotnou existenci sítě, je velká šance, že ke změně dojde a praxe ukazuje, že se tak děje. Nicméně vidíme, že současné algoritmy protokolů nemají pod kontrolou celé řízení firmy. Tímto příkladem jsem chtěl demonstrovat současné možnosti a hranice mezi propojením digitálního a fyzického světa. Složitou otázkou je, jestli by mělo být rozdělení moci v rámci síťového konsensu omezeno pouze na produkci bloků, nebo i na další důležité věci. Snad najdeme odpovědi v následujícím textu. 
Jak se dělí konsensuální moc
U veřejných sítí se konsensuální moc dělí skrze vlastnictví nějakého vzácného zdroje. Čím více máte tohoto zdroje, tím vyšší máte moc. S vyšší mocí současně roste podíl získaných odměn. V ideálním případě by mělo platit, že rozhodovací moc by měli mít ti, kteří mají největší zájem o blaho sítě, a to po všech potřebných stránkách. Tedy nejen z pohledu produkce bloků. Rozdělení moci v rámci síťového konsensu by mělo vyhovovat požadavkům na vysokou míru decentralizace a bezpečnosti. Současně musí platit, že ti kdo mají moc, mají také vlastní kůži ve hře. 

Proof-of-Work (PoW) konsensus využívá k dělení moci elektrickou energii. To je obnovitelný, nekonečný a drahý zdroj. Proof-of-Stake (PoS) sítě používají k dělbě moci své nativní mince. Jedná se o zdroj, který je neobnovitelný, konečný a drahý. V obou případech může být počet mincí omezený co do maximálního počtu, nebo je ve hře nějaký inflační ekonomický model. Konzumace energie v rámci PoW sítí a nativní mince PoS projektů tak mají téměř opačné vlastnosti. Rozdíly v kvalitách konsensu jsou proto značné.

Pokud držíte mince PoS projektu, vlastníte konsensuální moc, a to po celou dobu držení. U PoW sítí se mince dostávají za odměnu a nadále žádná další práva negarantují. Abyste měli trvalou moc u PoW síťového konsensu, potřebujete síti neustále poskytovat energii. 

Z pohledu dělení moci u PoW sítí je velká nevýhoda v tom, že různě po světě je cena energií různá. Nás co žijeme v Evropě to diskriminuje, neboť se nám ekonomicky nevyplatí zapojit se do PoW těžby. Pokud jsme toho schopni, je profit menší a riziko vysoké v porovnání s těmi, kteří těží třeba v Asii. Vstupní náklady na zapojení se do procesu těžby jsou značné. Nejenže je potřeba pořídit si ASIC miner, nebo jiné zařízení, současně je nutné platit za elektrickou energii. ASIC minery po čase zastarávají, takže je potřeba počítat s jejich výměnou. Zapojení se do procesu těžby tedy vyžaduje určitou chuť podnikat a hlavně dobře počítat. 

Naopak PoS mince jsou všude po světě stejně drahé, takže z pohledu decentralizace napříč světem se pro dělbu moci hodí víc. Síťového konsensu se tak může zúčastnit doslova každý a to skrze proces zvaný staking. Staking se dá jednoduše vysvětlit jako proces, kdy použijete své mince k tomu, abyste měli právo podílet se na síťovém konsensu ať už přímo, nebo nepřímo. Za toto úsilí máte nárok na odměnu. Přístupy různých projektů se liší, neboť PoS je mnohem variabilnější koncept, co se možností týče.

Některé projekty vyžadují držení určité počtu mincí, které vám dávají právo k produkci bloků. Zde je určitá nevýhoda v tom, že s tím jak roste tržní cena mincí, prodražuje se také možnost zapojení se do stakingu. Jiné projekty pracují s konceptem poolů, kdy držitelé mincí pouze delegují svoji rozhodovací moc těmto poolům. Konsensuální síla poolu se tak skládá z mincí, které vlastní majitel poolů (je-li to vyžadováno) a z mincí, které do poolu delegovali ostatní držitelé mincí. Může a nemusí existovat nějaké minimum a maximum mincí, které může být z jedné adresy delegováno.

Větší smysl dává nic neomezovat. Některé sítě vyžadují uzamčení mincí na určitý čas, aby bylo možné potrestat podvodníky odebráním mincí. Existují však sítě, ve kterých delegátoři nic neriskují. Uživatelé se tak mohou podílet na stakingu a současně mohou mince kdykoliv utratit. Platí tedy, že uživatelé nemohou o mince přijít v případě, že je pool potrestaný za podvodné chování či slabý výkon. 

Pool operátoři jsou v PoW i PoS síťovém konsensu entity s nejsilnější rozhodovací mocí. Rozhodují o transakcích, které vloží do bloku. V mnoha sítích mohou rozhodnout o tom, na jaký blok navážou. V podstatě tedy rozhodují o tom, jaký blok nechají osiřet a někdy to může být velmi pragmatická volba. 
Kdo je silnější? Pool operátoři, nebo těžaři?
Pojďme si ukázat, jak velkou sílu pool operátoři mají a porovnejme to s tím, jakou sílu mají těžaři. Fanoušci Bitcoinu si určitě pamatují na hack burzy Binance, kdy její CEO Changpeng Zhao zvažoval přepsání historie, aby dostal ukradené bitcoiny zpět. Nápad přišel trochu pozdě, takže se to naštěstí nestalo. Nicméně ta možnost reálně existovala. Velké Bitcoin pooly mají potřebnou sílu na přepsání historie v rámci několika málo nově přidaných bloků. Je relativně snadné vrátit se třeba o 3 bloky zpět a snažit se vytvořit nejdelší řetězec, pokud se na tom podílejí třeba 3 velké pooly.

Tuto moc paradoxně nemají těžaři, kteří mají kůži ve hře na 100 %. Procesu se účastní pouze nepřímo jako poskytovatelé hash-rate. Mineři tak v podstatě delegují svoji moc na pool podobně, jako to dělají ti, kdo stakují mince. Pool operátor může, ale nemusí vlastnit vlastní těžební haly. Určitou nevýhodu u PoW sítí vnímám v tom, že nenutí pool operátory k tomu, aby měli vlastní kůži ve hře. Moc může být pool operátorům pouze delegovaná. Faktem však je, že mnozí pool operátoři mají vlastní těžební haly.

Všimněte si, že co se týče útoku samotného, tak známé pravidlo o nejdelším řetězci, které po forku rozhodne o vítězných blockích, funguje dobře jen při vyšší míře decentralizace. Jakmile tento předpoklad neplatí, je potřeba zvážit, je-li toto pravidlo stále dostatečné a jestli není nutné sáhnout po úpravě protokolu. Například přidat další pravidlo, jež by zamezilo přijmout blok vytvářející fork N bloků zpět od aktuálního. V tomto případě je zjevné, že se jedná o pokus přepsat historii. Tím se tedy dostáváme zpět k otázce, kdo má o takových změnách rozhodovat. 

Bitcoin protokol neprošel potřebnými změnami po příchodu poolů. Původní koncept Bitcoinu byl navržen tak, že nové mince dostanou ti, kteří provozují klienty. Držitelé mincí tak mohli být a byli těžaři. Nyní u PoW sítí vidíme tři oddělené skupiny. Pool operátory, těžaře a držitele mincí. Jednotlivé skupiny se však mohou překrývat a pool operátor může být současně těžař i hrdý držitel mincí. Jelikož je těžba mincí byznysem, držitelé mincí zpravidla nemají žádnou konsensuální moc a je drahé a rizikové ji získat v některých končinách světa. Přitom ale platí, že právě držitelé mincí mají největší zájem na udržovat sítě v chodu, případně na implementaci vylepšení sítě. Odměny dostávají těžaři, kteří nemusí mít  zájem mince držet a může jim vyhovovat nějaký stav, který naopak nemusí vyhovovat držitelům mincí.

Pool operátoři nemusí mít kůži ve hře, ale berou si poplatek za to, že pool provozují. Paradoxní je, že klienty tak mohou provozovat vlastníci mincí, ale protože netěží, nejsou k tomu přímo ekonomicky motivovaní. Mineři jen těží a nepotřebují udržovat blockchain ani držet mince z ideologických důvodů. Je jedno, jak velkým hash-rate daný těžař disponuje, stejně nemá žádné rozhodovací právo, co se týče síťového konsensu (třeba vložení transakcí do bloku). Pool operátoři skrze své klienty dělají zásadní rozhodnutí a jediné co se může stát v případě nějakého pochybení je, že přijdou o hash-rate, pokud nějaký těžař deleguje ten svůj do jiného poolu. Pokud však chce těžař maximalizovat svůj profit, bude delegovat tomu poolu, jehož poplatky jsou nejnižší. 

V PoS sítích je vazba mezi produkcí bloků, tedy konsensuální mocí, a držiteli mincí mnohem silnější. Pokud v PoS sítích existují pooly, o jejich síle ve většině případů rozhodují držitelé mincí. Odměny tak dostávají právě ti, kterým na síti nejvíce záleží. Navíc v PoS sítích se dá lehce zařídit to, že pooly musí mít vlastní kůži ve hře. Protokol bude jednoduše vyžadovat, že pokud se registruje nový pool, musí zamknout určitý počet mincí, které se mu po odhlášení vrátí za nějaký delší čas. Pool operátoři tak mají vlastní kůži ve hře a jsou motivovaní chovat se férově. Pokud je potřeba někoho potrestat, mohou to být pouze pool operátoři a ne nutně ti, co mince poolům delegují.

PoS sítě fungují tak, že pooly musí poslat speciální transakci, kterou se mohou ke své činnosti nějakou formou přihlásit. Tato informace je uložená v blockchainu, takže se informace propaguje do celé sítě. Všichni tak ví, kolik je v síti poolů. To samé se týká delegování mincí na pool. Mechanismus je podobný. Jednotliví delegátoři posílají do sítě informaci skrze transakce. S každým novým blokem se tento stav aktualizuje. Síť tak ví, kolik mincí je celkově delegovaných a jaký má každý pool konsensuální moc. Přitom je vše plně decentralizované. Výhoda tohoto přístupu spočívá v tom, že síť může dohlížet na svoji vlastní bezpečnost a decentralizaci. Odměny síť rozdělí podle algoritmů všem poolům i delegátorům. Tento proces bývá plně automatizovaný. 

Pokud někdo vlastní třeba 0,1 % mincí v PoS síti, má velkou míru jistoty, že dostane 0,1 % odměn a že jeho podíl moci se v čase nějak zásadně nezhorší. Je to tím, že počet mincí je fixní, nebo je dopředu známá míra inflace. To se o PoW sítích říct nedá, neboť hash-rate neustále roste. Pokud jste měli to štěstí a disponovali jste v minulosti třeba 0,1 % hash-rate, tak pokud se celková míra zvýšila třeba 10x, vám se váš podíl adekvátně snížil. Pokud si tak chce daná entita udržet stejný poměr moci, musí neustále nakupovat nový hardware a víc těžit. To způsobuje odliv malých těžařů a PoW sítě tíhnou k centralizaci těžby. Tady pozor. Bavíme se o centralizaci těžby. Jak jsme si ukázali výše, rozhodovací moc mají hlavně pooly. 

Předností PoS sítí je to, že si mohou lehce nastavit požadavky na pool operátory a delegátory (nebo validátory u sítí bez poolů) skrze jemnější nastavení ekonomického modelu. Jde udělat taková kouzla, jako ekonomicky podporovat vznik třeba tisíce poolů a shora zastropovat jejich velikost co se týče výše odměn. Nejvyšší odměny všichni dostanou v případě, že bude existovat právě 1000 stejně velkých poolů. To se v praxi nejspíš nikdy nepodaří. Poolů bude víc a jejich velikost se bude lišit. Nicméně je to pokus jak se k vyšší decentralizaci přiblížit a zachovat síť maximálně otevřenou. 
A co možné hacky a 51% útok?
PoW má výhodu, že zdroj je nekonečný. To znamená, že pokud nějaká entita disponuje 51 % hash-rate, může na síť útočit. Pokud by se chtěli ostatní účastníci bránit, mohou připojit nový hardware a strhnout většinu na svoji stranu. Mince u PoS sítí mají konečný počet, takže pokud by došlo k podobnému 51% útoku, nedá se útok v podstatě odvrátit. Výhoda je, že síť může útok lépe detekovat, neboť má přehled o všech poolech a objevují se koncepty, jak útok decentralizovaně odvrátit a opravit způsobené chyby. V praxi zatím nic takového nefunguje. 

Co se týče útoku skrze drženou majoritu zdroje, může být v případě PoS útok velmi drahý, neboť útočník musí získat více jak 50 % všech mincí, které se aktuálně využívají ke stakingu. V případě nákupu by začala významně růst cena mincí a je potřeba si uvědomit, že útočník cílí hlavně na vlastní bohatství. Jako větší problém se jeví možnost, že lidé budou mince využívat v rámci služeb, které jim poskytnou vyšší pravidelný příjem než staking. Budou zkrátka ochotni více riskovat. To sníží počet mincí využívaných ke stakingu a cena útoku se tak může snížit.

Tento problém je zatím pouze hypotetický, neboť pokud se mince zamknou někde v DeFi, zjevně nebudou k mání na volném trhu. Spíše se dá předpokládat, že s vyšším využitím projektu a možností mince zamykat v DeFi poroste užitečnost sítě a tedy pravděpodobně také kapitalizace. Problém je srozumitelně popsaný a pár návrhů jak ho řešit se také objevilo.

Hack burzy Binance a případné přepsání historie by v případě PoS sítě nebylo tak jednoduché jako v případě PoW. Nejenže je míra decentralizace PoS sítí výrazně vyšší, ale ani kdyby se majorita domluvila na přepsání historie, nemusela by tak lehce uspět. Právo vyprodukovat blok v dané časové jednotce může získat pouze jedna entita. Není tak snadné, aby jiná entita v dané časové jednotce již jednou přidaný blok nahradila svým. Nemá na to potřebný privátní klíč k podpisu bloku. Celá síť už dobře ví, jaká entita právo získala a má blok právě od ní ve své verzi blockchainu.

Kdyby tomu náhoda chtěla a na přepsání historie by se podílela právě ta entita, která již blok vytvořila, tak celý plán pravděpodobně stejně selže na tom, že v další časové jednotce dostane právo na přidání bloku jiná, zcela náhodně vybraná entita. Ne všechny protokoly se řídí pravidlem nejdelšího řetězce. Nelze tedy tak snadno jít třeba o 3 bloky zpět, přidat 10 bloků a přepsat historii jen tím, že vznikl delší řetězec. Přidání bloku bývá striktnější a PoS sítě mají větší šanci na celý proces dohlížet a řídit ho. 

Mnoho lidí žije v přesvědčení, že PoW je jediný bezpečný síťový konsensus. PoW je konsensus, který funguje více jak 10 let, ale díky neustále rostoucímu hash-rate se konsensuální moc centralizuje. Existující sítě tak většinou začínají být méně bezpečné a jak jsme viděli relativně nedávno, ani vysoký hash-rate nedokáže Bitcoin plně chránit před možností cenzurovat transakce. To je zatím jen teoretická hrozba, ale relativně lehce realizovatelná. Lidé často řeší pouze odolnost proti 51% útoku, ale to není jediný vektor útoku, který existuje. Moc mohou zneužít entity zevnitř, nebo je k tomu může přinutit někdo zvenku. 

Pokud je možné vektory útoku eliminovat po technické stránce, musí se to udělat v maximální možné míře. Bezpečnost nemůže být postavena na víře, že velká burza se po hacku nepokusí přepsat historii jen kvůli tomu, že se bojí reakce veřejnosti. Tahle možnost nesmí vůbec existovat, jinak je bezpečnost jen teoretická. Decentralizace je jedním z důležitých klíčů k bezpečnosti veřejných sítí. Není to nutně množství spotřebované energie. Decentralizace PoS sítí roste s tím, jak se mince dostávají k novým uživatelům. Protože držení mincí může zajistit pasivní příjem ze stakingu, může být motivace mince vlastnit relativně vysoká v porovnání s držením PoW mincí.

Dá se očekávat, že distribuce moci v čase spíše poroste. To však neznamená, že nebudou existovat velryby s velkým podílem, nebo že na burzách nebude ležet velký počet PoS mincí. Výhoda PoW je, že mince nejsou přímo spojené s distribucí moci, takže mince na burzách nejsou problémem. Nicméně v obou případech platí, že pokud máte mince na burze, nejsou vaše. S větším významem PoS sítí se dá spolehnout na to, že je lidé přesunou do vlastních peněženek a naučí se stakovat sami.
Je potřeba počítat s náklady
Důležitý aspekt je spojený s náklady na provoz sítě. Vžijme se opět do toho, že síť je firma. Síť si na svůj vlastní provoz musí nějak vydělat. Respektive musí mít dostatečný rozpočet, aby mohla zaplatit ty, kteří se podílejí na konsensu. PoW sítě jsou na provoz velmi nákladné a v dlouhodobém horizontu hrozí, že rozpočet nebude dostatečný. Vše se vlastně odvíjí od ceny mincí. Pokud třeba Bitcoin vyroste 20x, problém to nebude. Má to ale háček. Také spotřeba energie stoupne 20x a to už možná začne lidem hodně vadit. Toto téma se nedá přehlížet a omlouvat tím, že se platí za bezpečnost. Jak jsme si ukázali výše, vysoké náklady na provoz nutně neznamenají, že klíčové parametry sítě budou zajištěny. 

Bitcoin bude mít nejspíš navždy nevýhodu v tom, že přidání bloku trvá 10 minut. To dost omezuje použitelnost, pokud to začneme porovnávat s PoS sítěmi. Nejde o to, že by se BTC hodnota nedala použít v jiné síti rychleji a lépe. Jde o to, že síť se díky zastaralému transakčnímu systému nikdy nestane tou hlavní sítí, po které bude chodit většina decentralizovaných transakcí. To bude mít vliv na výši vybraných poplatků. PoW sítě tak mohou mít problém s příjmy.

PoS sítě jsou naopak levné na provoz a nebudou mít tak velké problémy se škálováním. Sítě tak budou rozhodně lépe dlouhodobě udržitelné a hlavně, vybrané transakční poplatky hravě pokryjí náklady na provoz i odměny všech držitelů nativních mincí, kteří se podílejí na stakingu. Už nyní můžeme vidět, že velké množství BTC mincí běhá po síti Etherea a to paradoxně i přesto, že Ethereum používá také PoW. Jakmile Ethereum přejde na PoS, může se stát transakční sítí pro Bitcoin, neboť nabídne nejen nižší poplatky a rychlejší finalitu, ale hlavně užitečnost skrze napojení na další tokeny a programovatelnost. 

Decentralizace je obecně velký oříšek, neboť konsensuální moc se rozděluje na základě zdroje, který se dá pořídit za peníze. Platí, že kdo chce moc, koupí si ji. Pokud z toho plyne profit, vyplatí se to udělat a velryby časem zvítězí. Tomuhle se nedá vyhnout a je otázka, jestli je celý koncept distribuce moci postavený na drahém zdroji dobrý. Nic lepšího však nemáme. Ideální by bylo decentralizovat na úrovni uživatelů, ale takové propojení mezi fyzickým a digitálním světem bez nutnosti zapojit do procesu centralizovanou autoritu zatím neumíme. Decentralizovat na úrovni mincí, jak to dělají PoS sítě, se v tuto chvíli jeví jako o něco lepší varianta. PoW sítě tu jsou dlouhou dobu a my tak můžeme dobře vidět, jak na tom jsou. PoS konsensus bude muset své kvality teprve předvést v praxi. 

PoS sítě do problematiky přináší zcela nový rozměr, neboť tyto sítě umožní vydávat tokeny a hlasovat právě skrze mince. V případě PoS sítí se dají držitelé mincí považovat za její vlastníky, neboť drží konsensuální právo. Pokud by tedy po síti chodily třeba stabilní mince či jiné tokeny, šlo by oddělit uživatele od vlastníků sítě. Uživatelé by mohli využívat výhody decentralizace, ale nemuseli by se podílet na síťovém konsensu. Opět by tedy mohly vzniknout dvě oddělené skupiny, tak jak jsme to viděli u PoW při rozdělení na těžaře a vlastníky mincí. Zatím není jasné, jestli je to pro PoS výhoda či nevýhoda. Zjevně tak může vzniknout skupina vlastníků PoS sítě, která bude profitovat z případného úspěchu. 

Pokud se dnes chcete podílet na decentralizaci a zabezpečení nějaké sítě, máte rozhodně větší šanci u těch, které používají PoS konsensus. Dělba moci je skrze mince mnohem jednodušší a bez rizika. PoS mince spojují vlastnictví s konsensuálním právem a u některých projektů to bude spojené také s právem rozhodovacím. To z těchto mincí dělá spíše jakési akcie, z jejichž držení vám může plynout pasivní příjem ze stakingu. Takové mince budete mít tendenci více držet než utrácet. Držení PoW mincí vám žádné konsensuální právo negarantuje a ani za to nedostanete odměnu od sítě. PoW mince tak budete rádi utrácet, neboť mají blíže k penězům. 

V případě PoS mincí existuje trvalá vazba mezi konsensuálním právem a sítí. U PoW mincí tato vazba není a z mého pohledu tam chybí. Vysvětlím proč. Pokud si koupíte zlato, je vám jedno kdo ho vytěžil, za kolik a jestli těžba nadále probíhá. Hodnota zlata a existence těžebního průmyslu není přímo propojená. Hodnota jednou vytěženého zlata se nikdy neztratí. U kryptoměn tomu tak obecně není. Jakmile přestane fungovat síť, mince ztratí hodnotu. Vazba mezi sítí a mincemi je trvalá, co se týče jejich existence. Mít vliv na síť skrze mince mi dává větší smysl, ale téma je komplexnější. 
Závěr
Dokud bude cena mincí volatilní, lidé je budou držet na spekulaci. Výhoda je, že se začíná poukazovat na digitální vzácnost a lidé se hrnou do nákupu bitcoinů. Je otázka času, kdy budou lidé i instituce diverzifikovat. Uspějí však jen ty projekty, které přitáhnou uživatele skrze svoji užitečnost. Z pohledu sítí je vysoká tržní kapitalizace dobrá, neboť je to zabezpečuje. 

Dnes je zřejmé, co je to decentralizace a blockchain. Co není zcela jasné je postavení mincí v projektech. Mince hrají první housle co se týče dělby moci nad síťovým konsensem a slouží primárně k odměňování těch, kteří se o sítě starají. Aby mohli být tito lidé zaplacení, musí síť mince přerozdělovat směrem od uživatelů k pečovatelům. Za služby se zkrátka musí platit. Ve světě není nic zadarmo a veřejné sítě nejsou strojem na peníze. Co je však sekundární účel mincí, to je stále velká neznámá. Nabízí se možnosti jako peníze, tokeny k řízení projektu, novodobé akcie, uchovatel hodnoty, a další věci. Položte otázku 10 lidem, dostanete 10 různých odpovědí různé kvality. Je dobré počítat s tím, že jednoho dne se růst ceny PoW i PoS mincí zastaví a pak se uvidí, k čemu přesně mince vlastně jsou. 

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Kryptoměny a ekonomický model za veřejnými sítěmi pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Technická analýza – týdenní přehled trhu BTC a altcoinů

Bitcoin prorazil $20 000
Bitcoin po dlouhých 3 letech poprvé překročil výrazně hranici 20 000 dolarů za jednu minci BTC. Jedná se o historický moment. Překročení předchozího All-time High signalizuje vysokou míru důvěry v budoucí vývoj ceny BTC.

Jak je vidět na předchozím grafu, tak bitcoin na konci roku 2017 dosáhl na hranici 20 000 dolarů, která se nakonec ukázala jako top předchozího cyklu. Poté následovaly tři roky technického bear marketu. 

Z grafu je jasné, že situace se nyní změnila. Bitcoin propálil hranici 20 000 a zastavil se v době psaní článku u hranice 24 000 dolarů. Čas bear marketu tak došel svého konce a přichází období nového hledání relevantní ceny. 

Vzestup nad předchozí hranici ATH má jedno velké specifikum. Vzhledem k tomu, že se cena bitcoinu na těchto hodnotách nikdy nepohybovala, tak zde neexistují žádné rezistence a nejbližší možný support je na hranici 20 000 USD:.
A co když teď přijde korekce?
Pokud by nyní cena začala padat, tak se jako první logický support jeví stacionární hranice 20 000 USD. V případě průrazu 20 tisíc dolarů za bitcoin se jako další přirozený support jeví plovoucí průměr 20 WMA (Weekly moving average). 

Na předchozím grafu je vidět bull market v minulém cyklu. Všechny cenové propady se odrážely od hranice 20 WMA (modrá linie). Podobný obrázek tak můžeme očekávat i v nynějším trhu. 

V případě propadu pod hodnotu 20 000 dolarů bude klíčová hranice 20 WMA, která se momentálně nachází na úrovni 14 000 USD. 

Případná korekce k 20 WMA by byla nyní propadem o 40% ceny BTC. Riziko propadu je nyní větší, protože trh dlouhodobě roste bez výraznějšího zakolísání. Korekce cenového růstu je tak velmi pravděpodobná varianta. 

Nebezpečí korekce ukazuje i tzv. Fear and Greed index (Index strachu a chamtivosti). Dlouhodobě se držíme v oblasti extrémní chamtivosti. 

Nové vstupy na trh jsou teď velmi rizikové a je potřeba být opatrný, protože cena BTC je na relativně extrémních hodnotách. Z technického hlediska je proražení předchozího ATH nicméně výbornou zprávou pro dlouhodobý vývoj ceny BTC. 
BTC Dominance
Růst BTC je rozhodně dobrou zprávou pro majitele bitcoinu. Altcoiny prozatím stojí spíše u postranní čáry a sledují sólo jízdu bitcoinu. Vztah mezi bitcoinem a altcoiny je obecně nejlépe vyobrazen skrze graf bitcoinové dominance. 

BTC dominance v podstatě ukazuje, kolik procent z celkové tržní kapitalizace kryptoměn tvoří kapitalizace bitcoinu. Na následujícím grafu je tak vidět, jakou část trhu s digitálními měnami tvoří právě bitcoin. 

Po dlouhodobém vzestupu dominance bitcoinu jsme se dostali do sestupného trendu (červené linie). Ten nyní testuje horní hranici. Altcoiny zažívají největší růsty, když roste celý trh a zároveň padá BTC dominance. To v podstatě symbolizuje reálnou situaci na trhu. 

Pokud roste kapitalizace všech kryptoměn a padá dominance BTC, tak to znamená, že do trhu přitékají nové peníze, které primárně končí v altcoinech. Nyní nicméně máme jiný případ. Roste celkový marketcap a zároveň roste i dominance BTC. To značí, že investoři momentálně důvěřují v růst bitcoinu a nechce se jim tolik riskovat na altcoinech. 

Vzhledem k tomu, že se ovšem nacházíme u horní hranice BTC dominance za poslední rok, tak existuje reálná možnost, že dominance bitcoinu bude opět mírně klesat a to by byla samozřejmě dobrá zpráva pro majitele “altů”. 
Altcoiny rostou, ale na bitcoin to nestačí
Altcoiny si z technického hlediska nicméně také vedou dobře a to přes krátkodobý stoupající trend na BTC dominanci. V podstatě se jedná o to, že bitcoin si momentálně vede lépe. 

 

Následující graf je reprezentací celkové tržní kapitalizace kryptoměn bez bitcoinu (na tradingview najdete jako TOTAL2). Zde si můžeme všimnout hned několika klíčových faktorů. Celková kapitalizace altcoinů má ještě daleko do nového ATH. 

Zatímco bitcoin překročil své ATH o 3000 dolarů, tak altcoinům zbývá ještě výrazný kus cesty. Aby se “alty” dostaly na nové ATH, musí získat ještě 117%. Při detailním pohledu je nicméně vidět, že altcoiny rostou spolu s bitcoinem a bitcoin si pouze vede lépe. 

Od začátku Listopadu vzrostl trh s altcoiny téměř o 50%. To značí, že důvěra v altcoiny i bitcoin je pevná. Nicméně investoři se nyní bojí více riskovat a tak si bitcoin vede lépe. 

Altcoiny zažívají nejlepší časy ve chvíli, kdy se bitcoin stabilizuje nad novým ATH. V tomto ohledu máme nicméně jediný relevantní příklad, kterým je předchozí cyklus, kdy se poprvé altcoiny odlepily od země. 

Pokud bude pokračovat trend poklesu BTC dominance a zároveň se cena bitcoinu udrží nad 20 000 dolary, tak je pravděpodobné, že investoři budou s částí svých investic hledat větší zisk a budou následně diverzifikovat právě do altcoinů. Tomuto období se říká altseason, kdy altcoiny rychle stoupají na ceně, jak investoři zvyšují míry rizika, kterým se vystavují. 

Pravá altseason nicméně začíná až s příchodem retail investorů (dav), kteří se snaží svést na ziscích. Ti často již nechtějí nakupovat bitcoin, protože jim přijde drahý a snaží se najít mince, které budou “druhý Bitcoin”. To je finální fáze bubliny, která bude signalizovat, že trh je velmi přepálený. Podobná situace se odehrála na konci roku 2017. 
Spekulujete na altcoinech?
Největší výběr a nejlepší podmínky najdete na burze Binance – pouze na tomto odkazu získáte při nové registraci VIP 20% slevu na poplatcích!
Futures Funding rates
Jedním z klíčových indikátorů v prostoru kryptoměn jsou funding rates. Ty umožňují fungování Perpetual swap futures kontraktů. Když je více longů, tak longy průběžně platí shortům a obráceně. 

Funding rates a jejich výška pak vypovídá o tom, zda na trhu převládají longy či shorty. Jedná se o tzv. kontraindikaci. Pokud hodně investorů sází na velký růst, tak obvykle přichází tzv. Long squeeze, kdy cena radikálně poklesne a začne vlna likvidací pozic. 

Na grafu z dílny Glassnode můžeme vidět, že longy výrazně platí shortům (kromě Bitfinexu, kde je poměr opačný). To vytváří pozici pro Long Squeeze, který by měl podobu radikálnějších prodejů. Riziko korekce ceny je tak nyní vysoké.
Závěr
Cena bitcoinu prolomila historickou hodnotu a dostala se opět na nová maxima. To značí jistotu investorů a vůli k pokračování ve vzestupném trendu (ten trvá od počátku vzniku BTC sítě). 

Cenu bitcoinu nyní ženou kupředu primárně instituce, které se rychle snaží nakupovat, dokud je ještě čas a tím ženou cenu rychle nahoru. Stále jsme v období, kdy nakupují primárně hodleři a tzv. smart money. 

Všechny indikátory nicméně nyní ukazují, že se nacházíme v exponované části tržních cyklů. Proto je potřeba být opatrný. Jak funding rates na futures kontraktech, tak i samotná technická analýza ukazuje na blížící se korekci. 

Trh s altcoiny je prozatím velmi opatrný, protože se většina investorů obává právě zmíněné možnosti korekce. Překročení ATH u BTC je nicméně z dlouhodobého hlediska skvělá zpráva a můžeme se těšit na zajímavý rok 2021.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Technická analýza – týdenní přehled trhu BTC a altcoinů pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Kdo to pořád nakupuje? Výběr z Twitter novinek

Bitcoin na novém maximu
Twitter je plný tweetů o novém maximu. Ale pozor, to neznamená, že tam musí zůstat. Nikde není rozhodnuto, že se nepodíváme ještě pod 20k.

Be careful! #Bitcoin just crashed from $20,800 to $20,600. pic.twitter.com/ViV5jtDO3o
— Bitcoin (@Bitcoin) December 16, 2020

 
Porovnání návratnosti aktiv
Charlie Bilello píše newsletter investorům a také dělá investičního poradce. Ve svém tweetu se zaměřil na zhodnocení různých aktiv za posledních 10 let. Jde vidět, že až na roky 2014 a 2018 byl v každém roce nejvíce úspěšný Bitcoin. Také si můžeme všimnout, že tyto špatné roky jsou přesně v 4-ročním intervalu, to by mohlo naznačoval, že cena bitcoinu se pohybuje v 4-ročních cyklech, které mohou být způsobeny halvingem. Tedy uvidíme v roce 2022, jestli je to pouze náhoda, nebo tento rok bude také pro bitcoin nepříznivý.

Z investorského hlediska je ale taková statistika neúplná, dle mého názoru chybí statistika drawback, tedy chybí informace o propadech v jednotlivých letech. Bylo by zajímavé sledovat, jak by si bitcoin vedl v takové statistice.

Asset Class Returns over the Last 10 Years…
Data via @ycharts pic.twitter.com/njj8A19xiF

— Charlie Bilello (@charliebilello) December 14, 2020

 
Poprvé je retail před velkými hráči
Willy Woo je známý především pro své on-chain i off-chain statistiky a grafy. Willy Woo si myslí, že kvůli regulaci se k investování do bitcoinu dostávají instituce později než retail. Zpravidla to bývá spíše naopak. Je velmi obtížné, jako malý investor, investovat například do startupů a privátních společností. V Americe je to dokonce nezákonné. Tedy instituce a bohatí investoři mají výhradní právo. Bitcoin v začátcích mohl těžit kdokoliv s internetem a také ho může koupit kdokoliv, dokonce i za hotovost. Ale naopak instituční investoři donedávna neměli možnost investovat. Ale tato situace se pomalu obrací a je pravděpodobné, že v dalších letech bude většina investice spíše od institučních investorů. V poslední době jsme pozorovali, že spousta společností začíná nakupovat bitcoin.

This is what’s interesting about #Bitcoin. It’s a democratisation of investment access. In actuality the largest institutional investors, the so called smart money, were barred from investing in the early days due to regulations.
It flipped the rules against itself. https://t.co/SvHRXoyYoF

— Willy Woo (@woonomic) December 12, 2020

 
Nakupování bitcoinu institucemi
Už více zpráv naznačuje, že další cenový růst bitcoinu bude pravděpodobně hnán institucemi. Další střípek potvrzující tuto teorii je i tato zpráva. Tedy americká pojišťovací společnost MassMutual zakoupila za $100 milionů bitcoin. Pro tak velkou společnost to představuje pouze malou část volných prostředků, ale i menší alokace pomůže pozitivně, jako obrana proti inflaci.

Buying #bitcoin is becoming the reasonable thing to do for institutions. https://t.co/hBYy8NWy1I
— Lina Seiche (@LinaSeiche) December 10, 2020

 
Pravidelná anketa největšího rizika
PlanB autor Stock-To-Flow modelu, pravidelně dělá anketu největších rizik u Bitcoinu. Tato anketa může být trochu zkreslená, protože pravděpodobně hlasují pouze jeho sledující, kteří mají větší vědomosti ohledně bitcoinu. Ale i tak jsou to velmi zajímavé výsledky.

Aktuálně vyšlo, že za největší riziko lidé pokládají zákaz vládou nebo regulace, to si myslí 34 % hlasujících. Pro druhé největší riziko hlasovalo 21 % a ti se zase bojí quantového počítače. Dle 18 % hlasujících bylo jako riziko pro Bitcoin vyhodnoceno centralizované těžení v Číně. Od minula se riziko manipulace výrazně snížilo.

What are the biggest risks for #bitcoin? Results of my latest poll show most of you (34%) voted government ban or regulation as biggest risk, followed by quantum computing (21%) and centralized mining in China (18%). Good to see we got rid of forks and futures manipulation fud. pic.twitter.com/zPWlEP4Z3H
— PlanB (@100trillionUSD) December 10, 2020

 
Odliv bitcoinů ze směnáren
Danny Scott je CEO Bitcoin Směnárny @CoinCorner. Ve svém tweetu ukazuje statistiku od služby @glassnode. Z této dlouhodobé statistiky jde vidět, že během letošního roku se postupně začal objem bitcoinů na směnárnách postupně snižovat. Pokud se tedy nabídka na směnárnách snižuje, je pravděpodobné, že dojde k krizi likvidity. Tedy pokud by poptávka rychle a nečekaně vzrostla, nabídka na směnárnách nemusí stačit, aby uspokojila všechny, co budou chtít koupit.

Danny píše, že dalších $700 milionů bylo odesláno ze směnárny pryč za uplynulý týden. Tedy více lidí bitcoin začíná ukládat bokem na dlouhodobé držení. Určitě stojí za to, tuto metriku pozorovat i nadále, obzvláště, jestli trend bude pokračovat a bude docházet stále k většímu odlivu bitcoinu ze směnáren.

I keep repeating this, but a #Bitcoin liquidity crisis is playing out in front of our eyes.#Bitcoin removed from Exchanges is continuing to drop.
Another $700 million removed off exchanges this last week, more people are stacking. pic.twitter.com/yhLCQyqPuX

— Danny Scott (@CoinCornerDanny) December 10, 2020

 
Dominik Stroukal vydává audioknihu
Dominik Stroukal nepotřebuje dlouhé představování v bitcoin komunitě, ale přesto zmíním, že Dominik je ekonom a známý propagátor Bitcoinu. Nedávno ho překvapil vydavatel jeho knihy Sex, Drogy a Bitcoiny, který vydal také audio verzi. Díky tomu si můžete knihu poslechnout také například v autě, pokud nemáte čas na čtení.

Audiokniha už za pár dni

btctip.cz
Přečíst článek

Co je decentralizace a k čemu ji potřebujeme

Jak rozumět pojmu decentralizace
Víte kolikrát se vyskytuje slovo decentralizace v původním návrhu Bitcoinu od Satoshiho? Ani jednou, podobně jako termín blockchain. Přesto je dnes decentralizace srdcem každého veřejného blockchainového projektu. Je to vlastnost, která je zcela klíčová, neboť přináší zcela nový rozměr do centralizovaného světa. Dnes máme služby, které jsou škálovatelné, dostupné všude po světě, odolné vůči různým útokům, ale většina z nich je centralizovaná.

Decentralizace je vlastnost, která přináší výhody, kterými centralizované služby nemohou disponovat. Blockchain sítě umí oddělit vlastnictví dat od procesu, kterým jsou tato data využívána. Proces využívání dat probíhá decentralizovaně, tedy bez autority rozhodující o průběhu tohoto kritického procesu. Decentralizované nakládání s daty či majetkem vlastníků tak získává zcela jiné kvality co se týče důvěry uživatelů.

Důvěra je v podstatě hnacím motorem naší civilizace a právě proto se o decentralizovaných sítích využívajících blockchain můžeme bavit jako o fundamentální technologii. Blockchain má potenciál převrátit svět vzhůru nohama v pozitivním slova smyslu, neboť se může zakousnout do současných nejvyšších mocenských struktur. Aby to nějaký blockchain projekt dokázal, potřebuje jediné, zůstat po celou dobu kvalitně decentralizovaný. Tím se totiž stává nezmanipulovatelným, nezávislým, nezměnitelným a férovým pro všechny stejně. To jsou vlastnosti, které preferuje většina populace.

Dnešní článek je určen především nováčkům, kteří si lámou hlavu nad tím, co je to decentralizace a to zejména z pohledu sítě. Krátce se podíváme do minulosti, povíme si proč kryptoměny potřebují síťový konsensus a kolik poolů by v Bitcoin síti mělo být.
Internet vznikl jako decentralizovaná síť
Mezi USA a tehdejší SSSR panovala v letech 1947-1991 takzvaná studená válka. Vzájemným rivalům hrozilo masivní ničení komunikační infrastruktury jadernými zbraněmi. Vedení USA zadalo agentuře DARPA úkol vytvořit komunikační síť, která by neměla žádné řídící uzly. Řízení sítě by bylo rozprostřeno na více nezávislých uzlů. Síť tak měla umožnit komunikaci i při výpadku několika uzlů. Měla tedy být decentralizovaná a neměla mít žádné kritické místo selhání (single point of failure). Evoluce této sítě pokračovala a dnes se jmenuje Internet.

Internet umožňuje vzájemnou komunikaci, nebo datový přenos, mezi dvěma či více koncovými uzly a to skrze takzvané protokoly. Protokol se dá popsat jako soubor pravidel, podle kterých probíhá vzájemná elektronická komunikace. Vzájemně komunikující uzly musí mít společnou řeč, aby byly schopné se spolu bavit, podobně jako dva cizinci. Protokolů existuje celá řada pro různé účely. Například tento text pravděpodobně čtete díky protokolu HTTPS, který slouží pro zabezpečený přenos webových stránek. Vy si jen otevřete prohlížeč a zadáte adresu nějaké stránky. Na pozadí se přes protokol spojí váš počítač se vzdáleným serverem a stránku přenese do vašeho počítače, kde vám ji prohlížeč zobrazí.

Bitcoin je také síťový protokol. Přesněji bychom mohli říct, že je to peer-to-peer (P2P) platební protokol. Zkratka P2P se váže na postavení mezi uzly a dala by se přeložit jako rovný s rovným, nebo klient-klient. Je to označení pro distribuované sítě, kde mají uzly vůči sobě rovné postavení. Rovné postavení znamená, že klienti zpřístupňují část svých zdrojů jako je výpočetní výkon či diskové úložiště přímo ostatním klientům bez centrální koordinace.

Distribuovaná síť je opakem k sítím typu server-klient, kde jednotliví klienti komunikují vždy s centrálním serverem či servery. Pokud spolu klienti komunikují zdánlivě přímo, děje se to právě skrze servery. Server se dá chápat jako centrální bod či centrum moci. Pokud je tedy ve hře nějaký server, můžeme většinou mluvit o centralizované síti. Čistá P2P architektura pojem server vůbec nezná. Dá se říct, že klient v P2P síti je základní jednotka decentralizace.

Z historického hlediska stojí za zmínku P2P protokol Napster, kterému se podařilo decentralizovat hudební průmysl. Napster umožnil mezi roky 1999 a 2001 sdílet hudbu mezi uživateli, přičemž nikde nebylo jedno centrum, ze kterého by se soubory stahovaly. Uživatelé nabízeli své soubory a mohli si stáhnout jiné od ostatních uživatelů. Služba porušovala autorská práva a byla zakázána centrální autoritou. Nicméně díky ní se otevřely dveře dalším P2P sítím. Bitcoin se dá považovat za další protokol z tohoto proudu.

Termín distribuovaná síť je spojený s infrastrukturou a je to taková síť, ve které jsou počítačový program a veškerá data distribuována na více uzlů v síti. Tyto uzly jsou na sobě nějakým způsobem závislé a komunikují spolu. Význam termínu decentralizovaná síť je blízký výkladu sítě distribuované, ale s tím rozdílem, že je kladen důraz na vlastníky jednotlivých uzlů. Decentralizovaná síť nemá mít z definice žádné kritické místo selhání. V ideálním případě bude v síti počet uzlů a jejich vlastníků shodný. Současně platí, že všechny uzly jsou si významově rovny.

Pojďme se podívat na příklad. Pokud bude v P2P síti 100 uzlů, bude síť distribuovaná. Pokud bude všechny uzly vlastnit jeden majitel, je síť centralizovaná, neboť pouze jeden subjekt rozhoduje o tom, jestli programy na těchto uzlech spustí nebo vypne. Pokud bude každý uzel vlastnit jiný majitel, bude tato síť distribuovaná a současně decentralizovaná. 100 autonomních subjektů bude rozhodovat o tom, jestli bude program na svém uzlu provozovat. Za zmínku stojí fakt, že i když je P2P síť pouze distribuovaná a není decentralizovaná, bude více odolná proti síťovým útokům než síť typu klient-server.

Bitcoin je distribuovaná síť, neboť blockchain (ve smyslu databáze) je distribuovaný na více nezávislých uzlech. Aby se data v databázi změnila, musí uzly skrze síťovou komunikaci dospět k vzájemnému většinovému konsensu, tedy k jakési vzájemné dohodě. Právě díky síťovému konsensu je možné do blockchainu přidat nový blok. Důležité je, že většina poctivých uzlů v síti udržuje stejnou verzi blockchainu. Proces přidání nového bloku do blockchainu je do jisté míry centralizovaný. K detailům se dostaneme později.

Je dobré si uvědomit, že Bitcoin, ale i všechny ostatní blockchain projekty, by bez Internetu nefungovaly. V decentralizovaných sítích neustále probíhá síťový konsensus, tedy vzájemná domluva mezi klienty o aktualizaci blockchainu. Bez Internetu by k tomuto vzájemnému konsensu nedošlo. Jednotliví klienti by nevěděli o transakcích, které vznikly na jiných klientech. Nebylo by jak propagovat nové bloky. Jednotliví klienti by si možná udržovali svoji originální verzi blockchainu, která by byla dost odlišná od všech ostatních v síti. V PoW sítích by nejspíš ani nový blok nevznikl, neboť hash-rate a pooly by byly také navzájem síťově oddělené. Bez Internetu by se síť v podstatě okamžitě zastavila. Můžete si zkusit vypnout WiFi a utratit vaše mince. Zjistíte, že to v podstatě jednoduše nejde.
Co je to kritické místo selhání a v čem je problém
Kritické místo selhání je jednoduše řečeno takové místo v síti, které když přestane z jakéhokoliv důvodu fungovat, způsobí to nějaký nepříjemný problém uživatelům. Kritickým místem jsou často nějaké centrální uzly, které něco řídí, nebo se starají o něco, o co se ostatní uzly starat nemohou. Pokud v architektuře klient-server vypadne poslední běžící server, všichni klienti se nemohou přihlásit a síť je z pohledu uživatelů nefunkční. Pokud vypadne jeden klient, ostatní klienti si toho ani nevšimnou a dále server používají. P2P síť by teoreticky neměla mít kritický bod selhání, ale v praxi občas vidíme opak. Pokud má být síť co nejvíce odolná proti výpadkům, nebo cíleným útokům, nesmí mít v ideálním případě žádné centrální uzly. Případně může být těchto centrálních uzlů více, takže když vypadne jeden centrální uzel, ostatní uzly nadále fungují a síť je nadále funkční.

V kontextu kryptoměn existují dva zásadní důvody, proč se chceme centrálním bodům vyhnout. Za prvé je kladen požadavek na odolnost vůči různým útokům. Bitcoin přišel na svět jako svého druhu protest projekt. Satoshi Nakamoto předpokládal, že se vlády či úřady pokusí projekt zničit skrze nějaký útok. Proto se ho snažil vybudovat co nejvíce decentralizovaný. Útok na síť může přijít z mnoha stran. Může se jednat o síťový útok, kdy se někdo může pokusit síťově oddělit centrální body od zbytku uzlů. Může se jednat o útok na konsensus. Tedy o převzetí moci skrze dominantní držení zdroje, jenž slouží k rozdělení konsensuální síly v síti. Tento útok je možný u těch decentralizovaných sítí, které s konceptem síťového konsensu pracují.

Další útok se může odehrát skrze fyzický svět, kde je možné vyhledat provozovatele kritického uzlu a vytvořit na něj nátlak za účelem změny pravidel provozování. Druhý požadavek na decentralizaci je spojen se subjekty, které to se sítí myslí dobře a mají zájem ji udržovat v chodu. Ani tyto subjekty by neměly získat nějaké významné postavení. Pokud by totiž takové místo vzniklo, stane se automaticky kritickým místem selhání a půjde na něj lehce útočit přesně tak, jak jsme popsali výše. Dobře decentralizovaná síť by měla být odolná proti útokům a zneužití nejen zvenku proti externím útočníkům, ale také zevnitř proti subjektům, které se mohou snažit uzurpovat vyšší moc než jim náleží.

Nemusíte být odborníkem na sítě, abyste poznali, jestli je P2P síť dobře decentralizovaná a má kritická místa selhání. Zkuste si uvědomit, jaké procesy se v síti odehrávají a jak při nich jednotliví klienti komunikují. Poté si namalujte na papír třeba 10 klientů a ať každý pošle jednu zprávu či transakci všem ostatním. Soustřeďte se na to, kudy přesně data putují na síťové úrovni a z jakého důvodu. Na papír namalujte čáry od klienta ke klientovi. Pokud z nějakého důvodů skončí všechny čáry u jednoho klienta, síť vykazuje prvky centralizace. Na obrázku vám vznikne tvar ve tvaru hvězdy. Střed této hvězdy bude významné centrum. Pokud vám vznikne něco jako mřížka a do všech klientů jde přibližně stejný počet čar, je síť více nebo úplně decentralizovaná.

Decentralizace a její definice
Pojem decentralizace má kořeny v dávné minulosti. Konkrétně bychom se museli vrátit do 18. století, kde se pojem decentralizace objevil poprvé jakožto důsledek Velké francouzské revoluce. Zde se jednalo o decentralizaci na úrovni veřejné správy. Místo jedné centrální autority vznikly autonomní územní celky. Pravomoc a s ní spojená odpovědnost se přenesla z vyšších nadřízených složek systému na nižší podřízené složky téhož systému.

O decentralizaci se můžeme bavit třeba v kontextu výroby, ekonomických procesů, politické moci, a jinde. Například americké volby prezidenta jsou považované za decentralizované. Stávající prezident nemá žádnou, nebo minimální moc nad řízením jednotlivých států. Jednotlivé státy si samy určují pravidla voleb. Jednotliví lidé se každý za sebe rozhodují o tom, kdo bude příští prezident. Respektují se určitá společná pravidla voleb a vyhraje ten, kdo získá většinu hlasů. Všimněte si, že decentralizace má některé společné prvky s demokracií, neboť o výsledku hlasování nikdy nerozhoduje centrální autorita. V demokratickém hlasování rozhodují jednotlivci sami za sebe a o vítězi rozhoduje většina hlasů. Rozhodovací právo se distribuuje na mnoho nezávislých subjektů, které hlasují sobecky na základě vlastních zájmů.

My se v článku bavíme o decentralizaci na síťové úrovni, které má přesah do fyzického světa, neboť klienty vždy provozují lidé. Nicméně lidé jen spustí klienta, kterého dále přes spuštěním neupravují. Klient tak dodržuje stejná pravidla, jako klienti spuštěné ostatními lidmi. Tito klienti pak podle pravidel zdrojového kódu přidávají nové bloky do své verze blockchainu. Správná verze blockchainu je ta, která je na největším počtu uzlů.
Obecná definice decentralizace by zněla nějak takto:
Decentralizovaný systém je takový systém, ve kterém účastníci dělají svá vlastní individuální rozhodnutí. V systému není žádná centrální autorita, která by dělala rozhodnutí ve jménu všech ostatních účastníků. Každý účastník dělá svá vlastní autonomní rozhodnutí a to zcela sobecky na základě vlastních nejlepších zájmů. Tyto zájmy mohou kolidovat se zájmy ostatních účastníků. Účastníci přímo interagují mezi sebou. V otevřeném systému neexistují žádné regulace či podmínky pro vstup či opuštění systému. Každý jednotlivý účastník může svobodně vstoupit, nebo vystoupit ze systému.

Pojďme tuto definici napasovat na Bitcoin. Začněme malým opakováním. Bitcoin je P2P platební síť. Uživatelé mohou posílat a přijímat bitcoiny skrze odeslání digitálně podepsaných zpráv. K odeslání zprávy, kterým se také říká transakce, je nutné použít peněženku, která uživatele izoluje od přímého kontaktu s kryptografickými nástroji. Všechny transakce jsou uložené v distribuované databázi zvané blockchain. Nové bloky se do blockchainu dostanou skrze síťový konsensus pojmenovaný Proof-of-Work (PoW).

Uživatelé do Bitcoin systému vstupují tak, že použijí peněženku. Už zde narážíme na problémové místo. Pokud uživatelé použijí centralizované řešení, třeba online peněženku od Coinbase, tak do systému v podstatě nevstoupili. Tedy pokud se budeme bavit striktně z perspektivy Bitcoin sítě. Tito uživatelé totiž neprovozují svoji verzi blockchainu na svém uzlu. Ale počkat, co když si uživatelé koupili bitcoiny? Tak je přece mohou utratit a vstoupili tak do systému? Háček vězí v tom, že tito uživatelé možná mince posílat mohou, ale bitcoiny vlastně nevlastní. Přímým vlastníkem je v tomto případě firma Coinbase, která jen umožňuje uživatelům připojit se přes prohlížeč na jejich server.

Pokud používáte online peněženky, komunikace probíhá přes jiné protokoly. Ne přes Bitcoin síť. Uživatelé Coinbase pouze přes web zadají jejich požadavek a Bitcoin klient, kterého provozuje Coinbase, transformuje požadavek do bitcoinové transakce. Pozor, ne vždy je to nutné. Pokud si chcete bitcoiny koupit a držet v online peněžence, daná služba vám může doslova jen změnit číslo na webové stránce. Vy takové burze pošlete třeba fiat peníze a myslíte si, že máte bitcoiny. Můžete se šeredně mýlit.

Pokud použijete softwarovou nebo v lepším případě hardwarovou peněženku Trezor či Ledger, je vstup do systému o dost lepší. Sice stále nepotřebujete provozovat vlastního bitcoin klienta, ale alespoň mince skutečně vlastníte. Tyto peněženky se také musí spojit s nějakým serverem, který zadané požadavky předá Bitcoin síti. Některé softwarové peněženky jsou dodávané současně s klientem. Pokud je tomu tak, provozujete takzvaný plný uzel a na vašem disku budete mít uložený blockchain. V tomto případě jste přímým účastníkem P2P sítě a vaše transakce nejdou přes servery třetích stran. Ideální a současně nejbezpečnější kombinace je vámi provozovaný klient, který je připojený k hardwarové peněžence. Privátní klíče vám pohlídá hardwarová peněženka a o vašich transakcích ví pouze síť. Ne třetí strany.

Pojďme se ještě na chvíli zastavit u P2P aspektu v kontextu bitcoin transakcí. Pokud si Alice a Bob posílají textové zprávy přes chatovací službu, mohou být zprávy posílány přímo mezi Alicí a Bobem. V tomto případě bychom se bavili o P2P spojení. Ve hře by nebyla třetí strana. Ta se může případně použít pouze k prvotnímu propojení uživatelů. V jiném případě ale mohou být zprávy zasílány skrze server. V tomto případě jsou Alice a Bob klienti, kteří se oba připojí na stejný server. Zpráva od Alice tak putuje prvně na server a server ví, že má zprávu dál přeposlat Bobovi. Zde se bavíme o centralizované službě a asi tušíte, že třetí strana může zprávy zneužít ve svůj prospěch.

Co mají společné textové zprávy s posíláním bitcoinů? Nic. Chtěl jsem jen poukázat na jeden aspekt, který je pro nováčky těžce stravitelný. Pokud Alice posílá bitcoin Bobovi, stačí na to jediná transakce, kterou digitálně podepíše Alice. Tato transakce je poslána doslova do celé sítě a dostane se na některé bitcoin klienty. Bob dokonce nemusí provozovat bitcoin klienta, aby mohl bitcoiny přijmout. Přesnější by asi bylo říct, aby mohl bitcoiny utratit. Transakce je poslána do sítě s tím záměrem, aby se dostala do bloku a tím pádem se navždy zapsala do blockchainu. Bitcoin transakce není určena k tomu, aby po síti dorazila k Bobovi podobně jako textová zpráva.

Bitcoin transakce v sobě nese informaci o tom, kdo bude nově vlastnit a tím pádem je oprávněný utratit dané množství bitcoinů. Bob se o vlastnictví bitcoinů dozví tak, že se připojí k nějakému bitcoin klientovi, který je připojený k Bitcoin síti a pravidelně přidává nové bloky do své verze blockchainu (klient je takzvaně synchronizovaný). V některém z nových bloků se objeví transakce od Alice, která mince připsala na bitcoinovou adresu Boba. O transakci tak ví všichni bitcoin klienti. Jediný Bob drží ve své peněžence privátní klíč, který mu umožní podepsat transakci a mince připsat na jinou adresu.

Všimněte si, že Bob musel předat svoji bitcoin adresu Alici nějak externě. Tato komunikace také často probíhá přes Internet a využívají se k tomu různé protokoly. Pokud vám jde o vaše soukromí, zajímejte se o to, jakým způsobem adresy posíláte protistraně. Pokud adresu pošlete například přes email, bude tato informace uložena na serveru a někdo ji může v případě zájmu vyčmuchat.

Zajímavé pro nás je to, že aby se mince od Alice dostaly k Bobovi, musí se dostat do nového bloku. Pojďme se tedy podívat, jakým způsobem to probíhá.
Proč kryptoměny potřebují síťový konsensus
Kryptoměny potřebují síťový konsensus z mnoha různých důvodů a všechny jsou významné. My se však v našem článku soustředíme pouze na předání vlastnictví mincí mezi uživateli.

V úvodu článku jsme si řekli, že blockchain sítě umí oddělit vlastnictví dat od procesu, kterým jsou tato data využívána. To platí také pro Bitcoin. Bitcoin je kryptoměna. Protokol tak musí hlídat, že konkrétní mince v jednom čase leží pouze na jedné adrese. Dále hlídá také to, že se vlastník nepokouší utratit mince vícekrát (třeba ve dvou transakcích poslaných současně), nebo že se někdo nepokouší utratit více mincí, než ve skutečnosti vlastní. Bitcoin si také hlídá počet mincí, které jsou aktuálně v oběhu. Nikde se nesmí z čista jasna objevit nové mince. Bitcoin je sada pravidel, která platí pro všechny uživatele. Tito uživatelé na pravidla dozírají nejlépe tak, že provozují vlastního klienta.

Důležité je si uvědomit, že všichni uživatelé systému sdílí jednu sadu mincí. Tyto mince si mezi sebou vzájemně posílají. V jednu chvíli probíhá mnoho transakcí současně. Decentralizované sítě nemají jedno centrum, které by jednotlivé transakce ukládalo do databáze. Takové centrum by mohlo transakce odbavovat tak rychle, jak by transakce přicházely a ještě by je stíhalo ověřovat. Vlastně by jen stačilo zkontrolovat digitální podpis a změnit záznam v databázi. V decentralizované síti nelze nic takového udělat. Rozhodovací moc musí být distribuována. Vlastnictví mincí je tak separováno od procesu, který je společný pro všechny účastníky a který umožní přesun mincí mezi těmito účastníky. Při tomto procesu se hlídá dodržování všech ostatních pravidel.

Musí existovat nějaký mechanismus, který by umožnil provádět proces ověřování a zapisování transakcí decentralizovaně. Tento mechanismus se nazývá síťový konsensus. Ten se stará o rozdělení času na pravidelné časové periody. V každé časové periodě se dá vybrat sada transakcí, která se dá ověřit vůči pravidlům. Proces validace transakcí je velmi rychlý a dá se stihnout pod jednu vteřinu. Tyto transakce se poté vloží do bloku. Blok se propaguje do sítě, kde ho validují ostatní klienti. Pokud je blok a transakce v něm validní, připojí si klienti blok do své verze blockchainu.

Základní idea spočívá v tom, že tuto činnost může teoreticky dělat kterýkoliv bitcoin klient v síti. V každé periodě je v ideálním případě vytvořen pouze jeden blok jedním klientem, který je vybrán náhodně. Všichni ostatní klienti jsou v roli ověřovatele. V každé periodě je ideálně náhodně zvolený pouze jediný producent bloku. V další periodě může připadnout role producenta bloku na jiného klienta. Předchozí producent bloku bude pravděpodobně v novém kole ověřovatelem. Síťový konsensus se tak stará zejména o časovou synchronizaci protokolu a náhodný proces výběru producenta bloku v dané periodě. Díky konsensu se tak daří přidávat bloky v přibližně stejných intervalech.

V případě Bitcoinu se obě popsané funkce stará síťový konsensus Proof-of-Work. Náročnost těžby se pravidelně upravuje podle dostupného hash-rate tak, aby se složitá výpočetní úloha vyřešila přibližně za deset minut. Současně se dopředu neví, jakému klientovi se úlohu podaří vyřešit. Ten kdo úlohu vyřeší, dostane právo k produkci bloku. Úlohu může začít řešit libovolný počet účastníků, kteří mezi sebou bojují o prvenství v každém kole.

Všimněte si, že vložit transakce do bloku a propagovat ho do celé sítě se dá zvládnout během několika vteřin. PoW úloha byla na 10 minut nastavena záměrně a to přímo Satoshim. Například Ethereum používá také PoW konsensus, který je však nastavený na pouhých 20 vteřin. Síť funguje od svého spuštění bez ztráty kytičky, co se týče kvality konsensu.

Vraťme se ještě k protokolu Napster. Byl to decentralizovaný protokol, ale nepotřeboval používat síťový konsensus. Lidé se mohli navzájem propojovat a sdílet mezi sebou soubory. V síti nefigurovalo něco jako digitální vzácnost. Nebylo tak třeba, aby se nody musely většinově na něčem shodnout. Síť neměla problém se škálovatelností.
Šedivá je teorie, zelený strom života
V ideálním případě by mohl v síti vyprodukovat blok každý jednotlivý klient a současně by všichni klienti za daný čas vyprodukovali stejné množství bloků. Tato teorie však naráží na limitace spojené s fyzickým světem. Síť vždy udržují lidé a ti jsou chamtiví. Za vytěžený blok lze v Bitcoin síti získat odměnu, která většinou pokryje náklady na elektřinu a operátorovi zbyde nějaký profit. Těžba je byznys, o který se jednotliví účastníci přetahují. Postupem času vznikl specializovaný hardware určený pouze na těžbu, který řádově překonal schopnosti běžných stolních počítačů. Vznikly pooly, které na sebe převzaly produkci bloků.

Popsaný scénář z předchozí kapitoly, kdy má každý klient šanci vyprodukovat blok, je dnes jen hudbou dávné minulosti. Dříve byl každý bitcoin klient takzvaně těžební, takže každý účastník měl šanci vyprodukovat blok. Tohle nádherně naplňovalo definici P2P sítě, neboť každý účastník současně síť držel při životě a síť neměla žádné slabé místo. Na PoW, nebo obecně na konsensus v jiné veřejné sítí, se dá dívat také jako na důkaz o udržování a zabezpečení sítě. Lidé za to byli na začátku Bitcoinu odměněni. Bohužel jen do doby, než to převzal byznys. Pooly a ASIC minery zamíchaly kartami co se týče decentralizace, a to možná víc, než si někteří lidé připouští. S příchodem poolů a potažmo těžařů se stalo to, že bitcoin klienti si přestali být rovni. Pooly, řekněme speciálně upravení klienti, mají vyšší rozhodovací moc než ostatní klienti. Jak by řekl Orwell, všichni jsme si rovni, někteří jsme si rovnější.

Když se na to podíváme čistě ze síťového hlediska, zjistíme, že když Alice posílá transakci, tak ta se musí dostat k uzlům, na kterých běží pool. Pouze pool totiž může transakci zařadit do bloku a má současně šanci vyhrát v PoW soutěži. V síti nám tak vznikají útvary ve tvaru hvězdy, což nám indikuje centralizovaná sídla moci. To samé se dá říct o delegování hash-rate těmto poolům. Pooly používají speciální protokoly k tomu, aby mohly komunikovat s těžaři. Těžaři tak pracují na části celé PoW úlohy a pokud některý těžař uspěje, dá se říct že uspěl celý pool v dané časové periodě. Odměna jde na adresu vlastníka poolu, který ji pak za odvedené zásluhy rozdělí všem těžařům.

I zde vzniká útvar ve tvaru hvězdy. Pooly jsou kritickým místem selhání hned ze dvou důvodů. Je také zajímavé, že těžaři už nejsou ti, kdo musí provozovat bitcoin klienty. Ti menší to často ani nedělají. Těžaři jsou subjekty, které mohou provozovat dobrý byznys a nemusí mít zájem nějak víc participovat v Bitcoin ekosystému a třeba dotovat vývoj klienta či další infrastruktury.

Pooly jsou centralizovaná místa v P2P sítích. Vznikly na základě dlouhodobého vývoje a je třeba s tím dále pracovat. Decentralizace je dynamický proces, který se v čase mění. Nelze jednorázově vytvořit P2P protokol, ve kterém je nutné dospět pravidelně ke konsensu mezi klienty, a myslet si že bude navždy stejně kvalitně decentralizovaný. Důvodů je mnoho, zmiňme ty nejdůležitější. Počet uživatelů se v čase může měnit a v případě kryptoměnového projektu, který cílí na masovou adopci, bude tento počet růst. S počtem uživatelů by tedy měl růst také počet poolů. K tomuto tématu se ještě vrátíme.

Pokud je distribuce konsensuální síly postavena na zdroji, který se dá koupit za peníze, dá se očekávat, že bohatí lidé budou mít o tuto moc zájem a koupí si jí. Motivací může být pouze to, že z moci plyne profit, který zpětně zvyšuje moc. Pokud někdo ovládne těžbu, získá velkou část odměn. V případě PoW je tímto drahým zdrojem elektrická energie, takže není divu, že se moc centralizuje tam, kde je k mání levně. Je také potřeba říct, že ne všichni kdo chtějí vlastnit bitcoiny či jiné kryptoměny chtějí provozovat vlastní klienty. Mnohým lidem dnes k životu stačí mobilní telefon a firemní notebook. Instalace klienta je mnohdy dobrým koníčkem pro IT specialisty, ale běžná populace o to nebude mít zájem a to i v případech, že by to mnozí technicky zvládli.

Je důležité zmínit, že operátoři poolů mají moc, kterou ostatní účastníci v síti nemají. Nicméně to není moc absolutní. Síť je stále decentralizovaná a jednotlivé pooly se navzájem drží v šachu. Jeden pool nemá šanci změnit pravidla protokolu. Blok, který by pravidla porušil, by nebyl ostatními pooly akceptován. Ostatní pooly by na podvodný či chybný blok nenavázaly dalším novým blokem. Vadný blok by časem osiřel. Dalším zajímavým aspektem spojeným s pooly je fakt, že pooly získávají své silné postavení skrze hash-rate, který jim delegují těžaři. Ve je hře je tak jakýsi proces volby. Voliteli se stávají lidé, kteří jsou profitabilní v těžebním průmyslu. Dnes se dá říct, že jsou to lidé, kteří mají relativně hodně peněz na to, aby těžbu rozjeli ve velkém.

Pokud se ptáte jak měřit kvalitu decentralizace, můžete na to jít tak, že spočítáte počet subjektů (poolů), které mají šanci získat právo na produkci bloků. Dále můžete zkoumat způsob, jakým tyto subjekty toto právo získávají a jestli je ve hře nějaký proces delegování moci tak, jako v případě Bitcoinu. Dobré je také sledovat, kudy a komu tečou peníze za produkci bloků a jaká je šance, že se toho mohou účastnit další subjekty. Účast často vyžaduje počáteční investici, které se nemusí vrátit.
Mining pooly nejsou nutné zlo
Určitá míra centralizace není obecně nutně špatná, pokud je dobře škálovaná v kontextu aktuální adopce a pokud existují nějaké mechanismy, jak s ní v rámci protokolu dále pracovat. Pokud si Alice a Bob chtějí vyměnit hodnotu, ale navzájem si nevěří, potřebují třetí stranu, které věří oba dva. Co když ale Alice a Bob nemají společnou důvěryhodnou třetí stranu? Asi by bylo dobré sáhnout po nějakém davu náhodně vybraných lidí, kteří neznají ani Alici, ani Boba. Těmto lidem by se zaplatilo za to, že na výměnu hodnotu dohlédnou. Vybraní lidé by nejspíš používali zdravý selský rozum a nikomu by nenadržovali. Jen by dohlíželi na to, aby Alice a Bob nepodváděli. V provozovatelích poolů můžete vidět tento náhodný dav. Otázka zní, kolik poolů potřebujeme, aby lidé síti věřili.

Síť by fungovala dobře klidně s jediným poolem. Byla by silně centralizovaná a zbytečně pomalá a drahá na provoz s ohledem na to, že v ní rozhoduje jediná entita. Decentralizace může být relativně drahá, takže by měla být co nejlepší. Současný počet silných poolů v Bitcoinu je 10. Je to dobrý počet? Na tuhle otázku vám nikdo nedá správnou odpověď, neboť s existencí veřejných globálních sítí nemáme žádnou předešlou zkušenost. Názory by byly hodně subjektivní. Přesto se nad tím pojďme zamyslet. Pokud by se chtěli Alice a Bob spolehnout na náhodně vybrané lidi, kolik by jich potřebovali? Dobré číslo by bylo asi 3. Lichý počet je dobrý pro hlasování a v případě, že by to byl člověk jediný, mohl například muž nadržovat pěkné ženě (zanedbejte fakt, že v případě sítě by na sebe účastníci fyzicky neviděli).

Dle mého názoru je to o škále, tedy o počtu uživatelů, kteří budou danou síť používat. Deset poolů pro třeba milion lidí by bylo dobré číslo, ale co když bude síť používat miliarda lidí? Může se tak velký počet lidí spoléhat na 10 pool operátorů? Význam sítě s tak velkým počtem uživatelů by byl mnohem vyšší než je dnes. Byl by tak kladen mnohem vyšší tlak na pool operátory. Důvěra lidí v decentralizovanou síť bude spojena s pocitem či vírou, že v síti není žádné centrum moci. Nyní se nebavíme o možnosti na síť útočit, což je vždy lehčí, když má několik málo center. Bavíme se opravdu o víře, že nad novou formou svobodných peněz nemá nikdo konkrétní viditelnou kontrolu. Pokud můžeme na pool operátory lehce ukázat prstem a stačí nám ty, co máme na rukou, rozhodně to není ideální stav.

Nad zlatem nemá nikdo konkrétní kontrolu, co se týče jeho existence. Pokud mají vzniknout globální tvrdé peníze, bude kvalita decentralizace zcela zásadní vlastnost. Globálně používaná kryptoměna musí mít z pohledu lidí stejné vlastnosti jako zlato. Co se týče zlata, neexistuje centralizovaná entita, která rozhoduje o tom, jestli můžete prodat váš slitek. To samé musí platit v případě Bitcoinu. Počet poolů v Bitcoin síti je nyní nízký, ale svým způsobem dostatečný při současné míře adopce. Jakmile poroste adopce, měla by růst také decentralizace, neboť bez ní se může ztrácet potřebná důvěra.

Jak zařídit, aby se míra decentralizace zvyšovala? V obecné definici decentralizace je požadavek na to, že musí být snadné do systému vstoupit a také z něj vystoupit. V kontextu kryptoměny by to tedy měl být požadavek na to, aby bylo relativně snadné stát se plnohodnotným uživatelem a mít šanci účastnit se produkce bloků, tedy založit si pool. To je však zjevně nereálný požadavek, neboť matematikou základní školy dospějeme k tomu, že pool by mohl čekat na první odměnu hodně dlouho. Pokud je čas bloku nastavený na 10 minut, je každý den odměn pouze 144. Za rok jich tedy je 52,560. To je určitě míň, než kolik je současných uživatelů, kteří by rádi vytěžili blok. Pokud se chcete podílet na těžbě, nezbyde vám než se stát těžařem a k nějakému poolu se připojit. To je však také relativně nákladná a riziková záležitost.

[ethereumads]

Z pohledu uživatelů neprovozujících bitcoin klienta je vlastně celá síť také v podstatě jakési centrum, ve kterém existují jejich mince. Provozování bitcoin klienta uživatelům dá šanci celý systém pouze zpětně kontrolovat, ale neposkytuje právo podílet se na konsensu. Kontrola samotná není ekonomicky motivovaná, pokud nepočítáme zájem na tom, že vlastnictví mincí nikdo nezmění a mince si dlouhodobě udrží hodnotu. Mnozí uživatelé se tak rádi spolehnout na ostatní. Nechme si toto téma na příště s konstatováním, že je snadné koupit si bitcoin, ale je složité vstoupit do systému jako právoplatný člen a získat konsensuální sílu.
Závěr
Na decentralizaci jsme se podívali jen z jednoho úhlu pohledu. Téma je jako takové mnohem komplexnější. Dlouho by se dalo mluvit o decentralizaci na úrovni týmů, nebo o hlasování o klíčových změnách v protokolu. Důležitá je například také decentralizace na úrovni počtu implementací klientů. Obecně platí, že čím více rovnoměrně používaných klientů existuje, tím více je síť odolná vůči některým softwarovým chybám. Na druhou stranu určité rozdíly mohou vyústit v nechtěné rozdělení blockchainu.

Dále hraje důležitou roli ekonomický a motivační model různých projektů. Ekonomický model, decentralizace a síťový konsensus jsou propojené nádoby. V současné době se používají dva koncepty. Jsou to PoW a PoS, které se liší v tom, jaký zdroj používají k distribuci moci. PoW sítě používají elektrickou energii, což je zdroj nekonečný, drahý a obnovitelný. PoS sítě používají vlastní mince, které se stávají tím vzácnější, čím více roste význam sítě. Počet mincí může být omezený a konečný. Z pohledu decentralizace má PoS konsensus určité výhody, neboť protokol samotný může na svoji vlastní decentralizaci v podstatě dohlížet. Samozřejmě jen do určité míry, neboť i nativní mince protokolu je stále jen zdroj, který se dá za peníze koupit.

Docílit vysoké úrovně decentralizace je stále velkou výzvou a nedaří se to. Žádná síť používající pooly nemůže být z definice dobře decentralizovaná. Není však potřeba vyhovět definici, je nutné více tlačit na zlepšování decentralizace. PoW sítě nejsou v decentralizaci žádní šampioni. V praxi vidíme, že mnohé PoW projekty ovládá doslova pár pool operátorů. Mnohé PoS projekty strčí PoW sítě do kapsy, neboť v těchto sítích můžeme vidět stovky až tisíce poolů či validátorů. O tento druh byznysu je zájem a je mnohem jednodušší do něj vstoupit skrze PoS sítě. Proto se dá očekávat, že PoS sítě budou v decentralizaci vždy na špici.

V případě Bitcoinu dnes lidem nízká decentralizace vadit nemusí. Lidé nedokážou termín decentralizace popsat a technicky mu nerozumí. To se ale může změnit s vyšší adopcí a s rostoucím významem sítě, kdy se lidé i investoři začnou ptát na detaily a více se vzdělávat. Nedokážu si představit, že se Bitcoin stane ekonomickou páteří světa a o transakcích bude rozhodovat několik subjektů převážně z Číny.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Co je decentralizace a k čemu ji potřebujeme pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Bitcoin scam – podvody a jak se jim vyhnout

Najviac peňazí stratia ľudia v Bitcoine práve na zbytočných začiatočníckych chybách, ktorým sa dá vyhnúť
Včera som dostal telefonát…🤔 Volala mi jedna pani, od ktorej požadovala firma peniaze aby jej uvoľnili kryptomeny z jej peňaženky… Toto vôbec nie je bežná prax a tak sme sa na to pozreli hlbšie. Už som tušil že pôjde asi o podvod…

Jej aplikácia ukazovala stav účtu viac ako 200.000 eur (ktoré jej akože zarobili), ale v realite tam nič nemala. Podvodníkom sa podarilo zmeniť to, čo v účte na svojom mobile videla. Naletela totiž na kryptomenový podvod a prišla o stovky eur 😔

Akonáhle cena Bitcoinu rastie, vynára sa znova množstvo podvodných projektov, ktoré vás lákajú na nereálne zisky.

Za posledné 2 týždne sa mi takto ozvalo už 6 ľudí. Od jednej pani dokonca vylákali viac ako 13.000 eur 😡

Rozhodol som sa s tým niečo robiť.

Pripravil som bezplatný webinár, kde s vami prejdem najčastejšie chyby nováčikov v Bitcoine. 

Registrovať sa môžete na tomto odkaze

Pravdou je, že najviac peňazí stratia ľudia v Bitcoine práve na zbytočných začiatočníckych chybách, ktorým sa dá vyhnúť.

Ktoré to napríklad sú? 
#1 Naletenie na podvodné projekty (scamy)
Svet kryptomien je ešte stále taký digitálny divoký západ. Množstvo podvodníkov sa snaží od vás dostať peniaze a postupne sa v tom zlepšujú. 

Keď Bitcoin v roku 2017 narástol z hodnoty 1.000 dolárov na takmer 20.000, médiá ho boli plné. Mnohí ľudia, ktorí si mysleli, že nestihli naskočiť na vlak si povedali, že ďalšiu príležitosť už nepremeškajú. A tak hľadajú “ten nový Bitcoin” ktorý by im tieto astronomické zisky priniesol. Chcú peniaze zadarmo. Však stačí ich len niekam poslať, tam sa zhodnotia a potom si ich vyberiem naspäť, nie?

Práve kvôli veľkému počtu týchto ľudí, podvodné projekty prekvitajú. Pre nedostatok znalosti a zdravého úsudku sa to podvodníkom ešte stále vypláca. 

Ako teda odhaliť podvod (scam) od legitímnych projektov? 

Scam vás láka na veľké zisky a sľubuje pravidelné odmeny

Často na ich stránkach nájdete týždenné zisky v desiatkach percent. Garantované zdvojnásobenie toho čo im pošlete… 

Celkom významný bol napríklad Twitter hack z júla 2020, kedy boli napadnuté účty najznámejších osobností ako Barrack Obama, Warren Buffet, Elon Musk, Kanye West a iné. Príspevky sľubovali ľuďom zdvojnásobenie všetkých bitcoinov, ktoré im pošlete na adresy. Za necelú hodinu vyzbierali cca 120.000 dolárov. 

Uvedomte si, že nikto vám nechce dať peniaze zadarmo. Je to ich marketing na to, aby tie peniaze zadarmo vytiahli od vás. Akonáhle vám sľubujú zisky, utekajte radšej preč, urobíte na 99% správne rozhodnutie. 

Seriózny krypto projekt vám takmer nič negarantuje. Hlavne nič spojené s cenou. Bitcoin vám nesľubuje zhodnotenie.

V Bitcoine si môžete byť istý jedine tým, že ak budete dodržiavať jeho pravidlá zapísané v kóde, vaša transakcia prejde a bude zapísaná v nemennej databáze (blockchain). Toto s jeho cenou nemá nič spoločné. 

Tu je jeden ukážkový scam: https://richcoin.club/cz/

Scamy zneužívajú mená známych osobností.

Jeff Bezos (zakadateľ Amazonu), Jack Dorsey (zakladateľ Twitteru), Bill Gates, Robert Kiyosaki (autoro knihy Bohatý Otec, Chudobný Otec), Jaroslav Haščák z Penty, Adriana Verešová alebo Igor Matovič. Videl som už naozaj všetko.

Stránky, na ktorých tieto osoby “vierohodne” odporúčali daný projekt a ako na ňom astronomicky zarobili. Ide však o zneužitie identity. Keď jednu zo stránok ľudia nahlásia a zrušia, objavia sa ďalšie dve. Sú ako 9-hlavá bájna Hydra, ktorej keď Herakles odsekol jednu hlavu, narástli jej ďalšie dve. Aj by som vám sem pridal nejaké linky, ale tie stránky už neexistujú. Keď by ste však hľadali, určite nájdete nejakú ďalšiu “celebritu” lakajúcu vás do kryptoprojektu. 

Aktuálne ešte funkčná podvodná stránke je toto: https://revolution-bitcoin.net/ Samozrejme slúži len na edukačné účely, určite sa NEregistrujte 🙂 Je to scam

Podvodníci idú dokonca až tak ďaleko, že si najímajú hercov. Tí sa podobajú na zahraničné známe osobnosti a už im stačí sa len trošku dolíčiť a ide sa na to. Zapnú stream na Youtube a v rozhovore s fejkovým moderátorom hovoria ako ich firma rozdáva Bitcoiny.

Sľubujú, že keď na ich adresu pošlete 1 bitcoin, pošlú vám obratom 2 naspäť. Zachytil som v online diskusii ako im jeden chlapík zo Slovenska poslal 2,2 btc (keď bola cena okolo 9000 eur az bitcoin) s očakávaním zdvojnásobenia. Bolo to inak 97% jeho bitcoinových úspor.

Asi vám nemusím hovoriť že už ich nikdy nevidel a veľmi pravdepodobne ani neuvidí. V Bitcoine sú totiž transakcie nevratné a nepoznáte ani identitu vlastníka danej adresy. 

Trading boty (systémy na autonómne obchodovanie) 

Častý podvod na nováčikoch, ktorí o obchodovaní veľa nevedia.

To, že dnes sa väčšina obchodov na burzách realizuje prostredníctvom autonómnych systémov (botov), je pravda. Tie dokážu pracovať s obrovským množstvom dát a vykonávať operácie rádovo v milisekundách. A tieto fakty podvodníci radi zneužijú. 

Ich marketing je postavený na tom, že im ľudia pošlú peniaze a oni im vrátia viac. Všetko akoby “robí bot” a teda nie je sa čoho báť, však? Operujú často tak, že ľuďom prvú sľúbenú odmenu naozaj vyplatia a oni si teda povedia ako super to funguje (sú to však peniaze od iných ľudí čo naleteli)

Pošlú na druhý raz vyššiu čiastku a situácia sa opakuje. Tretíkrát ich ale presvedčia ísť all in a to je moment, kedy vidia svoje peniaze naposledy. Následne sa im už obete nedovolajú ani nedopíšu. Podľahli svojej chamtivosti. 

Ako teda rozpoznať scam?
projekt odporúča “známa osobnost”
vyžadujú od vás registráciu 
ukážu vám, že iní už zarábajú a teda nemali by ste to prepásnuť.
používajú slová ako “pasívny príjem”
tvrdia, že ste niečo vyhrali a už si to len stačí prebrať. 
sľubujú astronomické (alebo akékoľvek) zisky (desiatky percent týždenne/mesačne)
vyzerá to ako reportáž z nejakých televíznych novín v štýle “breaking news”
sľubujú zdvojnásobenie toho čo im pošlete
na ich stránkach tvrdia, že registrácia skončí do pár hodín, aby ste sa teda poponáhľali
Niekto cudzí od vás chce “pomoc” s overením na burze a sľubuje vám odmenu. Tu je konkrétny príklad z BTC komunity (treba požiadať o pridanie) 
Nenaleťte prosím týmto podvodníkom. Postupne si kupujte Bitcoin a berte ho ako poistku, ak by sa náš bežný finančný systém dostal do problémov. Neberte ho ako investíciu s očakávaniami veľkých ziskov. Na to nebol Bitcoin vytvorený. Utlmte svoju chamtivosť a zachovajte si zdravý sedliacky rozum. Nikto vám nedá peniaze len tak.
#2 Neurobenie zálohy svojej peňaženky
Keď už ste sa vyhli všetkým podvodom a rozhodli sa začať s Bitcoinom, budete potrebovať svoju prvú kryptopeňaženku. Tú odporúčam založiť najskôr na mobile (je zadarmo) a čo najrýchlejšie si kúpiť oveľa bezpečnejšiu tzv. hardvérovú peňaženku, napríklad český Trezor.

Na mobil je napríklad dobrá peňaženka na začiatok Coinomi Wallet:
má prívetivé používateľské rozhranie
je na oba operačné systémy Android aj iOS
je tzv. non-custodial a teda umožňuje vám urobiť zálohu (o tom nižšie)
podporuje viaceré kryptomeny 
umožňuje nastaviť výšku poplatku za transakciu
umožňuje zameniť kryptomeny medzi sebou (cez službu Changelly alebo Coinswitch)
O rôznych typoch peňaženiek sa tu rozpisovať nebudem, to by bolo na dlhšie. Pomenujem tu len jednu zásadnú chybu, ktorú robia nováčikovia. A to je zálohovanie.

Vo svete kryptomien sa bežne používa termín “peňaženka (wallet)” ale nie je to úplne šťastné pomenovanie. Presnejšie pomenovanie by bolo kľúčenka. Prečo?

Vo fyzickej peňaženke máme predsa fyzicky svoje peniaze (hotovosť). Keď ju stratíme alebo nám ju ukradnú, o peniaze prichádzame. Nie je možné si urobiť zálohu takejto fyzickej peňaženky z ktorej by som si potom mohol svoju hotovosť znova obnoviť. To znie celkom absurdne. Avšak svet kryptomien je iný 🙂 Tam si zálohu urobiť viete a určite aj chcete. 
Vo vašej mobilnej peňaženke sa totiž vaše Bitcoin nenachádzajú :O
Kde potom sú? Záznamy o tom, koľko je na vašej adrese bitcoinov sa nachádzajú v globálnej účtovnej knihe (zvanej blockchain), ktorá má niekoľko tisíc totožných kópií na počítačoch po celom svete. O tom však niekedy inokedy. 

Vaša kryptopeňaženka je len akoby okno do tejto účtovnej knihy. Obsahuje namiesto peňazí (bitcoinov) len tzv. privátne kľúče k vašim adresám. Akoby kľúče od vášho bytu, auta, poštovej schránky či pivnice… Tieto kľúče vám dovolia z vašich adries míňať bitcoiny a teda realizovať transakcie.

Kto je majiteľom kľúčov, je majiteľom bitcoinov.

A čo bežne robíme s kľúčmi, aby sme predišli našej nezodpovednosti?
Robíme si kópie (zálohy)
Máme viacero zväzkov. Jedny dáme rodičom, druhé možno susedom. Aby sme stále mali možnosť sa do svojho bytu dostať, keď sa vymkneme. A toto presne robíme aj so svojimi kryptokľúčmi. Zálohujeme ich. Pretože ak by ste svoj mobil stratili, rozbili, alebo vám ho ukradnú, bez zálohy už nepohnete so svojimi bitcoinami. Tie teda ostanú už navždy na “vašej” adrese. Zaplatiť s nimi už ale nedokážete. 

Odhaduje sa, že už je cca 1-2 milióny bitcoinov “stratených” (znehybnených) práve nedostatkom zálohovania. 

Tuto chlapík vyhodil hard disk s 7.500 bitcoinami na skládku a teraz sa snaží presvedčiť autority aby mu umožnili ju celú prekopať. Nebuďte ako on 😛 

V Bitcoine neexistuje firma, call centrum alebo nejaká služba kde kliknete “zabudol som svoje heslo” a oni vám ho pošlú. Ak si zálohu neurobíte, o bitcoiny prichádzate. 

Ako taká záloha vyzerá?  Privátny kľúč je sám o sebe veľmi dlhé číslo. Presnejšie povedané 256 jednotiek a núl v konkrétnom poradí. Na to aby sme mali niečo praktickejšie na zálohovanie, nám peňaženka tieto kľúče “preloží” do čitateľnej podoby vo forme anglických slov. Tých je 12 až 24 (podľa typu peňaženky). 

Volá sa to mnemonic phrase alebo master seed či recovery phrase (nájdete to v rôznych zneniach) 
Extrémne dôležité je poradie týchto slov.
Zamenenie dvoch slov sa rovná inej peňaženke, inej sade kľúčov. Poznám ľudí, ktorí si nedbanlivým zapísaním týchto slov “znehybnili” svoje bitcoiny nadobro. Kvalitné peňaženky vám tieto slová zobrazia a umožnia vám si ich zapísať. Zároveň overia, či ste si ich zapísali správne. Tento krok však trvá nejaký čas (do 5 min) a často sa to ľuďom nechce robiť. Peňaženky teda implementovali niečo ako “fast creation” – zrýchlené vytvorenie. 

Umožnia vám krok zapísania zálohy preskočiť s tým, že vám povedia aby ste sa k tomu určite vrátili neskôr. A ako to väčšinou býva? Zabudneme na to. Možné dôsledky už asi poznáte.

Preto prosím neurobte túto chybu a vždy si pri zakladaní peňaženky svoju zálohu zapíšte. 

Neurobte zrýchlené založenie a vždy si po založení peňaženky skontrolujte či máte tieto slová zapísané. Pretože len toto vám umožní mať pokoj na duši. Ak stratíte mobil, cez tieto slová si svoju peňaženku (kľúčenku) obnovíte na novom zariadení a svoje bitcoiny slobodne ďalej využívate. 

Pri zálohovaní sa však vyskytuje ďalšia kritická chyba nováčikov. Poďme sa na ňu pozrieť.  
#3 Uloženie zálohy do mobilu 
Uloženie zálohy je skvelý a vrelo odporúčaný krok. Avšak spôsob uloženia je tiež kritický. Nie je záloha ako záloha. 

Vyššie som spomenul, že ktokoľvek je vlastníkom privátneho kľúču k adrese, je vlastníkom bitcoinov na tejto adrese. Vašou úlohou je teda urobiť zálohu takým spôsobom, aby sa k nej nikto okrem vás nedostal. 

Ako na to? 
Urobte zálohu offline.
Klasickou chybou nováčika je, že si tieto slová (zálohu) zapíše do poznámok v telefóne alebo si urobí printscreen obrazovky. Aký je problém s týmto typom uloženia? Zjednodušujete takto hacknutie svojej peňaženky. Ak sa vám dostanem do poznámok a opíšem si slová, prichádzate o svoje bitcoiny. 

Známy kryptoinvestor Ian Balina takto počas svojho livestreamu prišiel o 2 milióny v kryptomenách. Jeho záloha bola zapísaná v aplikácii Evernote, ktorú mu hackli cez email. 

Printscreen je to isté. Svoju zálohu ukladáte takto vo forme fotky do cloudu, ktorý vám vedia hacknúť a môžete prísť o svoje bitcoiny. 

Ako to teda urobiť správne? 
Offline. A teda najjednoduchšie na papier. 
Slová, ktoré vám peňaženka zobrazí si jednoducho napíšte čitateľne, VEĽKÝMI TLAČENÝMI PÍSMENAMI v správnom poradí na papier a znemožníte tak hacknutie z online sveta. Samozrejme aj tento papier so zálohou si musíte uložiť tak aby nečakal na obývačkovom stole na návštevu 🙂 Je paradoxné, že zálohu čisto digitálnych peňazí je najlepšie robiť vo fyzickom svete na papier 🙂 
Svojim klientom odporúčam ešte dodatočné bezpečnostné praktiky:
zálohu si zduplikujte a uložte na 2 geograficky iné miesta (napr do rodičovského domu). Je to ochrana proti vytopeniu alebo požiaru vášho bytu.
papier so zálohou si zalaminujte alebo uložte do vodeodolného sáčku kvôli vlhkosti. Zažil som už, že si človek zálohu oblial a slová sa mu rozpili na nepoznanie.
keď pôjde o väčšie sumy, využite kovové zariadenia ako napríklad slovenský Bunkeroid, CryptoSteel alebo SeedPlate 
Takže hlavne si pamätajte:
Nikdy si recovery phrase (zálohové slová) nefoťte, nepíšte do poznámok v mobile alebo v počítači ani neukladajte na digitálne zariadenie. Pero a papier je v tomto prípade váš najlepší kamarát.
O týchto ale aj iných chybách začiatočníkov sa budeme rozprávať aj na webinári už 16.12.2020. 

Registrovať sa môžete na tomto odkaze

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Bitcoin scam – podvody a jak se jim vyhnout pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Praha – Operátor ICT zvažuje nasazení blockchainu pro okamžité platby

Platby za jízdenky v MHD na blockchainu?
Operátor ICT, a.s. je pražská městská akciová společnost, která pro Prahu zajišťuje služby v oblasti informačních a komunikačních technologií, mimo jiné řídí projekty Smart City a provozuje odbavovací a kartové systémy. Mezi ty patří také PID Lítačka, kterou platí cestující pražské MHD.

Operátor ICT se zaměřuje na inovace a hledá cesty, jak například snížit transakční náklady při provozování podobných odbavovacích systémů. Proto vlastně ani tolik nepřekvapí, že se zaměřila i na technologické řešení, které by mohlo využít blockchainové databáze. Vzhledem k požadavkům na rychlost a bezpečnost je nyní jednou ze zvažovaných možností ekosystém Callisto Network (CLO) a jeho nově vznikající platforma Callisto Entreprise. Netýká se to však pouze plateb v MHD, potenciální využití je mnohem širší, především v retailových službách na principu PSD2.

Nutno říct, že zmínka o této možnosti komunitou soustředěnou kolem Callisto Network docela zahýbala…
Callisto Network nabízí možné řešení
Hlavními developery a zakladateli Callisto Network jsou Yohan Graterol a Dexaran – jeden ze zakladatelů Ethereum Commonwealth, oba vývojáři se v projektu Callisto Network zaměřují na bezpečnostní audity smart kontraktů a vývoj bezpečných platebních řešení. Na projektu Callisto Entreprise, který vzniká jako nový ekosystém nad CLO již delší dobu spolupracují s českou skupinou Invictus (Invictus development a Invictus mining).

I am pleased to see that the collaboration between my project and Invictus is bearing results.
I also remember that I started working on $CLO to solve the problem of poorly designed #DAPP s burning customers funds. A revision of Security Department is coming (again)#crypto $ALT https://t.co/GuBVMubCAD

— Dexaran (@Dexaran) December 8, 2020

 

Callisto Network je ekosystém postavený na algoritmu Proof of Work, kromě dalších funkcionalit však nabízí i možnost stakingu CLO a v současné době prochází významným vývojem.
Vyzkoušená cesta i příslib do budoucna
Pokud jde o možnosti plateb v MHD, není zvažované nasazení Callisto prvním řešením. Již v r. 2015 skupina vývojářů soustředěná kolem Techsquatu vyhrála brněnský hackaton CityHack organizovaný IBM v partnerství s městem Brno – a to s projektem plateb v bitcoinech. Ty měly nahradit zbytečně drahé Premium SMS. Tento projekt byl úspěšně nasazen v několikatýdenním  testovacím provozu – v rámci hackatonu. Další osud tohoto projektu je ve hvězdách.

Ke skutečně nasazenému a v praxi odzkoušenému řešení plateb za městskou dopravu v jakékoliv kryptoměně je samozřejmě ještě dlouhá cesta. Nicméně už jen skutečnost, že jsou tato řešení v hledáčku podobně velkých a významných společností, je jedním z kamínků do mozaiky budoucího využití digitálních technologií, včetně blockchainu. V každém případě je to jedna z cest, jak dostat kryptoměny a jejich technologie do podvědomí veřejnosti a přiblížit se tak širokému využití, které je pro adopci kryptoměn klíčové.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Praha – Operátor ICT zvažuje nasazení blockchainu pro okamžité platby pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Výběr z Twitteru – tipy a zajímavé novinky

Ray Dalio možná přehodnocuje svůj pohled na Bitcoin
Ray Dalio se v minulosti vyjádřil, že bitcoin nejsou peníze. Blíže se o tom můžete dočíst v článku Ray Dalio – příběh jednoho špatného pochopení Bitcoinu. Nyní je Ray ochoten přehodnotit svůj názor poté, co mu jeden z jeho folowerů tweetnul, že by bylo vhodné, aby se znovu podíval na bitcoin. Obzvláště proto, že Ray hlásá otevřenost diskuze a dovede uznat svoji chybu. Ray tedy tweetnul, že si poslechne názory ostatních, že mu možná něco uniká. Sepsal tedy, kde vidí problémy s bitcoinem, které by se daly shrnout na:
Bitcoin je příliš volatilní na to, aby byl směnné médium.
Bitcoin je příliš volatilní na to, aby byl úložiště hodnoty.
Pokud se stane příliš úspěšným, stát ho zakáže
Nedokáže si představit, že by ho velké instituce začaly používat
Na tyto pochybnosti již v minulosti odpověděl Robert Breedlove v otevřeném dopisu Rayovi. Třeba Ray ve svém bádání narazí i na Robertův článek

I might be missing something about Bitcoin so I’d love to be corrected. My problems with Bitcoin being an effective currency are simple… (1/5)
— Ray Dalio (@RayDalio) November 17, 2020
Pod tímto twitterovým vláknem odpovědělo spoustu známých osobností z bitcoinové komunity. Kteří se snažili vysvětlit proč si myslí, že jeho problémy se buď v budoucnu vytratí, nebo jsou nepravděpodobné. Tedy pokud si Ray přečte všechny komentáře, je možné, že se jeho pohled částečně změní. Možná se dočkáme Raye i jako hosta v některém z podcastu zabývajících se bitcoinem. Pozvánek má víc než dost.

.
Nejlepší podcast, který jsem v poslední době slyšel
Preston Pysh a Robert Breedlove se sešli, aby probrali nejčastější nepochopení okolo bitcoinu. V podcastu probírají:
Které problémy se Bitcoin snaží opravit.
Co jsou tvrdé peníze?
Dovolí vláda Bitcoin?
Jak to, že je omezeno množství bitcoinů.
Centrální banky a teorii her.
Co si myslí Robert o časování trhu a obchodování.
Volatilitu ceny bitcoinu.
Spousta uživatelů tento podcast doporučuje a myslí si, že stojí za to. Stejně tak i já bych ho doporučil všem, kteří začínají s bitcoinem, nebo mají pochybnosti.

One of the best podcasts on bitcoin and the misconceptions around it. Very, very good piece. Highly recommended! Great job @PrestonPysh @Breedlove22 Gotta listen to it again 🙂 #Bitcoin https://t.co/0QqyMLdijs
— BitcoinJoxi (@CryptoJoxi) November 28, 2020

 
Pravidelný update grafu PlanB
PlanB, autor stock-to-flow modelu ceny bitcoinu, na konci každého měsíce tweetuje aktualizovaný graf. Díky cenovému nárůstu v posledním měsíci je uzavírací cena za měsíc listopad opět výš a tím pádem blíž k predikci modelu. V následujících měsících bychom tedy měli pozorovat stále prudký nárůst ceny, dokonce až někde k $240k, nebo dojde k odklonění od modelu a tím bude dokázáno, že nemá žádnou predikční hodnotu.

🔴 My fellow bitcoiners, the bull market is upon us. Like clockwork November red dot closed above all other red dots .. at $19,700 .. a new #bitcoin ATH. This is just the beginning. We will see volatility (e.g. -35%), but also new ATH’s. Enjoy the ride!🚀🚀🚀 pic.twitter.com/27fmkCOoEY
— PlanB (@100trillionUSD) December 1, 2020

 
Willy Woo ukazuje graf podílu příjmu nejbohatších
Willy Woo, který dělá onchain i offchain analýzu bitcoinu, tweetnul zajímavý graf. Na tomto grafu je vidět podíl celkového příjmu 1 % nejbohatších. Do roku 1971, kdy dolar přestal být podložený zlatem, příjem nejbohatších klesal. Od roku 1971, kdy se celosvětově přešlo na fiat měnu, příjem 1 % jenom roste v porovnání s ostatními. Tedy dle statistik se během fungování fiat měn zvětšuje nerovnost bohatství.

The start of the 49 year old fiat experiment on the world reserve currency marks the bottom of the U in this chart on income inequality. (% of income going to the top 1%).
The public at large underestimates the impact that hard money can have on society. #Bitcoin https://t.co/C7DcetRUyB pic.twitter.com/AJxRPknhhX

— Willy Woo (@woonomic) November 30, 2020

 
Bitcoinový fond Grayscale je stále více oblíbený
Michael Sonnenshein, ředitel společnosti Grayscale, která je největším bitcoinovým fondem, v rozhovoru pro CNBC řekl:
“Pokud vklady v Grayscale jsou indikací, jací investoři se o toto aktivum (myšleno bitcoin) zajímají a jaké velikosti alokací jsou uskutečněna, pak to vypadá, že pouze začínáme.”
Tedy tím naznačoval, že instituční investoři se stále více obracejí na bitcoin jako na regulární investici a že lze očekávat nárůst zájmu.

“If our inflows at Grayscale are any indication of the types of investors that are interested in this asset class or the sizes of allocations being made, we’re just getting started,” says @Grayscale’s @Sonnenshein on the price of #bitcoin #btc pic.twitter.com/6d0GUBqgaM
— Squawk Box (@SquawkCNBC) November 30, 2020

 
Světový dluh roste
Jeroen Blokland je vedoucí v Robeco Asset Management a také píše finanční blog. Na svém twitterovém účtu sdílí velmi často různé grafy. V následujícím tweetu zobrazuje dluh a hrubý domácí produkt (GDP). Jde vidět, že dluh roste mnohem vyšším tempem než GDP. Aktuálně je dluh téměř 2x větší než GDP. Spousta osobností nyní poukazuje na tuto skutečnost a myslí si, že je dlouhodobě neudržitelná. A někteří dokonce predikují, že tento dluh bude smazán hyperinflací, jelikož je to nejmíň bolestná varianta z navrhovaných.

There is simply too much #debt out there (BofA). pic.twitter.com/kgmRKIxOpW
— jeroen blokland (@jsblokland) November 26, 2020
Další Twitter výběr bitcoinových novinek očekávejte opět za týden

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Výběr z Twitteru – tipy a zajímavé novinky pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Potřebujeme blockchain? Co řeší, výhody a nevýhody

Jaký problém řeší blockchain
Blockchain je pro jednoho úžasná technologie se zářivou budoucností, pro druhého buzzword, který se veze na vlně úspěchu Bitcoinu. Základní koncept blockchain technologie existoval dlouho před Bitcoinem, ale až díky němu se svět začal více zajímat o to, jaké výhody a jaké problémy může blockchain vyřešit. A můžeme si říct hned na začátku, že blockchain má potenciál vyřešit zásadní problémy našeho světa.

Jeden ze zásadních problémů dnešního světa je ztráta důvěry v instituce a rostoucí moc velkých technologických gigantů. Lidé přestávají věřit, že lokální instituce jsou schopny řešit jejich problémy. Roste tak počet lidí, kteří hledají alternativy, nebo se snaží situaci nějak řešit po vlastní ose. Společnost je často rozdělena na několik táborů, které si navzájem nevěří a lidé nejsou schopni akceptovat názory ostatních. Nemusím chodit daleko. Tento fenomén můžeme vidět i v krypto komunitách. Nicméně je to celospolečenský jev a můžete se s ním setkat téměř všude.

Moc IT gigantů je také stále více zřejmá. Google rozhoduje o tom, co na internetu najdete za informace. Amazon vám rád prodá i to, co nechcete. Twitter a Facebook jsou schopni ovlivnit výsledek prezidentských voleb v nejmocnějších zemích na světě. Moderní technologie mají větší sílu a schopnosti, než si mnozí uvědomují. Blockchain bude další z nich. V tomto článku se zaměříme hlavně na důvěru, neboť ta je nezbytně nutná pro adopci nových technologií. Důvěra je však současně i to, s čím blockchain operuje. 
Komu důvěřujete, pokud používáte blockchain
Největší síla blockchainu spočívá v jeho schopnosti nahradit prostředníky, a to na mnoha úrovních, co se týče vzájemné finanční a sociální interakce lidí. 

Prostředníci mají často určité výhody, pramenící z jejich často monopolního postavení. Silné postavení na trhu může být výsledkem zákonů dané země, a nebo technologické či finanční dominance. Takovým pěkným příkladem prostředníka jsou komerční banky. Zaměstnanci banky mají ve svých databázích vaše soukromé informace, které mohou zneužít, nebo které mohou být zneužity. Dále se mohou se rozhodnout o tom, jaké si budou účtovat poplatky za své služby. Banky musí poslouchat zákony dané země, takže pokud mají nařízeno klást nepříjemné otázky ohledně některých transakcí, udělají to. Pokud je potřeba na povel zmrazit váš bankovní účet, stane se tak. Pokud chcete bankovní půjčku, počítejte s tím, že je pro vás většinou hodně nevýhodná, pokud se třeba zpozdíte se splátkou. Banka bere zisk, vy na sebe berete veškerá rizika. Vy stojíte sami proti hordě právníků. Centrální banky se starají o monetární politiku a jejich rozhodnutí tak přímo ovlivňuje vaše dlouhodobé úspory. 

IT giganti mají podobné postavení. Facebook o vás ví opravdu hodně a má analytické nástroje na to, aby dokázal dobře zacílit reklamu. Vaše osobní data jsou tak zkomercializována, a to klidně bez vašeho souhlasu. Pokud se Facebooku nelíbí nějaký váš komentář, klidně vám účet odstaví a vy tak ztratíte digitální kontakt s vašimi přáteli. Často se tak děje kvůli hloupé chybě. Například jeden český sbor hledal nového trumpetistu přes Facebook. Algoritmus si myslel, že daný inzerát píše něco nepěkného o bývalém americkém prezidentovi Trumpovi a účet zmrazil na několik týdnů. Tohle je poněkud úsměvná historka, ale pokud na sociálních sítích vyjádříte menšinový názor, můžete se dočkat toho, že váš hlas bude umlčen. Už pro to dokonce existuje výraz. Jedná se o deplatformizaci. Pokud se zamyslíte nad tím, jak interagujete s okolním světem, určitě narazíte na mnoho prostředníků. Je dobré se ptát, jestli je potřebujete, jakou funkci plní a jestli fungují tak, jak si představujete.

Každý z nás využil služby nějaké banky. Pojďme se na ně podívat. Pokud pro vaši transakci použijete banku, je banka v roli prostředníka. Ukažme si to na příkladu. Pokud Alice posílá Bobovi 1000 Kč, transakce většinou projde bez problémů. Alici nemusí zajímat, co se děje interně. Banka to nějak zařídí. Bude-li Alice posílat 5,000,000 Kč, může jí z banky někdo kontaktovat a ptát se jí například po účelu transakce. Pokud bude Bob žít v Americe, transakce bude putovat několik dní a Alice si za ní připlatí. Pokud bude Bob terorista, bude jeho bankovní účet na černé listině. Aličina transakce bude zmražena a ona sama může čekat nepříjemné dotazy od úředníků. Banka má svá pravidla na to, jak zpracovávat transakce. Transakce jsou tak nejen registrovány, ale také cenzurovány a většinou nějak zpoplatněny.

Co se vlastně ve skutečnosti děje, pokud se Alice a Bob rozhodnou použít blockchain? Dvojice se v podstatě rozhodne použít jiná pravidla hry pro jejich transakce. Pokud použijí Bitcoin, tak transakce nebudou cenzurovány a poplatek bude stejný bez ohledu na to, jestli je to lokální nebo globální transakce. Nezáleží ani na tom, jak velká částka se posílá. Důležité je, že Alice a Bob musí důvěřovat zvolené technologii. Přesněji řečeno, musí znát a důvěřovat pravidlům, která Bitcoin díky aspektu decentralizace vždy dodržuje.

Všimněte si, že blockchainová síť na sebe převzala roli prostředníka. Alice a Bob si nemohou mince vyměnit přímo jako třeba fiat bankovku. To by bylo možné jen skrze privátní klíč a tam hrozí, že ten samý klíč budou vlastnit oba dva, což je nechtěný stav. Transakce musí vždy projít přes síť, neboť je nutné validovat transakci s ohledem na ostatní probíhající transakce a historii. Pojďme se podívat na to, komu a čemu vlastně Alice a Bob věří? 

Naše dvojice věří pravidlům, která byla vetkána vývojáři do zdrojového kódu bitcoinového klienta. Zdrojový kód je v podstatě jen určitý druh zápisu toho, co si vývojáři přejí zapsat. Definují tím chování programu. Proto je potřeba důvěřovat týmu, který zdrojový kód nadále udržuje. V době psaní existuje 588 reportovaných problémů v Bitcoin projektu. Lidé musí mít důvěru v to, že tým je dostatečně kompetentní problémy řešit a vše náležitě otestuje před vydáním nové verze. Dá se nějak zjistit, komu konkrétně lidé věří? Ano, dá se to zjistit také na GitHubu.

Můžeme tak například vidět, že známý vývojář Pieter Wuille za poslední rok přidal skoro 15,000 nových řádků a 6000 jich odebral. Wladimir J. van der Laan ho překonal a přidal přes 80 tisíc řádek, přičemž jich 73 tisíc odebral. Bude se tedy zřejmě jednat o refaktoring kódu. Tito dva vývojáři jsou zdaleka nejpilnější přispěvatelé. Ti ostatní přidali většinou jen pár tisíc či stovek řádek kódu. Na GitHubu můžete najít konkrétní změny, které vývojáři provádějí. Bitcoin je běžný open-source projekt, který potřebuje údržbu a zdrojový kód se mění doslova každý den. 

Důvěra ve zdrojový kód však není ani zdaleka všechno. Alice a Bob důvěřují decentralizované síti. I to zní dost podivně. Pojďme to rozklíčovat. Síť udržují v chodu nody – uzly, na které jejich majitelé nainstalovali klienty. Tedy v podstatě zdrojový kód s pravidly, které dodal tým. Lidé tak vlastně nevěří jedné centralizované instituci, potažmo jejich zaměstnancům, ale davu anonymních provozovatelů těchto nodů. Nebo tito lidé nejsou zase až tak anonymní? Pokud vás zajímá, kdo je odpovědný za vkládání transakcí do bloků, tak v případě Bitcoinu jsou to majitelé poolů. Největší Bitcoinový pool disponující téměř 20% hash-rate se jmenuje F2Pool a je relativně snadné dohledat, že jeho majitelem je Wang Chun. Pokud tedy pošlete Bitcoin transakci, máte 20% šanci, že vám ji do bloku vloží Bitcoin klient skrze pool F2Pool, který provozuje tento Číňan.

Druhý největší pool jménem Poolin disponuje téměř 13% hash-rate. Založili ho Číňané Kevin Pan a Tianzhao Li. Takto bychom mohli pokračovat. Důležité je si uvědomit, že všechny pooly jsou, nebo by alespoň v duchu decentralizace měly být provozovány nezávisle na sobě. To znamená, že pokud F2Pool odmítne vložit Aličinu transakci do bloku z jakéhokoliv důvodu, vloží ji tam později třeba Poolin. I když se pooly budou chovat třeba k transakcím jinak, stále platí, že udržují stejnou verzi blockchainu. Naše dvojice tak důvěřuje decentralizované síti, neboť ji nezávisle na sobě udržuje v chodu více subjektů, které jsou ekonomicky motivováni transakci do bloku vkládat. Pokud se jeden pool vydá na scestí a začne transakce cenzurovat, nebo si je vybírat podle svých vlastních pravidel, druhý může situaci zachránit. K větší decentralizaci a anonymitě davu se snad jednou dopracujeme skrze inovace.

Zmínit bychom mohli také těžaře, neboť bez nich by sice pooly mohly vložit transakce do bloku, ale neměly by dostatečný výpočetní výkon k tomu, aby mohly blok finalizovat a distribuovat ostatním. Nezávislých těžařů je víc než poolů a jsou motivováni hlavně ekonomicky. Síť je potřebuje a kdyby jich třeba polovina rázem přestala těžit, síť by to dočasně zpomalilo, ale nezastavilo. Naše dvojice tedy musí věřit tomu, že těžaři neopustí dobrý byznys a síť zůstane bezpečná. 

Aby toho nebylo málo, Alice a Bob musí věřit ještě jejich peněženkám. Lidi si to často neuvědomují, ale je to velmi důležité. Peněženka je také software, za kterým stojí konkrétní tým lidí. Bezpečí vašeho bohatství tak závisí také na zvolené peněžence, potažmo na týmu, který ji vytvořil a nadále udržuje. Uveďme jeden starší odstrašující případ. Jedna verze peněženky Coinomi posílala zadaný seed přes internet na kontrolu pravopisu. Jak asi dobře víte, seed, tedy seznam slov ze kterého se odvozují páry soukromých a veřejných klíčů, je to nejcennější, co si musíte dobře chránit před zraky ostatních. 

Pokud se rozhodnete, že váš bankovní účet nahradíte Bitcoin sítí, tak v podstatě nahrazujete centralizovanou instituci za decentralizovaný protokol. Věříte principům decentralizace, tedy přeneseně open-source softwaru a lidem, kteří ho provozují. Často se používá známá fráze “In code we trust”.

Jak jsme si ukázali výše, neznamená to, že zdrojový kód je všemocný a že za sítí nestojí žádní lidé. Za softwarem a hardwarem vždy figurují konkrétní lidé a bez nich by síť dlouho neběžela. Spíše se dá říct, že v rámci decentralizace je snaha eliminovat moc jednotlivců a rozdělit rozhodovací pravomoc na co největší počet odpovědných, motivovaných a autonomních subjektů. Nejvýznamnější je to na úrovni síťového konsensu, avšak nezapomínejme, že boj o moc či snaha síť poškodit se může odehrát klidně také na úrovni zdrojového kódu.
Jak se navozuje důvěra mezi uživateli
Pro náš článek je ze všeho nejdůležitější fakt, že blockchain dokáže navodit důvěru mezi Alicí a Bobem. Blockchain, v našem příkladu konkrétně Bitcoin, dokázal nahradit pravidla centralizovaného prostředníka. Náhradníkem se stala pravidla decentralizované sítě. Alice důvěřovala síti a věřila, že když pošle nějaké prostředky, dostanou se do vlastnictví Boba. Bob samozřejmě musí síti důvěřovat také.

Díky pevně definovaným a striktním pravidlům Bitcoinu může Alice poslat Bobovi spolehlivě BTC v hodnotě 5,000,000 Kč bez zbytečných otázek, klidně na druhý konec planety, za standardní poplatek, ve standardním čase, a to klidně i v případě, že je Bob terorista. Alice ani Bob nemuseli nikomu poskytnout své osobní údaje. Pokud pár dodržel dobré mravy co se týče transakcí, bude tato konkrétní transakce v blockchainu zapsána navždy, ale relativně anonymně (respektive pseudoanonymně). 

Je důležité si uvědomit, že daný pool, který transakci do bloku vloží, nezná kontext transakce. Nezná identity Alice ani Boba, nezná ani důvod transakce. Zdrojový kód nemá v popisu práce toto ověřovat. Zdrojový kód klienta vidí jen adresy a zaslanou částku. Jediné co dělá v podstatě je, že transakci validuje stejným způsobem, jako všechny ostatní. Je-li transakce validní po všech stránkách, bude transakce zpracována. Regulátoři se mohou pokusit dodat transakcím kontext externě skrze černé listiny. Tedy kontaktovat operátory poolu a snažit se jim vnutit jejich pravidla hry. Operátoři by tak museli změnit část zdrojového kódu na svojí straně. To je však trochu jiný příběh. Soustřeďme se na schopnost navození důvěry mezi uživateli.

Blockchain obecně umožňuje nadefinovat libovolná pravidla, vetkat je do zdrojového kódu klienta a nechat veřejnost, aby udržovala decentralizovanou síť. Čím vyšší bude decentralizace, tím vyšší bude jistota, že pravidla žádná entita nezmění ani nepokřiví. Decentralizovanou síť může kdokoliv použít a využít tak tato pravidla. Pokud tedy věříte pravidlům protokolu a současně kvalitě decentralizace dané sítě, máte nástroj schopný navodit důvěru mezi vámi a ostatními. 

Pro koho a kde je tato vlastnost užitečná? Odpověď je překvapivě velmi jednoduchá. Pro všechny, kteří hledají důvěryhodného prostředníka pro svůj konkrétní případ. Počet případů využití blockchainu je nekonečný. Jednotlivé požadavky se mohou lišit co do kvality decentralizace, použitého síťového konsensu, i druhem přenášených mincí či tokenů. Většinou se hledá nejlepší dostupný nástroj na konkrétní problém. Někdy je požadovanou schopností vydávat nové tokeny. Jindy je kladen důraz zejména na bezpečnost. V jiných případě je kromě bezpečnosti důležitá také rychlost, cena a množství transakcí, které mohou být odbaveny za daný čas.

Samostatnou kapitolou by mohlo být soukromí transakcí. Veřejné blockchainové sítě jsou otevřené a všechny transakce dohledatelné. Tohle rozhodně není něco, co se dá použít ve světě byznysu. Začíná to vadit i běžným uživatelům a to hlavně díky rostoucí schopnosti analytických firem dohledat vlastníky jednotlivých adres. Z pohledu auditovatelnosti je velmi výhodné, že historii transakcí nelze změnit. Pro určité použití je transparentnost dokonce výhodou. Nicméně většinou se požaduje využít stávající kvality blockchainu s větším důrazem na soukromí. 

Různí uživatele mohou požadovat zcela jiné kvality co se týče navození důvěry mezi nimi. Zde bude většinou potřeba schopnosti blockchainu výrazně zvýšit. Blockchain je schopný navodit důvěru jen mezi uživateli, kteří se navzájem znají, nebo si v daném případě důvěřují. Pokud se uživatelé navzájem neznají a nedůvěřují si, je to mnohem složitější. I když se uživatelé znají a důvěřují si, může mezi nimi dojít k nějakému sporu. 

Na současné centralizované služby dozírají různé úřady a vše je ošetřeno právním systémem. Pokud si na internetu od někoho něco koupíte, zaplatíte, a protistrana hraje mrtvého brouka, máte možnost obrátit se na právní systém a získat zpět své peníze. Skrze bankovní transakci je snadné najít protistranu. Bankovní transakce jsou z tohoto pohledu relativně bezpečné. Pokud byste zaplatili kryptoměnou, máte možná smůlu. Protistranu bude složitější najít. Právní systém dané země vám nemusí umět pomoct. Transakci v blockchainu nelze vzít zpět. Právo vrátit vám prostředky má pouze ten, komu byly prostředky zaslány. Celý úřední aparát a právní systém budou bezradní, pokud majitel adresy odmítne nebo nemůže spolupracovat. 

Pouhý transakční systém běžné blockchainové sítě neumí navodit důvěru a zajistit bezproblémovou interakci mezi lidmi, kteří si navzájem nevěří. Pokud se jedná výměnu “něco-za-něco”, což je případ většiny finančních transakcí, tak v případě blockchainu vždy jedna strana riskuje, že protistrana nesplní to, co slíbila. Pokud Alice slíbí Bobovi, že mu pošle poštou mobilní telefon za 0,1 BTC, tak vždy jedna strana riskuje. Pokud Alice pošle telefon jako první, Bob nemusí zaplatit. Pokud Bob prvně zaplatí, Alice nemusí poslat telefon. 

Nabízí se otázka. Chceme se spoléhat na tradiční centralizovaný právní systém, pokud chceme používat decentralizované technologie? To je trochu schizofrenní. V blízké budoucnosti se možná dočkáme toho, že kryptoměny budou uznány jako majetek, či nová forma peněz. V tom případě bude právní systém pomáhat řešit tento druh případů. Má to ale háček. Poskytnou vlády lidem své služby, pokud budou lidé chtít opustit jejich finanční a sociální systémy? Možná je předčasné klást si podobné otázky, ale pokud je jednou z klíčových benefitů decentralizovaných sítí nezávislost na tradičních systémech, znamená to hned několik věcí.

Krypto-komunita, nebo některé její skupiny toužící po plné nezávislosti, si bude muset najít vlastní nástroje pro zajištění bezproblémové interakce a řešení sporů. Aby tato skupina byla schopna opustit systém se vším všudy, bude potřeba vytvořit nějakou formu decentralizované sociální či právní vrstvy. Vlády se budou muset s alternativami nějak vypořádat a možné je, že ne vždy to půjde klidnou cestou. Ve fyzickém světě budou mít vlády vždy navrch a s tím se nedá bojovat skrze digitální svět. Dá se očekávat, že většina lidí začne používat blockchain technologie či kryptoměny, ale budou chtít nadále zůstat dobrými občany států, ve kterých žijí.

Otázka zůstává stále otevřená. Je možné navodit důvěru a řešit spory jiným než tradičním centralizovaným způsobem? Máme štěstí. Řešení už je na světě a jmenuje se smart kontrakty (chytré smlouvy).
Jak zvýšit schopnosti decentralizace
Řekli jsme si, že když lidé používají decentralizovanou síť, věří v podstatě zdrojovému kódu a těm, kteří síť provozují. Smart kontrakt je ve své podstatě také jen zdrojový kód. Dá se digitálně popsat očekávaný vývoj nějaké události, a to včetně všech možných eventualit. Smart kontrakty jsou svým způsobem jen jakýmsi rozšířením konceptu důvěry ve zdrojový kód. Je tak možné napsat nebo použít konkrétní smart kontrakt pro konkrétní účel. Mohou dokonce vzniknout celé decentralizované služby. Pro vykonávání smart kontraktů platí stejná pravidla jako pro transakce. Kontrakty jsou vykonávány decentralizovaně a výsledek je ověřen celou sítí. Místo aby lidé věřili týmu, který napsal zdrojový kód klienta, budou muset věřit těm, kteří napsali dané smart kontrakty. Nebo si ho ti schopnější mohou napsat sami.

V blízké budoucnosti budeme moci použít šablony smart kontraktů na konkrétní věci. Například pokud bude někdo chtít použít kontrakt na výměnu dvou digitálních tokenů, najde vhodnou šablonu kontraktu, doplní adresy, částky a další věci, a poté kontrakt nasadí. Kontrakt je schopný sehrát roli prostředníka, který dokáže digitální mince podržet ve své úschově (custody) a počkat si na to, až obě strany pošlou své tokeny. Poté tokeny oběma stranám vymění. Pokud jedna strana svůj digitální token nepošle do předem daného času, kontrakt vrátí token tomu, kdo ho již poslal. Kontrakt tak elegantně řeší problém s tím, kdo má riskovat ztrátu a poslat svůj token či minci jako první. Díky kontraktu neriskuje ani jedna strana. 

Běžné papírové smlouvy půjde lehce digitalizovat, neboť se často používají také jen šablony. Do šablony smlouvy se vyplní identita účastníků, datum, částky, podmínky, případně postup při řešení sporů. Běžná blockchain transakce pracuje pouze s identitou účastníků skrze blockchainové adresy a se zasílanou částkou. Transakce se zpracuje nepodmíněně. Smart kontrakt k tomu dokáže využít práci s časem a datem, ale hlavně umožní použít podmínky. Podmínky reagují na nějaké události. Smart kontrakt může čekat na jinou digitální událost, jakou je třeba transakce. Pokud se transakce objeví, smart kontrakt umí náležitě reagovat a posunout se tak ve zpracovávání naprogramované logiky. Pomalu se rozjíždí propojení na fyzický svět skrze Oracle služby. Dá se tak reagovat například na cenu komodit, či informace uložené v běžných databázích třetích stran. Oracles umí informace transformovat a předložit je rozhodovací logice smart kontraktů.

Asi vás napadne, jestli by uměl smart kontrakt pomoc i v našem případě s mobilním telefonem. Ano uměl a existuje hned několik řešení. Bob by poslal 0,1 BTC smart kontraktu do úschovy. Alice tak nedostane zaplaceno dopředu a je motivována poslat telefon Bobovi. Pokud to neudělá, Bob dostane mince zpět po uplynutí nějaké doby. Alice poté notifikuje smart kontrakt o tom, že telefon odeslala. Kontrakt tak ví, že nemůže vrátit BTC Bobovi. Bob musí dát vědět kontraktu, jestli telefon dostal nebo ne. Jakmile Bob potvrdí přijetí telefonu, Alice dostane zaplaceno. Prodej má šťastný konec.

Pokud Bob telefon neobdrží, nebo se pokusí podvádět, dojde ke sporu a je třeba přejít do fáze vzájemné domluvy. To může proběhnout třeba přes smluvenou třetí stranu, která obdrží prostředky. Sporu se dá předejít například tím, že by se do procesu aktivně vložil pošťák, který by byl v roli potvrzovatele předání telefonu do rukou Boba. Kontrakt by byl jen o něco složitější, aby počítal s touto variantou. Dalším řešením by mohlo být to, že obě strany zamknou do kontraktu určitou poměrnou částku, která je bude motivovat k čestnému chování. Pokud bude jedna strana podvádět, nebo neplnit to co slíbila, přijde o vklad ve prospěch protistrany. Protistrana se poté může svobodně rozhodnout, jestli vklad vrátí. 

 

Pokud se svět vydá cestou tokenizace fyzických věcí a lidé adoptují decentralizaci společně s využíváním tradičního právního systému, není nic lehčího než si vlastnictví telefonu a kryptoměny vyměnit digitálně. Případné spory se pak budou řešit tradiční cestou. Kontrakt poskytne potřebné informace týkající se daného případu. V prvních desetiletích adopce decentralizovaných systémů dojde k většímu propojení mezi tradičními systémy a blockchain sítěmi.

Někteří lidé si myslí, že decentralizace není úplná, pokud je potřeba řešit spory skrze tradiční autority. Případně jim vadí, že digitální vlastnictví nutně neodpovídá tomu fyzickému. Pravdou je, že většině lidí i byznysu to takto může plně vyhovovat, pokud se mohou spolehnout na moderní právní systém, který umí s tokeny pracovat. To může být současně dost nebezpečné, neboť tradiční svět bude potřebovat najít způsob, jak s vlastnostmi blockchainu pracovat. Jediná věc, na kterou zatím regulátoři přišli, je omezení na úrovni transakcí skrze centralizované burzy a práce s černými listinami. To samozřejmě už nyní některé skupiny lidí odsuzují.

Digitalizace peněz a dalších asetů spolu s rozvojem možností decentralizovaných sítí nám mohou otevřít celou řadu nových možností, o kterých teď možná ani nevíme. Mnohé procesy půjde lehce automatizovat, mnoho služeb půjde plně decentralizovat. Banky neohrožuje decentralizovaná transakční síť, ale možnost decentralizovat služby, které banky poskytují. To jsou například půjčky. Půjčku dnes potřebuje téměř každý člověk, který nemá vlastní bydlení a zakládá rodinu. Dále je potřebují lidé, kteří by rádi rozjeli vlastní byznys. Pokud se díky smart kontraktům podaří rozšířit schopnosti decentralizace, začneme skutečně ohrožovat tradiční finanční služby. K tomu je samozřejmě ještě dlouhá cesta. Lidé obecně věří systémům, ve kterých žijí a hlavně v západních zemích jsou v nich relativně šťastní. 
Je potřeba dále inovovat
Na začátku jsem psal, že lidé ztrácí důvěru v instituce. To stále platí, ale je potřeba si uvědomit, že lidé zatím většinově nezačali důvěřovat decentralizovaným sítím. Lidé vnímají nevýhody centralizace, ale zatím nevidí a nerozumí výhodám decentralizace. Technologie ještě nejsou na takové úrovni, aby je mohla používat širší masa lidí. Nové decentralizované služby jsou sice zajímavé, ale často plné chyb a zranitelností. Lidé se časem naučí důvěřovat službám postaveným na smart kontraktech, ale takové kontrakty musí spolehlivě běžet několik let. To se zatím neděje. 

Díky technologickým limitacím se blockchain používá trochu jinak, než by si většina lidí z krypto komunity přála. Uveďme příklad. Co když mezi sebou chtějí komunikovat tři banky. Je pro ně lepší použít blockchain, nebo běžnou centralizovanou databázi? Pokud by vyhrála databáze, přišla by řadu otázka, která z bank bude databázi provozovat. Banky si mezi sebou navzájem nevěří, takže žádná banka nemůže databázi provozovat. Banky by tedy mohly najít společného důvěryhodného prostředníka, který by jim databázi udržoval.

To by však mohl být relativně drahé a pořád není záruka, že tento prostředník nebude některé z bank nadržovat. Banky nakonec zjistí, že blockchain je pro ně nejlepší řešení z mnoha důvodů. Mohou využít takový síťový konsensus, který umožní každé jednotlivé bance schválit všechny nové transakce. Výhodou je, že všechny banky udržují svoji verzi blockchainu, která bude shodná s ostatními bankami. Audit bude velmi rychlý. Žádná ze stran nemůže s daty manipulovat. Naopak nikdo třetí data vidět nemusí. Není problém se škálováním a transakce jsou finalizovány v řádu vteřin. 

Budete se možná divit, ale internet byl na začátku velmi podobný tomu, jakým způsobem se dnes adoptuje blockchain. Mnohé firmy a instituce testují a zkouší privátní verzi blockchainu. Tedy blockchain, jehož nody si většinou udržují jen ty entity, které si navzájem chtějí důvěřovat. Ve hře nejsou žádné mince, které by entity motivovaly k čestnému chování. Vše funguje dobře do doby, než jedna skupina bank zjistí, že by bylo dobré komunikovat s jinou skupinou bank. Nebo s jinou skupinou firem. Nebo také s lidmi a úřady. Na počátku rozvoje internetu existovalo mnoho privátních sítí v rámci firem.

Postupem času se zjistilo, že smysl dává pouze jedna velká globální síť, nebo síť sítí. Privátní sítě nadále existují, ale běžný uživatel si toho ani nevšimne. Pokud lidé budou chtít více adoptovat koncept decentralizace, dočkáme se jednoho dne velkého množství blockchain sítí, které budou navzájem propojené. Jednotlivé projekty začnou konkurovat tradičním bankám, možná centrálním bankám, a hlavně také IT gigantům. Určitě uvidíme jejich pokusy o decentralizaci a Facebook už opět vystrkuje rohy se svojí Librou. Tento pokus se nedá dopředu odsoudit a Libra, nově DIEM, může uspět. Kryptoměnovým projektům to může jen pomoct, neboť osobně věřím, že decentralizace v tom pravém slova smyslu nakonec vyhraje. 
Závěr
Pokud chceme decentralizovanou budoucnost, musíme pro ni vytvořit decentralizovanou infrastrukturu. Blockchain nemůže být synonymem pro drahou, pomalou a neefektivní databázi. Bitcoin takový je díky síťovému konsensu PoW. To ale neznamená, že to přijmeme jako fakt a nebudeme inovovat na úrovni prvních vrstev blockchainových sítí. Aby rostla důvěra v blockchain technologie, musí být použitelnost lepší než to, co uživatelé znají z tradičního světa. Tradiční svět je stále v mnoha ohledech lepší. Platba kartou proběhne okamžitě. Po platbě o transakci ví pouze banka, okolní svět a to včetně příjemce platby mají smůlu a nevidí na vaše bohatství. Krypto-svět potřebuje to samé, ale decentralizovaně.

Řešením však nemohou být jen takové sítě, která nemají s blockchainem a decentralizovaným síťovým konsensem nic společného. Druhé vrstvy budeme potřebovat, ale rozhodně je potřeba výrazně vylepšit vrstvy první. Držitelé BTC jsou nuceni používat Ethereum síť, aby mohli s mincemi dělat něco jiného, než je pouze držet a čekat na vysněnou budoucnost. Tohle je decentralizovaný způsob, jak si levně a rychle posílat BTC díky možnosti tokenizovat digitální hodnotu. Je to rozhodně lepší, než aby lidé používali služby jako PayPal nebo Coinbase jen kvůli tomu, že první vrstva blockchainu je pomalá, transakce drahé a používat peněženky složité. 

Je velký rozdíl v tom, jestli banka nakupuje krypto-aktiva a nadále používá své staré centralizované systémy, nebo jestli budou moderní banky využívat decentralizovanou infrastrukturu. Tam technologicky nejsme, ale v principu být chceme. Blockchain technologie naštěstí není svázána výhradně s Bitcoinem a jeho výhody mohou lidé využívat bez nutnosti čelit vysoké volatilitě, nebo technologickým problémům, pro které nelze použít pro jiné účely. Pokud má blockchain řešit reálné problémy světa, musí být transparence přítomna tam kde ji potřebujeme, soukromí tam kde ho chceme, necenzurovatelnost transakcí a férové podmínky pro všechny musí být standardem.

Všechny tyhle požadavky nemají nic společného s volatilitou. Pokud je někde drahý, pomalý, neefektivní, zkorumpovaný nebo nečestný prostředník, musíme ho umět nahradit. Svět má problém s důvěrou v instituce, ale také s důvěrou mezi různými skupinami lidi. Zde nám může blockchain v blízké budoucnosti výrazně pomoc, neboť může zvýšit úroveň důvěry skrze své vlastnosti. Ovšem jen pokud budeme sami chtít.

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Potřebujeme blockchain? Co řeší, výhody a nevýhody pochází z

btctip.cz
Přečíst článek

Twitter výběr – poptávka po bitcoinu narůstá

První senátor kupuje Bitcoin
Cynthia Lummis je americká senátorka, která veřejně přiznala, že nakupuje bitcoin. “Byla jsem správce státní pokladny a proto jsem vždy hledala alternativy pro úschovu hodnoty…. Bitcoinu bude vytvořeno pouze 21 milionů, nikdy ne více.” řekla v rozhovoru pro ABC.

Spousta investorů má strach ze zákazu Bitcoinu od vlády. I když je to možný scénář, dle mého názoru nepravděpodobný, protože ve vládě jsou také jenom lidé a ti také začínají kupovat bitcoin. Pokud jich bude významný počet, takový zákaz neprojde. Také jde vidět, že ubývá nejasností okolo regulací.

THIS IS AN ACTUAL US SENATOR. pic.twitter.com/Q23kO0ppQF
— Nathaniel Whittemore (@nlw) November 14, 2020
Koncentrace vlastnictví
Lyn Alden je zakladatelka Lyn Alden Investment Strategy, strategie investování s globálním pohledem. Lyn poukazuje na to, že tak jako je vlastnictví bitcoinu koncentrované do rukou pár jedinců, stejně tak jsou i akcie společností koncentrované. I když akciový trh je více než 100x větší. Jedno procento akcionářů vlastní více než polovinu všech akcií. A 10 % akcionářů vlastní 88 % akcií. Protože Bitcoin má větší potenciál se dostat mezi normální lidi než akcie, časem by na tom v této kategorii měl být lépe, než akciový trh. Což pozorujeme například na statistice počtu adres s větším množstvím bitcoinu než 0.1, kterých přibývá. Naopak adres s velkým množstvím bitcoinu ubývá.

For folks pointing out how concentrated Bitcoin ownership is, keep in mind that the stock market is nearly as concentrated, despite being >100x bigger.
The top 1% own 52% of stocks, and the top 10% (incl top 1%) own 88%.

The other 90% of people pick at the remaining 12%. pic.twitter.com/fIqb4oa5z3

— Lyn Alden (@LynAldenContact) November 19, 2020
Poslední růst ceny je jiný než v 2017
Holger Zschaepitz je spisovatel a specialista na trh. Poslední cenový růst se od bubliny na přelomu 2017 a 2018 liší především tím, že se široká veřejnost zatím vůbec nezapojila. Holger ukazuje graf, na kterém je vidět růst ceny a zmiňování bitcoinu ve veřejných článcích. Aktuálně to vypadá, že zájem o bitcoin je minimální a veřejnost si ani nevšimla, že bitcoin je téměř na novém maximu. Až přijde euforie a všechna informační média budou znovu informovat o růstu ceny Bitcoinu, pak pravděpodobně přijde hlavní býčí růst.

#Bitcoin: All-Time Highs in Sight, This Time Without the Hype. Public interest, as measured by mentions of bitcoin in media articles, is at a low despite rally. Another big bull run could have far further to run if/when public reaches euphoric #FOMO stage. https://t.co/dB3YAkhucT pic.twitter.com/PcDWYIyT4Z
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) November 19, 2020
Nedostatek bitcoinů
Dan Morehead, ředitel společnosti PanteraCapital tweetuje zajímavou statistiku. PayPal a Cash App nakupují více bitcoinů, než se vytěží. Tedy poptávka po bitcoinu z tradičních platforem, na které jsou uživatelé zvyklí, se zvyšuje. Pokud bude tento trend pokračovat, jistě dojde k nedostatku bitcoinů za aktuální cenu.

PayPal+CashApp already buying more than 100% of all newly-issued bitcoins. PayPal alone likely buying all within weeks.
Where would Cash App get theirs? That’s where the finite-supply, inelasticity part comes in: At a higher price.#bitcoinshortage

Read:https://t.co/6oqpzYeD6K

— Dan Morehead (@dan_pantera) November 20, 2020
Přidává se i GrayScale, který nakoupil 3811 bitcoinů za jediný den, zatímco bylo vytěženo pouze 900 bitcoinů. Zdá se, že poslední cenový růst táhnou hlavně instituční investoři.

Today greyscale did it again. They added 3811btc while the miners mined around 900btc.
Institutional investors are also humans and they tend to fomo too like retailers. pic.twitter.com/TPpSngAu0G
— bitcoin_ronahi (@BitcoinRonahi) November 18, 2020
Bitcoin memes
V býčím trhu je spousta prostoru na bitcoinové vtípky. Bitcoin je například připodobňován k malému chlapci, který hraje simultánně šachy s bankéři, politiky, zlatem a akciemi.

The game must continue #bitcoin pic.twitter.com/O2U37ixtzK
— ☥ ساتوشي السوداني ☥ (@Attozio) November 18, 2020
Další podobné meme jde na triko roku 2020, který je pro spoustu lidí jeden z nejhorších za poslední desetiletí. Jak někteří tvrdí, bitcoin dokáže opravit všechno, dokonce i špatný rok pomocí nové maximální ceny.

It’s happening. #Bitcoin pic.twitter.com/h4nQDN5qkD
— DAO Maker (@TheDaoMaker) November 18, 2020
Pomp je rád, že nakoupil bitcoin
Pomp je bitcoinový influencer a podcaster, který píše každý den email pro investory. Pomp tweetnul, že bitcoin vzrostl na ceně o 88 % od posledního halvingu v květnu. Dobře že nevěřil širokému názoru, který byl běžný v květnu, že halving už je v ceně bitcoinu započítán. Cenový nárůst jistě nebyl způsoben pouze halvingem, ale podle mě v tom také hrál jistou roli.

Bitcoin up 88% since the halving in May 2020.
Good thing I didn’t listen to all those people who said it was priced in!

— Pomp 🌪 (@APompliano) November 17, 2020
Zlato a bitcoin už nejsou cenově svázány
Poslední půl rok se dala najít jistá spojitost ceny bitcoinu a ceny zlata. Když šlo zlato s cenou nahoru, bitcoin taky a naopak. V posledním měsíci se toto spojení přetrhlo. Zlato ztratilo na své ceně po představení vakcíny proti covidu. Zato bitcoin je v cenové rally. A tvoří stále vyšší lokální ceny.

#Bitcoin has decoupled from Gold. While the yellow metal has dropped after Moderna vaccine news, digital Gold (Bitcoin) continues to move higher. pic.twitter.com/PDUrowBpTb
— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) November 16, 2020
Další Twitter výběr bitcoinových novinek očekávejte opět za týden

[easy-social-share buttons=”facebook,twitter,linkedin” counters=1 counter_pos=”inside” hide_names=”no” template=”tiny-retina”]Příspěvek Twitter výběr – poptávka po bitcoinu narůstá pochází z

btctip.cz
Přečíst článek
© 2018 - coinly.cz